58 C 4/2025

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Kračmarem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , adresa o vydání movité věci, event. o zaplacení částky 13 377 Kč

I. Žalovaná je povinna vydat žalobkyni zdravotní lůžko Luxus, Dali II 24V, spolu s matrací s paropropustným potahem Inko – zeleným určenou pro elektrické polohovací postele a pro pacienty s inkontinencí o rozměrech 200 × 90 × 10 cm (délka × šíře × výška) a o hmotnosti 6 kg, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně, advokátky , Jméno advokátky, , náhradu nákladů řízení ve výši 7 110 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se vůči žalované v řízení domáhala vydání shora ve výroku specifikovaného zdravotního lůžka spolu s matrací (dále jen „zdravotní lůžko s matrací“) s tím, že nebude-li jejich vydání možné, požaduje žalobkyně po žalované zaplacení náhradního peněžitého plnění ve výši 13 377 Kč. Uplatněný nárok žalobkyně odůvodnila tím, že jako osoba zabývající se mimo jiné pronájmem zdravotních pomůcek uzavřela se žalovanou jako fyzickou osobou dne 26. 5. 2023 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl pronájem zdravotního lůžka s matrací a jež byla uzavřena na dobu neurčitou s výpovědní dobou 10 dnů stanovenou pro případ nehrazení nájemného. Nájemné bylo sjednáno ve výši 1 500 Kč měsíčně a mělo být hrazeno vždy k 26. dni daného měsíce. Žalovaná však na nájemném neuhradila ničeho, opakované přísliby, že jej zaplatí v náhradním termínu, nesplnila, pročež žalobkyně odeslala dne 13. 12. 2023 žalované výpověď nájemní smlouvy spolu s výzvou k úhradě dlužného nájemného a k vrácení věci. Na to žalovaná nereagovala. Dále žalobkyně uvedla, že v samotné nájemní smlouvě jako nájemce – na žádost žalované – figuruje , jméno FO, , nicméně veškeré generálie ve smlouvě patří žalované, která nájemní smlouvu podepsala a zdravotní lůžko s matrací i převzala. V telefonickém hovoru ze dne 18. 4. 2024 pak žalovaná právní zástupkyni žalobkyně potvrdila, že zdravotní lůžko s matrací užívá ona, resp. její dcera, , jméno FO, byl v nájemní smlouvě uveden z toho důvodu, že byl tehdejším partnerem žalované. Jdeli o eventuální nárok žalobkyně na zaplacení náhradního peněžitého plnění, žalobkyně popsala v žalobě způsob výpočtu amortizované ceny za zdravotní lůžko s matrací s tím, že by požadovala zaplacení této ceny pro případ, že by nebylo vydání zdravotního lůžka s matrací možné.

2. Žalovaná se k uplatněnému nároku nikterak nevyjádřila. K tomu nutné dodat, že poté, co byl spis postoupen Okresnímu soudu v , adresa, jako soudu místně příslušnému, soud doručoval písemnosti žalované do její datové schránky fyzické osoby, rovněž se ji pokoušel kontaktovat na adrese , Adresa žalované, , taktéž ji o probíhajícím řízení informoval prostřednictvím emailu (odeslaného do emailové schránky uvedené ve smlouvě o nájmu movité věci č. , číslo, ). Navzdory tomu zůstala žalovaná v řízení zcela pasivní.

3. Soud věc projednal na jednání konaném dne 30. 10. 2025. Žalobkyně se z tohoto jednání řádně a včas omluvila, žalovaná se bez omluvy nedostavila a ani včas z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání. Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků, vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů [§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“)].

