10 C 18/2023

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Petrem Závadským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 302 827,91 Kč s příslušenstvím

I. Zastavuje se řízení o žalobě v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 302 827,91 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19 229,30 Kč na úrocích z prodlení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám zástupkyně žalobkyně, advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], částku 45 163,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne 10. 1. 2023 doručenou Okresnímu soudu v Českém Krumlově (dále je„ soud“) dne 11. 1. 2023 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 302 827,91 Kč a úroků z prodlení z této částky.

2. Žalobkyně tvrdí, že žalované pronajala prostor sloužící k podnikání. Žalovaná se ve smlouvě zavázala na své náklady odstranit jakékoli škody na předmětu nájmu, které způsobila sama či případně jiné osoby vstupující do pronajatého prostoru se souhlasem nebo vědomím žalované. Ve smlouvě bylo rovněž dohodnuto, že pokud tyto škody neodstraní žalovaná, odstraní je na její náklady žalobkyně. Na předmětu nájmu vznikla podle žalobkyně škoda ve výši 302 827,91 Kč, na kterou dopadá zmíněné smluvní ustanovení. Protože tuto škodu neodstranila žalovaná, vystavila jí žalobkyně fakturu se splatností do 25. 10. 2022 na částku 302 827,91 Kč za opravu na předmětu nájmu s tím, že o stavu předmětu nájmu při jeho předání při skončení nájmu obě strany sepsaly protokol, kde sumarizovaly své závazky.

3. Ve vyjádření ze dne 20. 2. 2023 k žalobě žalovaná uvedla, že nájemní vztah trval do 31. 8. 2022. Žalovaná uznala, že předmět nájmu nepředala v dohodnutém stavu a z tohoto důvodu dne 31. 1. 2023 zaplatila žalobkyni částku 142 720 Kč. Zbylá v žalobě požadovaná částka se vztahuje k poškození vjezdové brány, jejíž poškození však nezpůsobila žalovaná, nýbrž [značka automobilu], který za škodu podle žalované odpovídá.

4. Žalobkyně následně vzala žalobu částečně zpět do částky 142 720 Kč, neboť jí tuto částku dne 1. 2. 2023 uhradila.

5. Následně vzala žalobkyně žalobu částečně zpět do částky 160 107,91 Kč, kterou jí žalovaná zaplatila dne 17. 5. 2023. Společně s předchozím zpětvzetím tak byla žaloba vzata zpět v částce 302 827,91 Kč (142 720 Kč + 160 107,91 Kč). Po obou částečných zpětvzetích pak žalobkyně požaduje úroky z prodlení, a to následovně: úrok z prodlení z částky 302 827,91 Kč od 26. 10. 2022 do 1. 2. 2023 a úrok z prodlení z částky 160 107,91 Kč od 2. 2. 2023 do 17. 5. 2023.

6. Žalovaná prostřednictvím svého zástupce v závěrečné řeči zmínila, že úhrada 160 107,91 Kč se stala z důvodu administrativního pochybení žalované. Úhradu úroku z prodlení z této částky 160 107,91 Kč žalovaná proto rozporuje. Se zpětvzetím žaloby v částce 302 827,91 Kč souhlasí. <b>I. Skutková zjištění soudu</b> 7. Na základě dokazování soud učinil následující skutková zjištění. U každého z dílčích zjištění je v závorce uveden důkazní prostředek, na jehož základě soud dané zjištění učinil. 8. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] mají ve společném jmění manželů pozemek, jehož součástí je skladová hala na adrese [adresa žalobkyně] (výpis z katastru nemovitostí na č. l. 103 až 107). Nájemní smlouvu ze dne 1. 9. 2020 pronajali manželé [příjmení] žalobkyni specifikovanou část této haly o výměře 1 080 m2, a to za účelem dalšího pronájmu (čl. IV. nájemní smlouvy). Ve smlouvě s manželi [příjmení] se žalobkyně mimo jiné zavázala odstranit veškeré škody na předmětu nájmu, které způsobila sama žalobkyně či osoby, které do prostor vstoupily s jejím souhlasem či vědomím (nájemní smlouva na č. l. 77; plán pronajatých částí na č. l. 87 až 89).

