Okresní soud v České Lípě · Rozsudek

58 C 130/2025

č. j. 58 C 130/2025-14

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-03-05 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSCL:2026:58.C.130.2025.1

Citované zákony (13)

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Kračmarem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného o zaplacení 10 886 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 886 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 915 Kč od 9. 4. 2025 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 4 371 Kč od 9. 4. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně, advokátky Mgr. , jméno FO, , náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se v řízení domáhala vůči žalovanému zaplacení shora specifikované částky s příslušenstvím, a to z titulu § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném do 30. 6. 2025 (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“). Uplatněný nárok odůvodnila tím, že žalovaný je evidován jako provozovatel vozidel RZ , SPZ, RZ , SPZ, , přitom žalovaný k vozidlu RZ , SPZ, neměl v období od 21. 5. 2024 do 19. 8. 2024 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v případě vozidla RZ , SPZ, pak neměl toto pojištění sjednáno v období od 18. 9. 2024 do 19. 12. 2024.

2. Žalovaný se k uplatněnému nároku nikterak nevyjádřil.

3. Soud rozhodl věc v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen „o. s. ř.”), bez nařízení jednání, protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto procesním postupem souhlasila již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoliv byl poučen, že v takovém případě bude soud jeho souhlas předpokládat (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud tak má za to, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání vyslovil souhlas.

4. Provedeným dokazováním soud učinil níže popsaná – pro rozhodnutí ve věci samé významná – skutková zjištění, která odpovídají i skutkovému závěru.

5. Na základě kupní smlouvy podepsané dne 21. 3. 2024 žalovaným jako kupujícím, jejímž předmětem bylo vozidlo RZ , SPZ, , ve spojení s čestným prohlášením prodávající , jméno FO, ze dne 9. 1. 2025 byl žalovaný dodatečně ke dni 22. 3. 2024 dopsán do registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel v registru evidovaného vozidla RZ , SPZ, , které má zdvihový objem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 a k němuž nebylo v období od 21. 5. 2024 do 19. 8. 2024 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně výzvou ze dne 23. 1. 2025 vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 5 915 Kč (období bez pojištění o délce 91 dnů násobeno denní sazbou ve výši 65 Kč). Tato výzva, obsahující i lhůtu k úhradě do 60 dnů od doručení výzvy, poučení o okolnostech vylučujících vznik práva žalobkyně na příspěvek nebo výňatek ze zákona č. 30/2024 Sb., byla odeslána na adresu žalovaného uvedenou v registru silničních vozidel a doručována žalovanému dne 27. 1. 2025 (k tomu viz výpis z RSV, kupní smlouva, čestné prohlášení, výzva k úhradě ze dne 23. 1. 2025 včetně sledování zásilky, to vše založeno v elektronickém spisu CEPR).

6. Žalovaný je od 17. 9. 2024 zapsán v registru silničních vozidel jako provozovatel v registru evidovaného vozidla RZ , SPZ, , které má zdvihový objem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 a k němuž nebylo v období od 18. 9. 2024 do 19. 12. 2024 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně výzvou ze dne 23. 1. 2025 vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 4 371 Kč (období bez pojištění o délce 93 dnů násobeno denní sazbou ve výši 47 Kč). Tato výzva, obsahující i lhůtu k úhradě do 60 dnů od doručení výzvy, poučení o okolnostech vylučujících vznik práva žalobkyně na příspěvek nebo výňatek ze zákona č. 30/2024 Sb., byla odeslána na adresu žalovaného uvedenou v registru silničních vozidel a doručována žalovanému dne 27. 1. 2025 (k tomu viz informace z RSV, výpis z RSV, výzva k úhradě ze dne 23. 1. 2025 včetně sledování zásilky, to vše založeno v elektronickém spisu CEPR).

7. Z ostatních provedených důkazů pak soud nezjistil pro rozhodnutí ve věci samé již nic podstatného.

8. Po právní stránce soud věc posoudil zejména podle § 6, § 45 zákona č. 30/2024 Sb., jakož i podle § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále jen „zákon č. 56/2001 Sb.“), a podle vyhlášky č. 69/2024 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2025. Otázku úroku z prodlení pak soud posoudil zejména podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

9. Soud žalobkyní uplatněný nárok shledal důvodným. Žalovaný byl pro období od 21. 5. 2024 do 19. 8. 2024 dopsán do registru silničních vozidel jako provozovatel v registru evidovaného vozidla RZ , SPZ, . Má se tak za to, že žalovaný byl i skutečným provozovatelem tohoto vozidla [v souladu s § 6 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. ve spojení s § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb.]. K vozidlu nebylo ve shora uvedeném období sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně včas, v jednoroční prekluzivní lhůtě, vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti, její výzva k úhradě přitom obsahovala náležitosti požadované zákonem (§ 46 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb.). Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za období bez pojištění odpovědnosti (§ 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb.), jakož mu vznikla i povinnost zaplatit žalobkyni paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč (§ 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. ve spojení s § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb.). Samotná výše příspěvku je pak určena součinem počtu dnů, kdy nebylo vozidlo RZ , SPZ, pojištěno, a příslušné denní sazby pro toto vozidlo, tedy v daném případě 91 dnů × 65 Kč [§ 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 69/2024 Sb.].

10. Dále pak byl žalovaný od 18. 9. 2024 do 19. 12. 2024 zapsán v registru silničních vozidel jako provozovatel v registru evidovaného vozidla RZ , SPZ, . Má se tak za to, že žalovaný byl i skutečným provozovatelem tohoto vozidla [v souladu s § 6 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. ve spojení s § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb.]. K vozidlu nebylo ve shora uvedeném období sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně včas, v jednoroční prekluzivní lhůtě, vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti, její výzva k úhradě přitom obsahovala náležitosti požadované zákonem (§ 46 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb.). Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za období bez pojištění odpovědnosti (§ 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb.), jakož mu vznikla i povinnost zaplatit žalobkyni paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč (§ 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. ve spojení s § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb.). Samotná výše příspěvku je pak určena součinem počtu dnů, kdy nebylo vozidlo RZ , SPZ, pojištěno, a příslušné denní sazby pro toto vozidlo, tedy v daném případě 93 dnů × 47 Kč [§ 5 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 69/2024 Sb.].

11. Jako důvodný posoudil soud i nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení od 9. 4. 2025, protože v tento den byl žalovaný prokazatelně již v prodlení se zaplacením příspěvků.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto soud uložil žalovanému povinnost nahradit jí náklady řízení ve výši celkem 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč a mimosmluvní odměny za zastoupení advokátem v souhrnné výši 1 815 Kč stanovené podle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 a odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a skládající se z odměny za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a podání návrhu ve věci samé) při sazbě za úkon ve výši 400 Kč, dále z paušální částky za tyto úkony ve výši 300 Kč (3 × 100 Kč) a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 315 Kč (§ 137 odst. 1, 3 o. s. ř.).

13. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., o plnění k rukám advokátky žalobkyně pak podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.