10 C 149/2025

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Petrem Závadským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČO Anonymizováno sídlem Adresa žalované o zaplacení 9 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni:a) částku 2 140 Kč,b) úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 1 540 Kč od 2. 3. 2025 do zaplacení.

II. Řízení se zastavuje v části, v níž žalobkyně po žalované požadovala zaplacení:a) částky 6 860 Kč,b) úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 6 860 Kč od 2. 3. 2025 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám zástupkyně žalobkyně advokátky , tituly před jménem, , jméno FO, na náhradě nákladů řízení 6 571 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

I. Předmět řízení1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení: jednak částky 4 500 Kč s 12% úroky z prodlení ročně z částky 4 200 Kč od 2. 3. 2025 do zaplacení z titulu nezaplaceného příspěvku z titulu nezaplaceného příspěvku podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). Žalobkyně tvrdila, že žalovaná v období od 27. 8. 2024 do 25. 10. 2024 (tj. 60 dnů) neměla sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem přípojného vozidla s nejvyšší povolenou hmotností nad 10 000 kg registrační značky: , SPZ, , VIN: , VIN kód, (dále jen „přípojné vozidlo registrační značky , SPZ, “), přestože byla evidována jako jeho vlastník a provozovatel. Za každý den trvání nepojištění činí výše příspěvku pro uvedené vozidlo částku 70 Kč podle § 5 odst. 1 písm. v) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. Žalobkyně dále požaduje poplatek ve výši 300 Kč spojený s mimosoudním uplatněním příspěvku podle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k zaplacení dne 16. 12. 2024. jednak částky 4 500 Kč s 12% úroky z prodlení ročně z částky 4 200 Kč od 2. 3. 2025 do zaplacení z titulu nezaplaceného příspěvku z titulu nezaplaceného příspěvku podle § 45 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná v období od 27. 8. 2024 do 25. 10. 2024 (tj. 60 dnů) neměla sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem přípojného vozidla s nejvyšší povolenou hmotností nad 10 000 kg registrační značky: , SPZ, , VIN: , VIN kód, (dále jen „přípojné vozidlo registrační značky , SPZ, “), přestože byla evidována jako jeho vlastník a provozovatel. Za každý den trvání nepojištění činí výše příspěvku pro uvedené vozidlo částku 70 Kč podle § 5 odst. 1 písm. v) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. Žalobkyně dále požaduje poplatek ve výši 300 Kč spojený s mimosoudním uplatněním příspěvku podle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k zaplacení dne 16. 12. 2024.

2. Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen „soud“) ve věci vydal elektronický platební rozkaz ze dne 6. 6. 2025 čj. EPR , č. účtu, -5, proti němuž však žalovaná včas podala odpor. Podle § 174a odst. 3 ve spojení s § 174 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), se podáním odporu elektronický platební rozkaz ze zákona ruší.

3. V podaném odporu žalovaná namítla, že nebyla vlastnicí přípojných vozidel registrační značky , SPZ, a registrační značky , SPZ, , neboť je prodala.

4. Ve vyjádření ze dne 30. 6. 2025 k odporu žalobkyně zmínila, že žalovaná do dne 30. 6. 2025 nedoložila, že by daná přípojná vozidla prodala.

5. Následně žalobkyně podáním ze dne 25. 7. 2025 vzala žalobu částečně zpět. Uvedla, že žalovaná jí dne 8. 7. 2025 předložila kupní smlouvy k přípojným vozidlům, jež jsou předmětem žaloby. Z kupních smluv vyplynulo, že obě tato přípojná vozidla žalovaná dne 6. 9. 2025 prodala. Bylo tedy prokázáno, že žalovaná nebyla vlastníkem daných vozidel po celé nepojištěné období od 27. 8. 2024 do 25. 10. 2024, ale pouze po jeho část od 27. 8. 2024 do 6. 9. 2024 (11 dní). Žalobkyně tak ve vztahu ke každému z přípojných vozidle požaduje po žalované zaplacení částky 1 070 Kč, která se skládá z příspěvku do garančního fondu ve výši 770 Kč za 11 dní, po které nebyla vozidla pojištěna, a poplatek ve výši 300 Kč spojený s mimosoudním uplatněním příspěvku do garančního fondu. Dále u každého vozidla požaduje úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 770 Kč od 2. 3. 2025 do zaplacení. Protože se její požadavek týká 2 přípojných vozidel, požaduje zaplatit 2 140 Kč a úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 1 540 Kč od 2. 3. 2025 do zaplacení. Ve zbylé části (tj. v požadavku na zaplacení 6 860 Kč [= 2 × 3 430 Kč] a v požadavku na zaplacení úrok z prodlení z úroku ve výši 12 % ročně z částky 6 860 Kč [= 2 × 3 430 Kč] od 2. 3. 2025 do zaplacení) vzala svou žalobou zpět. Žalobkyně požaduje plnou úhradu nákladů řízení, neboť se domnívá, že žalobu brala částečně zpět pro pozdější chování žalované. Žalovaná měla dostatek času před podáním žaloby k předložení kupních smluv dokládajících, že přípojná vozidla registrační značky , SPZ, a registrační značky , SPZ, prodala, neboť ve vztahu k nim byla registrována jako jejich vlastnice a byla opakovaně vyzývána k úhradě příspěvku do garančního fondu. Prodej těchto vozidel doložila až po podání žaloby.II. Skutkový stav6. Na základě dokladů předložených od žalobkyně soud dospěl k následujícímu zjištění o skutkovém stavu.