9. Žalobkyně a žalovaná dne 1. 9. 2020 podepsaly nájemní smlouvu, na jejímž základě žalobkyně žalované pronajala prostor o výměře 1 080 m2 ve skladové hale na adrese [adresa žalobkyně]. Nájem byl sjednán na dobu 1 roku s předpokládanou možností prodloužení (nájemní smlouva na č. l. 14; plán pronajaté části na č. l. 90 až 98 a na č. l. 101). Byl přitom prodloužen tak, že trval i ke dni 12. 2. 2021, tj. dni vzniku škody na bráně (skutečnost stranami označená za nespornou v protokolu na č. l. 117). Zmíněná nájemní smlouva obsahuje mimo jiné: čl. VII. odst. 8 tohoto znění:„ Nájemce je povinen odstranit a uhradit na své náklady jakékoliv škody na předmětu nájmu, které způsobil sám či případně jiné osoby vstupující do prostoru se souhlasem nebo vědomím nájemce. V případě, že nájemce neodstraní výše uvedené škody do 15 dní od písemného upozornění pronajímatele, škody odstraní pronajímatel na náklady nájemce. Nájemce je pak povinen tyto náklady uhradit pronajímateli do 15 dnů po předložení příslušných dokladů prokazujících důvod a výši těchto výdajů.“ čl. XI. odst. 4 tohoto znění:„ O předání prostou zpět pronajímateli sepíšou smluvní strany v den předání předávací protokol, v němž potvrdí řádnost jeho předání s přihlédnutím k obvyklému opotřebení, popř. uvedou výhrady ke stavu předávaného prostoru, zejména pak závady a rozsah poškození prostoru, případně spolu se způsobem jejich odstranění či finančním odškodněním (…)“ 10. O předání pronajaté haly sepsali zástupci žalobkyně a žalované předávací protokol ze dne 31. 8. 2022, v němž zmínili poškození [příjmení] panelů, promáčknuté panely sekčních vrat, potřebu opravy klempířských prvků a dorazového prvku únikových dveří, poškozenou vjezdovou bránu a jeden chybějící klíč (předávací protokol na č. l. 5 a č. l. 30). Téhož dne (31. 8. 2022) zástupci žalobkyně a žalované sepsali sumarizaci závazků z předávacího protokolu (založena na č. l. 4 a č. l. 31), které vyčíslili takto: škoda na [příjmení] panelech: 33 000 Kč bez DPH škoda na sekčních vratech: 65 000 Kč bez DPH klempířské prvky: 15 600 Kč bez DPH dorazový prvek: 550 Kč bez DPH vjezdová brána: 132 320,66 Kč bez DPH (dopočteno soudem z údaje 160 108 Kč s DPH uvedeného v sumarizaci závazků) výměna vložek zámků 3 800 Kč bez DPH Celkem: 250 271 Kč bez DPH (po zaokrouhlení na celé koruny; dopočteno soudem) 302 827,91 Kč s DPH (dopočteno soudem).

11. Ke škodě na vjezdové bráně došlo tak, že do brány s nákladním vozidlem Mercedes-Benz Atego dne 12. 2. 2021 naboural [jméno] [příjmení], zaměstnanec [jméno] [příjmení] (skutečnost stranami označená za nespornou v protokolu na č. l. 117; zápis o poškození věcí movitých a nemovitých na č. l. 33, potvrzení o registraci škodné události od pojišťovny na č. l. 35; záznam o dopravní nehodě na č. l. 66, fotodokumentace na č. l. 66 verte až 68; zápis na č. l. 115 a fotografie na č. l. 116). [jméno] [příjmení] na místě realizoval zakázku pro žalovanou a pohyboval se zde s vědomím a souhlasem žalované (skutečnost stranami označená za nespornou v protokolu na č. l. 117). Poškozená brána se nachází v prostoru, který měla od žalobkyně pronajat žalovaná. Poškozená brána se totiž nachází z pohledu od silnice na ulici [ulice] po levé straně haly s pronajatým prostorem, a to zhruba v polovině delšího půdorysného rozměru haly, přičemž tento prostor měla na základě smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou v užívání žalovaná (čl. II. odst. 3 smlouvy na č. l. 14, plán s vyznačeným užívaných venkovních částí na č. l. 101, záznam o dopravní nehodě na č. l. 66, fotografie na č. l. 66 verte až 68).

