10 C 148/2023
č. j. 10 C 148/2023-22
V PLATNOSTICitované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 137
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 577 § 580 § 588 § 1879 § 1970 § 2390
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Petrem Závadským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 50 632 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni a) částku 50 632 Kč, b) částku 24 564,20 Kč z titulu kapitalizovaného smluvního úroku, c) úrok ve výši 24,69 % ročně z částky 10 919,91 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení, d) úrok ve výši 25,77 % ročně z částky 17 756,58 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení, e) úrok ve výši 21,27 % ročně z částky 9 972,31 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení., f) částku na 9 678,85 Kč z titulu kapitalizovaného úroku z prodlení, g) úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 919,91 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení, h) úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 756,58 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení a i) úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 972,31 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení
II. Žaloba se zamítá v části, v níž žalobkyně po žalované požaduje a) částku 359,78 Kč z titulu kapitalizovaného smluvního úroku a b) částku 142,13 Kč z titulu kapitalizovaného úroku z prodlení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], na náhradě nákladů řízení 14 513,20 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 14 040 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 112,09 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 320,92 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 919,91 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení, úroku 24,69 % ročně z částky 10 191,91 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení, částky 22 830 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 902,79 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 12 634,49, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 756,58 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení, úroku 25,77 % ročně z částky 17 756,58 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení, částky 13 762 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 806,10 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 968,57 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 972,31 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení, úroku 21,27 % ročně z částky 9 972,31 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení.
2. Žalobkyně tvrdí, že její právní předchůdkyně obchodní korporace [právnická osoba] (dále jen„ [příjmení] [jméno]“), uzavřela s žalovaným celkem 3 smlouvy o půjčce. Své pohledávky za žalovaným z těchto smluv pak [příjmení] [jméno] postoupil na žalobkyni. Jedná se o tyto smlouvy: Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 17. 5. 2019, na jejímž základě žalovanému vyplatila 14 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Ve smlouvě se žalovaný zavázal vrátit poskytnutou částku 14 000 Kč a dále úrok ve výši 2 800 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 800 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 600 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal vrátit 25 200 Kč v 60 týdenních splátkách po 420 Kč počínaje 24. 5. 2019, přičemž poslední splátka připadala na 10. 7. 2020. Žalovaný však nezaplatil všechny dohodnuté splátky, zaplatil jen částku 11 160 Kč, z níž bylo použito 3 080,09 Kč na jistinu, 2 800 Kč na úrok, 2 800 Kč na administrativní poplatek a 2 479,91 Kč na poplatek za hotovostní inkaso. Žalobkyně po žalovaném požaduje částku 14 040 Kč, kterou tvoří dlužná jistina 10 919,91 Kč a dlužné úhrady za služby ve výši 3 120,09 Kč. Dále požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 6 320,92 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 112,09 Kč, úrok ve výši 24,69 % ročně z částky 10 191,91 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení a úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 919,91 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení. Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 18. 12. 2018, na jejímž základě žalovanému vyplatila 23 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Ve smlouvě se žalovaný zavázal vrátit poskytnutou částku 23 000 Kč a dále úrok ve výši 4 600 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 4 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 200 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal vrátit 41 400 Kč v 60 týdenních splátkách po 690 Kč počínaje 25. 12. 2018, přičemž poslední splátka připadala na 11. 2. 2020. Žalovaný však nezaplatil všechny dohodnuté splátky, zaplatil jen částku 18 570 Kč, z níž bylo použito 5 243,42 Kč na jistinu, 4 600 Kč na úrok, 4 600 Kč na administrativní poplatek a 4 126,58 Kč na poplatek za hotovostní inkaso. Žalobkyně po žalovaném požaduje částku 22 830 Kč, kterou tvoří dlužná jistina 17 756,58 Kč a dlužné úhrady za služby ve výši 5 073,42 Kč. Dále požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 12 634,49 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 4 902,79 Kč, úrok ve výši 25,77 % ročně z částky 17 756,58 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení a úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 756,58 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení. Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 25. 7. 2018, na jejímž základě žalovanému vyplatila 25 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Ve smlouvě se žalovaný zavázal vrátit poskytnutou částku 25 000 Kč a dále úrok ve výši 4 250 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 13 000 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal vrátit 47 250 Kč v 78 týdenních splátkách po 606 Kč počínaje 2. 8. 2018, přičemž poslední splátka připadala na 23. 1. 2020. Žalovaný však nezaplatil všechny dohodnuté splátky, zaplatil jen částku 34 238 Kč, z níž bylo použito 15 027,69 Kč na jistinu, 4 250 Kč na úrok, 5 000 Kč na administrativní poplatek a 9 210,31 Kč na poplatek za hotovostní inkaso. Žalobkyně po žalovaném požaduje částku 13 762 Kč, kterou tvoří dlužná jistina 9 972,31 Kč a dlužné úhrady za služby ve výši 3 789,69 Kč. Dále požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 5 968,57 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 806,10 Kč, úrok ve výši 21,27 % ročně z částky 9 972,31 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení a úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 972,31 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení.
3. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), ačkoliv byl poučen, že v takovém případě bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Žalobkyně souhlasí s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání. <b>I. Skutková zjištění soudu</b> 4. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen„ soud“) učinil následující skutkový závěr. <b><i>Smlouva ze dne [datum]</b></i> 5. Jak vyplývá z předložené smlouvy, žalovaný s [příjmení] [jméno] uzavřel dne 17. 5. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě bylo žalovanému při podpisu smlouvy vyplaceno 14 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 2 800 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 800 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 600 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal vrátit 25 200 Kč v 60 týdenních splátkách po 420 Kč. V čl. 2 smlouvy bylo dohodnuto, že platby jednotlivých splátek se započítávají nejprve na úrok, poté na administrativní poplatek a poté až na jistinu. Každou splátkou se současně hradí poměrná část odměny za hotovostní inkaso.
6. Úroková míra byla ve smlouvě sjednána ve výši 35,53 % ročně. Z úřední činnosti je soudu známo, že průměrné úrokové sazby bank při poskytování úvěrů domácnostem na spotřebu s dobou fixace nad 1 rok do 5 let včetně činila v květnu 2019 (doba uzavření smlouvy) 8,23 % ročně (k tomu srov. též databázi časových řad ARAD na internetových stránkách [obec] národní banky https://www.cnb.cz).
7. Žalobkyně tvrdí, že na uvedený úvěr žalovaný zaplatil jen částku 11 160 Kč, z níž bylo použito 3 080,09 Kč na jistinu, 2 800 Kč na úrok, 2 800 Kč na administrativní poplatek a 2 479,91 Kč na poplatek za hotovostní inkaso.
8. Karta zákazníka ze dne 17. 5. 2019 dokládá, že před uzavřením smlouvy [příjmení] [jméno] zjišťoval informace o pravidelných příjmech a výdajích žalovaného. Žalovaný měl čistou mzdu 11 500 Kč měsíčně a další příjmy ve výši 13 350 Kč měsíčně, celkem tedy 24 850 Kč měsíčně. Jeho osobní výdaje činily 4 000 Kč měsíčně, hradil výživné ve výši 5 000 Kč měsíčně a splátky svých dřívějších půjček ve výši 5 825 Kč. Údaje od žalovaného [příjmení] [jméno] ověřil na základě výplatních pásek, nájemní smlouvy a pracovní smlouvy. <b><i>Smlouva ze dne [datum]</b></i> 9. Jak vyplývá z předložené smlouvy, žalovaný s [příjmení] [jméno] uzavřel dne 18. 12. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě bylo žalovanému při podpisu smlouvy vyplaceno 23 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 4 600 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 4 600 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 200 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal vrátit 41 400 Kč v 60 týdenních splátkách po 690 Kč. V čl. 2 smlouvy bylo dohodnuto, že platby jednotlivých splátek se započítávají nejprve na úrok, poté na administrativní poplatek a poté až na jistinu. Každou splátkou se současně hradí poměrná část odměny za hotovostní inkaso.
10. Úroková míra byla ve smlouvě sjednána ve výši 32,15 % ročně. Z úřední činnosti je soudu známo, že průměrné úrokové sazby bank při poskytování úvěrů domácnostem na spotřebu s dobou fixace nad 1 rok do 5 let včetně činila v prosinci 2018 (doba uzavření smlouvy) 8,59 % ročně (k tomu srov. též databázi časových řad ARAD na internetových stránkách [obec] národní banky https://www.cnb.cz).
