Okresní soud v České Lípě · Rozsudek

51 C 351/2021

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-05-17 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSCL:2022:51.C.351.2021.1

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Cholastovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 6 038 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky ve výši 6 038 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10% od 26. 6. 2020 do zaplacení a co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované na nákladech řízení částku ve výši 5 400 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ žaloba“), který byl soudu doručen dne 16. 7. 2021 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 6.038 Kč z titulu distančně (telefonicky) uzavřené smlouvy o reklamě ze dne [datum]. Uzavřením smlouvy měla žalovaná získat garantovaný zápis/prezentaci na portále žalobkyně [webová adresa]. Žalovaná ničeho na vystavenou fakturu č. [anonymizováno] ze dne [datum] na částku 6.038 Kč včetně DPH neměla zaplatit.

2. Žalovaná se podanou žalobou nesouhlasila, žalobkyně měla cíleně zamlčet podstatné skutečnosti, vydávala se za jinou společnost, konkrétně společnost [webová adresa], na jejímž jménu má žalobkyně parazitovat, cíleně žalovanou uvedla v omyl. Jednání žalobkyně je zcela v rozporu s dobrými mravy, jde současně o jednání nekalosoutěžní. Žalovaná měla být po uskutečněném telefonátu přesvědčena, že komunikovala se společností [webová adresa], nebyla si vědoma, že by se jednalo již o uzavření smluvního závazku. Volající ji neseznámila s podstatnými skutečnostmi, obchodními podmínkami, možnostmi vypovědět či odstoupit od smlouvy, nebyl sjednán obsah žádné smlouvy, ze strany žalované nemělo dojít k explicitní akceptaci závazku, nemohlo dojít k uzavření smluvního závazku, u žalované taktéž chyběla skutečná vůle, komunikující využívala podobnosti výslovnosti [anonymizováno 6 slov] [webová adresa]), ve spojení se slovem [anonymizováno] žalovaná nemohla rozeznat, že se nejedná o nabídku nejznámějšího českého internetového vyhledávače.

3. Žalobkyně uvedla, že v monitorovaném zvukovém záznamu ze strany operátorky žalobkyně několikrát zaznělo představení společnosti žalobkyně [název] [jméno], z toho důvodu záměna za portály [anonymizováno] či jiné není možná. Stejně tak z něj nevyplývá, že by se žalobkyně žalovanou snažila uvést v omyl, došlo k jasnému, zřetelnému a nematoucímu představení sebe, společnosti, jejímž jménem hovoří, nabídla žalované produkt, podmínky a cenu. Žalobkyně měla ihned po uzavření smlouvy spustit prezentaci na internetovém portálu [webová adresa], odeslat na e-mailovou adresu [email] [anonymizována dvě slova] mimo jiné přístupovými údaji do zákaznické administrace. Žalobkyně uvádí, že její jednání vůči klientům je od počátku transparentní, své povinnosti stanovené uzavřenou smlouvou si plní ihned dle uzavřené smlouvy a tvrzení žalované nemají oporu v objektivních argumentech.

4. Soud při vyhotovení odůvodnění rozsudku postupoval podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Podle § 5 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži. Podle § 7 má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Podle § 8 zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

