51 C 341/2020

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr Hanou Cholastovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 4 762,17 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky ve výši 4.762,17 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4.762,17 Kč od 2. 2. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl soudu doručen dne 1. 9. 2020, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 4.762,17 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila nabytí pohledávky za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi společností [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“), a žalobkyní. Žalovaná měla s věřitelem dne [datum] uzavřít smlouvu o sporožirovém účtu, na jejímž základě měl být žalované zřízen účet č. [bankovní účet], následně došlo k dalšímu uzavření smlouvy o účtu a smlouvy o kontokorentním úvěru, věřitel měl žalované umožnit čerpat úvěr, který žalovaná čerpala ve výši 4.493,31 Kč, nicméně jej nevrátila v dohodnuté době a měla současně přečerpat i výši povoleného záporného zůstatku. Věřitel měl smlouvu vypovědět a žalovanou dopisem ze dne 1. 2. 2018 vyzvat ke splacení všech závazků vyčíslených částkou 4.762,17 Kč, z toho jistina ve výši 4.493,31 Kč, úroky z prodlení ve výši 660,80 Kč (což je však dohromady částka 5.154,11 Kč).

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Ve věci bylo nařízeno jednání dne [datum]. Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání omluvil, o odročení jednání z důležitého důvodu nežádal. Žalovaná se jednání nezúčastnila, ani se řádně a včas z důležitého důvodu z účasti na jednání neomluvila. U obou účastníků byla zachována desetidenní lhůta pro přípravu na jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Při písemném vyhotovení odůvodnění rozsudku bylo postupováno podle § 157 odst. 4 o. s. ř., kdy v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

3. Na základě provedeného dokazování (smlouva o sporožirovém účtu, 2x dohoda o změně smlouvy o sporožirovém účtu, výzva ze dne 1. 2. 2018, výzva k úhradě ze dne 21. 5. 2020, smlouva o postoupení pohledávek spolu s přílohou, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 7. 2018, výpis z účtu za dobu od 1. 1. 2017 do 1. 5. 2017) soud dospěl k závěru, že věřitel s žalovanou uzavřel nejdříve dne [datum] ve znění dohod ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] smlouvu o běžném účtu podle § 334 tehdy účinného zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoník, znění účinné k 30. 1. 1991, nicméně podle § 3077 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se účet řídí o.z. ode dne nabytí jeho účinnosti, i když k uzavření smlouvy o účtu došlo před tímto dnem; vznik této smlouvy, jakož i práva a povinnosti z ní vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Soud však z provedeného dokazování nezjistil, že by mezi účastníky došlo k dohodě o tvrzeném (kontokorentním) úvěru. Jediné, co bylo zjištěno z původní smlouvy o zřízení sporožirového účtu ze dne [datum], že věřitel nebyl povinen provést příkaz, není-li kryt zůstatkem na účtu. Pokud by tak učinil, měl si uhradit z částek, které budou na účet zaúčtovány, svou pohledávku odpovídající částce nekryté vkladem na účtu (debetní zůstatek) bez dalšího příkazu majitele účtu. Soud proto dospěl k závěru, že sice nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru k předmětnému běžnému účtu, nicméně žalovaná se na účtu dostala do nepovoleného debetního zůstatku, což vyplývá z výpisu z účtu za dobu od 1. 1. 2017 do 1. 5. 2017. Z výpisu z účtu za uvedenou dobu však dle názoru soudu nevyplývá nepovolený debetní zůstatek ve výši 4.493,31 Kč, soud ani není zřejmé, z jakých rozhodných skutečností vychází tvrzená částka 4.762,17 Kč dle žaloby, protože dále uváděné částky jistiny a tvrzeného úroku dávají v součtu částku 5.154,11 Kč. Bylo proto namístě žalobkyni poučit podle § 118a o jiném právním názoru soudu a dále žalobkyni vyzvat k doplnění rozhodných skutečností a označení dalších důkazů. Protože se (zástupce) žalobkyně nedostavil k nařízenému jednání dne [datum], nemohl soud přistoupit k poučení podle § 118a odst. 1, 2, 3 o. s. ř. směřující k doplnění tvrzení a označení důkazů týkajících se jednotlivých nároků a jejich výše. Poučení podle § 118a o. s. ř. je procesním poučením, které soud poskytuje účastníkům přítomným na jednání soudu. Neúčast žalobkyně na jednání (byť omluvená) jde pak k její tíži. Soud proto žalobu zamítl, v řízení nebyl dostatečně tvrzen a prokázán nárok (nároky) žalobkyně.

4. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení byla zcela úspěšná žalovaná, náležela by jí náhrada nákladů řízení. Podle obsahu spisu však žalované žádné náklady řízení nevznikly, soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.