10 C 115/2025

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Petrem Závadským ve věci manželky: Jméno manželky, narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky a manžela: Jméno manžela, narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela o rozvod manželství

I. Rozvádí se manželství, které dne 30. 10. 2019 ve adresa uzavřeli Jméno manželky, narozená Datum narození manželky, a Jméno manžela, narozený Datum narození manžela.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Jméno manžela (dále jen „manžel“) dne 21. 5. 2025 podal návrh na rozvod svého manželství, které s ním uzavřela Jméno manželky (dále jen „manželka“). Manželka se na soudním jednání k návrhu na rozvod manželství připojila.

I. Skutkový základ

2. Na základě dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Za každým z dílčích skutkových zjištění je v závorce uveden důkazní prostředek, na jehož základě soud dané zjištění učinil.

3. Manžel má občanství České republiky a toto občanství měl i v době zahájení řízení o rozvod (výpis z informačního systému základních registrů na č. l. 4). Manželka má ukrajinskou státní příslušnost a ukrajinské občanství měla i v době zahájení řízení o rozvod (výpis z informačního systému základních registrů na č. l. 20).

4. Manželé uzavřeli manželství dne 30. 10. 2019 ve adresa (oddací list na č. l. 3).

5. Manželské soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (mezi manžely nesporná skutečnost ve smyslu § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu; dále jen „o. s. ř.“). Příčinou rozvratu manželství jsou neshody mezi manžely týkající se výchovy a péče o syna manželky jméno FO, kterého má manželka z předchozího vztahu. Dále jsou příčinou rozvratu manželství ztráta vzájemného porozumění a postupné odcizení manželů (mezi manžely nesporná skutečnost ve smyslu § 120 odst. o. s. ř.).

6. Manželé nemají žádné společné děti. Každý z manželů je sice rodičem. U žádného z dětí, které má manželka či manžel, není rodičem druhý z manželů (mezi manžely nesporná skutečnost ve smyslu § 120 odst. o. s. ř.).

7. Manželka má bydliště na území České republiky. Posledním společným bydlištěm manželů byla adresa adresa (mezi manžely nesporná skutečnost ve smyslu § 120 odst. o. s. ř.).

II. Ke jménu manželky

8. Manželka při jednání soudu předložila průkaz povolení k trvalému pobytu č. hodnota, ve kterém je uvedeno jméno a příjmení manželky v tomto tvaru: jméno FO. Na zadní straně průkazu je uvedeno, že podle matriční identity je jméno manželky v tomto tvaru: Jméno manželky. Soud v tomto rozsudku, včetně jeho výroku, manželku označuje jako: Jméno manželky, neboť v tomto tvaru je její jméno a příjmení zapsáno v informačním systému základních registrů.

III. Hodnocení soudu

9. Podle čl. 30 odst. 2 a 4 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (vyhlášené pod č. 123/2002 Sb. m. s.; dále jen „smlouva o právní pomoci“) platí:

2. Jestliže v době zahájení řízení je jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, řídí se rozvod manželství právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají manželé společné bydliště. Jestliže má jeden z manželů bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, použije se právní řád té smluvní strany, jejíž justiční orgán obdržel návrh na zahájení řízení.

4. Při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě uvedeném v odstavci 2 tohoto článku je pravomoc dána justičnímu orgánu té smluvní strany, na jejímž území mají bydliště oba manželé. Pokud jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, při řízení o rozvod manželství je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran. Přitom justiční orgány obou smluvních stran, které budou projednávat návrh na rozvod manželství, použijí hmotné právo svého státu.

10. Manžel je občanem České republiky a české občanství měl i v době zahájení řízení o rozvod manželství. Manželka je občankou Ukrajinské republiky a toto občanství měla i v době zahájení řízení. V době rozhodování soudu mají oba manželé své bydliště na území České republiky a své bydliště zde měli i v době zahájení řízení o rozvod manželství. Za této situace je podle čl. 30 odst. 4 smlouvy o právní pomoci dána mezinárodní pravomoc rozhodnout o rozvodu manželství českým soudům.

11. Oba manželé mají své bydliště na území České republiky, právní úprava rozvodu jejich manželství se proto podle čl. 30 odst. 2 smlouvy o právní pomoci řídí českým právem.

12. Podle § 755 odst. 1 a 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), platí: (1) Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. (3) Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

13. Podle § 756 občanského zákoníku platí: Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

14. Soud vyhodnotil, že jsou splněny všechny podmínky pro rozvod manželství. Manželské soužití manželů je totiž hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Příčinou rozvratu manželství jsou neshody mezi manžely týkající se výchovy a péče o syna manželky jméno FO, kterého má manželka z předchozího vztahu. Dále jsou příčinou rozvratu manželství ztráta vzájemného porozumění a postupné odcizení manželů. Manželé nemají žádné společné potomky. Před rozvodem manželství tudíž nebylo třeba upravovat poměry nezletilých dětí.

15. Lze tedy shrnout, že byly splněny podmínky v § 755 občanského zákoníku pro rozvod manželství, které soud proto rozvedl.

IV. Náklady řízení

16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“), podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení mimo jiné ve statusových věcech manželství, kam patří i řízení o rozvod manželství. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 395 z. ř. s.). Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení (§ 759 občanského zákoníku).