10 C 116/2024

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Petrem Závadským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 28 008,80 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni:a) částku 23 990,13 Kč,b) kapitalizovaný úrok ve výši 902,48 Kč,c) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 460,74 Kč,d) úrok ve výši 15 % ročně z částky 14 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení,e) úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 000 Kč od 28. 9. 2024 do zaplacení.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám zástupkyně žalobkyně advokáta , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , na náhradě nákladů řízení 1 786 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení: částky 28 008,80 Kč, kterou tvoří dlužná jistina ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ve výši 14 000 Kč a dlužný „poplatek“ ve výši 14 008,80 Kč; kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 494,92 Kč, který podle žalobkyně představuje úrok ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny 14 000 Kč za dobu od 31. 3. 2022 do 27. 9. 2023; kapitalizovaného úroku ve výši 945,54 Kč, který podle žalobkyně představuje úrok ve výši 24,81 % ročně z dlužné jistiny 14 000 Kč za dobu od 22. 6. 2023 do 27. 9. 2023; úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny 14 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení; úroku ve výši 24,81 % ročně z dlužné jistiny 14 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

2. Žalobkyně tvrdí, že její právní předchůdkyně obchodní korporace , právnická osoba, (dále jen „, Anonymizováno, “), uzavřela s žalovanou dne 23. 3. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě žalované vyplatila 15 000 Kč v hotovosti. Ve smlouvě se žalovaná zavázala v 65 splátkách v týdenním režimu vrátit poskytnutou částku 15 000 Kč a těmito splátkami současně zaplatit částku 15 168 Kč označovanou jako „poplatek“ představovanou součtem úroku ve výši 9 817 Kč, poplatkem ve výši 1 500 Kč za zpracování úvěru a odměnou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 851 Kč. Úvěruschopnost žalované , Anonymizováno, zkoumal na základě informací od žalované, které po ní rovněž požadoval doložit. Žalovaná na svůj závazek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru zaplatila jen 1 000 Kč. Dlužná jistina tak ke dni 20. 8. 2022 činila 14 000 Kč a dlužný „poplatek“ činil 14 008,80 Kč. Následně smlouvou o postoupení pohledávek , Anonymizováno, postoupil svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Na základě uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyně po žalované požaduje zaplacení částek uvedených v bodě 1. výše tohoto rozsudku.

3. V doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že , Anonymizováno, jako její právní předchůdce řádně zkoumal úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru. Její majetkovou situaci ověřil z výměru důchodu a ze složenek za leden 2023 až březen 2023 a současně ověřil, že s ní není vedeno insolvenční řízení. , Anonymizováno, tak měl o žalované informace, že její příjem z invalidního důchodu činí 16 154 Kč měsíčně, že žije v nájmu a že nemá vyživovací povinnost. S ohledem na výši příjmu žalované a výši zápůjčky dospěl , Anonymizováno, k závěru, že žalovaná je schopna splácet zápůjčku. Žalobkyně dodala, že zejména při sjednávání nižších půjček s kratší dobou splácení nelze po věřiteli požadovat hluboké a rozsáhlé, až detektivní prověřování pravosti a pravdivosti žalovanou sdělených údajů.

4. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), ačkoliv byla poučena, že v takovém případě bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Žalobkyně souhlasí s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání.I. Skutková zjištění soudu5. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen „soud“) učinil následující skutkový závěr. Jednotlivé důkazní prostředky, na jejichž základě učinil svá zjištění, jsou uvedeny v závorce za každým z dílčích skutkových zjištění.

6. Žalovaná a zástupce , Anonymizováno, podepsali dne 23. 3. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, . Smlouvou se , Anonymizováno, zavázal poskytnout žalované částku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit společně s částkou 15 168 Kč označovanou ve smlouvě jako „poplatek“ tvořenou úrokem ve výši 9 817 Kč, úhradou ve výši 1 500 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru a úhradou ve výši 3 851 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení. Celkem se tedy žalovaná zavázala , Anonymizováno, zaplatit 30 168 Kč (15 000 Kč + 15 168 Kč) v 65 týdenních splátkách. Úroková sazba byla sjednána ve výši 88 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy strany učinily i smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru, které byly ke smlouvě přiloženy (smlouva o spotřebitelském úvěru a smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru na č. l. 34).