7. Žalovaná byla po celé období od 27. 8. 2024 do 25. 10. 2024 v registru silničních vozidel evidována jako vlastník a provozovatel přípojných vozidel registrační značky , SPZ, a registrační značky , SPZ, .

8. Žalobkyně jí proto dne 16. 12. 2024 odeslala 2 výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu za uvedené období a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním příspěvku. Výzvy se týkaly výše zmíněných přípojných vozidel registrační značky , SPZ, a registrační značky , SPZ, a výzvy byly žalované doručeny.

9. Jelikož žalovaná nezaplatila, odeslala a doručila jí žalobkyně předžalobní výzvy ze dne 24. 4. 2025, ani ty však žalovanou nevedly k úhradě.

10. Žalovaná následně předložila žalobkyni 2 kupní smlouvy ze dne 6. 9. 2024 uzavřené mezi žalobkyní jako prodávajícím a , jméno FO, jako kupujícím. Těmito kupními smlouvami dne 6. 9. 2024 prodala uvedená přípojná vozidel registrační značky , SPZ, a registrační značky , SPZ, .III. Právní posouzení věciIII.A. Povinnost zaplatit příspěvek do garančního fondu a náklady na mimosoudní uplatnění tohoto příspěvku11. Podle § 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla platí:(1) Provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti poa) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebob) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.(2) Má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.

12. Podle § 45 odst. 2 až 4 nového zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla platí:(2) Provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.(3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla.(4) Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.

13. Žalobkyně postupem podle § 38 odst. 1 a 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zjistila, že žalovaná byla mj. v období od 27. 8. 2024 do 6. 9. 2024 evidována jako vlastník a provozovatel přípojných vozidel registrační značky , SPZ, a registrační značky , SPZ, , která nemají sjednané pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. Daná vozidla žalobkyně prodala dne 6. 9. 2024 a do té doby, tj. i v období od 27. 8. 2024 do 6. 9. 2024 (11 dní), jí stíhala povinnost zaplatit příspěvek do garančního fondu za právě zmíněné období, po které daná vozidla neměla sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Za této situace bylo povinností žalované na výzvu žalobkyně zaplatit: příspěvek za dobu bez pojištění přípojného vozidla registrační značky , SPZ, , který dosáhl výše 770 Kč za 11 dnů, po které nebylo dané vozidlo pojištěno [výše tohoto příspěvku činí 70 Kč za den podle § 5 odst. 1 písm. v) vyhlášky č. 69/2024 Sb.], příspěvek za dobu bez pojištění přípojného vozidla registrační značky , SPZ, , který dosáhl výše 770 Kč za 11 dnů, po které nebylo dané vozidlo pojištěno [výše tohoto příspěvku činí 70 Kč za den podle § 5 odst. 1 písm. v) vyhlášky č. 69/2024 Sb.], náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 600 Kč (2 × 300 Kč).

14. Dohromady je tedy žalovaná povinen zaplatit 2 140 Kč (770 Kč + 770 + 600 Kč).

15. Dále má žalobkyně nárok na úroky z prodlení, který vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.III.B. Částečné zastavení žaloby16. Podle § 96 odst. 1 až 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) platí:(1) Žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.(2) Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.

17. Jelikož žalobkyně vzala svou žalobu částečně zpět, soud řízení o ní zastavil v rozsahu zpětvzetí podle § 96 odst. 2 věty první o. s. ř.IV. Náklady řízení18. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř. a § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř.

