51 C 40/2026

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Cholastovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A o zaplacení 112 677,19 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 195 Kč do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 62 482,19 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 112 677,19 Kč ve výši 12,75 % p.a. od 10. 9. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 112 677,19 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila, že její právní předchůdce právnická osoba., IČO IČO (dále jen jako „věřitel“) uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota a dodatek č. hodnota, na jejímž základě měl být žalovanému poskytnut úvěr dne datum ve výši 100 000 Kč při úrokové sazbě 76,02 % p.a., který měl denně přirůstat k jistině. Věřitel měl před uzavřením smluvy provést posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Úvěr měl být splacen v 36 měsíčních splátkách, poslední splátka měla být zaplacena dne 6. 11. 2026. Žalovaný se však měl dostat do prodlení se splácením úvěru, mělo proto 9. 9. 2024 dojít k zesplatnění veškerých závazků vyplývajících ze smlouvy. Žalovaný měl provést dílčí platby ve výši celkem 49 805 Kč. Žalobkyně aktivní legitimaci tvrdí na základě postoupení pohledávky podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi žalobkyní a věřitelem.

2. Žalovaný se k podané žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) nijak nevyjádřil.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání dne datum (k vyhlášení rozsudku došlo 30. 6. 2026). Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání řádně a včas omluvil, o odročení jednání nežádal. Žalovaný se jednání nezúčastnil, ani se řádně a včas neomluvil, nepožádal o odročení jednání. U obou účastníků řízení byla zachována desetidenní lhůta pro přípravu na jednání. Žalovanému byla žaloba doručena dne 14. 5. 2026. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Z dokumentů označených jako návrh na uzavření smlouvy/smlouva o úvěru včetně dodatku je a zjištěné, že žalovaný navrhl věřiteli uzavřeí smlouvy o úvěru, žalovaný je označen jménem, příjmením, adresou trvalého bydliště, adresou pro doručování. Předmětem návrhu je žádost o poskytnutí úvěru ve výši 100 000 Kč, doba trvání úvěru 36 měsíců, výše splátky 7 115 Kč, splatnost jednotlivé splátky nejpozději 6 dne každého kalendářního měsíce, zápůjční úroková sazba 76,02 % p.a.

5. Z dokladu o vyplacení úvěru je za zjištěnou úhrada částky 100 000 Kč na účet č. Anonymizováno označeným jménem a příjmením žalovaného.

6. Z oznámení o schválení úvěru včetně splátkového kalendáře je za zjištěné, že věřitel žalovanému zaslal dne 16. 11. 2023 oznámení o akceptaci návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota a jsou shrnuty základní parametry úvěru (výše úvěru 100 000 Kč, 36 splátek v jednotlivé výši 7 115 Kč, splatnost splátky nejpozději 6 dne každého kalendářního měsíce, úroková sazba 76,03 % p.a.). Přílohou oznámení o schválení úvěru je i splátkový kalendář, ve kterém jsou rozepsány jednotlivé splátky včetně rozpisu, jaká část jednotlivé splátky půjde na úrok, jaká část na jistinu.

7. Dokumenty týkající se ověření úvěruschopnosti žalovaného (výpisy z účtu, NRKI, SOLUS, hodnocení klienta, doklady o výplatě mzdy) je za zjištěné, že ve formuláři označeném jako hodnocení klienta je uveden příjem žalovaného v částce 33 200 Kč, u výdajů je uvedeno životní minimum v částce 4 860 Kč, žádné jiné výdaje uvedeny nejsou, kromě nákladů na bydlení (nájemné, inkaso) 5 662 Kč. Jako zaměstnavatel je uvedena právnická osoba., má jít o hlavní pracovní poměr. Z dokladů o výplatě mzdy je za zjištěné, že průměrná mzda žalovaného za 3 měsíce činila cca 37 882 Kč. Z registru SOLUS nebylo zjištěno, že by žalovaný měl pohledávky po splatnosti (dotaz ze dne 14. 11. 2023). Z registru NRKI (nebankovní registr klientských informací) bylo zjištěno, že žalovaný měl minimálně dva závazky přes 100 000 Kč, je evidován dluh po splatnosti ve výši 44 171 Kč.

8. Z oznámení o zesplatnění úvěru je za zjištěné zesplatnění úvěru k 9. 9. 2024, žalovaný je vyzván k jeho okamžité úhradě, důvodem pro zesplatnění je prodlení žalovaného s úhradou splátky úvěru o délce 65 dní. Žalovaný je vyzván k úhradě částky celkem ve výši 112 307 Kč (jistina úvěru 93 390,89 Kč, úrok přirostlý ke dni zesplatnění úvěru 17 518,21 Kč, smluvní pokuty 998 Kč, náhrada nákladů v souvislosti s prodlením v částce 400 Kč).