7. Z úřední činnosti je soudu známo, že v době podpisu smlouvy (březen 2022) banky poskytovaly domácnostem úvěry na spotřebu s dobou fixací úrokové sazby nad 1 rok do 5 let s průměrnou úrokovou mírou 8,27 % ročně (srov. též výstup založený na č. l. 39 vyhotovený z databáze ARAD na webových stránkách České národní banky).

8. Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, zkoumal úvěruschopnost žalované na základě údajů o jejím čistém měsíčním příjmu (16 154 Kč z invalidního důchodu), kterou ověřil z výměru o důchodu a složenek týkajících se výplaty tohoto důchodu v měsících leden 2022 až březen 2022. Žalovaná dále , Anonymizováno, sdělila, že jinému poskytovateli splácí úvěr po 500 Kč měsíčně, žije v nájemním bydlení a nemá vyživovací povinnost. (zákaznická karta na č. l. 33).9. , Anonymizováno, žalované vyplatil 15 000 Kč dne 22. 3. 2022 a ještě týž den mu žalovaná vrátila 1 000 Kč (tabulka umoření na č. l. 36). Žádnou další úhradu však žalovaná neprovedla (negativní tvrzení žalobkyně).10. , Anonymizováno, a žalobkyně dne 21. 9. 2023 podepsali smlouvu o postoupení pohledávek, mezi nimiž figurovala i pohledávka , Anonymizováno, za žalovanou (smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 25 a její příloha na č. l. 29). Postoupení pohledávky , Anonymizováno, žalované oznámil písemností ze dne 29. 9. 2023, kterou odeslal dne 27. 10. 2023 (oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 31; poštovní podací lístek na č. l. 32).

11. Žalobkyně žalované zaslala předžalobní výzvu ze dne 28. 3. 2024 se základním právním a skutkovým rozborem (předžalobní výzva na č. l. 37, poštovní podací lístek na č. l. 38).II. Hodnocení soudu12. Svou pohledávku za žalovanou , Anonymizováno, postoupil na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení notifikována. Na postoupení pohledávky dopadá § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabyla žalobkyně také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

13. Po hmotněprávní stránce na posuzovanou věc dopadá úprava v § 2390 a násl. občanského zákoníku a v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).14. , Anonymizováno, jako právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalované, jak mu ukládá § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru se při takovém zkoumání nemůže spoléhat jen na informace od spotřebitele, ale musí je rovněž ověřovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (N 32/92 SbNU 334), bod 19.; rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a dalším, bod 37.; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná z https://nalus.usoud.cz; rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z https://curia.europa.eu).

15. Informace o příjmech žalované , Anonymizováno, jako právní předchůdce žalobkyně ověřil zejména z výměru důchodu a složenek vztahujících se k jeho výplatě, čímž dostál své povinnosti podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Ani zjištěné údaje o výši invalidního důchodu žalované (16 154 Kč měsíčně) a o tom, že žalovaná splácí po 500 Kč měsíčně spotřebitelský úvěr u jiného poskytovatele, nezavdávaly pochybnosti o její schopnosti hradit týdně 465 Kč (což odpovídá měsíční platbě v rozmezí 1 860 Kč [v kalendářním měsíci s 28 dny] až 2 059,29 Kč [v kalendářním měsíci s 31 dny]). Po zaplacení sjednávaného spotřebitelského úvěru společně se splátkami stávajícího úvěru by tak žalované z příjmu zbylo nejméně 13 594,71 Kč (16 154 Kč – 500 Kč – 2059,29 Kč) na běžné nutné výdaje. Jako referenční hodnotu pro tyto běžné nutné výdaje lze užít údaj o životním minimu a normativní náklady na bydlení. V době uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru (tj. v březnu 2022) činilo životní minimum jednotlivce 3 860 Kč (viz § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu jednotlivce, ve znění pozdějších výdajů) a normativní náklady bydlení člověka v jednočlenné rodině v nájemním bytě v sídle s méně než 9 999 obyvateli činily 5 626 Kč [§ 2 písm. a) nařízení vlády č. 507/2021 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2022 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, ve znění pozdějších předpisů]. Součet částky životního minima a normativních nákladů na bydlení činil 9 486 Kč (3 860 Kč + 5 626 Kč). Částka 13 594,71 Kč, která by žalované zbyla z jejího příjmu, významným způsobem překračovala součet částky životního minima a normativních nákladů na bydlení. Za této situace mohl , Anonymizováno, jako právní předchůdce žalobkyně rozumně vycházet z toho, nejsou důvodné pochybnosti žalované sjednávaný spotřebitelský úvěr splácet.

