10 C 101/2023

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Petrem Závadským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 39 391 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku: a) částku 34 352 Kč, b) úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 23 351 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, c) částku 289,42 Kč z titulu kapitalizovaného úroku, d) úrok ve výši 8,08 % ročně z částky 22 463 Kč od 24. 7. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento úrok dosáhne částky 108 286,58 Kč.

II. Zastavuje se řízení v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhá: a) částky 5 039 Kč, b) úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 039 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, c) úroku ve výši 87,81 % ročně z částky 23 000 Kč od 28. 5. 2020 do 23. 7. 2020, d) úroku ve výši 87,81 % ročně z částky 22 463 Kč od 24. 7. 2020 do zaplacení, e) úroku ve výši 95,89 % ročně z částky 537 Kč od 24. 7. 2020 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Českém Krumlově (dále jen„ soud“) dne 4. 4. 2023 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení: částky 28 390 Kč, což odpovídá (po zaokrouhlení na celé koruny směrem dolů) součtu smluvní pokuty ve výši 499 Kč, náhrady nákladů ve výši 200 Kč souvisejících s prodlením žalované, dlužného pojistného ve výši 189 Kč a částky 27 502,22 na dlužné jistině úvěru a úroku přirostlému do zesplatnění celého úvěru, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 28 390 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, částky 11 001 Kč z titulu smluvní pokuty, úroku ve výši 95,89 % ročně z částky 23 000 Kč od 28. 5. 2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 108 576 Kč.

2. Žalobkyně tvrdí, že s žalovanou uzavřela dne 18. 2. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě jí dne 19. 2. 2020 vyplatila 23 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit společně s úrokem v 48 měsíčních splátkách po 1 948 Kč. Úroková míra byla sjednána na 95,89 % ročně. Schopnost žalované úvěr splácet žalobkyně zkoumala na základě dokladů a informací doložených od žalované a rovněž její lustrací v databázích [příjmení] a NRKI. Žalovaná se dostala do prodlení s placením dohodnutých splátek, pročež došlo v důsledku jejího prodlení se splátkou o délce 65 dní k automatickému zesplatnění celého úvěru k datu 26. 5. 2020. Ve smlouvě bylo ujednáno, že nezaplatí-li žalovaná novou jistinu v den zesplatnění úvěru, je povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Strany ve smlouvě upravily smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, s níž je žalovaná v prodlení. Žalobkyně po žalované požaduje toto smluvní pokutu ve výši 499 Kč za prodlení s první splátkou. Podle smlouvy má žalobkyně právo na náhradu nákladů souvisejících s prodlením žalované ve výši 200 Kč za každou splátku, s níž je žalovaná v prodlení. Úhradu těchto nákladů žalobkyně požaduje ve výši 200 Kč v souvislosti s prodlením žalované s platbou první splátky. Součástí smluvních ujednání bylo i pojištění schopnosti žalované úvěr splácet. Žalovaná se zavázala platit 63 Kč měsíčně na toto pojištění. Žalobkyně požaduje úhradu tohoto pojistného za tři měsíce ve výši 189 Kč (3 × 63 Kč). Žalovaná na svůj závazek ze smlouvy o úvěru uhradila toliko 1 000 Kč dne 23. 7. 2020.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Žalobkyně v průběhu řízení před prvním jednáním vzala svou žalobu částečně zpět. Konkrétně ji vzala zpět v části, v níž požadovala po žalované: částku 5 039 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 039 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, úrok ve výši 87,81 % ročně z částky 23 000 Kč od 28. 5. 2020 do 23. 7. 2020, úrok ve výši 87,81 % ročně z částky 22 463 Kč od 24. 7. 2020 do zaplacení, úrok ve výši 95,89 % ročně z částky 537 Kč od 24. 7. 2020 do zaplacení. <b>I. Skutková zjištění</b> 5. [ulice] národní banka eviduje žalobkyni v registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru (úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu na č. l. 21).

6. Žalovaná projevila zájem o spotřebitelský úvěr u žalobkyně. Za účelem posouzení úvěruschopnosti žalobkyně žalovanou lustrovala v registru [příjmení] a NRKI (výpis z registru [příjmení] na č. l. 16 a registru NRKI na č. l. 26). Současně od ní zjistila výši jejího pravidelného čistého měsíčního příjmu, který činil 10 000 Kč rodičovského příspěvku, a její výdaje (hodnocení klienta na č. l. 20; oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory od Úřadu práce na č. l. 22). Svým podpisem na úvěrové smlouvě žalovaná potvrdila, že před uzavřením smlouvy provedla žalobkyně posouzení její úvěruschopnosti a že žalovaná žalobkyni pro tento účel předložila originály dokladů o svém příjmu a další doklady vyžadované žalobkyní (čl.

