51 C 34/2022

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Cholastovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 49 462 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 38.345,79 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 38.345,79 Kč od 23. 6. 2021 do zaplacení, dále částku ve výši 8.501,76 Kč, dále spolu s úrokem ve výši 25,11 % p.a. z částky 34.763,20 Kč od 23. 6. 2021 do 16. 7. 2021 ve výši 581,94 Kč, dále spolu s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 34.763,20 Kč od 17. 7. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, než uvedený celkový úrok za dobu od 23. 6. 2021 dosáhne částky 65.116,54 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 2.615,21 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 38.345,79 Kč, co do úroku ve výši 29,24 % p.a. z částky 34.763,20 Kč od 23. 6. 2021 do 16. 7. 2021 ve výši 633,90 Kč, co do maximálního omezení výše celkového úroku požadovaného nad částku 65.116,54 Kč.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 9.907,62 Kč, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 24. 1. 2022, která byla soudu doručena dne 25. 1. 2022, domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 49.462 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila, že s žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě měl být žalované poskytnut úvěr ve výši 40.000 Kč, úvěr měl být vyplacen dne 24. 8. 2020. Žalovaná se měla zavázat vrátit poskytnutý peněžní úvěr spolu s úrokem ve výši nominální úrokové sazby 54,35 %, a to v 30 měsíčních splátkách v jednotlivé výši 2.464 Kč, splatnost vždy k 17. dni kalendářního měsíce, počínaje měsícem září 2020 dle splátkového kalendáře (příloha oznámení žalobkyně o schválení úvěru). Žalovaná neplnila podmínky smlouvy, do data zesplatnění měla zaplatit 7 dohodnutých měsíčních splátek. Před zesplatněním měl žalobkyni v důsledku prodlení žalované vzniknout nárok na smluvní pokuty podle čl. 6 smlouvy v celkové výši 998 Kč (2x 499 Kč), právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 600 Kč (3x 200 Kč). Žalobkyně tvrdí automatické zesplatnění úvěru s odkazem na bod 6.3 smlouvy, žalovaná se měla dostat do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 8 splatné k 17. 4. 2021, k 21. 6. 2021 mělo dojít k zesplatnění celého úvěru. Podle čl. 6 se pak ke dni zesplatnění celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru ve výši 39.363,61 Kč, kterou žalovaná měla zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Pokud po zesplatnění úvěru nedošlo k úhradě nové jistiny úvěru, žalovaná měla zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, tj. od 23. 6. 2021 do zaplacení. Žalobkyně tvrdí novou jistinu úvěru ve výši 39.363,61 Kč (původní dlužná jistina úvěru ve výši 34.763,20 Kč, dlužný úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši 4.600,41 Kč) s příslušenstvím, smluvní pokutu podle bodu 6.1 smlouvy ve výši 998 Kč, náhradu nákladů podle čl. 6 smlouvy ve výši 600 Kč, smluvní pokutu podle bodu 6.5 smlouvy, kterou žalobkyně požaduje pouze k datu vyhotovení této žaloby ve výši 8.501,76 Kč, úrok za poskytnutí úvěru z 34.763,20 Kč (původní dlužná jistina) od 23. 6. 2021 do 16. 7. 2021 s úrokem ve výši 54,35 % ročně (nominální roční úroková sazba), s odkazem na § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru pak ve výši 8,25 % p. a. z téže částky od 17. 7. 2021 do zaplacení.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání dne [datum], rozsudek byl vyhlášen dne 24. 5. 2022. Žalované bylo předvolání k jednání doručeno dne 18. 3. 2022, žalovaná se k jednání nedostavila, ani se řádně a včas neomluvila, nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Žaloba byla žalované doručena. Žalobkyně ve věci proto navrhla vydání rozsudku pro zmeškání podle § 153b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Soud však zvážil okolnost, že ve věci je zřejmé, že požadovaný úrok ať už v nominální či efektivní úrokové sazbě by mohl být v rozporu s dobrými mravy, a k vydání rozsudku pro zmeškání nepřistoupil. U obou účastníků řízení došlo k zachování desetidenní lhůty pro přípravu na jednání. Soud ve věci postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc rozhodl v nepřítomnosti žalované. