58 C 62/2026

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Kračmarem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 30 880 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 20 000 Kč od 19. 8. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 880 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení nad rámec shora přiznaným, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně, advokátky , Jméno advokátky, , náhradu nákladů řízení ve výši 1 074 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se v řízení domáhá po žalovaném zaplacení částky celkem 30 880 Kč (z toho nesplacená část jistiny 20 000 Kč, smluvní úrok 8 000 Kč a smluvní pokuta 2 880 Kč) spolu s úrokem z prodlení z částky 28 000 Kč od 16. 3. 2025 do zaplacení. Uplatněný nárok odůvodnila tím, že uzavřela se žalovaným prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, (dále jen „úvěrová smlouva“), kterou žalovaný podepsal SMS kódem , číslo, a na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému ve dnech 11. 10. 2024 a 21. 10. 2024 na účet č. , č. účtu, úvěr. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou tohoto úvěru žalobkyně v souladu s úvěrovou smlouvou úvěr ke dni 15. 3. 2025 zesplatnila.

2. Žalovaný se k uplatněným nárokům nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal na jednání konaném dne 30. 4. 2026. Žalobkyně se z jednání řádně a včas omluvila, o odročení jednání nepožádala. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil a ani včas z důležitého důvodu nepožádal o jeho odročení. Soud za této situace postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“), a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Provedeným dokazováním soud učinil níže popsaná – pro rozhodnutí ve věci samé významná – dílčí skutková zjištění, která odpovídají i skutkovému závěru.

5. Z úvěrové smlouvy (dokument ve formátu PDF; založen v elektronickém spisu CEPR), datované ke dni 11. 10. 2024, soud zjistil, že v záhlaví této smlouvy je žalovaný identifikován jménem a příjmením, rodným číslem, adresou místa trvalého pobytu (tyto osobní údaje se shodují s údaji ve fotokopii občanského průkazu žalovaného založené v elektronickém spisu CEPR), dále číslem bankovního účtu, telefonním číslem a e-mailem. Touto smlouvou se žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do výše úvěrového limitu 15 000 Kč. Úvěrová smlouva neobsahuje žádný elektronický podpis žalovaného.

6. Ve dnech 11. 10. 2024 a 21. 10. 2024 žalobkyně odeslala na účet č. , č. účtu, , uvedený v úvěrové smlouvě jako účet žalovaného, platby ve výši celkem 20 000 Kč, které byly i v tyto dny na tento účet připsány. Majitelem účtu je od 8. 2. 2024 žalovaný (k tomu viz dvě potvrzení o provedené platbě v elektronickém spisu CEPR, sdělení banky na č. l. 9-10 spisu).

7. Žalobkyně výzvou ze dne 7. 8. 2025, předanou k poštovní přepravě dne 12. 8. 2025 a odeslanou na adresu místa trvalého pobytu žalovaného, vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu z úvěrové smlouvy, a to ve lhůtě tří dnů (k tomu viz výzva k úhradě před podáním žaloby včetně potvrzení o podání doporučené zásilky, to vše v elektronickém spisu CEPR).

8. Z ostatních provedených důkazů pak soud – s ohledem na níže uvedené právní posouzení věci – nezjistil pro rozhodnutí ve věci samé již nic podstatného.

9. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 545 a násl., § 1731 a násl., § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni 11. 10. 2024 (dále jen „o. z.“). Otázku úroku z prodlení pak soud posoudil zejména podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

10. Podle § 1731 o. z. z návrhu na uzavření smlouvy (…) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.

11. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Po provedeném dokazování soud žalobkyní uplatněný nárok shledal důvodným pouze částečně. Dokument ve formátu PDF nazvaný jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, “ neobsahuje žádný záznam projevu vůle žalovaného, kterým by žalovaný stvrzoval obsah této smlouvy a z něhož by byla zřejmá vůle žalovaného se obsahem této smlouvy řídit. Samotné uvedení jména a příjmení žalovaného na konci úvěrové smlouvy nelze považovat za jeho elektronický podpis, neboť to nikterak nedokládá, že by tato elektronická data byla k úvěrové smlouvě připojena z vůle žalovaného. Soud tedy nezjistil, že by mezi žalovaným a žalobkyní byla úvěrová smlouva kdy uzavřena, tedy že by žalovanému závazek z této smlouvy vůbec kdy vznikl. Za této situace se soud zabýval tím, zda žalobkyní uplatněnému nároku lze vyhovět z titulu vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z. V této souvislosti soud zjistil, že žalobkyně ve shora uvedených dnech poskytla na účet žalovaného peněžní prostředky ve výši celkem 20 000 Kč. Žalovaný přitom v řízení ani netvrdil důvod, na jehož základě k tomu došlo, ani to, že by tyto prostředky žalobkyni vrátil. Soud proto žalobě v souladu s § 2991 a § 2993 o. z. vyhověl co do částky 20 000 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud, vycházeje z domněnky v § 573 o. z., dospěl k závěru, že předžalobní výzva k plnění se do dispoziční sféry žalovaného dostala dne 15. 8. 2025 a po uplynutí třídenní lhůty, stanovené ve výzvě, se žalovaný ocitl v prodlení. Žalobkyni tedy náleží nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne 19. 8. 2025 (§ 1958 odst. 2, § 1970 o. z.). O lhůtě k plnění pak soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

14. Ve zbylém rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, protože soud nezjistil, že by úvěrová smlouva byla kdy uzavřena, proto žalobkyni nemohlo vzniknout právo na smluvní plnění včetně práva na zákonný úrok z prodlení nad rámec shora přiznaný.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že procesně úspěšnější žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 074 Kč. Úspěch žalobkyně činí 64,77 % (v řízení se domáhala zaplacení částky celkem 30 880 Kč, žalobě bylo vyhověno co do částky 20 000 Kč), úspěch žalovaného je pak 35,23 %; rozdíl mezi úspěchem žalobkyně a úspěchem žalovaného je tedy 29,54 %. Celkové účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně sestávají- ze zaplaceného soudního poplatku 1 236 Kč;- odměny za zastoupení advokátem ve výši celkem 2 400 Kč stanovené podle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 a odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif; dále jen „a. t.“), a skládající se ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, podání návrhu ve věci samé) při sazbě za úkon ve výši 700 Kč, k tomu paušální částky za tyto úkony ve výši celkem 300 Kč (3 × 100 Kč).Žalobkyni přitom přísluší 29,54 % z jí účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 3 636 Kč, tedy částka 1 074 Kč.

16. O plnění k rukám advokátky žalobkyně a o lhůtě k plnění pak soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.

17. Soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení právního zástupce žalobkyně aplikoval rovněž ustanovení § 14b a. t., protože řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní – jak je soudu z úřední činnosti známo – ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.