1. úvěrové smlouvy na č. l. 28).

7. Před uzavřením smlouvy žalobkyně poskytla žalované standardní informace o spotřebitelském úvěru (prohlášení klientů a informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru na č. l. 33, předsmluvní formulář na č. l. 17), informační dokument pojištění schopnosti splácet úvěry a informaci o pojištění (informační dokument na č. l. 12 a informaci o pojištění na č. l. 13).

8. Žalovaná a žalobkyně následně podepsaly smlouvu o úvěru (smlouva na č. l. 28), jíž se žalobkyně zavázala žalované poskytnout 100 000 Kč. Žalovaná smlouvu podepsala dne 18. 2. 2020 a žalobkyně dne 19. 2. 2020. Žalobkyně pak dopisem ze dne 20. 2. 2020 žalované oznámila, že došlo k uzavření smlouvy (oznámení o schválení úvěru na č. l. 10, doručenka na č. l. 8). Podle smlouvy o úvěru (smlouva na č. l. 28) měla žalovaná jistinu a úroky splatit v 48 měsíčních splátkách po 1 948 Kč. Úroková sazba podle smlouvy činí 95,89 % ročně.

9. V době uzavření smlouvy (únor 2020) činila průměrná úroková sazba, za níž banky poskytovaly domácnostem úvěry na spotřebu s fixací sazby nad 1 rok do 5 let, sazbu 8,08 % ročně (výpis ze systému [příjmení] [jméno] národní banky na č. l. 52).

10. Ve smlouvě o úvěru (smlouva na č. l. 28) strany ujednaly, že ocitne-li se žalovaná v prodlení 30 dnů s úhradou jakékoli splátky či její části, je povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu 499 Kč za každou splátku, s níž je v prodlení (čl. 6 smlouvy). Dále má podle smlouvy žalobkyně právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vzniknou v souvislosti s prodlením žalované při placení kterékoli splátky, jde-li o prodlení v délce 15 dnů. Dohodnutá výše těchto nákladů činí 200 Kč za každou splátku, s níž by byla žalovaná v prodlení (čl. 6 smlouvy). Jestliže se žalovaná ocitne v prodlení o déle 65 dní s úhradou kterékoli splátky, pak podle smlouvy automaticky dochází k zesplatnění celé jistiny úvěru, veškerých úroků přirostlých do dne zesplatnění, veškerých smluvních pokut a veškerých nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované (čl. 6 smlouvy). Nesplacená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky se pak podle smluvního ujednání stávají dnem zesplatnění úvěru novou jistinou, kterou je žalovaná povinna zaplatit v den zesplatnění (čl. 6 smlouvy). Za prodlení s placením takto pojaté nové jistiny strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny za každý den prodlení (čl. 6 smlouvy).

11. Současně žalovaná podala dne 18. 2. 2020 přihlášku ke skupinovému pojištění schopnosti splácet úvěry podle pojistné smlouvy č. [bankovní účet] uzavřené mezi [právnická osoba], a žalobkyní (přihláška do pojištění na č. l. 23). V příloze [číslo] ke smlouvě o úvěru se pak žalovaná vůči žalobkyni zavázala platit pojistné ve výši 63 Kč s tím, že se žalovaná stala pojištěnou na základě uvedené pojistné smlouvy mezi [právnická osoba], a žalobkyní a žalovaná souhlasila s tím, že žalobkyně je oprávněnou osobou pro výplatu pojistného plnění (příloha [číslo] k smlouvě o úvěru na č. l. 25).

12. Žalobkyně podle smlouvy o úvěru vyplatila žalované částku 23 000 Kč dne 19. 2. 2020 na její účet (doklad o vyplacení úvěru na č. l. 35). Žalovaná na svůj závazek z úvěrové smlouvy za celou dobu zaplatila jen 1 000 Kč dne 23. 7. 2020 (karta zákazníka na č. l. 6).

13. Pro prodlení s úhradou prvních dvou splátek žalobkyně žalované zaslala výzvu k zaplacení a upozornila jí na možnost zesplatnění celého úvěru (výzva k zaplacení ze dne 22. 4. 2020 na č. l. 7). Následně jí zaslala oznámení ze dne 26. 5. 2020, že podle smlouvy došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru pro prodlení žalované s platbou splátek (oznámení na č. l. 9).

14. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne 15. 3. 2023 (předžalobní výzva na č. l. 37), kterou téhož dne též odeslala na adresu žalované (podací arch na č. l. 36). Ani předžalobní výzva však žalovanou nepřiměla k placení. <b>II. Hodnocení soudu</b> <b><i>II. A Zastavení řízení pro částečné zpětvzetí žaloby</b></i> 15. Žalobkyně vzala ještě před prvním jednáním žalobu částečně zpět (k rozsahu částečného zpětvzetí srov. bod 4. shora). Soud proto v rozsahu, v němž byla žaloba vzata zpět, řízení o ní zastavil podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) (II. výrok tohoto rozsudku).

16. Jelikož byla žaloba částečně vzata zpět ještě před prvním jednáním, nebylo třeba podle § 96 odst. 4 o. s. ř. zjišťovat, zda žalovaná s částečným zpětvzetím souhlasí. <b><i>II. B Věcné hodnocení</b></i> 17. Po hmotněprávní stránce na posuzovanou věc dopadá úprava v § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“) a v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

18. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované, jak jí ukládá § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru se při takovém zkoumání nemůže spoléhat jen na informace od spotřebitele, ale musí je rovněž ověřovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (N 32/92 SbNU 334), bod 19.; rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 CA [anonymizována dvě slova] proti [jméno] [příjmení] a dalším, bod 37.; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná z https://nalus.usoud.cz; rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z https://curia.europa.eu). Informace od žalované žalobkyně ověřovala, čímž dostála své povinnosti podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Rovněž informace, které žalobkyně takto o žalované získala, včetně výše jejího měsíčního příjmu 10 000 Kč a výše jejích výdajů, nezakládaly relevantní pochybnosti o úvěruschopnosti žalované s přihlédnutím k výši úvěru a výši dohodnuté měsíční splátky.

19. Žalovaná se dostala do prodlení s placením dohodnutých splátek. Žalovaná uhradila opožděně toliko 1 000 Kč dne 23. 7. 2020. Z důvodu prodlení žalované s platbou první splátky úvěru, které trvalo 65 dní, nastala podle čl.

6. úvěrové smlouvy automatická splatnost celé jistiny úvěru, veškerých úroků přirostlých do dne zesplatnění, veškerých smluvních pokut a veškerých nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované. První splátka úvěru byla splatná dne 22. 3. 2020. Automatická splatnost tak nastala dne 26. 5. 2020 (65 dní ode dne 22. 3. 2020). Strany v čl. 6 smlouvy dojednaly, že v den takového zesplatnění se novou jistinou stává součet nesplacené jistiny a veškerých nesplacených úroků přirostlých do dne zesplatnění.

20. Soud vyhodnotil, že žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit mimo jiné částku 23 351 Kč, kterou tvoří nesplacená jistina ve výši 23 000 Kč, smluvní pokuta ve výši 499 Kč (srov. bod 21. níže), 200 Kč na nákladech spojených s prodlením žalované (srov. bod 22. níže), 463 Kč na úrocích přirostlých do zesplatnění (srov. bod 23. níže) a 189 Kč na pojistném (srov. bod 24. níže), vše při zohlednění toho, že žalobkyně uradila 1 000 Kč. Částka 23 351 390 Kč = 23 000 Kč + 499 Kč + 200 Kč + 463 Kč + 189 Kč – 1 000 Kč.

21. Ke zmíněné smluvní pokutě ve výši 499 Kč soud poznamenává, že jde o smluvní pokutu podle čl. 6 smlouvy, kde byla sjednána smluvní pokuta 499 Kč za každou splátku, s níž je žalovaná v prodlení o délce 30 dní. Žalobkyně požaduje tuto smluvní pokutu za prodlení s placením první splátky, na což má nárok.

22. K uvedeným nákladům spojeným s prodlením ve výši 200 Kč třeba uvést, že v čl. 6 smlouvy o úvěru byla sjednána povinnost žalované zaplatit tyto náklady ve výši 200 Kč za každou splátku, s níž by byla v prodlení. Žalobkyně požaduje 200 Kč na nákladech spojených s první splátkou, na což má nárok s ohledem na znění smlouvy a skutečnost, že žalobkyně žalované zaslala upomínku k dlužným platbám (srov. bod 13. shora).

23. Požadavek žalobkyně na zaplacení úroků ve výši 463 Kč, které vznikly do zesplatnění úvěru (tj. do 26. 5. 2020) a které tvoří novou jistinu je oprávněný, neboť při jistině 23 000 Kč, datu jejího vyplacení (19. 2. 2020) a datu zesplatnění (26. 5. 2020), k němuž žalobkyně počítala úroky, je její požadavek na úrok ve výši 463 Kč podložený. Soud zde vycházel z úroku 24,24 % ze smlouvy, k tomu viz bod 37. níže.