9. Z předžalobní výzvy, oznámení o postoupení pohledávek je za zjištěnou výzva žalobkyně žalovanému k úhradě ze dne 16. 1. 2025 a ze dne 4. 3. 2025 k úhradě jednotlivých rozepsaných nároků ze smlouvy o úvěru č. hodnota v celkové výši 112 307 Kč s příslušenstvím. Dne 4. 3. 2025 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni. Obojí bylo žalovanému odesláno dne 4. 3. 2025 na adresu adresa Jméno žalovaného B.

10. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek je za zjištěné postoupení pohledávky za žalovaným.

11. Ze zprávy banky ze dne 14. 4. 2026 je za zjištěné, že vlastníkem účtu č. hodnota vedeného u právnická osoba je žalovaný, věřitel na tento účet zaslal dne 15. 11. 2023 částku 100 000 Kč.

12. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

15. Podle rozsudku NS ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, je-li smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná proto, že poskytovatel poskytl spotřebiteli úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb. ve znění pozdějších předpisů, nemá poskytovatel úvěru nárok na sjednané úroky a poplatky; nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru, tedy v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

16. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že věřitel (právní předchůdce žalobkyně) řádně neposoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný je fyzickou osobou (člověkem), z předložené dokumentace nevyplývá, že by s věřitelem uzavíral tvrzenou smlouvu o úvěru při své podnikatelské činnosti nebo při samostatném výkonu svého povolání. Žalovaný se při uzavírání tvrzené smlouvy o úvěru nacházel v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) a bylo povinností věřitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru důkladně posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr.

17. Žalobkyně předložila dokumenty, na jejichž základě měla být úvěruschopnost žalovaného přezkoumávána, nicméně pouze obecně tvrdila, že k přezkoumání došlo. Bylo však povinností žalobkyně, aby zcela konkrétně uvedla, co ve vztahu k žalovanému stran jeho schopnosti splácet úvěr věřitel konkrétně zjistil. Nepostačí pouze obecně tvrdit, že k posouzení obecně došlo a odkázat na připojené listinné důkazy. I pokud by žalobkyně konkrétní skutečnosti tvrdila, o řádném posouzení schopnosti žalovaného lze pochybovat. V hodnocení klienta je sice uveden příjem 33 200 Kč, u výdajů se věřitel spokojil pouze s vyplněním životního minima v částce 4 860 Kč a nákladů na bydlení v částce 5 662 Kč. Z registru NRKI je ovšem zjistitelný dluh po splatnosti ve výši 44 171 Kč a minimálně dva závazky ve výši celkem 100 000 Kč a vyšší úvěrové zatížení. Tato zjištění však nebyla nijak v hodnocení žalovaného zohledněna, resp. z formuláře hodnocení klienta (žalovaného) nic takového nevyplývá. Věřitel proto nemohl dodstatečně porovnat příjmy a výdaje žalovaného, protože nezohlednil veškeré jeho závazky, zejména není vysvětleno, z jakého důvodu nebyl při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr zohledněn dluh po splatnosti v částce 44 171 Kč.

18. Protože věřitel nepostupoval při posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr řádně, důkladně úvěruschopnost neposoudil, předložená smlouva je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, k této neplatnosti se přihlíží i bez návrhu. Žalobkyně má podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nárok na vrácení poskytnuté jistiny, přičemž žalovaný jako spotřebitel je tuto jistinu povinen vrátit v době přiměřené jeho možnostem. V řízení bylo prokázáno, že věřitel žalovanému zaslal na jeho účet dne 15. 11. 2023 částku 100 000 Kč (zpráva banky ze dne 14. 4. 2026), žalobkyně tvrdila, že žalovaný zaplatil částku celkem ve výši 49 805 Kč, rozdíl činí 50 195 Kč, která představuje dosud žalovaným nevrácenou jistinu. V rozsahu částky 50 195 Kč je pak nárok žalobkyně důvodný, neboť žalobkyní bylo současně prokázáno, že věřitel pohledávku za žalovaným postoupil právě žalobkyně (§ 1879, § 1882 odst. 1 o. z.). Za přiměřenou dobu pro vrácení jistiny úvěru soud považuje lhůtu 3 měsíců od právní moci rozsudku. Protože je v daném případě nárok žalobkyně vypořádáván podle speciálního § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (speciálního k obecné úpravě vypořádání bezdůvodného obohacení), žalobkyni nemohl vzniknou nárok na další (neplatně smluvené) nároky, ani na úrok z prodlení, protože je určena nová doba splatnosti, a to tři měsíce od právní moci tohoto rozsudku, žalobkyni by nárok na úrok z prodlení vznikl až po marném uplynutí nově určené doby splatnosti (viz výše citovaný rozsudek NS ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

19. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná ze shora uvedených důvodů, neboť žalobkyni vznikl nárok pouze na vrácení poskytnuté (a dosud nevrácené) jistiny úvěru.

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení byl úspěšnější žalovaný, náležela by mu náhrada nákladů řízení. Podle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, soud je proto nepřiznal žádnému z účastníků řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení u zdejšího soudu. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci jako soud odvolací. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny řádně a včas, lze se jejich splnění domoci cestou exekuce.