4. Provedeným dokazováním soud učinil níže popsaná – pro rozhodnutí ve věci samé významná – skutková zjištění.

5. Ze smlouvy o nájmu movité věci č. , číslo, (dále i jako „nájemní smlouva“) a faktury – daňového dokladu č. , číslo, (č. l. 57 obsahu spisu) soud zjistil následující:a. jako smluvní strany jsou označeny žalobkyně coby pronajímatel a osoba jménem , jméno FO, coby nájemce, u něhož je uvedeno rodné číslo žalované, číslo , číslo, a email , e-mail, ;b. smlouva byla uzavřena dle ustanovení § 2316 a násl. občanského zákoníku upravujících podnikatelský pronájem věcí movitých;c. na základě této smlouvy, uzavřené na dobu neurčitou, přenechal pronajímatel do dočasného užívání nájemci zdravotní lůžko s matrací. Nájemce se přitom zavázal zaplatit pronajímateli montáž s dopravou ve výši 700 Kč a měsíční nájemné ve výši 1 500 Kč, a to vždy do stejného dne daného měsíce jako při podpisu smlouvy s tím, že nájemné je hrazeno na měsíc dopředu;d. ve smlouvě bylo dále ujednáno, že pronajímatel je oprávněn smlouvu vypovědět s 10denní výpovědní dobou v případě, že nájemce bude v prodlení s úhradou nájemného o více než 10 dnů (čl. V. smlouvy). V případě neuhrazení nájemného ani do termínu splatnosti dalšího měsíčního nájemného může pronajímatel vypovědět smlouvu bez výpovědní doby (čl. VII. smlouvy);e. smlouva byla podepsána dne 26. 5. 2023, přitom ji podepsala vlastnoručně žalovaná s poznámkou, že ji podepisuje jako zástupce , jméno FO, („v.z. p. , jméno FO, “);f. fakturu č. , číslo, se splatností do 9. 6. 2023, kterou žalobkyně vyúčtovala odběrateli , jméno FO, částku 2 200 Kč, podepsala dne 26. 5. 2023 rovněž vlastnoručně žalovaná (opět s poznámkou, že tak činí jako zástupce , jméno FO, ). Podpisem faktury žalovaná mimo jiné stvrdila převzetí zdravotního lůžka s matrací, jakož i to, že byla technikem řádně proškolena.

6. Ze seznamu pohledávek k datu 29. 11. 2023 (č. l. 8) soud zjistil, že na nájemném nebylo za období od června do listopadu 2023 uhrazeno ničeho.

7. Z výpovědi smlouvy a předžalobní výzvy k úhradě a k vydání věci včetně poštovního podacího archu (č. l. 9 a 80) soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně informovala žalovanou, že dle čl. V. smlouvy vypovídá nájemní smlouvu s 10denní výpovědní dobou od doručení výpovědi. Zároveň žalovanou vyzvala k neprodlenému vrácení zdravotního lůžka a k zaplacení dlužného nájemného s tím, že žalobkyně očekává vrácení zdravotního lůžka s matrací do 10 dnů od doručení výzvy. Výpověď s výzvou byla žalované odeslána dne 13. 12. 2023 na adresu uvedenou v nájemní smlouvě;8. Ze záznamu o tel. hovoru ze dne 18. 4. 2024 sepsaném právní zástupkyní žalobkyně a printscreenu zprávy z mob. č. , číslo, (č. l. 10 a 12-13) soud zjistil, že žalovaná má zdravotní lůžko s matrací u sebe, slouží její dceři. Rovněž má u sebe nájemní smlouvu, ohledně níž se marně pokusila spojit s , jméno FO, .

9. Z ceníku žalobkyně (č. l. 11) pak soud zjistil, cena nového zdravotního lůžka činí 12 990 Kč, cena nové matrace pak 2 290 Kč.

10. Ze sdělení Úřadu práce ČR, Krajské pobočky pro hl. m. Prahu, ze dne 6. 11. 2024 a zprávy Městské části , adresa, ze soudního dohledu ze dne 4. 9. 2024 (č. l. 48, 58-59) soud zjistil, že kontaktní telefon žalované je , tel. číslo, . Žalovaná jako matka nezletilé dcery , jméno FO, coby oprávněné osoby je příjemcem příspěvku na mobilitu a na péči. Dcera , jméno FO, má vážný zdravotní handicap, je závislá na celodenní péči matky, užívá polohovací pojízdné lůžko.

11. Zbylé důkazní návrhy žalobkyně (a sice výpověď smlouvy a předžalobní výzva ze dne 21. 8. 2024 adresovaná , jméno FO, včetně poštovního podacího archu a vráceného dopisu) soud pro nadbytečnost zamítl, protože provedeným dokazováním soud – s ohledem na níže uvedené právní posouzení věci – již spolehlivě skutkový stav zjistil.