24. V příloze [číslo] k smlouvě o úvěru se žalovaná zavázala hradit pojistné ve výši 63 Kč měsíčně. Své povinnosti nedostála, žalobkyně po žalované v žalobě požaduje úhradu tohoto pojistné za tři měsíce ve výši 189 Kč (3 × 63 Kč). Tento její požadavek je oprávněný.

25. Dále má žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 11 001 Kč podle čl.

6. úvěrové smlouvy, kde žalobkyně a žalovaná sjednaly smluvní pokutu za prodlení s placením nové jistiny ve výši 0,1 % denně z nové jistiny za každý den prodlení s placením dlužné nové jistiny. Výše nové jistiny činila součet jistiny 23 000 Kč a úroků přirostlých ke dni zesplatnění (tj. ke dni 26. 5. 2020). Žalobkyně v žalobě na tuto pokutu požaduje 11 001 Kč a soud nesmí překročit žalobu (§ 153 odst. 2 o. s. ř.). Tomuto jejímu žalobnímu požadavku soud vyhověl s ohledem na výši nové jistiny, délku prodlení, k němuž se pokuta váže, a výši pokuty 0,1 % denně.

26. Soud na základě výše uvedeného shledal, že žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit 34 352 Kč (23 000 Kč na jistině + 499 Kč na smluvní pokutě podle čl. 6 smlouvy + 200 Kč na nákladech spojených s prodlením žalované + 463 Kč na úrocích, které se staly součástí nové jistiny + 11 001 Kč na smluvní pokutě podle čl. 6 smlouvy + 189 Kč na pojistném – 1 000 Kč, které žalobkyně zaplatila dne 23. 7. 2020) (I. výrok písm. a) tohoto rozsudku).

27. Protože se žalovaná dostala do prodlení se splácením peněžitého dluhu, je podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. povinna žalobkyni zaplatit úroky z prodlení.

28. Původně v žalobě úroky z prodlení žalobkyně požadovala ve výši 10 % ročně z částky 28 390 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení. Ohledně úroků z prodlení však vzala svou žalobu zpět v požadavku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 039 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení. Po zohlednění částečného zpětvzetí tedy žalobkyně požaduje úroky z prodlení ve výši 10 % z částky 23 351 Kč (28 390 Kč – 5 039 Kč) od 1. 11. 2020 do zaplacení. K částce 23 351 Kč srov. bod 20. shora. Požadavek na zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 23 351 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení je oprávněný, a proto mu soud vyhověl (I. výrok písm. b) tohoto rozsudku).

29. Dále žalobkyně požaduje úhradu smluvních úroků. V žalobě žalobkyně nejprve požadovala smluvní úrok ve výši 95,89 % ročně z částky 23 000 Kč od 28. 5. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 108 576 Kč. Po částečném zpětvzetí však požaduje smluvní úrok nižší, a to ve výši 8,16 % ročně.

30. Soud k danému konstatuje, že ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 95,89 % ročně. Sjednání úroku v takto vysoké výši však zjevně odporuje dobrým mravům.

31. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku platí: Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

32. Podle § 588 odst. 1 občanského zákoníku: Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

33. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 1. 2007 sp. zn. 33 Odo 234/2005 konstatoval, že„ při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. I když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto – v závislosti na okolnostech konkrétního případu – nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nelze tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“ (zvýraznění doplněno soudem; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná z https://www.nsoud.cz).

34. V posuzované věci je úrok 95,89 % ročně uvedený ve smlouvě zjevně v rozporu s dobrými mravy, jde totiž úrok, který je více než 11násobkem úroku, který v době uzavírání smlouvy (únor 2020) požadovaly banky. Jde tak o případ, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem v duchu výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu. Banky v únoru 2020 u úvěrů domácnostem na spotřebu s fixací nad 1 rok do 5 let požadovaly průměrný úrok 8,08 % ročně. S ohledem na rizikovost poskytnutí úvěru žalované dané výší jejího příjmu a výší úvěru se dobrým mravům nepříčí trojnásobný úrok oproti úroku poskytovaného v tu dobu bankami, tj. 24,24 % (3 × 8,08 %). V citovaném rozsudku sp. zn 33 Odo 234/2005 přitom Nejvyšší soud zmiňuje, že nepřiměřený úrok nemusí být úrok, který je 3násobkem obvyklé úrokové míry bank.

