58 C 165/2025

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Kračmarem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného o zaplacení 22 285 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 285 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 7 020 Kč od 17. 7. 2024 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 370 Kč od 6. 11. 2024 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7 995 Kč od 5. 2. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně, advokátky Mgr. jméno FO, náhradu nákladů řízení ve výši 2 465 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se v řízení domáhala vůči žalovanému zaplacení shora specifikované částky s příslušenstvím, a to z titulu § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném do 31. 3. 2024 (dále jen „zákon č. 168/1999 Sb.“), a z titulu § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném do 30. 6. 2025 (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“). Uplatněný nárok odůvodnila tím, že žalovaný je evidován jako provozovatel vozidla RZ SPZ, k němuž neměl žalovaný v období od 25. 11. 2023 do 11. 3. 2024, v období od 12. 3. 2024 do 17. 6. 2024 a dále v období od 18. 6. 2024 do 18. 10. 2024 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

2. Žalovaný se k uplatněnému nároku nikterak nevyjádřil.

3. Soud rozhodl věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto procesním postupem souhlasila již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoliv byl poučen, že v takovém případě bude soud jeho souhlas předpokládat (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud tak má za to, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání vyslovil souhlas.

4. Provedeným dokazováním soud učinil níže popsaná – pro rozhodnutí ve věci samé významná – skutková zjištění, která odpovídají i skutkovému závěru.

5. Žalovaný je od 17. 4. 2023 zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel v registru evidovaného vozidla RZ SPZ, které má zdvihový objem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 a k němuž nebylo v období od 25. 11. 2023 do 18. 10. 2024 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně výzvami vyhotovenými dne 2. 5. 2024, dne 22. 8. 2024 a dne 24. 11. 2024 vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 7 020 Kč (období bez pojištění o délce 108 dnů násobeno denní sazbou ve výši 65 Kč), ve výši 6 370 Kč (období bez pojištění o délce 98 dnů násobeno denní sazbou ve výši 65 Kč) a ve výši 7 995 Kč (období bez pojištění o délce 123 dnů násobeno denní sazbou ve výši 65 Kč). Tyto výzvy, obsahující i lhůtu k úhradě do 60 dnů od doručení výzvy, poučení o okolnostech vylučujících vznik práva žalobkyně na příspěvek nebo výňatek ze zákona č. 168/1999 Sb., byly ve shora uvedených dnech, kdy byly vyhotoveny, předány provozovateli poštovních služeb k odeslání žalovanému (k tomu viz výpisy z RSV, výzvy k úhradě včetně informací o zásilce a sledování zásilky, to vše založeno v elektronickém spisu CEPR).

6. Z ostatních provedených důkazů pak soud nezjistil pro rozhodnutí ve věci samé již nic podstatného.

7. Po právní stránce soud věc posoudil zejména podle § 1 odst. 2 písm. a), § 4 zákona č. 168/1999 Sb., podle § 6, § 45 zákona č. 30/2024 Sb., jakož i podle § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále jen „zákon č. 56/2001 Sb.“), a podle vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve znění účinném do 31. 3. 2024, a vyhlášky č. 69/2024 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2025. Otázku úroku z prodlení pak soud posoudil zejména podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

8. Soud žalobkyní uplatněný nárok shledal důvodným. Žalovaný byl ve shora uvedených obdobích zapsán v registru silničních vozidel jako provozovatel v registru evidovaného vozidla RZ SPZ. Má se tak za to, že žalovaný byl i skutečným provozovatelem tohoto vozidla [v souladu s § 4 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., resp. v souladu s § 6 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. ve spojení s § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb.]. K vozidlu přitom nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně včas, v jednoroční prekluzivní lhůtě, vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti, její výzvy k úhradě obsahovaly náležitosti požadované zákonem (§ 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. a § 46 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb.) Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za období bez pojištění odpovědnosti (za období do dne 31. 3. 2024 se nárok žalobkyně opírá o § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., za zbývající období pak o § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb.), jakož mu vznikla i povinnost zaplatit žalobkyni paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, tedy celkem 900 Kč za tři dlužná, na sebe navazující, období (§ 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. ve spojení s § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb.). Samotná výše příspěvku je pak určena součinem počtu dnů, kdy nebylo vozidlo RZ SPZ pojištěno, a příslušné denní sazby pro toto vozidlo, tedy v daném případě 108 dnů × 65 Kč, 98 dnů × 65 Kč a 123 dnů × 65 Kč [§ 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. a § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 69/2024 Sb.]

9. Jako důvodný posoudil soud i nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení jdoucího ode dne 17. 7. 2024, ode dne 6. 11. 2024 a ode dne 5. 2. 2025, protože v tyto dny byl žalovaný prokazatelně již v prodlení se zaplacením příspěvků (§ 573 o. z.).

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto soud uložil žalovanému povinnost nahradit jí náklady řízení ve výši celkem 2 465 Kč. Tyto náklady sestávají a. ze zaplaceného soudního poplatku 892 Kč; b. mimosmluvní odměny zástupkyně žalobkyně za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka formou tří dopisů) při sazbě 300 Kč za úkon, a to dle § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen „a. t.“), ve znění účinném do 31. 12. 2024; c. mimosmluvní odměny zástupkyně žalobkyně za úkon právní služby v podobě návrhu ve věci samé při sazbě 400 Kč za tento úkon dle § 11 odst. 1 písm. d), § 14b odst. 1 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025; d. k tomu paušální částka za shora uvedené úkony ve výši 300 Kč (3 × 100 Kč) a daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % ve výši 273 Kč (§ 137 odst. 1, 3 o. s. ř.).

11. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., o plnění k rukám advokátky žalobkyně pak podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. Nebude-li uložená povinnost splněna žalovaným dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.