6. Z provedeného dokazování (potvrzení o uzavření smlouvy o reklamě, faktura č. [anonymizováno], předžalobní výzva k plnění ze dne 30. 6. 2020, upomínkový e-mail ze dne 26. 6. 2020, podací kniha ze dne 19. 6. 2020, ze dne 7. 7. 2020, odstoupení od smlouvy, reakce ze dne 3.7.2020 – 7.7.2020, internetové odkazy tak jak jsou uvedeny v čl. II. ve vyjádření žalované ze dne [datum], první monitorovaný hovor, druhý monitorovaný hovor ze dne 11. 6. 2020) soud zjistil, že se operátorka žalobkyně ([anonymizována tři slova]“„ [anonymizována tři slova]) v monitorovaném hovoru volá žalované s tím, že jí končí negarantovaná prezentace seznamu katalogu„ [anonymizováno]“ pro její živnost„ [označení] [anonymizováno] [jméno]“ a končí platnost zápisu. Operátorka chtěla pro další nové období a novou tentokrát garantovanou prezentaci chtěla„ ověřit údaje“, zda souhlasí adresa a další údaje. Cena obecně představeného balíčku činí částku 4.999 Kč bez DPH, má se jednat o základní balíček. Žalovaná žádá o zaslání o e-mailu, což dle operátorky nelze a navrhuje opětovné zavolání druhý den. Žalovaná taktéž žádá sdělení informací o četnosti sledování profilu za předcházející období, což operátorka odmítá a odkazuje na nutnost uzavření smlouvy. Na základě druhého telefonátu operátorka sdělila, že si„ nahraje zvukový souhlas, potvrdí si sníženou cenu“ a teprve při samotném poskytování zvukového souhlasu zaznělo„ závazná objednávka“. Soud žalobu zamítl, neboť dle jeho názoru nedošlo k uzavření předmětné (inominátní) smlouvy o reklamě distančním telefonickým způsobem, nebyl prokázán obsah takové smlouvy, resp. že by mělo dojít k uzavření jakékoliv smlouvy dne [datum], žalobkyně sice tvrdila transparentní jednání s klientem žalovanou, tomu ale neodpovídá již samotný průběh tvrzeného uzavření smlouvy, a to ani při porovnání s Všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně, který byly účinné od 30. 8. 2019, jiné znění není dostupné (dále jen„ podmínky“). Pokud žalované končila platnost její„ negarantované“ prezentace za předcházející období, nebylo nutné přistupovat k uzavření další smlouvy, když je zřejmé, že zde existovala smlouva o reklamě za předcházející období, jak je uváděno v obou monitorovaných telefonických hovorech. Samotné podmínky žalobkyně uvádí uzavření smlouvy na dobu určitou jeden rok s automatickým prodlužováním doby trvání smlouvy (čl. 3 smlouvy), nebyl proto důvod telefonicky kontaktovat žalovanou, leda právě za účelem aktualizace údajů. Za zcela neprofesionální soud považuje odmítnutí sdělení operátorky žalobkyně o četnosti zobrazení profilu žalované za předcházející období, což žalovaná žádala, aby měla představu četnosti sledování profilu žalované za předcházející období. Pokud by soud shrnul, nebyl důvod, aby žalobkyně žalovanou telefonicky kontaktovala, neboť mělo dojít k automatické prolongaci předcházející smlouvy o reklamě a mělo dojít pouze k doručení předmětné faktury za další období s odkazem na již uzavřenou smlouvu o reklamě, která předcházela nyní tvrzené smlouvě. Žalovaná nebyla navíc oslovena s nabídkou na uzavření smlouvy o reklamě, ale pouze na aktualizaci již existujících údajů jakéhosi negarantovaného zápisu, přičemž rozdíl mezi garantovaným a negarantovaným zápisem není nikde vymezen, operátorkou žalobkyně je„ negarantovaný zápis“ následně spojován s odmítnutím sdělení četnosti zobrazení profilu žalované, v podmínkách žalobkyně není o žádné garanci/negaranci ani slovo. Pokud se následně žalobkyně odkazuje na nově uzavřenou smlouvu o reklamě, zcela přehlíží průběh monitorovaného telefonického hovoru, ve kterém žádná nabídka neexistovala, mělo dojít pouze k aktualizaci údajů pro nové období a pro novou prezentaci a pokud žalovaná s něčím souhlasila, tak pouze s tím, že„ sedí“ operátorkou uváděné údaje a jejím souhlasem mohla potvrdit leda onu„ sníženou“ cenu za„ garantovanou“ prezentaci pro nové období. V čem má spočívat ona„ snížená“ cena, je pro soud záhadou, v podmínkách žalobkyně je tato cena prezentována jako cena standardní, navíc již nejnižší i s výhradou, že není vůbec v podmínkách uvedeno, zda jde o částku s DPH či bez DPH. K uzavření žádné smlouvy dne [datum], jak je žalobkyní tvrzen skutkový děj, dojít nemohlo, neboť mimo jiné chyběl prvek vážné vůle primárně na straně žalobkyně a pokud vážně zamýšlela smlouvu o reklamě uzavřít, měla jako odborník zvolit formu jasné telefonické prezentace a jasné prezentace„ nové“ nabídky, nutnosti nové smlouvy, což vůbec neučinila a vágně odkazovala na předchozí„ negarantovanou“ prezentaci žalované. Soud je proto toho názoru, že jediné, co mohlo být s žalovanou uzavřeno je předcházející (inominátní) smlouva o reklamě na předcházející období„ negarantované“ prezentace (ale tato smlouva vůbec tvrzena nebyla, nicméně její možná existence vyšla najevo z provedeného dokazování), na základě telefonického hovoru na nové období mohlo reálně dojít pouze k ověření údajů, nikoliv k uzavření„ nové“ smlouvy, jak tvrdí žalobkyně. Nebyl ani důvod žalobkyni poučovat podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), protože by se muselo jednat o hmotněprávní poučení o tom, jak má žalobkyně správně žalovat, což je nepřípustné. Uvedené soud současně hodnotí pohledem § 5 odst. 1 o. z., protože u žalobkyně jako profesionála lze očekávat, že důkladně zváží obsah závazků, která na sebe hodlá převzít, včetně dodržování výslovně sjednaných či zákonem stanovených postupů, nastane-li konkrétní situace. V tomto řízení vyšlo najevo, že žalovaná měla u žalobkyně v předcházejícím období„ negarantovanou“ prezentaci, v souladu s vlastními podmínkami žalobkyně mělo pouze dojít k automatické prolongaci původní smlouvy, nikoliv k uzavření smlouvy nové. Pokud žalobkyně tvrdí, že dne [datum] došlo k uzavření nové smlouvy, tak uvedené v tomto řízení neprokázala.