12. Rozsah poškození brány zdokumentovala [právnická osoba] [právnická osoba], a její zaměstnanec Ing. [příjmení] [příjmení], autorizovaný inženýr pro pozemní stavby, uvedl, že brána byla nárazem poškozena do té míry, že nemůže plnit svou funkci. Její oprava je sice teoreticky možná, ale není ji možno provést tak, aby odpovídala stavu před poškozením. Z tohoto důvodu doporučil výrobu nové brány (posudek stavu ocelové brány a souvisejících konstrukcí na č. l. 45). S tímto závěrem se, aniž by zpracovával znalecký posudek, ztotožnil Ing. [jméno] [příjmení], znalec v oboru stavebnictví (písemné vyjádření Ing. Klase na č. l. 44).

13. Dodání nové brány a sekčních vrat zajistila žalobkyně, která si je nechala dodat od [právnická osoba] (interní doklad č. [spisová značka] na č. l. 50).

14. Žalobkyně dne 11. 10. 2022 vystavila pro žalovanou fakturu [číslo] se splatností do 25. 10. 2022 na částku 302 827,91 Kč s daní z přidané hodnoty za opravu závazků podle sumarizace z předávacího protokolu ze dne 31. 8. 2022 (faktura na č. l. 3). Fakturu jí zaslala e-mailem dne 11. 10. 2022 (e-mail na č. l. 6). Žalované posléze zaslala e-mailem dne 22. 11. 2022 výzvu zaplacení dané faktury (e-mail na č. l. 23) a dále e-mailem dne 6. 12. 2022 druhou upomínku zaplacení této faktury (urgence na č. l. 7 a 25, e-mail na č. l. 24). V e-mailu ze dne 19. 12. 2022 žalobkyně trvala na zaplacení celé částky ve faktuře, tj. i žalovanou rozporovanou částku 132 320,66 Kč bez DPH za vjezdovou bránu (e-mail na č. l. 26). 15. [jméno] [příjmení] (spolumajitel pronajaté haly) komunikoval s pojišťovnou ohledně výše škody na bráně a ceně opravy, přičemž opravu brány obchodní korporace [právnická osoba], vyčíslila na 183 000 Kč bez DPH (dopis pojišťovny na č. l. 38, kalkulace ceny za opravu brány na č. l. 37 a č. l. 39). [právnická osoba] (pojišťovna vlastníka vozidla, jímž byla způsobena škoda na bráně) [jméno] [příjmení] vyplatila na danou škodnou událost 38 734 Kč (oznámení pojišťovny na č. l. 56). Žalovaná prostřednictvím svého zástupce apelovala na [jméno] [příjmení] (zaměstnavatele [jméno] [příjmení], který nákladním vozidlem poničil bránu), aby zajistil úhradu i zbylé části škody, neboť plnění od pojišťovny nepokrylo celou škodu (dopis na č. l. 57), a žalobkyni před tím informovala, že je připravena tímto způsobem působit na [jméno] [příjmení] (dopis na č. l. 58). [jméno] [příjmení] pojišťovně vrátil zaslanou částku 38 734 Kč, neboť nesouhlasil s tím, že pojišťovna hodlá krýt jen část škody (e-maily [jméno] [příjmení] na č. l. 110 a č. l. 112, výpis z účtu na č. l. 111).

16. Dne 1. 2. 2023 žalobkyně od žalované obdržela částku 142 720 Kč s popisem„ částečná úhrada 117 950 Kč + DPH“ a variabilním symbolem odpovídajícím výše zmíněné faktuře [číslo] znějící na 302 827,91 Kč s DPH (výpis o bankovní transakci na č. l. 51). Soud poznamenává, že částka 117 950 Kč odpovídá součtu úhrad za [příjmení] panely, sekční vrata, klempířské prvky, dorazový prvek a výměnu vložen zámků podle sumarizace závazků rekapitulované výše v bodě 10. (tj. 33 000 Kč + 65 000 Kč + 15 600 Kč + 550 Kč + 3 800 Kč).