11. Žalobkyně tvrdí, že na uvedený úvěr žalovaný zaplatil jen 18 570 Kč, z níž bylo použito 5 243,42 Kč na jistinu, 4 600 Kč na úrok, 4 600 Kč na administrativní poplatek a 4 126,58 Kč na poplatek za hotovostní inkaso.
12. Karta zákazníka ze dne 18. 12. 2018 dokládá, že před uzavřením smlouvy [příjmení] [jméno] u žalovaného zjišťoval informace o pravidelných příjmech a výdajích žalovaného. Žalovaný měl čistou mzdu 20 000 Kč měsíčně. Jeho výdaje na bydlení činily 1 000 Kč měsíčně a osobní výdaje 4 000 Kč měsíčně. Splácel rovněž úvěry v celkové výši 10 500 Kč měsíčně a měl další výdaje ve výši 500 Kč. <b><i>Smlouva ze dne [datum]</b></i> 13. Jak vyplývá z předložené smlouvy, žalovaný s [příjmení] [jméno] uzavřel dne 25. 7. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě bylo žalovanému při podpisu smlouvy vyplaceno 25 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 4 250 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 13 000 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal vrátit 47 250 Kč v 78 týdenních splátkách po 606 Kč. V čl. 2 smlouvy bylo dohodnuto, že platby jednotlivých splátek se započítávají nejprve na úrok, poté na administrativní poplatek a poté až na jistinu. Každou splátkou se současně hradí poměrná část odměny za hotovostní inkaso.
14. Úroková míra byla ve smlouvě sjednána ve výši 21,27 % ročně. Z úřední činnosti je soudu známo, že průměrné úrokové sazby bank při poskytování úvěrů domácnostem na spotřebu s dobou fixace nad 5 let činila v červenci 2018 (doba uzavření smlouvy) 8,67 % ročně (k tomu srov. též databázi časových řad ARAD na internetových stránkách [obec] národní banky https://www.cnb.cz).
15. Žalobkyně tvrdí, že na uvedený úvěr žalovaný zaplatil jen částku 34 238 Kč, z níž bylo použito 15 027,69 Kč na jistinu, 4 250 Kč na úrok, 5 000 Kč na administrativní poplatek a 9 210,31 Kč na poplatek za hotovostní inkaso.
16. Karta zákazníka ze dne 25. 7. 2018 dokládá, že před uzavřením smlouvy [příjmení] [jméno] u žalovaného zjišťoval informace o pravidelných příjmech a výdajích žalovaného. Žalovaný měl čistou mzdu 9 340 Kč měsíčně a měl další příjmy ve výši 18 500 Kč měsíčně. Jeho výdaje na bydlení činily 2 850 Kč měsíčně a osobní výdaje 9 000 Kč měsíčně. Měl vyživovací povinnost 500 Kč měsíčně a splácel rovněž úvěry v celkové výši 1 824 Kč měsíčně. Jeho celkové výdaje činily 14 174 Kč měsíčně. Údaje od žalovaného [příjmení] [jméno] ověřil na základě výplatních pásek a pracovní smlouvy. <b><i>Postoupení pohledávky za žalovaným a předžalobní výzvy</b></i> 17. [příjmení] [jméno] uzavřel s žalobkyní dne 1. 11. 2022 smlouvu o postoupení pohledávek, jíž postoupil své pohledávky ze smluv o spotřebitelských úvěrech na žalobkyni. Mezi postoupenými pohledávkami byly i pohledávky za žalovaným, jak dokládají seznamy postoupených pohledávek. Žalobkyně doložila, že dne 12. 1. 2023 žalobkyně odeslala dopis ze dne 12. 1. 2023, jímž jej informovala o postoupení pohledávek. Tento dopis současně obsahuje předžalobní výzvu. Jeho odeslání dokládá podací lístek. <b>II. Hodnocení soudu</b> 18. Po hmotněprávní stránce na posuzovanou věc dopadá úprava v § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“) a v zákoně a v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 19. [příjmení] [jméno] jako právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, jak mu ukládá § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru se při takovém zkoumání nemůže spoléhat jen na informace od spotřebitele, ale musí je rovněž ověřovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (N 32/92 SbNU 334), bod 19.; rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C [číslo] CA Consumer Finance proti [jméno] [příjmení] a dalším, bod 37.; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná z https://nalus.usoud.cz; rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z https://curia.europa.eu). 20. [příjmení] [jméno] si při posouzení úvěruschopnosti žalovaného zjistil výši jeho příjmu, kterou ověřil z výplatních lístků žalovaného a z pracovní smlouvy. [příjmení] [jméno] rovněž zjišťoval výši pravidelných měsíčních výdajů žalovaného před uzavřením jednotlivých smluv. Na základě právě popsaných zjištění soud vyhodnotil, že [příjmení] [jméno] jako právní předchůdce žalobkyně dostál své povinnosti podle § 86 spotřebitelském úvěru ověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného. Rovněž zjištěné informace (k nim srov. body 8., 12. a 16. výše) nezavdávaly pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelské úvěry, které si vzal.
