58 C 77/2026

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Kračmarem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , 463 52 Osečná o zaplacení 19 651,28 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 19 651,28 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 19 651,28 Kč od 16. 7. 2025 do zaplacení ve výši 11,50 % ročně, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se v řízení domáhá po žalovaném zaplacení částky 19 651,28 Kč spolu se shora specifikovaným příslušenstvím. Uplatněný nárok žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaný prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, uzavřel se společností , Anonymizováno, (dříve , Anonymizováno, .; dále jen „původní věřitel“) dne 10. 5. 2024 smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen „úvěrová smlouva“), na jejímž základě byl žalovanému na jeho bankovní účet č. , č. účtu, poskytnut úvěr v konečné výši 19 651,28 Kč, který měl být splacen nejpozději do 15. 7. 2025. Původní věřitel přitom identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Pro případ, že by soud nárok žalobkyně z titulu úvěrové smlouvy neuznal, požadovala žalobkyně přisouzení dlužné částky z titulu vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

2. Žalovaný se k uplatněnému nároku nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal na jednání konaném dne 14. 5. 2026. Žalobkyně se z tohoto jednání řádně a včas omluvila, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil a ani včas z důležitého důvodu nepožádal o jeho odročení. Soud za této situace postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“), a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Provedeným dokazováním soud učinil níže popsaná – pro rozhodnutí ve věci samé významná – skutková zjištění, která odpovídají i skutkovému závěru.

5. Z úvěrové smlouvy (dokument ve formátu PDF; založen v elektronickém spisu CEPR), datované ke dni 10. 5. 2024, soud zjistil, že v záhlaví této smlouvy je žalovaný identifikován jménem a příjmením, rodným číslem, adresou místa trvalého pobytu (tyto osobní údaje se shodují s údaji ve fotokopii občanského průkazu žalovaného založené v elektronickém spisu CEPR), dále telefonním číslem a e-mailem. Touto smlouvou se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému jako klientovi peněžní prostředky do výše maximálního úvěrového limitu 10 000 Kč. Úvěrová smlouva neobsahuje žádný elektronický podpis žalovaného.

6. Majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaný. Ve dnech 10. 5. 2024, 21. 10. 2024, 29. 11. 2024, 5. 2. 2025, 6. 2. 2025 odeslal původní věřitel na účet žalovaného platby ve výši celkem 28 251 Kč, tyto platby byly identifikovány variabilním symbolem , var. symbol, . V období od 10. 5. 2024 do 30. 3. 2026 nebyla na účet žalovaného připsána žádná platba identifikovaná variabilním symbolem , var. symbol, (k tomu viz dokument payments and withdrawal report, celkem šest proof of payment, to vše založeno v elektronickém spisu CEPR, dále sdělení banky na č. l. 9 spisu).

7. Pohledávka za žalovaným z titulu úvěrové smlouvy byla postoupena žalobkyni (k tomu viz smlouva na opakovaném postoupení pohledávek včetně dodatku č. 2 a seznamu postoupených pohledávek v elektronickém spisu CEPR).

8. S ohledem na níže uvedené právní posouzení pak soud z ostatních provedených důkazů nezjistil pro rozhodnutí ve věci samé již nic podstatného.

9. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 545 a násl., § 1731 a násl., § 1879 a násl., § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Otázku úroku z prodlení pak soud posoudil zejména podle § 1958 a násl. o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

10. Podle § 1731 o. z. z návrhu na uzavření smlouvy (…) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.

11. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Po provedeném dokazování vzal soud předně za prokázané, že tvrzená pohledávka za žalovaným z titulu úvěrové smlouvy byla postoupena žalobkyni, čímž je dána její aktivní legitimace ve sporu (§ 1879, § 1880 odst. 1, § 1887 o. z.).

14. Dále soud zjistil, že žalobkyní předložená úvěrová smlouva neobsahuje žádný záznam projevu vůle žalovaného, kterým by žalovaný stvrzoval obsah této smlouvy a z něhož by byla zřejmá vůle žalovaného se obsahem této smlouvy řídit. Samotné uvedení osobních údajů žalovaného v záhlaví úvěrové smlouvy nelze považovat za jeho elektronický podpis, neboť to nikterak nedokládá, že by tato elektronická data byla k úvěrové smlouvě připojena z vůle žalovaného. Soud tedy nezjistil, že by mezi žalovaným a původním věřitelem byla úvěrová smlouva s deklarovaným obsahem kdy uzavřena, tedy že by žalovanému závazek z této smlouvy vůbec kdy vznikl. Za této situace se soud zabýval tím, zda žalobkyní uplatněnému nároku lze vyhovět z titulu vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z. V této souvislosti soud zjistil, že v období od 10. 5. 2024 do 30. 3. 2026 nebyla na účet žalovaného připsána žádná platba identifikovaná variabilním symbolem , var. symbol, . Žalobkyně přitom tvrdila, že pod tímto variabilním symbolem původní věřitel identifikoval platby úvěru, který byl žalovanému poskytnut. Soudu tak nezbylo než uzavřít, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní k prokázání skutečnosti, že původní věřitel v souladu s tvrzenou úvěrovou smlouvou úvěr žalovanému kdy poskytl (platby, které původní věřitel odeslal na účet žalovaného, byly identifikovány odlišným variabilním symbolem, netýkaly se tak úvěrové smlouvy, o níž žalobkyně svůj nárok opírala). Soud byl připraven žalobkyni náležitě poučit při jednání podle § 118a odst. 3 o. s. ř. a upozornit ji, že neprokáželi s ohledem na žalobní tvrzení poskytnutí úvěru žalovanému, bude ve sporu neúspěšná. Žalobkyně však svou neúčastí při jednání takové poučení znemožnila. V tomto ohledu nutno dodat, že sdělení banky ze dne 30. 3. 2026, že na účtu žalovaného nejsou evidovány žádné příchozí platby pod VS , var. symbol, , bylo žalobkyni doručeno ze strany soudu dne 7. 4. 2026, do data jednání však na něj nebylo žalobkyní nikterak reagováno.

15. Vzhledem ke shora vyloženému soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, protože žalobkyně neprokázala, že by původní věřitel vůbec kdy žalovanému úvěr v souvislosti s tvrzenou úvěrovou smlouvou poskytl, tedy nebylo ani prokázáno, že by se žalovaný na úkor původního věřitele, resp. na úkor žalobkyně jako právního nástupce původního věřitele bezdůvodně obohatil.

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl, a to v souladu s § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.