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] na uzavření smlouvy o úvěru má soud za zjištěné, že žalovaná je zde označena jiné datem narozením a místem bydliště, jedná se o poskytnutí úvěru 40.000 Kč, žalovaná měla vrátit celkem částku 73.920 Kč, doba trvání úvěru 30 měsíců, úhrada 30 měsíčními splátkami v jednotlivé výši 2.464 Kč, splatnost splátky vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Zápůjční úroková sazba je dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru, jedná se o roční nominální úrokovou míru (sazbu) ve výši 54,35 % ročně. Pokud by se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů, vznikne jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, s jejíž úhradou je v prodlení o délce 30 dní. Žalobkyni také vznikne nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů při prodlení žalované, u každé splátky v prodlení se jedná o částku 200 Kč, splatnost deset dní ode dne vzniku práva na zaplacení. Pokud se žalovaná dostane do prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části v délce 65 dní, dojde automaticky k zesplatnění úvěru, k danému dni se má stát okamžitě splatnou celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostl ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré. Žalobkyně má žalovanou před zesplatněním úvěru vyzvat k úhradě dlužné splátky ve lhůtě alespoň 30 dní. Ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění mají stát součástí nové jistiny úvěru, kterou musí žalovaný zaplatit nejpozději ke dni zesplatnění úvěru. Pokud nebude zaplacena ani tato nová jistina úvěru v den zesplatnění, má žalovaná zaplatit žalobkyni také smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Pro případ zesplatnění úvěru je také dohodnuto, že žalobkyně je oprávněna na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou měla žalovaná zaplatit – tj. 88.704 Kč Smlouva je účastníky podepsána dne 24. 8. 2020 Z oznámení o schválení úvěru spolu s dodejkou má soud za zjištěnou akceptaci žalobkyně návrhu žalované na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] k oznámení o schválení je přiložen i splátkový kalendář, ze kterého soud zjistil rozpis každé jednotlivé splátky (30 měsíčních splátek), tj. jaká část u každé jedné splátky jde na úhradu jistiny a jaká část jde na úhradu úroku. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalované byly dne 24. 8. 2020 zaslány na účet peněžní prostředky ve výši 40.000 Kč. Z karty klienta má soud za zjištěné, že žalovaná zaplatila 7 měsíčních splátek vždy po 2.464 Kč. Z výzvy k zaplacení dlužné částky soud zjistil, že žalobkyně dne 18. 5. 2021, 17. 6. 2021 žalovanou vyzvala k úhradě dlužné 8. 9. a 10. splátky a žalovanou současně upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru. Z oznámení o zesplatnění úvěru soud zjistil oznámení žalobkyně ze dne 21. 6. 2021 o zesplatnění úvěru a jeho vyčíslení z důvodu prodlení žalované s úhradou splátky o délce 65 dní. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné jistiny úvěru ve výši 34.763,20 Kč, úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 4.600,41 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 600 Kč, tj. celkem 40.961 Kč. Z předžalobní výzvy spolu s podacím archem má soud za zjištěnou výzvu žalobkyně ze dne 3. 1. 2022 žalované k úhradě jednotlivě vyčíslených nároků s odkazem na uzavřenou smlouvu [číslo]. Výzva byla žalované odeslána na adresu [adresa žalované]. Z dokladů vztahujících se k posouzení úvěruschopnosti žalované a formuláře pro hodnocení klienta má soud za zjištěné, že žalobkyně dostatečným způsobem zkoumala konkrétní majetkové poměry žalované pro účely posouzení její úvěruschopnosti. Z ověření v registru SOLUS, NRKI nebylo v případě SOLUS zjištěno ničeho, NRKI bylo předloženo v nečitelném formátu, nicméně podle příznaků byla žalovaná zařazena do nejlepšího segmentu klientů s nízkým rizikem. Soud nahlédnutím do databáze časových řad ARAD zjistil, že v měsíci srpen 2020 činil obvyklý úrok u obdobných úvěru 8,37 % p.a.

5. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně s žalovanou v [anonymizováno] [rok] smlouvu [číslo] jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalované peněžní prostředky - úvěr ve výši 40.000 Kč, který žalobkyně žalované poskytla na účet dne [datum], žalovaná se zavázala vrátit částku 73.920 Kč, prostřednictvím 30 anuitních splátek ve výši 2.464 Kč vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce, při zápůjční úrokové sazbě (roční nominální úrokové míra) ve výši 54,35 % ročně. Pro případ prodlení žalované byly dohodnuty i smluvní pokuty, a to smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou by žalovaná v prodlení o délce 30 dní, dále smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny po jejím zesplatnění (tzv. nová jistina úvěru). Pokud by se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splátky, byla také dohodnuta náhrada účelně vynaložených nákladů, u každé splátky 200 Kč. K automatickému zesplatnění úvěru mělo dojít u prodlení žalované s úhradou kterékoliv splátky (i jen její části) v délce 65 dní, k danému dni se měla stát splatná celá jistina, přirostlé úroky a další dohodnuté nároky. Dnem zesplatnění se nezaplacená jistina úvěru, dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru ke dni zesplatnění stává součástí tzv. nové jistiny úvěru. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradami jednotlivých splátek, neplnila na splátkách řádně a včas. Žalobkyně proto řádně pro prodlení žalované v délce 65 dní dne 21. 6. 2021 žalovanou vyzvala k úhradě automaticky zesplatněného úvěru. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do požadované jistiny úvěru ve výši 34.763,20 Kč. Žalobkyně dále žalovanou vyzvala k úhradě úroku přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 4.600,41 Kč, smluvní pokuty v částce 998 Kč a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 600 Kč.

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

7. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005, nepřiměřená a tedy odporující dobrým mravům je (zpravidla) pouze taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou. Toliko konkrétní zjištění, zda a kolikanásobně převyšuje dohodnutá výše úroků horní hranici obvyklé úrokové míry u úvěrů poskytovaných bankami, dovoluje učinit závěr, zda výše úroků přesahuje obvyklou úrokovou míru podstatným způsobem. Teprve stav, kdy tomu tak je, odůvodňuje závěr, že jde o ujednání, které je neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Lze připustit, že u půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné životní situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto – v závislosti na okolnostech konkrétního případu – nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů.

8. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky došlo dne [datum] k platnému uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z. co do jistiny úvěru. V řízení byl dostatečně tvrzen a prokázán splněný závazek žalobkyně poskytnout jako úvěrující žalované jako úvěrované peněžní prostředky v částce 40.000 Kč. Byl také prokázán dosud ne zcela splněný závazek žalované vrátit žalobkyni peněžní prostředky spolu s úrokem. Soud má v řízení za prokázané prodlení žalované v délce 65 dní s úhradou prvé a následujících dohodnutých splátek, uplynutím 65. dne došlo k zesplatnění úvěru, tj. žalovaná neměla vrátit peněžní prostředky zbývajícími měsíčními splátkami, ale najednou včetně jednotlivých dohodnutých nároků. Jako platné soud posoudil ujednání o smluvních pokutách, ať už v případě smluvní pokuty za prodlení s úhradou jednotlivých splátek – zde žalobkyně žádala 998 Kč, či smluvní pokuty při prodlení s úhradou tzv. nové jistiny úvěru, stejně soud dospěl k závěru o platnosti ujednání o náhradě nákladů spojených s prodlením žalované, kdy žalobkyně požadovala na náhradě nákladů částku 600 Kč. Žalobkyni nepochybně vznikl i nárok na zaplacení úroku, jak bylo smluvně dohodnuto a jak předpokládá i § 2395 o. z. Soud však dospěl k závěru, že dohoda účastníků o výši úrokové sazby ve výši nomimální úrokové míry 54,35 % ročně je ujednáním v rozporu s dobrými mravy podle § 588 o. z. a soud proto k takovému ujednání nepřihlížel. Nominální úroková sazba nebyla v době uzavření smlouvy o úvěru v srpnu 2020 obvyklým úrokem, za obvyklý úrok v čase a místě soud pokládá úrok zjištěný z časových řad ARAD v měsíci srpen 2020, a to až do jeho trojnásobku, tj. 3x 8,37 % = 25,11 %, jak soud výše zjistil. Soud sice dospěl k závěru o tom, že k části smlouvy o úvěru, kterou byl sjednán úrok v nemravné výši, nicméně uvedené ničeho nemění na tom, že se účastníci obecně dohodli na úhradě úroku, kterého se žalobkyně po žalované domáhá. Soud proto s odkazem na § 577 o. z. určil, že spravedlivému uspořádání práv a povinností stran odpovídá úrok stanovený v trojnásobku obvyklého úroku v měsíci srpen 2020, tj. 25,11 % p.a.