21. Svou pohledávku za žalovanou ni [příjmení] [jméno] postoupil žalobkyni v souladu s § 1879 a následujícími občanského zákoníku, což bylo žalovanému oznámeno. Z této pohledávky je tak po postoupení oprávněna žalobkyně. <b><i>Dlužné části jistin a poplatků za hotovostní inkaso (I. výrok písm. a) tohoto rozsudku)</b></i> 22. Smlouvami se žalovaný zavázal vrátit poskytnuté jistiny a zaplatit dohodnuté poplatky za hotovostní inkaso, čemuž ovšem v plné míře nedostál. U smlouvy ze dne 17. 5. 2019 dosud nezaplatil 10 919,91 Kč na jistině a 3 120,09 Kč na poplatku za hotovostní inkaso. U smlouvy ze dne 18. 12. 2018 dosud nezaplatil 17 756,58 Kč na jistině a 5 073,42 Kč na poplatku za hotovostní inkaso. U smlouvy ze dne 25. 7. 2018 dosud nezaplatil 9 972,31 Kč na jistině a 3 789,69 Kč na poplatku za hotovostní inkaso. Dluh na jistinách a poplatcích za hotovostní inkaso tak činí dohromady částku 50 632 Kč (10 919,91 Kč + 3 120,09 Kč + 17 756,58 Kč + 5 073,42 Kč + 9 972,31 Kč + 3 789,69 Kč), kterou je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit. <b><i>Smluvní úroky (I. výrok písm. b) až e) tohoto rozsudku)</b></i> 23. Ve smlouvě ze dne 17. 5. 2019 byl sjednán úrok 35,53 % ročně, ve smlouvě ze dne 18. 12. 2018 úrok 32,15 % ročně a ve smlouvě ze dne 25. 7. 2018 úrok 21,27 % ročně. Soud se zabýval, zda jsou tyto dohodnuté úrokové míry v souladu s dobrými mravy.
24. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku platí: Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
25. Podle § 588 odst. 1 občanského zákoníku: Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
26. Podle § 577 občanského zákoníku: Je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.
27. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 1. 2007 sp. zn. 33 Odo 234/2005 konstatoval, že„ při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. I když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto – v závislosti na okolnostech konkrétního případu – nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nelze tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“ (zvýraznění doplněno soudem; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná z https://www.nsoud.cz).
28. V květnu 2019 poskytovaly banky úvěry domácnostem na spotřebu s fixací nad 1 rok do 5 let za průměrný úrok 8,23 %. V duchu citovaného rozsudku Nejvyššího soudu je tedy v souladu s dobrými mravy u smlouvy ze dne 17. 5. 2019 úrok ve výši 24,69 % (3 × 8,23 %), ve smlouvě byl však sjednán úrok znatelně vyšší, a to 35,53 %. V rozsahu, v němž tento úrok přesahuje 24,69 % (trojnásobek úrokové míry peněžních ústavů v dané době), je zjevně v rozporu s dobrými mravy. Podle § 577 občanského zákoníku soud vyhodnotil, že spravedlivému uspořádání vztahů u smlouvy ze dne 17. 5. 2019 odpovídá úrok 24,69 %, který ostatně také v žalobě žalobkyně požaduje (v žalobě nežádá úrok 35,53 % uvedený ve smlouvě).