35. K neplatnosti smluvního ujednání o úroku ve výši 95,89 % ročně soud přihlíží z úřední povinnosti podle § 588 odst. 1 občanského zákoníku.

36. Podle § 577 občanského zákoníku: Je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

37. Spravedlivému uspořádání práv a povinností stran podle hodnocení soudu odpovídá úrok ve výši 3násobku úroku požadovaného v té době bankami (tj. 24,24 % ročně). Jde totiž o úrok odpovídající míře rizika při poskytnutí peněz žalovanému. Podle § 577 občanského zákoníku proto soud vyšel z úroku 24,24 % ročně.

38. Po částečném zpětvzetí žaloby žalobkyně požaduje úrok 8,08 % ročně, který přesně odpovídá průměrnému úroku požadovanému bankami v době uzavření posuzované smlouvy. Smluvní úrok požaduje po zohlednění částečného zpětvzetí: jednak v kapitalizované formě ve výši 8,08 % ročně z částky 23 000 Kč od 28. 5. 2020 do 23. 7. 2020 (tj. do dne platby 1 000 Kč), celkem tedy za 57 dní prodlení. Na tento úrok má nárok, přičemž výše tohoto kapitalizovaného úroku činí 289,42 Kč O tomto kapitalizovaném úroku soud rozhodl v I. výroku písm. c) tohoto rozsudku. jednak ve výši 8,08 % ročně z částky 22 463 Kč od 24. 7. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento úrok dosáhne částky 108 286,58 Kč. Požadavek na tento úrok je podložený, a proto mu soud vyhověl (I. výrok písm. d) tohoto rozsudku). <b>III. Náklady řízení</b> 39. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2 větou první o. s. ř.

40. Řízení o žalobě bylo v části zastaveno pro částečné zpětvzetí žaloby. Byla to přitom žalobkyně, kdo z procesního hlediska zavinil, že řízení bylo částečně zastaveno. Ve zbylé části byla žalobkyně úspěšná. O náhradě nákladů řízení tak soud rozhodoval na základě míry úspěchu ve věci.

41. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 25. 9. 2017 sp. zn. 32 Cdo 1492/2017, za účelem objektivního určení úspěchu ve věci je třeba vycházet nejen z jistiny, ale i příslušenství, kterého se žalobkyně domáhala. Úspěch ve věci je totiž vždy nezbytné určit z celého předmětu řízení, a tudíž zohlednit taktéž žalobou uplatňované příslušenství pohledávky Pro určení přesné výše příslušenství je rozhodný stav v době vyhlášení rozhodnutí soudu (§ 154 odst. 1 o. s. ř.).

42. Původně se žalobou žalobkyně domáhala ke dni rozhodnutí soudu (16. 6. 2023) částky 114 214,98 Kč, kterou tvoří součet těchto položek: částky 28 390 Kč; částky 7 451,40 Kč, jakožto úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 28 390 Kč za dobu od 1. 11. 2020 do 16. 6. 2023, tj. za 958 dní prodlení (7 451,40 Kč ≐ 28 390 Kč × 958 /365 × 0,1); částky 11 001 Kč; částky 67 372,58 Kč, jakožto úroku ve výši 95,89 % ročně z částky 23 000 Kč za dobu od 28. 5. 2020 do 16. 6. 2023, tj. za 1 115 dní prodlení (67 372,58 Kč ≐ 23 000 Kč × 1 115 /365 × 0, [číslo]).

43. Úspěšná byla žalobkyně v částce 46 031,30 Kč, která je tvořena součtem následujících položek: částky 34 352 Kč; částky 6 128,84 Kč jakožto úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 23 351 Kč za dobu od 1. 11. 2020 do 16. 6. 2023, tj. za 958 dní prodlení (6 128,84 Kč ≐ 23 351 Kč × [číslo] × 0,1); částky 289,42 Kč; částky 5 261,04 Kč jakožto úroku ve výši 8,08 % ročně z částky 22 463 Kč za dobu od 24. 7. 2020 do 16. 6. 2023, tj. za 1 058 dní prodlení (5 261,04 Kč ≐ 22 463 Kč × 1 [číslo] × 0, [číslo]); 44. Žalobkyně tedy byla úspěšná v 40,3 % (46 031,30 Kč / 114 214,98 Kč), neúspěšná ve zbylých 59,7 %. Podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2 větou první o. s. ř. by tak měla hradit žalované její náklady řízení v 19,4 % (59,7 p. b. – 40,3 p. b). Protože však žalovaná v řízení nevynaložila žádné náklady, rozhodl soud o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.