17. Dne 17. 5. 2023 žalobkyně od žalované obdržela na účet částku 160 107,91 Kč s variabilním symbolem odpovídajícím výše zmíněné faktuře [číslo] znějící na 302 827,91 Kč s DPH (výpis z účtu žalobkyně na č. l. 139). <b>II. Hodnocení soudu</b> 18. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“) platí: Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

19. Podle § 2225 odst. 1 občanského zákoníku: Při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.

20. Podle § 2215 odst. 1 občanského zákoníku: Souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu.

21. Podle § 2216 občanského zákoníku: Umožní-li nájemce užívat věc třetí osobě, odpovídá pronajímateli za jednání této osoby stejně, jako kdyby věc užíval sám.

22. Soud vyhodnotil, že smlouva ze dne 1. 9. 2020 označená jako„ nájemní smlouva“ uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je podnájemní smlouvou. Ze samotného textu smlouvy (čl. I odst. 1) vyplývá, že majitelem objektu není žalobkyně, nýbrž manželé [příjmení]. Od manželů [příjmení] měla halu a přilehlé specifikované prostory v pronájmu žalobkyně (viz nájemní smlouva rekapitulovaná v bodě 7. výše). Žalobkyně byla tedy nájemcem a na základě smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou se žalovaná stala podnájemcem.

23. Jak zmínil Nejvyšší soud v bodech 9. a 10. rozsudku ze dne 7. 3. 2020 sp. zn. 26 Cdo 1524/2019 (rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná z https://www.nsoud.cz), občanský zákoník obsahuje jen kusou výslovnou úpravu podnájmu, je tak třeba vyjít z toho, že pokud není upraveno jinak, řídí se podnájem subsidiárně úpravou užití věci, která je obsahu daného podnájmu nejbližší.

24. Užití věci na základě podnájmu je přitom v řadě ohledů nejbližší úprava nájmu. Soud proto konstatuje, že tímto způsobem na podnájem subsidiárně dopadá i úprava v § 2225 odst. 1 občanského zákoníku, která upravuje, v jakém stavu má být předmět nájmu vrácen, tj. v takovém stavu, v jakém ji nájemce převzal s přihlédnutím k obvyklému opatření.

25. Z dokazování přitom vyplynulo, že při skončení podnájemního vztahu dne 31. 8. 2022 žalovaná předala předmět podnájmu s řadou poškození, která nespadají pod běžné opotřebení. Tato poškození byla zadokumentována v předávacím protokolu (k němu srov. bod 10.). Poškození brány sice nezpůsobila sama žalovaná, resp. její zaměstnanci či osoby za ni jednající, nýbrž [jméno] [příjmení], který v areálu s vědomím a souhlasem žalované realizoval zakázku pro žalovanou. Podle § 2216 občanského zákoníku, který se užije subsidiárně i na podnájem, však i za poškození způsobená [jméno] [příjmení] odpovídá žalovaná ve vztahu k žalobkyni. Ve shodném duchu se ostatně nese i smluvní ujednání v čl. VII odst. 8 smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou.