29. V prosinci 2018 poskytovaly banky úvěry domácnostem na spotřebu s fixací nad 1 rok do 5 let za průměrný úrok 8,59 %, ale ve smlouvě ze dne 18. 12. 2018 byl sjednán úrok 32,15 % Na základě výše uvedených úvah soud vyhodnotil, že úroková míra nad 25,77 % je ve zjevném rozporu s dobrými mravy a podle § 577 občanského zákoníku vyhodnotil, že spravedlivému uspořádání vztahů u smlouvy ze dne 17. 5. 2019 odpovídá úrok 25,77 %, který ostatně také v žalobě žalobkyně požaduje (v žalobě nežádá úrok 32,15 % uvedený ve smlouvě).
30. Ve smlouvě ze dne 25. 7. 2018 byl dohodnut úrok 21,27 % ročně, který je v souladu s dobrými mravy, neboť je pod trojnásobkem úrokové míry, za kterou v té době banky půjčovaly. Banky v červenci 2018 poskytovaly úvěry domácnostem na spotřebu s nad 5 let za průměrný úrok 8,67 % ročně.
31. Smluvní úroky žalobkyně v žalobě požaduje v kapitalizované formě do dne uzavření smlouvy o postoupení pohledávek (tj. do 1. 11. 2022) a dále pak od 2. 11. 2022 procentem z dlužné částky do zaplacení.
32. Kapitalizovaný úrok činí u smlouvy ze dne 17. 5. 2019 částku 6 234,33 Kč za období od 11. 7. 2020 do 1. 11. 2022 (tj. za 844 dní prodlení) při úrokové sazbě 24,69 % ročně z dlužné jistiny 10 919,91 Kč. Žalobkyně kapitalizovaný úrok požaduje za takto určené období (počátek tohoto období je prvním dnem po splatnosti poslední splátky, konec tohoto období je dán podpisem smlouvy o postoupení pohledávek). Částka 6 234,33 = 10 919,91 Kč × 844 / 365 × 0, [číslo] (kde 10 919,91 Kč je dlužná jistina, 844 je počet dní prodlení, 365 je počet dní v roce a 0, [číslo] představuje úrokovou míru 24,69 % ročně). Žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 6 320,92 Kč, má na něj nárok jen v částce 6 234,33 Kč. V rozdílu 86,59 Kč (6 320,92 Kč – 6234,33 Kč) je její žaloba nedůvodná.
33. Kapitalizovaný úrok činí u smlouvy ze dne 18. 12. 2018 částku 12 448,87 Kč za období od 12. 2. 2020 do 1. 11. 2022 (tj. za 994 dní prodlení) při úrokové sazbě 25,77 % ročně z dlužné jistiny 17 756,58 Kč. Žalobkyně kapitalizovaný úrok požaduje za takto určené období (počátek tohoto období je prvním dnem po splatnosti poslední splátky, konec tohoto období je dán podpisem smlouvy o postoupení pohledávek). Za první dva roky prodlení (od 12. 2. 2020 do 11. 2. 2022), z nichž jeden je přestupný, činí kapitalizovaný úrok částku 9 151,74 Kč (= 2 × 0, [číslo] × 17 756,58 Kč, kde 2 jsou 2 roky, 0, [číslo] úroková míra 25,77 % ročně a 17 756,58 Kč dlužná jistina). Za období od 12. 2. 2022 do 1. 11. 2022 (263 dní prodlení) činí kapitalizovaný úrok 3 297,13 Kč (= 17 756,58 Kč × 263 / 365 × 0, [číslo], kde 17 756,58 Kč je dlužná jistina, 263 je počet dní prodlení, 365 je počet dní v roce a 0, [číslo] představuje úrokovou míru 25,77 % ročně). Kapitalizovaný úrok činí částku 12 448,87 Kč (9 151,74 Kč + 3 297,13 Kč), na kterou má žalobkyně nárok. Žalobkyně však na kapitalizovaném úroku požaduje částku vyšší, a to 12 634,49 Kč. V rozdílu 185,62 Kč (12 634,49 Kč – 12 448,87 Kč) je její žaloba nedůvodná.