12. Soud poté, co zhodnotil dílčí skutková zjištění jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Dne 26. 5. 2023 žalobkyně a žalovaná podepsaly nájemní smlouvu na dobu neurčitou. Na jejím základě přenechala žalobkyně do dočasného užívání zdravotní lůžko s matrací, a to fakticky žalované, která tyto věci převzala a která se žalobkyní přímo jednala. Vůči žalobkyni přitom žalovaná vystupovala jako zástupce , jméno FO, , svého tehdejšího partnera. Nájemné bylo sjednáno ve výši 1 500 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že v období od června do listopadu 2023 nebylo na nájemném uhrazeno ničeho, žalobkyně s odkazem na čl. V. nájemní smlouvu vypověděla a vyzvala žalovanou k vrácení zdravotního lůžka s matrací nejpozději do 10 dnů od doručení výpovědi, která byla žalované odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 13. 12. 2023. Zdravotní lůžko s matrací má u sebe žalovaná, užívá ho její nezletilá dcera s vážným zdravotním handicapem.

13. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření nájemní smlouvy (dále jen „o. z.“).

14. Podle § 2316 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel, který je podnikatelem a jehož podnikání spočívá v pronajímání věcí, zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání movité věci a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné (odst. 1). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro podnikatelský pronájem movitých věcí obecná ustanovení o nájmu (odst. 2).

15. Podle § 2231 odst. 1 o. z. nájem ujednaný na dobu neurčitou skončí výpovědí jednou ze stran. Jedná-li se o věc movitou, je výpovědní doba jednoměsíční, jedná-li se o věc nemovitou, je tříměsíční.

16. Podle § 2225 odst. 1 věty prvé před středníkem o. z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila.

17. Podle § 440 o. z. překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna (odst. 1). Není-li právní jednání bez zbytečného odkladu schváleno, je osoba, která právně jednala za jiného, zavázána sama. Osoba, se kterou bylo jednáno a která byla v dobré víře, může na jednajícím požadovat, aby splnil, co bylo ujednáno, anebo aby nahradil škodu (odst. 2).

18. Podle § 7 o. z. má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

19. Zásadní pro právní posouzení věci byla odpověď na otázku, s kým, se kterou konkrétní osobou, žalobkyně nájemní smlouvu sjednala.

20. Žalobkyně v této souvislosti předestřela, že tuto smlouvu sjednala přímo se žalovanou. Na pravdivost tohoto tvrzení lze usuzovat ze skutkových zjištění, která soud provedeným dokazováním učinil. Byla to žalovaná, kdo osobně se žalobkyní jednal a nájemní smlouvu podepsal, kdo zdravotní lůžko s matrací převzal a kdo má tyto věci u sebe. Žalovaná sjednáním nájemní smlouvy, jak lze dovodit z provedeného dokazování, sledovala i své osobní zájmy, resp. zájmy své dcery, která má vážný zdravotní handicap a zdravotní lůžko s matrací užívá. Podstatná však byla v tomto ohledu skutečnost, že žalovaná při podpisu nájemní smlouvy vystupovala vůči žalobkyni jako zástupce , jméno FO, . To vedlo soud k tomu, že zjištěný skutkový stav posoudil podle pravidel ve shora citovaném § 440 o. z. (a to ve spojení s § 7 o. z.), který mj. stanoví, že jedná-li osoba bez zástupčího oprávnění, je tato osoba z právního jednání zavázána sama, nedojdeli ze strany toho, koho měl zástupce zastupovat, k dodatečnému schválení tohoto jednání.

21. Z toho vyplývá, že žalovaná, aby nebyla v tomto sporu pasivně legitimována, by musela tvrdit a prokázat, že při uzavření nájemní smlouvy skutečně jednala jako zástupce , jméno FO, , příp. by musela tvrdit a prokázat, že nájemní smlouvu , jméno FO, bez zbytečného odkladu dodatečně schválil, anebo by musela tvrdit a prokázat, že žalobkyně nebyla při sjednávání nájemní smlouvy v dobré víře, tedy že měla a mohla z okolností bez pochybností poznat, že žalovaná zástupcem , jméno FO, vůbec není (dobrá víra se však dle § 7 o. z. předpokládá, proto břemeno tvrzení a důkazní v tomto ohledu leželo na žalované). Žalovaná přitom zůstala v řízení zcela pasivní, nic z výše uvedeného netvrdila, tím méně pak prokazovala. Soud tedy dospěl k závěru, že žalovaná jednala jako domnělý (falešný) zástupce , jméno FO, a je z nájemní smlouvy zavázána sama (§ 440 odst. 2 věta prvá o. z.).

