10 C 112/2024

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Petrem Závadským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 17 422,33 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni:a) částku 16 744 Kč,b) kapitalizovaný úrok ve výši 961,35 Kč,c) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 814,67 Kč,d) úrok ve výši 15 % ročně z částky 9 621,89 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení,e) úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 9 621,89 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupkyně žalobkyně advokáta , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , na náhradě nákladů řízení 2 252 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 17 422,33 Kč, kterou tvoří dlužná jistina ve výši 9 621,89 Kč ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a dlužné poplatky ve výši 7 800,44 Kč; kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 089,63 Kč, jakožto úrok ve výši 18,20 % ročně z dlužné jistiny 9 621,89 Kč za období od 20. 6. 2023 do 29. 1. 2024; kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 840,19 Kč, jakožto úrok ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny 9 621,89 Kč za období od 28. 10. 2022 do 29. 1. 2024; úrok ve výši 18,20 % ročně z částky 9 621,89 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 9 621,89 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení.

2. Žalobkyně tvrdí, že obchodní korporace , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . (dále jen „, Anonymizováno, “), dne 8. 8. 2022 uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, . , Anonymizováno, posoudil úvěruschopnost žalovaného a na základě uzavřené smlouvy mu vyplatil 15 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se podle žalobkyně zavázal vrátit vyplacených 15 000 Kč a dále částku 12 330 Kč označovanou jako „poplatek“ tvořenou kapitalizovaným úrokem ve výši 6 367 Kč, úhradou ve výši 1 500 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru, úhradou ve výši 2 798 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení a pojistným doplňkového pojištění ve výši 1 665 Kč za celou dobu pojištění. Celkem se tedy žalovaný zavázal zaplatit 45 týdenních splátek po 608 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne 19. 6. 2023. Žalovaný však uhradil jen 9 000 Kč a dluží tak na jistině 9 621,89 Kč a na „poplatku“ 7 800,44 Kč. Žalobkyně tvrdí, že , Anonymizováno, dne 29. 1. 2024 postoupil svou pohledávku za žalovaným z právního vztahu založeného zmíněnou smlouvou o spotřebitelském úvěru na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.

3. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), ačkoliv byl poučen, že v takovém případě bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Žalobkyně souhlasí s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání.I. Skutková zjištění soudu4. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen „soud“) učinil následující skutkový závěr. Jednotlivé důkazní prostředky, na jejichž základě učinil svá zjištění, jsou uvedeny v závorce za každým z dílčích skutkových zjištění.

5. Žalovaný a zástupce , Anonymizováno, podepsali dne 8. 8. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, . Smlouvou se , Anonymizováno, zavázal poskytnout žalovanému částku 15 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku společně s částkou 10 665 Kč označovanou ve smlouvě jako „poplatek“ tvořenou úrokem ve výši 6 367 Kč, úhradou ve výši 1 500 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru a úhradou ve výši 2 798 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení. Dále žalovaný přistoupil k volitelnému doplňkovému pojištění s celkovou výší pojistného 1 665 Kč za celou dobu pojištění. Celkem se tedy žalovaný zavázal , Anonymizováno, zaplatit 27 330 Kč (15 000 Kč + 10 665 Kč + 1 665 Kč) v 45 týdenních splátkách. Úroková sazba byla sjednána ve výši 86 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy strany učinily i smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru, které byly ke smlouvě přiloženy (smlouva o spotřebitelském úvěru a smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru na č. l. 27). Žalovaný a zástupce , Anonymizováno, podepsali dne 8. 8. 2022 dokument nazvaný „zařazení zákazníka do pojistného programu“, podle něhož žalovaný přistoupil ke skupinovému pojištění sjednanému u , právnická osoba, (zařazení zákazníka do pojistného programu na č. l. 29).

6. Z úřední činnosti je soudu známo, že v době podpisu smlouvy (srpen 2022) banky poskytovaly domácnostem úvěry na spotřebu s dobou fixací úrokové sazby do 1 roku s průměrnou úrokovou mírou 12,31 % ročně (srov. též výstup založený na č. l. 41 vyhotovený z databáze ARAD na webových stránkách České národní banky).

7. Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, zkoumal úvěruschopnost žalovaného na základě údajů o jeho čistém měsíčním příjmu (55 200 Kč), kterou ověřil z daňového přiznání, a na základě údajů o jeho měsíčních výdajích (9 500 Kč). Pro posouzení úvěruschopnosti žalovaný , Anonymizováno, sdělil, že nemá spotřebitelský úvěr u jiného poskytovatele a netíží jej ani jiné splátky dluhů (zákaznická karta na č. l. 26).8. , Anonymizováno, žalovanému vyplatil 15 000 Kč. Žalovaný na svůj dluh ze smlouvy o spotřebitelském úvěru zaplatil dohromady 9 000 Kč (v každém ze dní 15. 8. 2022, 15. 9. 2022 a 20. 10. 2022 zaplatil vždy 3 000 Kč), což , Anonymizováno, zčásti započítal na položky označované ve smlouvě jako „poplatek“, pojistné a zbytek na umoření jistiny, evidoval přitom neplacenou jistinu ve výši 9 621,89 Kč (tabulka umoření na č. l. 30). Další platby kromě zmíněných 9 000 Kč žalovaný nezaplatil (negativní tvrzení žalobkyně).9. , Anonymizováno, a žalobkyně dne 29. 1. 2024 podepsali smlouvu o postoupení pohledávek, mezi nimiž figurovala i pohledávka , Anonymizováno, za žalovaným (smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 33 a její příloha na č. l. 37). Postoupení pohledávky , Anonymizováno, žalovanému oznámil písemností ze dne 29. 1. 2024, kterou odeslal dne 20. 2. 2024 (oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 39; poštovní podací lístek na č. l. 40).

10. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu ze dne 22. 5. 2024 se základním právním a skutkovým rozborem (předžalobní výzva na č. l. 31, poštovní podací lístek na č. l. 32).II. Hodnocení soudu11. Svou pohledávku za žalovaným , Anonymizováno, postoupil na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení notifikován. Na postoupení pohledávky dopadá § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabyla žalobkyně také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

12. Po hmotněprávní stránce na posuzovanou věc dopadá úprava v § 2390 a násl. občanského zákoníku a v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).13. , Anonymizováno, jako právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, jak mu ukládá § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru se při takovém zkoumání nemůže spoléhat jen na informace od spotřebitele, ale musí je rovněž ověřovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (N 32/92 SbNU 334), bod 19.; rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a dalším, bod 37.; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná z https://nalus.usoud.cz; rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z https://curia.europa.eu). Informace od žalovaného , Anonymizováno, jako právní předchůdce žalobkyně ověřil zejména z daňového přiznání žalovaného, čímž dostál své povinnosti podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Ani zjištěné údaje o čistém příjmu žalovaného (55 200 Kč měsíčně) a jeho nezbytných výdajích (9 500 Kč měsíčně) nezavdávaly pochybnosti o jeho schopnosti hradit týdně 608 Kč, zvláště za situace, kdy žalovaný deklaroval, že nemá úvěr u jiného poskytovatele a netíží jej ani jiné splátky dluhů.

14. Ve smlouvě žalovaný s , Anonymizováno, ujednali vrácení poskytnuté jistiny 15 000 Kč a dále to, že žalovaný zaplatí úrok ve výši 6 367 Kč, úhradu ve výši 1 500 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru, úhradu ve výši 2 798 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení a pojistné v celkové výši 1 665 Kč.

15. Sjednaný úrok ve výši 6 367 Kč je podle hodnocení soudu v rozporu s dobrými mravy. Daný úrok se vztahuje k období 315 dní. Bylo totiž sjednáno 45 týdenních splátek a první splátkové období začalo běžet dnem uzavření smlouvy (315 dní = 45 × 7 dní). Pevný úrok 6 367 Kč za dobu 315 dní z jistiny 15 000 Kč představuje roční úrokovou míru přinejmenším 49,18 % (≐ [6 367 Kč / 15 000 Kč] × [365 / 315], kde 6 367 Kč je pevná částka úroku; 15 000 Kč je výše jistiny; 365 je počet dní v nepřestupném roce a 315 je počet dní úvěrového období).

16. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku platí: Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 odst. 1 občanského zákoníku: Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 1. 2007 sp. zn. 33 Odo 234/2005 konstatoval, že „při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. I když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto – v závislosti na okolnostech konkrétního případu – nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nelze tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“ (zvýraznění doplněno soudem; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná z https://www.nsoud.cz/).