26. Žalobkyně a žalovaná sepsaly o předání předmětu podnájmu předávací protokol, jak si před tím dohodly ve své podnájemní smlouvě ze dne [datum] (označené jako„ nájemní smlouva“). K předávacímu protokolu zástupci žalobkyně a žalované vyhotovili rovněž sumarizaci závazků, kde uvedli peněžní vyčíslení nákladů na uvedení předmětu podnájmu do původního stavu. Podnájemní smlouva mezi žalobkyní a žalovanou v čl. XI odst. 4 předpokládá, že v předávacím protokolu strany uvedenou rozsah poškození spolu se způsobem jeho odstranění či výši finančního odškodnění. Sumarizaci závazku tak s ohledem na její návaznost na čl. XI odst. 4 smlouvy a další zjištěné okolnosti soud vyhodnotil jako dohodu stran o výši škody, kterou je žalovaná povinna žalobkyni uhradit z důvodu poškození předmětu nájmu nad rámec obvyklého opotřebení. Z této dohody pak soud vychází, neboť právní řád účastníkům nijak nebrání uzavřít dohodu o výši škody. Podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku, mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není jako typ smlouvy uzavřena. Žalobkyně a žalovaná výše popsaným způsobem uzavřeli smlouvu, v níž vyčíslily výši škody, a touto smlouvou jsou tak vázány. Jak vyplývá z sumarizace závazků, která je dohodou o výši škody, výše škody dosáhla výše 302 827,91 Kč s DPH (viz bod 10. výše).

27. Pro úplnost lze dodat, že pro právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou k náhradě této škody, není relevantní to, že pojišťovna, u níž byl pojištěn zaměstnavatel [jméno] [příjmení], který nákladním vozidlem poškodil bránu, vyplatila spolumajiteli objektu [jméno] [příjmení] 38 734 Kč, kterou jí však [jméno] [příjmení] následně vrátil zpět. Jak bylo rozebráno výše, žalovaná nedostála vůči žalobkyni svému závazku vrátit předmět podnájmu v dohodnutém stavu, neboť na něm byla řada poškození, za jejichž odstranění žalobkyni odpovídala žalovaná. Z tohoto titulu je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 302 827,91 Kč. Žalobkyně přitom na své náklady následně zajistila odstranění těchto poškození, neboť i ona vůči vlastníkům objektu, s nimiž měla nájemní smlouvu, odpovídala za to, že jim po skončení nájemního vztahu předá předmět nájmu v řádném stavu. Vyplacení částky 38 734 Kč pojišťovnou [jméno] [příjmení] (spolumajiteli objektu) a následné vrácení této částky pojišťovně [jméno] [příjmení] může mít případně vliv na právní vztahy mezi pojišťovnou, pojištěným vlastníkem vozidla, kterým byla rozbita brána, a majiteli objektu, či na případné regresní nároky žalované vůči pojišťovně či vlastníkovi tohoto vozidla. Pro posuzovanou věc je však podstatné, že ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou byla dána povinnost žalované vůči žalobkyni k úhradě škody na předmětu podnájmu.

28. Žalovaná byla tedy povinna z tohoto důvodu zaplatit žalobkyni částku 302 827,91 Kč, což v průběhu řízení učinila, neboť jí zaplatila 142 720 Kč a posléze 160 107,91 Kč (dohromady tedy požadovaných 302 827,91 Kč) Částku 142 720 Kč přitom žalovaná zaplatila dne 1. 2. 2023 na úhradu této škody, jak se podává z popisu připojeného k bankovní transakci a užití variabilního symbolu odpovídající variabilnímu symbolu na faktuře znějící na částku 302 827,91 Kč. Dále pak dne 17. 5. 2023 zaplatila 160 107,91 Kč opět s variabilním symbolem odpovídajícím variabilnímu symbolu na faktuře znějící na částku 302 827,91 Kč.

29. Protože žalovaná zaplatila žalobkyni v průběhu řízení částku 302 827,91 Kč, kterou se po ní žalobkyně domáhala, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, co se týče požadavku na zaplacení této částky 302 827,91 Kč. Žalovaná s tímto zpětvzetím vyjádřila souhlas. Soud proto řízení o žalobě částečně zastavil podle § 96 odst. 2 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) v rozsahu, v němž se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 302 827,91 Kč (I. výrok tohoto rozsudku).

30. K meritornímu posouzení po částečném zpětvzetí žaloby soudu zůstala otázka nároku na úrok z prodlení. Soud již výše objasnil, že žalobkyně byla povinna k úhradě částky 302 827,91 Kč. Splatnost této částky se podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku odvíjí od výzvy ze strany žalobkyně. [jméno] výzvou je v posuzované věci faktura [číslo] vystavená dne 11. 10. 2022 a téhož dne doručená žalované na e-mail. Ve faktuře byla určena splatnost do 25. 10. 2022. Svůj dluh však žalovaná nezaplatila do tohoto data. Dostala se tedy do prodlení s placením peněžního dluhu, a proto je podle § 1970 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. povinna zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.