22. Dále soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaná uzavřely nájemní smlouvu podle § 2316 a násl. o. z., tedy smlouvu o podnikatelském pronájmu věcí movitých. Vypovědělali žalobkyně tuto smlouvu pro dlouhodobé neplacení nájemného ze strany žalované, jednala v souladu s čl. V. této smlouvy. Vzhledem k tomu, že výpověď byla žalované odeslána dne 13. 12. 2023, má se za to, že jí byla doručena dne 18. 12. 2023 (§ 573 o. z.), načež dne 28. 12. 2023, tedy uplynutím sjednané 10denní výpovědní doby, nájem z nájemní smlouvy skončil a žalované vznikla povinnost zdravotní lůžko s matrací žalobkyni vrátit. Žalovaná však tak neučinila, proto je nárok žalobkyně na vydání zdravotního lůžka s matrací oprávněný a soud tomuto nároku vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku).

23. K tomu již jen soud pro úplnost dodává, že ustanovení § 2231 o. z., které stanoví u nájmu na dobu neurčitou, jehož předmětem je věc movitá, výpovědní dobu jednoměsíční, je ustanovením dispozitivním (tedy podpůrným), od něhož se mohou smluvní strany odchýlit (tak tomu bylo i v případě uzavřené nájemní smlouvy, v níž byla ujednána výpovědní doba 10denní).

24. Dále soud dodává, že žalobkyně uplatnila svůj návrh, jak se podává z jeho obsahu, formou eventuálního petitu. Soud nezjistil, že by vydání zdravotního lůžka s matrací nebylo možné (z hlediska případného provedení exekuce je podstatné, že žalovaná vlastníkem těchto věcí není), a vzhledem k tomu, že soud vyhověl primárnímu petitu, o eventuálním petitu již nerozhodoval (k tomu lze ve stručnosti odkázat např. na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2023, sp. zn. , spisová značka, ).

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto soud uložil žalované povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení ve výši celkem 7 110 Kč (výrok II. tohoto rozsudku).

26. Soud v tomto ohledu předesílá, že při určení tarifní hodnoty ve smyslu § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t.“), vycházel z ceny zdravotního lůžka s matrací k okamžiku provedení toho kterého úkonu právní služby, kterou určil způsobem, jak jej žalobkyně popsala ve své žalobě (tedy soud vycházel z amortizované ceny zdravotního lůžka a matrace), neboť takto určená cena věci podle soudu reálně odráží její skutečnou hodnotu.

27. Účelně vynaložené náklady žalobkyně, které je žalovaná povinna nahradit, sestávajía. ze zaplaceného soudního poplatku 2 000 Kč;b. odměny advokátky žalobkyně za úkon právní služby v podobě převzetí a přípravy zastoupení ve výši 1 700 Kč podle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5, § 11 odst. 1 písm. a) a. t.; určeno z tarifní hodnoty ve výši 14 255 Kč [(12 990 ÷ 120 × 113) + (2 290 ÷ 60 × 53)];c. odměny advokátky žalobkyně za úkon právní služby v podobě jednoduché výzvy k plnění ve výši 850 Kč podle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5, § 11 odst. 2 písm. h) a. t.; určeno z tarifní hodnoty ve výši 14 255 Kč;d. odměny advokátky žalobkyně za úkon právní služby v podobě žaloby (včetně jejích doplnění, nutno považovat za jediný úkon právní služby) ve výši 1 660 Kč podle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5, § 11 odst. 1 písm. d) a. t.; určeno z tarifní hodnoty ve výši 13 377 Kč [(12 990 ÷ 120 × 107) + (2 290 ÷ 60 × 47)];e. tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč za každý z úkonů (§ 13 odst. 4 a. t.).

28. O plnění k rukám advokátky žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. (jde-li o lhůtu k plnění, soud neurčil lhůtu delší, neboť je nutno vzít v úvahu, že žalovaná zdravotní lůžko s matrací užívá bez právního důvodu již více než rok a 10 měsíců).

29. Závěrem soud apeluje na žalovanou, aby za účelem předejití případné exekuce tohoto rozsudku kontaktovala žalobkyni a pokusila se s ní, budeli k tomu žalobkyně ochotna, domluvit. Je zřejmé, že (nucené) vydání zdravotního lůžka s matrací negativně dopadne především na dceru žalované, přičemž soud nepochybuje o tom, že dcera žalované zdravotní lůžko potřebuje. Je však na žalované, aby nastalou situaci již aktivně řešila, protože si nemůže ponechat věci, které jí nepatří a za jejichž užívání žalobkyni dlouhodobě ani nic neplatila.