16. Ve smlouvě žalovaná s , Anonymizováno, ujednali vrácení poskytnuté jistiny 15 000 Kč a dále to, že žalovaná zaplatí úrok ve výši 9 817 Kč, úhradu ve výši 1 500 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru a úhradu ve výši 3 851 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení.

17. Sjednaný úrok ve výši 9 817 Kč je podle hodnocení soudu v rozporu s dobrými mravy. Daný úrok se vztahuje k období 455 dní. Bylo totiž sjednáno 65 týdenních splátek a první splátkové období začalo běžet dnem uzavření smlouvy (455 dní = 65 × 7 dní). Pevný úrok 9 817 Kč za dobu 455 dní z jistiny 15 000 Kč představuje roční úrokovou míru přinejmenším 52,50 % (≐ [9 817 Kč / 15 000 Kč] × [365 / 455], kde 9 817 Kč je pevná částka úroku; 15 000 Kč je výše jistiny; 365 je počet dní v nepřestupném roce a 455 je počet dní úvěrového období).

18. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku platí: Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Podle § 588 odst. 1 občanského zákoníku: Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 1. 2007 sp. zn. 33 Odo 234/2005 konstatoval, že „při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. I když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto – v závislosti na okolnostech konkrétního případu – nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nelze tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“ (zvýraznění doplněno soudem; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná z https://www.nsoud.cz/).

21. V posuzované věci je úrok 52,50 % ročně zjevně v rozporu s dobrými mravy, jde totiž úrok, který je více než 6násobkem úroku, který v době uzavírání smlouvy (březen 2022) požadovaly banky. Jde tak o případ, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem v duchu výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soudu je z úřední činnosti známo, že banky v březnu 2022 u úvěrů domácnostem na spotřebu s fixací nad 1 rok do 5 let požadovaly průměrný úrok 8,27 % ročně (srov. též systém časových řad ARAD na stránkách České národní banky https://www.cnb.cz/docs/ARADY/HTML/index.htm; výstup z řad ARAD pro březen 2022 je založen na č. l. 39). S ohledem na rizikovost poskytnutí úročené zápůjčky peněz žalované danou výší jejího příjmu a výší zápůjčky se dobrým mravům nepříčí trojnásobný úrok oproti úroku poskytovaného v tu dobu bankami, tj. 24,81 % ročně (3 × 8,27 %). Zjevně v rozporu s dobrými mravy je však úrok 52,50 % ročně, který představuje více než 6násobek úroku požadovaného bankami.

22. K neplatnosti smluvního ujednání o úroku ve výši 52,50 % ročně soud přihlíží z úřední povinnosti podle § 588 odst. 1 občanského zákoníku.

23. Podle § 577 občanského zákoníku: Je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

24. Spravedlivému uspořádání práv a povinností stran podle hodnocení soudu odpovídá úrok ve výši 3násobku úroku požadovaného v té době bankami, tj. 24,81 % ročně (3 × 8,27 %). Jde totiž o úrok odpovídající míře rizika při poskytnutí peněz žalované. Podle § 577 občanského zákoníku proto soud vyšel z úroku 24,81 % ročně, což pro dobu 455 dní činí u jistiny 15 000 Kč úrok ve výši 4 639,13 Kč (≐ 15 000 Kč × 0,2481 × 455 /365, kde 15 000 Kč je výše jistiny; 0,2481 představuje úrokovou míru 24,81 % ročně; 365 je počet dní v nepřestupném roce a 455 je počet dní úvěrového období).

25. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaná měla vrátit půjčenou jistinu 15 000 Kč, dále zaplatit částku 15 168 Kč označovanou ve smlouvě jako „poplatek“ tvořenou úrokem v pevné výši 9 817 Kč, úhradou ve výši 1 500 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru a úhradou ve výši 3 851 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení. Na jistině (15 000 Kč) a „poplatku“ (15 168 Kč) tak podle textu smlouvy měla žalovaná zaplatit 30 168 Kč (15 000 Kč + 15 168 Kč). Jak bylo objasněno v bodě 24. výše, soud snížil výši úroku určeného pevnou částkou na 4 639,13 Kč (z částky 9 817 Kč uvedené ve smlouvě). Soud tedy vychází z toho, že žalovaná byla povinna zaplatit částku 24 990,13 Kč, která představuje součet jistiny 15 000 Kč + 9 990,13 Kč na „poplatku“ (tento „poplatek“ tvoří úrok určený pevnou částku 4 639,13 Kč + 1 500 Kč na úhradě za zpracování úvěru + 3 851 Kč za službu komfortní a flexibilní splácení). Žalovaná zaplatila 1 000 Kč, dluží tedy na jistině a „poplatku“ upraveném smlouvou částku 23 990,13 Kč (24 990,13 Kč – 1 000 Kč). Žalobkyně z tohoto titulu však v žalobě požaduje více, a to částku 28 008,80 Kč. V požadavku na zaplacení částky 4 018,67 Kč (28 008,80 Kč – 23 990,13 Kč) je její žalobní požadavek neoprávněný.

26. Částkou 1 000 Kč, kterou žalovaná zaplatila, byla zčásti umořena jistina úvěru a po jejím částečném umoření činí výše dlužné jistiny 14 000 Kč (15 000 Kč – 1 000 Kč).

27. Žalobkyně dále v žalobě požaduje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 945,54 Kč, jakožto úrok ve výši 24,81 % ročně z dlužné jistiny 14 000 Kč za období od 22. 6. 2023 do 27. 9. 2023, tj. za 98 dnů.

28. Podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru platí: U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

29. Celá jistina měla být podle smlouvy splacena nejpozději 21. 6. 2023 (455 dní od uzavření smlouvy). Limitace podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru se tak uplatní v každém případě na prodlení od 19. 9. 2023 (včetně). Období 90 dnů, po které je možno požadovat vyšší smluvní úrok než repo + 8 procentní bodů, totiž v posuzované věci skončilo nejpozději 19. 9. 2023 (tj. 90 dnů od 21. 6. 2023).

30. Soud konstatuje, že kapitalizovaný smluvní úrok z dlužné jistiny 14 000 Kč za zmíněné období od 22. 6. 2023 do 27. 9. 2023, za které žalobkyně kapitalizovaný úrok požaduje, činí 902,48 Kč (≐ [14 000 Kč × 90 / 365 × 0,2481] + [14 000 Kč × 8 / 365 × 0,15], kde 14 000 Kč je výše dlužné jistiny; 90 je počet dní v období od 22. 6. 2023 včetně do 19. 9. 2023 včetně; 365 je počet dní v nepřestupném roce 2023; 0,2481 představuje úrokovou míru 24,81 % ročně; 8 je počet dní v období od 20. 9. 2023 včetně do 27. 9. 2023 včetně; 0,15 % představuje úrokovou míru 15 % ročně, tj. repo + 8 procentních bodů).

31. Žalobkyně má tak na požadovaný kapitalizovaný úrok za období od 22. 6. 2023 do 27. 9. 2023 nárok ve výši 902,48 Kč. Z tohoto titulu však požadovala více, a to 945,92 Kč. Její žalobní požadavek je tak v částce 43,44 Kč (= 945,92 Kč – 902,48 Kč) nedůvodný.

32. Dále žalobkyně požaduje smluvní úrok ve výši 24,81 % ročně z částky 14 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. S ohledem na rozebranou limitaci v § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru má nárok na smluvní úrok ve výši 15 % ročně z částky 14 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Její požadavek na úrok ve výši 9,81 % ročně (24,81 p. b. – 15 p. b.) z částky 14 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení je tudíž nepodložený.

33. Protože se žalovaná dostala do prodlení se splácením peněžitého dluhu, je povinna podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. zaplatit žalobkyni úrok z prodlení.

34. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení v kapitalizované formě ve výši 2 494,92 Kč, jakožto úrok ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny 14 000 Kč za období od 31. 3. 2022 do 27. 9. 2023, tj. za 546 dní. Soud konstatuje, že úrok z prodlení za zmíněné období činí 2 460,74 Kč (≐ [14 000 Kč × 546 / 365 × 0,1175], kde 14 000 Kč je výše dlužné jistiny; 546 je počet dní v období od 31. 3. 2022 včetně do 27. 9. 2023 včetně; 365 je počet dní v nepřestupném roce; 0,1175 představuje úrokovou míru 11,75 % ročně, tj. repo + 8 procentních bodů). Z tohoto titulu však požadovala více, a to 2 494,92 Kč. Její žalobní požadavek je tak v částce 34,18 Kč (= 2 494,92 Kč – 2 460,74 Kč) nedůvodný.

35. Žalobkyně má nárok na průběžný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplaceníIII. Náklady řízení36. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch, na náhradu nákladů proto dopadá úprava v § 142 odst. 3 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř.

37. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 25. 9. 2017 sp. zn. 32 Cdo 1492/2017, za účelem objektivního určení úspěchu ve věci je třeba vycházet nejen z jistiny, ale i příslušenství, kterého se žalobkyně domáhala. Úspěch ve věci je totiž vždy nezbytné určit z celého předmětu řízení, a tudíž zohlednit taktéž žalobou uplatňované příslušenství pohledávky Pro určení přesné výše příslušenství je rozhodný stav v době vyhlášení rozhodnutí soudu (§ 154 odst. 1 o. s. ř.).

38. Ke dni rozhodnutí soudu (13. 12. 2024) dosáhla částka, v níž byla žalobkyně s žalobou úspěšná, výše 31 888,90 Kč a skládá se z následujících položek: částky 23 990,13 Kč [I. výrok písm. a)]; částky 902,48 Kč [I. výrok písm. b)]; částky 2 460,74 Kč [I. výrok písm. c)]; částky 2 543,30 Kč [I. výrok písm. d)], jakožto úrok ve výši 15 % ročně z částky 14 000 Kč od 28. 9. 2023 (včetně) do 13. 12. 2024 (včetně); částky 1 992,25 Kč [I. výrok písm. e)], jakožto úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 14 000 Kč od 28. 9. 2023 (včetně) do 13. 12. 2024 (včetně).

39. Částka, jíž se žalobkyně domáhala (ke dni rozhodnutí soudu, tj. ke dni 13. 12. 2024), dosáhla výše 37 648,12 Kč a skládá se z těchto položek: částky 28 008,80 Kč; kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 494,92 Kč; kapitalizovaného úroku ve výši 945,54 Kč; částky 4 206,61 Kč, jakožto úroku ve výši 24,81 % ročně z dlužné jistiny 14 000 Kč od 28. 9. 2023 (včetně) do 13. 12. 2024 (včetně); částky 1 992,25 Kč, jakožto úroku ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny 14 000 Kč od 28. 9. 2023 (včetně) do 13. 12. 2024 (včetně);40. Žalobkyně tak byla úspěšná z 84,70 % (31 888,90 Kč / 37 648,12 Kč) a neúspěšná ve zbylých 15,30 %. Náleží jí tedy náhrada nákladů z 69,40 % (84,70 p. b. – 15,30 p. b.).

41. Plná náhrada nákladů řízení by dosáhla výše 2 573 Kč a skládala by se z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 121 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby a výzvy k plnění) po 100 Kč (§ 13 odst. 1 a 3 a § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „advokátní tarif“), z odměny za právní zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po 300 Kč [§ 14b odst. 1 bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu] a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty, kterou je advokát z odměny a z náhrady hotových výdajů povinen odvést, ve výši 252 Kč. Na věc dopadá § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně uplatňuje obdobné žaloby opakovaně v mnoha případech, přičemž žaloby jsou podávány na ustáleném vzoru, v němž se mění pouze identifikační údaje žalovaného, výše úvěru, nesplacené částky a výše úroků.

42. Žalobkyně má tedy nárok na náhradu nákladů po zaokrouhlení na celé koruny ve výši 1 786 Kč (≐ 0,694 × 2 573 Kč).