9. Pokud by žalobkyni vznikl nárok na úrok ve výši 25,11 % je zřejmé, že takto stanovený úrok bude mít vliv na složení 36 dohodnutých měsíčních splátek. Po přepočtu by pak splátkový kalendář měl být dle názoru soudu stanoven následujícím způsobem. Podle nového přepočtu při zohlednění upravené výše měla žalovaná žalobkyni vrátit jistinu ve výši 40.000 Kč, úrok ve výši 14.263,78 Kč, tj. celkem částku 54.263,78 Kč. <b>JISTINA; ÚROK; KONEČNÝ ZŮSTATEK;;</b> 971,79 Kč; 837,00 Kč; 39 028,21 Kč; 992,13 Kč; 816,67 Kč; 38 036,08 Kč; 1 012,89 Kč; 795,90 Kč; 37 023,19 Kč; 1 034,08 Kč; 774,71 Kč; 35 989,11 Kč; 1 055,72 Kč; 753,07 Kč; 34 933,39 Kč; 1 077,81 Kč; 730,98 Kč; 33 855,58 Kč; 1 100,36 Kč; 708,43 Kč; 32 755,21 Kč; 1 123,39 Kč; 685,40 Kč; 31 631,82 Kč; 1 146,90 Kč; 661,90 Kč; 30 484,93 Kč; 1 170,90 Kč; 637,90 Kč; 29 314,03 Kč; 1 195,40 Kč; 613,40 Kč; 28 118,63 Kč; 1 220,41 Kč; 588,38 Kč; 26 898,22 Kč; 1 245,95 Kč; 562,85 Kč; 25 652,28 Kč; 1 272,02 Kč; 536,77 Kč; 24 380,26 Kč; 1 298,64 Kč; 510,16 Kč; 23 081,62 Kč; 1 325,81 Kč; 482,98 Kč; 21 755,81 Kč; 1 353,55 Kč; 455,24 Kč; 20 402,26 Kč; 1 381,88 Kč; 426,92 Kč; 19 020,38 Kč; 1 410,79 Kč; 398,00 Kč; 17 609,59 Kč; 1 440,31 Kč; 368,48 Kč; 16 169,28 Kč; 1 470,45 Kč; 338,34 Kč; 14 698,83 Kč; 1 501,22 Kč; 307,57 Kč; 13 197,61 Kč; 1 532,63 Kč; 276,16 Kč; 11 664,98 Kč; 1 564,70 Kč; 244,09 Kč; 10 100,27 Kč; 1 597,44 Kč; 211,35 Kč; 8 502,83 Kč; 1 630,87 Kč; 177,92 Kč; 6 871,96 Kč; 1 665,00 Kč; 143,80 Kč; 5 206,96 Kč; 1 699,84 Kč; 108,96 Kč; 3 507,13 Kč; 1 735,41 Kč; 73,39 Kč; 1 771,72 Kč; 1 771,72 Kč; 37,07 Kč; 0,00 Kč; 11. Soud proto na základě výše uvedeného žalobě vyhověl co do částky 38.345,79 Kč (jistina, úrok ve výši 1.985,20 Kč, smluvní pokuta v částce 998 Kč, náklady spojené s prodlením žalované ve výši 600 Kč). V případě úroku bylo vyhověno pouze částečně v částce 1.985,40 Kč a v částce vyčísleného úroku 2.615,21 Kč byla žaloba zamítnuta ze shora uvedených důvodů, včetně odpovídajícího úroku z prodlení. Žaloba pak byla ze shodných důvodů zamítnuta co do úroku ve výši 29,24 % ročně z částky 34.763,20 Kč od 23. 6. 2021 16. 7. 2021 v částce 633,90 Kč a s ohledem na smluvní ujednání v části 2.2 smlouvy o tom, že žalobkyně je oprávněna na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku, která odpovídá 120 % celkové částky, kterou měl žalovaný zaplatit, došlo k zamítnutí žaloby i co do maximálního omezení přesahující částku 65.116,54 Kč, protože žalovaná měla po úpravě výše úroku zaplatit celkem 54.263,78 Kč. Ve zbytku bylo žalobě i v dalších nárocích vyhověno, včetně požadované smluvní pokuty.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9.907,62 Kč, přičemž tato částka představuje 89,42 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 94,71 % a úspěchu žalované v rozsahu 5,29 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 474 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 49.462 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 3.100 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 17. 5. 2022 náhrada 1 912,29 Kč za 180 ujetých km v částce 1.312,29 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 5,5 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7.112,29 Kč ve výši 1.493,58 Kč.