31. Úroky z prodlení v posuzované věci činí součet: částky 12 320,53 Kč, jakožto úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 302 827,91 Kč od 26. 10. 2022 do 1. 2. 2023, tj. za 99 dní prodlení (12 320,53 Kč = 302 827,91 Kč × 99 / 365 × 0,15, kde 302 827,91 Kč je dlužná částka, 99 počet dní prodlení, 365 počet dní v roce a 0,15 představuje úrok 15 % ročně); částky 6 908,77 Kč, jakožto úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 160 107,91 Kč od 2. 2. 2023 do 17. 5. 2023, tj. za 105 dní prodlení (6 908,77 Kč = 160 107,91 Kč × 105 / 365 × 0,15, kde 160 107,91 Kč je dlužná částka, 105 počet dní prodlení, 365 počet dní v roce a 0,15 představuje úrok 15 % ročně).

32. Soud dodává, že je-li dlužník v prodlení s placením peněžitého dluhu, má věřitel právo na úroky z prodlení i za den, v němž dluh splněním zanikl (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]).

33. Celkem tedy úroky z prodlení činí částku 19 229,30 Kč (12 320,53 Kč + 6 908,77 Kč), kterou je žalovaná povinna žalobkyně zaplatit (II. výrok tohoto rozsudku). <b>III. Náklady řízení</b> 34. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto na základě § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř. Žalobu brala žalobkyně částečně zpět pro pozdější chování žalované, která v průběhu řízení zaplatila v žalobě požadovanou částku 302 827,91 Kč. Ohledně úroků z prodlení, o nichž soud rozhodoval meritorně, byla žalobkyně zcela úspěšná. Žalobkyni tak náleží plná náhrada nákladů řízení.

35. Náklady řízení, které žalobkyně v řízení důvodně vynaložila, činí součet následujících částek: 15 141,50 Kč na soudním poplatku, 1 500 Kč jako paušální náhrada nezastoupeného účastníka podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 245/2015 Sb., a to po 300 Kč za každý z 5 úkonů, jimiž jsou 1) podání žaloby (§ 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 245/2015 Sb.); 2) příprava na jednání konané dne 25. 4. 2023 (§ 1 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 245/2015 Sb.); 3) podání částečného zpětvzetí žaloby co do částky 142 720 Kč (č. l. 29); 4) dva úkony v podobě účast na jednání konaném dne 25. 4. 2023, které trvalo 2 hodiny a 58 minut (protokol na č. l. 117); 23 520 Kč jako náhrada za 3 úkony právní služby (žalobkyně se nechala zastupovat advokátkou až v průběhu řízení), odměna za úkon je ve výši 7 540 Kč (§ 7 bod 5. ve spojení s 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů; dále jen„ advokátní tarif“), k čemuž u každého z úkonů náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), tj. 7 840 Kč (7 540 Kč + 300 Kč) za každý z následujících 3 úkonů právní služby: 1) převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu); 2) podání částečného zpětvzetí žaloby co do částky 160 107,91 Kč (č. l. 138) (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu); 3) účast při jednání konaném dne [datum], které trvalo 16 minut (protokol na č. l. 146); 300 Kč na náhradě za promeškaný čas advokátky při cestě mezi jejím sídlem v [obec] a Českým Krumlove, a to za 3 i jen započaté půlhodiny po 100 Kč; 5 002,20 Kč na náhradě za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 23 820 Kč (23 520 Kč + 300 Kč), kterou je advokátka povinna odvést (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

36. Celkem tedy činí výše nákladů řízení žalobkyně částku 45 163,70 Kč (15 141,50 Kč + 1 500 Kč + 23 520 Kč + 300 Kč + 5 002,20 Kč), kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám její advokátky JUDr. [jméno] [příjmení].