19. V rozsahu I. výroku byla žalobkyně se svou žalobou úspěšná. Ve zbylém rozsahu (tj. v rozsahu II. výroku) brala svou žalobu částečně zpět pro pozdější chování žalované.

20. Soud vyšel z nálezu Ústavního soudu ze dne ze dne 8. 3. 2011 I. ÚS 2899/10 (N 38/60 SbNU 455; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná z https://nalus.usoud.cz), podle něhož teze, dle níž to, zda zastavení řízení procesně zavinil žalovaný, lze zjistit jen z porovnání petitu žaloby a následného chování žalovaného, může být v některých případech přepjatým formalismem a v extrémním rozporu s principy spravedlnosti. V konkrétním případě může být nutné přihlížet i k odůvodnění žalobního petitu, a to za účelem eliminace stavu, který by byl v příkrém rozporu s principy spravedlnosti. Princip procesního výsledku nelze chápat formálně, neboť nejen petit, ale i žalobní tvrzení, tedy důvody žaloby vyjadřují, proč se žalobce žalovaného plnění domáhá., podle nichž má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených na uplatnění práva.

21. Soud dospěl k závěru, že žalobu brala žalobkyně částečně zpět pro pozdější chování žalované. Žalovaná při podání žaloby vycházela z údajů o vlastníku a provozovateli přípojných vozidel v registru silničních vozidel. Jinou možnost ani neměla, neboť byť se před podáním žaloby na žalovanou obracela s výzvami o zaplacení příspěvku do garančního fondu, tak žalovaná nedoložila, že by tato vozidla prodala. Ve výzvě byla přitom žalovaná přímo instruována, aby zaslala případné doklady prokazující, že není provozovatelkou vozidla (např. kupní smlouvu). Žalovaná na opakované výzvy žalobkyně před podáním žaloby nereagovala. Žalovaná prodej vozidel doložila až po podání žaloby. Za této situace žalovaná svým pozdějším chováním po podání žaloby zavinila, že žaloba byla brána zpět. K obdobnému výkladu problematiky zavinění na zpětvzetí žaloby dospěl i Krajský soud v Brně v usnesení ze dne 20. 1. 2020 čj. 15 Co 243/2019-59, Krajský soud v Ústí nad Labem v usnesení ze dne 25. 9. 2019 čj. 14 Co 173/2019-52 či Městský soud v Praze v usnesení ze dne 24. 10. 2019 čj. 91 Co 339/2019-34.

22. Žalobkyně má tedy právo na plnou náhradu nákladů řízení. Přiznaná částka 6 571 Kč se skládá z následujících položek: zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč. odměny advokátky za 5 úkonů právní služby v celkové výši 3 900 Kč. Poskytnutými úkony právní služby byly:1) převzetí a příprava zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb [§ 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále je „advokátní tarif“)]. Za tento úkon právní služby náleží odměna ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 advokátního tarifu.2) předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu], za kterou náleží odměna ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 advokátního tarifu.3) žaloba, jakožto návrh ve věci samé [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu], za kterou náleží odměna ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 advokátního tarifu.4) vyjádření k odporu, jakožto podání ve věci samé [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu], za který náleží odměna ve výši 1 500 Kč (§ 7 bod 4. ve spojení s § 8 odst. 1 advokátního tarifu).5) Částečně zpětvzetí žaloby, jakožto návrh ve věci samé [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu], za které náleží odměna ve výši 1 500 Kč (§ 7 bod 4. ve spojení s § 8 odst. 1 advokátního tarifu). paušální náhrady hotových výdajů advokátky v celkové výši 1 200 Kč, tj. ve výši 100 Kč spojené s každým ze 3 úkonů právní služby poskytnutých do podání žaloby (včetně) zmíněných výše pod ad 1) až 3) [§ 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu] a ve výši 450 Kč s každým ze 2 úkonů právní služby poskytnutých po podaní žaloby zmíněných výše pod ad 4) a 5) (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 1 071 Kč (21 % z částky 5 100 Kč, což je součet odměny advokátky ve výši 3 900 Kč + paušální náhrady hotových výdajů ve výši 1 200 Kč).

23. Na úkony právní služby poskytnuté do podání žaloby (včetně) dopadá § 14b advokátního tarifu, protože žalobkyně uplatňuje žaloby na zaplacení příspěvků za dobu bez pojištění vozidla v mnoha případech, přičemž žaloby jsou podávány na ustáleném vzoru, v němž se mění pouze identifikační údaje žalovaného, nepojištěného vozidla, nepojištěného období a výše nároku.