19. V posuzované věci je úrok 49,18 % ročně zjevně v rozporu s dobrými mravy, jde totiž úrok, který je téměř 4násobkem úroku, který v době uzavírání smlouvy (srpen 2022) požadovaly banky. Jde tak o případ, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem v duchu výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soudu je z úřední činnosti známo, že banky v srpnu 2022 u úvěrů na spotřebu s fixací do 1 roku požadovaly průměrný úrok 12,31 % ročně (srov. též systém časových řad ARAD na stránkách České národní banky https://www.cnb.cz/docs/ARADY/HTML/index.htm; výstup z řad ARAD pro srpen 2022 je založen na č. l. 41). S ohledem na rizikovost poskytnutí úročené zápůjčky peněz žalovanému danou výší jeho příjmu a výší zápůjčky se dobrým mravům nepříčí trojnásobný úrok oproti úroku poskytovaného v tu dobu bankami, tj. 36,93 % ročně (3 × 12,31 %). Zjevně v rozporu s dobrými mravy je však úrok 49,18 % ročně, který představuje více téměř 4násobek úroku požadovaného bankami.

20. K neplatnosti smluvního ujednání o úroku ve výši 49,18 % ročně soud přihlíží z úřední povinnosti podle § 588 odst. 1 občanského zákoníku.

21. Podle § 577 občanského zákoníku: Je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

22. Spravedlivému uspořádání práv a povinností stran podle hodnocení soudu odpovídá úrok ve výši 3násobku úroku požadovaného v té době bankami, tj. 36,93 % ročně (3 × 12,31 %). Jde totiž o úrok odpovídající míře rizika při poskytnutí peněz žalovanému. Podle § 577 občanského zákoníku proto soud vyšel z úroku 36,93 % ročně, což pro dobu 315 dní činí z jistiny 15 000 Kč úrok 4 781 Kč (≐ 15 000 Kč × 0,3693 × 315 /365, kde 15 000 Kč je výše jistiny; 0,3693 představuje úrokovou míru 36,93 % ročně; 365 je počet dní v nepřestupném roce a 315 je počet dní úvěrového období).

23. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaný měl vrátit půjčenou jistinu 15 000 Kč, dále zaplatit částku 10 665 Kč označovanou ve smlouvě jako „poplatek“ tvořenou úrokem v pevné výši 6 367 Kč, úhradou ve výši 1 500 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru a úhradou ve výši 2 798 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení. Dále se žalovaný zavázal zaplatit pojistné ve výši 1 665 Kč. Na jistině (15 000 Kč), „poplatku“ (10 665 Kč) a pojistném (1 665 Kč) tak podle textu smlouvy měl žalovaný zaplatit 27 330 Kč (15 000 Kč + 10 665 Kč + 1 665 Kč). Jak bylo objasněno v bodě 22. výše, soud snížil výši úroku určeného pevnou částkou na 4 781 Kč (z částky 6 367 Kč uvedené ve smlouvě). Soud tedy vychází z toho, že žalovaný byl povinen zaplatit částku 25 744 Kč, která představuje součet jistiny 15 000 Kč + 9 079 Kč na „poplatku“ (tento „poplatek“ tvoří úrok určený pevnou částku 4 781 Kč + 1 500 Kč na úhradě za zpracování úvěru + 2 798 Kč za službu komfortní a flexibilní splácení) + pojistné ve výši 1 665 Kč. Žalovaný zaplatil 9 000 Kč, dluží tedy na jistině, „poplatku“ upraveném smlouvou a pojistném částku 16 744 Kč (25 744 Kč – 9 000 Kč) [I. výrok písm. a) tohoto rozsudku]. V požadavku na zaplacení 678,33 Kč (17 422,33 Kč – 16 744 Kč) je žaloba nedůvodná.

24. Z částky 9 000 Kč, kterou žalovaný zaplatil, byla část užita i na úmor jistiny. Dlužná jistina pak po částečné úhradě činila 9 621,89 Kč.

25. Žalobkyně dále v žalobě požaduje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 089,63 Kč, jakožto ve výši 18,20 % ročně z dlužné jistiny 9 621,89 Kč za období od 20. 6. 2023 do 29. 1. 2024, tj. za 224 dnů.

26. Podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru platí: U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

27. Celá jistina měla být podle smlouvy splacena nejpozději 19. 6. 2023. Limitace podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru se tak uplatní v každém případě na prodlení od 18. 9. 2023 (včetně). Období 90 dnů, po které je možno požadovat vyšší smluvní úrok než repo + 8 procentní bodů, totiž v posuzované věci skončilo nejpozději 17. 9. 2023 (tj. 90 dnů od 19. 6. 2023).

28. Soud konstatuje, že kapitalizovaný smluvní úrok z dlužné jistiny 9 621,89 Kč za zmíněné období od 20. 6. 2023 do 29. 1. 2024 činí 961,35 Kč (≐ [9 621,89 Kč × 90 / 365 × 0,182] + [9 621,89 Kč × 105 / 365 × 0,15] + [9 621,89 Kč × 29 / 366 × 0,15], kde 9 621,89 Kč je výše dlužné jistiny; 90 je počet dní v období od 20. 6. 2023 včetně do 17. 9. 2023 včetně; 365 je počet dní v nepřestupném roce 2023; 0,182 představuje úrokovou míru 18,20 % ročně; 105 je počet dní v období od 18. 9. 2023 včetně do 31. 12. 2023 včetně; 0,15 % představuje úrokovou míru 15 % ročně (tj. repo + 8 procentních bodů); 29 je počet dní v období od 1. 1. 2024 včetně do 29. 1. 2024 včetně a 366 je počet dní v přestupném roce 366).

29. Žalobkyně má tak na požadovaný kapitalizovaný úrok za období od 20. 6. 2023 do 29. 1. 2024 nárok ve výši 961,35 Kč. Z tohoto titulu však požadovala více, a to 1 089,19 Kč. Její žalobní požadavek je tak v částce 128,28 Kč (= 1 089,63 Kč – 961,35 Kč) nedůvodný.

30. Dále žalobkyně požaduje smluvní úrok ve výši 18,2 % ročně z částky 9 621,89 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení. S ohledem na rozebranou limitaci v § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru má nárok na smluvní úrok ve výši 15 % ročně z částky 9 621,89 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení. Její požadavek na úrok ve výši 3,2 % ročně (18,2 p. b. – 15 p. b.) z částky 9 621,89 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení je tudíž nepodložený.

31. Protože se žalovaný dostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu, je povinen podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. zaplatit žalobkyni úrok z prodlení.

32. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení v kapitalizované formě ve výši 1 840,19 Kč, jakožto úrok ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny 9 621,89 Kč za období od 28. 10. 2022 do 29. 1. 2024, tj. za 459 dní. Soud konstatuje, že úrok z prodlení za zmíněné období činí 1 814,67 Kč (≐ [9 621,89 Kč × 430 / 365 × 0,15] + [9 621,89 Kč × 29 / 366 × 0,15], kde 9 621,89 Kč je výše dlužné jistiny; 430 je počet dní v období od 28. 10. 2022 včetně do 31. 12. 2023 včetně; 365 je počet dní v nepřestupném roce 2023; 0,15 představuje úrokovou míru 15 % ročně (tj. repo + 8 procentních bodů); 29 je počet dní v období od 1. 1. 2024 včetně do 29. 1. 2024 včetně a 366 je počet dní v přestupném roce 366). Z tohoto titulu však požadovala více, a to 1 840,19 Kč. Její žalobní požadavek je tak v částce 25,52 Kč (= 1 840,19 Kč – 1814,67 Kč) nedůvodný.

33. Žalobkyně má nárok na průběžný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 9 621,89 Kč od 30. 1. 2024 do zaplaceníIII. Náklady řízení34. Žalobkyně neměla úspěch jen v poměrně nepatrné části, má proto podle § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení.

35. Výše nákladů řízení žalobkyně činí 2 252 Kč a skládá se skládá z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby a výzvy k plnění) po 100 Kč [§ 13 odst. 1 a 3 a § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „advokátní tarif“], z odměny za právní zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po 300 Kč [§ 14b odst. 1 bod 2. a § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu] a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty, kterou je advokát z odměny a z náhrady hotových výdajů povinen odvést, ve výši 252 Kč. Na věc dopadá § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně uplatňuje obdobné žaloby opakovaně v mnoha případech, přičemž žaloby jsou podávány na ustáleném vzoru, v němž se mění pouze identifikační údaje žalovaného, doby prodlení a výše nároku.