34. Kapitalizovaný úrok činí u smlouvy ze dne 25. 7. 2018 částku 5 881 Kč za období od 24. 1. 2020 do 1. 11. 2022 (tj. za [číslo] dní prodlení) při úrokové sazbě 21,27 % ročně z dlužné jistiny 9 972,31 Kč. Žalobkyně kapitalizovaný úrok požaduje za takto určené období (počátek tohoto období je prvním dnem po splatnosti poslední splátky, konec tohoto období je dán podpisem smlouvy o postoupení pohledávek). Za první dva roky prodlení (od 24. 1. 2020 do 23. 1. 2022), z nichž jeden je přestupný, činí kapitalizovaný úrok z prodlení částku 4 242,22 Kč (= 2 × 0, [číslo] × 9 972,31 Kč, kde 2 jsou 2 roky, 0, [číslo] úroková míra 21,27 % ročně a 9 972,31 Kč dlužná jistina). Za období od 24. 1. 2022 do 1. 11. 2022 (282 dní prodlení) činí kapitalizovaný úrok 1 638,78 Kč (= 9 972,31 Kč × 282 / 365 × 0, [číslo], kde 9 972,31 Kč je dlužná jistina, 282 je počet dní prodlení, 365 je počet dní v roce a 0, [číslo] představuje úrokovou míru 21,27 % ročně). Kapitalizovaný úrok činí částku 5 881 Kč (4 242,22 Kč + 1 638,78 Kč), na kterou má žalobkyně nárok. Žalobkyně však na kapitalizovaném úroku požaduje částku vyšší, a to 5 968,57 Kč. V rozdílu 87,57 Kč (5 968,57 Kč – 5 881 Kč) je její žaloba nedůvodná.
35. Žalobkyně tak má z titulu kapitalizovaného úroku z dlužných jistin nárok dohromady na 24 564,20 Kč (6 234,33 Kč + 12 448,87 Kč + 5 881 Kč) (I. výrok písm. b) tohoto rozsudku). Její žaloba byla naopak v požadavku na kapitalizovaný úrok zamítnuta v částce 359,78 Kč (86,59 Kč + 185,62 Kč + 87,57 Kč) (II. výrok písm. a) tohoto rozsudku).
36. Dále má žalobkyně nárok na: smluvní úrok ve výši 24,69 % ročně z částky 10 919,91 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení (I. výrok písm. c) tohoto rozsudku), smluvní úrok ve výši 25,77 % ročně z částky 17 756,58 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení (I. výrok písm. d) tohoto rozsudku) a smluvní úrok ve výši 21,27 % ročně z částky 9 972,31 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení (I. výrok písm. e) tohoto rozsudku). <b><i>Úroky z prodlení (I. výrok písm. f) až i) tohoto rozsudku)</b></i> 37. Žalovaný je v prodlení s placením peněžitého dluhu, žalobkyně má proto právo na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
38. I úroky z prodlení žalobkyně v žalobě požaduje v kapitalizované formě do dne uzavření smlouvy o postoupení pohledávek (tj. do 1. 11. 2022) a dále pak od 2. 11. 2022 procentem z dlužné částky do zaplacení.
39. Úrok z prodlení činí u smlouvy ze dne 17. 5. 2019 částku 2 083,16 Kč za období od 11. 7. 2020 do 1. 11. 2022 (tj. za 844 dní prodlení) při úroku z prodlení 8,25 % ročně z dlužné jistiny 10 919,91 Kč. Žalobkyně kapitalizovaný úrok požaduje za takto určené období. Částka 2 083,16 = 10 919,91 Kč × 844 / 365 × 0, [číslo] (kde 10 919,91 Kč je dlužná jistina, 844 je počet dní prodlení, 365 je počet dní v roce a 0, [číslo] představuje úrokovou míru 8,25 % ročně). Žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 112,09 Kč, má na něj nárok jen v částce 2 083,16 Kč. V rozdílu 28,93 Kč (2 112,09 Kč – 2 083,16 Kč) je její žaloba nedůvodná.