7. Jak je již výše uvedeno, telefonát se primárně týkal pouze aktualizace údajů pro nové období, pokud uvedené žalobkyně spojuje s uzavřením nové smlouvy, tak samotný telefonický hovor (ani jeden ze dvou monitorovaných hovorů) tomu nenapovídá. Soud uvedené hodnotí jako zjevné zneužití práva podle § 8 o. z., které nemůže požívat právní ochrany, neboť žalobkyně jako profesionál není schopna dodržet vlastní všeobecné podmínky, není schopna rozlišit„ aktualizaci údajů pro nové prezentační období“ od„ uzavření nové smlouvy o reklamě“, stejně tak není schopna klientovi prezentovat výsledky vlastní práce (četnost zobrazení předcházející prezentace žalované, což má být celkem logicky smyslem a výsledkem smlouvy o reklamě) s odkazem na„ negarantovanou“ prezentaci, jejíž obsah není nikde vymezen. Ostatně nelze přehlédnout, že operátorka žalobkyně neznala rozdíl mezi„ garantovanou“ a„ negarantovanou“ prezentací a odmítnutí sdělení až v následném hovoru spojuje s tím, že„ žalovaná měla negarantovanou prezentaci“, přičemž v prvním hovoru bylo odmítnutí spojováno s nutností uzavření smlouvy.

8. Zcela nad rámec výše uvedeného soud podotýká, že v řízení jako důkazní prostředek byly předloženy monitorované telefonické hovory. V prvním telefonátu údaj o monitorování telefonického hovoru nezazněl vůbec, v druhém pouze vágně v rámci představení operátorky žalobkyně. Lze tudíž pochybovat, zda žalovaná souhlasila se záznamem telefonické komunikace, příp. zda s tím byla dostatečně a jasně seznámena. Soud oba monitorované hovory k důkazu jako zvukový záznam ale připustil, protože již z obsahu žaloby bylo zřejmé, že se budou týkat podnikatelských závazkových vztahů a hovor se uskutečnil mezi podnikateli, nešlo tedy o projev osobní povahy. Současně šlo o jediný důkaz, kterým žalobkyně mohla prokázat uzavření tvrzené inominátní smlouvy o reklamě, byť s ohledem na nedostatečnou informaci o záznamu průběhu telefonického hovoru šlo o důkaz na hranici jeho přípustnosti.

9. Soud proto žalobu zamítl, neboť v řízení nebyla prokázána tvrzení žalobkyně, tedy, že došlo dne [datum] k distančnímu uzavření smlouvy o reklamě.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 400 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 038 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t..

11. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.