40. Úrok z prodlení činí u smlouvy ze dne 18. 12. 2018 částku 4 830,77 Kč za období od 12. 2. 2020 do 1. 11. 2022 (tj. za 994 dní prodlení) při úroku z prodlení 10 % ročně z dlužné jistiny 17 756,58 Kč. Žalobkyně kapitalizovaný úrok požaduje za takto určené období. Za první dva roky prodlení (od 12. 2. 2020 do 11. 2. 2022), z nichž jeden je přestupný, činí kapitalizovaný úrok z prodlení částku 3 551,32 Kč (= 2 × 0,1 × 17 756,58 Kč, kde 2 jsou 2 roky, 0,1 úroková míra 10 % ročně a 17 756,58 Kč dlužná jistina). Za období od 12. 2. 2022 do 1. 11. 2022 (263 dní prodlení) činí kapitalizovaný úrok 1 279,45 Kč (= 17 756,58 Kč × 263 / 365 × 0,1, kde 17 756,58 Kč je dlužná jistina, 263 je počet dní prodlení, 365 je počet dní v roce a 0,1 představuje úrokovou míru 10 % ročně). Kapitalizovaný úrok z prodlení činí částku 4 830,77 Kč (3 551,32 Kč + 1 279,45 Kč), na kterou má žalobkyně nárok. Žalobkyně však na kapitalizovaném úroku požaduje částku vyšší, a to 4 902,79 Kč. V rozdílu 72,02 Kč (4 902,79 Kč – 4 830,77 Kč) je její žaloba nedůvodná.
41. Kapitalizovaný úrok činí u smlouvy ze dne 25. 7. 2018 částku 2 764,92 Kč za období od 24. 1. 2020 do 1. 11. 2022 (tj. za [číslo] dní prodlení) při úroku z prodlení 10 % ročně z dlužné jistiny 9 972,31 Kč. Žalobkyně kapitalizovaný úrok požaduje za takto určené období. Za první dva roky prodlení (od 24. 1. 2020 do 23. 1. 2022), z nichž jeden je přestupný, činí kapitalizovaný úrok z prodlení částku 1 994,46 Kč (= 2 × 0,1 × 9 972,31 Kč, kde 2 jsou 2 roky, 0,1 úroková míra 10 % ročně a 9 972,31 Kč dlužná jistina). Za období od 24. 1. 2022 do 1. 11. 2022 (282 dní prodlení) činí kapitalizovaný úrok 770,46 Kč (= 9 972,31 Kč × 282 / 365 × 0,1, kde 9 972,31 Kč je dlužná jistina, 282 je počet dní prodlení, 365 je počet dní v roce a 0,1 představuje úrokovou míru 10 % ročně). Kapitalizovaný úrok činí částku 2 764,92 Kč (1 994,46 Kč + 770,46 Kč), na kterou má žalobkyně nárok. Žalobkyně však na kapitalizovaném úroku požaduje částku vyšší, a to 2 806,10 Kč. V rozdílu 41,18 Kč (2 806,10 Kč – 2 764,92 Kč) je její žaloba nedůvodná.
42. Žalobkyně tak má z titulu kapitalizovaného úroku z prodlení nárok dohromady na 9 678,85 Kč (2 083,16 Kč + 4 830,77 Kč + 2 764,92 Kč) (I. výrok písm. f) tohoto rozsudku). Její žaloba byla naopak v požadavku na kapitalizovaný úrok zamítnuta v částce 142,13 Kč (28,93 Kč + 72,02 Kč + 41,18 Kč) (II. výrok písm. b) tohoto rozsudku).
43. Dále má žalobkyně nárok na: úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 919,91 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení (I. výrok písm. g) tohoto rozsudku), úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 756,58 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení (I. výrok písm. h) tohoto rozsudku) a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 972,31 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení (I. výrok písm. i) tohoto rozsudku). <b>III. Náklady řízení</b> 44. Výrok o nákladech řízení vychází z § 142 odst. 3 a § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně neměla úspěch jen v poměrně nepatrné části, náleží jí proto plná náhrada nákladů řízení.
45. Přiznaná částka náhrady nákladů ve výši 14 513,20 Kč se skládá z: náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 026 Kč; z mimosmluvní odměny za 3 úkony právní služby a z 3 paušálních náhrad hotových výdajů. Mimosmluvní odměna činí za každý ze 3 úkonů (1) převzetí a příprava zastoupení, 2) výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci a 3) žaloba) částku 3 140 Kč (§ 7 bod 5. ve spojení s 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů; dále jen„ advokátní tarif“). Paušální náhrada hotových výdajů činí 300 Kč u každého z úkonu právní služby (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Za každý ze 3 úkonů náleží tedy 3 440 Kč (3 140 Kč + 300 Kč), dohromady 10 320 Kč (3 × 3440 Kč); náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 2 167,20 Kč (21 % z 10 320 Kč) podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.
46. Celkem je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], částku 14 513,20 Kč (2 026 Kč + 10 320 Kč + 2 167,20 Kč).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.