10 C 202/2025

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Petrem Závadským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 16 544,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkynia) částku 16 544,40 Kč,b) částku 425,75 Kč z titulu kapitalizovaného smluvního úroku,c) úrok ve výši 26,82 % ročně z částky 7 000 Kč od 30. 4. 2024 do 6. 5. 2024,d) úrok ve výši ve výši 14,75 % ročně z částky 7 000 Kč od 7. 5. 2024 do zaplacení,e) částku 767,14 Kč z titulu kapitalizovaného úroku z prodlení af) úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně advokáta , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , na náhradě nákladů řízení 5 313,30 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 16 544,40 Kč, která se skládá z dlužné jistiny spotřebitelského úvěru ve výši 7 000 Kč, dlužné části „poplatku“ ve výši 6 044,40 Kč a dlužné smluvní pokuty ve výši 3 500 Kč (vypočtené jako 0,1 % denně z částky 13 044,40 Kč za období od 30. 4. 2024 do 6. 2. 2025), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 778,75 Kč (tj. úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč za dobu od 7. 8. 2023 do 29. 7. 2024), kapitalizovaného úroku ve výši 437,69 Kč (tj. úroku ve výši 27,12, % ročně z částky 7 000 Kč za dobu od 7. 2. 2024 do 29. 4. 2024), úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, úroku ve výši 27,12 % ročně z částky 7 000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení.

2. Žalobkyně tvrdí, že obchodní korporace , Anonymizováno, , Anonymizováno, , s. r. o. (dále jen „, Anonymizováno, “), dne 28. 3. 2023 uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, . , Anonymizováno, posoudil úvěruschopnost žalovaného a na základě uzavřené smlouvy mu vyplatil 7 000 Kč. Žalovaný se podle žalobkyně zavázal vrátit vyplacených 7 000 Kč, částku 1 665 Kč na doplňkovém pojištění, částku 5 776 Kč označovanou jako „poplatek“ tvořenou kapitalizovaným úrokem ve výši 2 971 Kč, úhradou ve výši 1 500 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru a úhradou ve výši 1 305 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení. Celkem se tedy žalovaný zavázal zaplatit částku 14 441 Kč v 45 splátkách placených v týdenním rytmu. Žalovaný však nic neuhradil. Žalobkyně tvrdí, že , Anonymizováno, postoupil svou pohledávku za žalovaným z právního vztahu založeného zmíněnou smlouvou o spotřebitelském úvěru na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.

3. Žalobkyně k dotazu Okresního soudu v Českém Krumlově (dále jen „soud“) v podání ze dne 24. 8. 2025 (č. l. 21) blíže popsala, jakým způsobem , Anonymizováno, před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posuzoval úvěruschopnost žalovaného. Součástí tohoto posouzení bylo i ověření jeho majetkové situace na základě pracovní smlouvy a výpisů z jeho účtů. Dále v uvedeném podání opravila chybu v žalobě, když upřesnila, že součástí požadované částky 16 544,40 Kč je i dlužná smluvní pokuta ve výši 3 500 Kč.

4. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil ani k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), ačkoliv byl poučen, že v takovém případě bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Žalobkyně souhlasí s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání.I. Skutková zjištění soudu5. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní soud učinil následující skutkové závěry. Jednotlivé důkazní prostředky, na jejichž základě soud učinil svá zjištění, jsou uvedeny v závorce za každým z dílčích skutkových zjištění.

6. Žalovaný a zástupce , Anonymizováno, podepsali dne 28. 3. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, . Smlouvou se , Anonymizováno, zavázal poskytnout žalovanému částku 7 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku společně s částkou 5 776 Kč označovanou ve smlouvě jako „poplatek“ tvořenou úrokem ve výši 2 971 Kč, úhradou ve výši 1 500 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru a úhradou ve výši 1 305 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení. Dále žalovaný přistoupil k volitelnému doplňkovému pojištění s celkovou výší pojistného 1 665 Kč za celou dobu pojištění. Celkem se tedy žalovaný zavázal , Anonymizováno, zaplatit 14 441 Kč (7 000 Kč + 5 776 Kč + 1 665 Kč) v 45 splátkách hrazených v týdenním rytmu. Úroková míra byla sjednána na 86 % ročně. Smlouva obsahuje i ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z částky, se kterou se žalovaný dostane do prodlení. Nedílnou součástí smlouvy strany učinily i smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru, které byly ke smlouvě přiloženy (smlouva o spotřebitelském úvěru a smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru na č. l. 27 a č. l. 28). Žalovaný a zástupce , Anonymizováno, podepsali dne 28. 3. 2023 dokument nazvaný „zařazení zákazníka do pojistného programu“, podle něhož žalovaný přistoupil ke skupinovému pojištění sjednanému u , právnická osoba, (zařazení zákazníka do pojistného programu na č. l. 30).

7. V době podpisu smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi , Anonymizováno, a žalovaným (tj. v březnu 2023) banky poskytovaly domácnostem úvěry na spotřebu s floatingem do 1 roku s průměrným úrokem ve výši 8,94 % ročně (informace z databáze ARAD na stránkách České národní banky, č. l. 31).

8. Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, zkoumal úvěruschopnost žalovaného na základě údajů o jeho čistém měsíčním příjmu (15 754 Kč), kterou ověřil z pracovní smlouvy a výplatních pásek. Žalovaný dále deklaroval, že nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti a své nezbytné měsíční výdaje vyčíslil na 4 000 Kč (zákaznická karta na č. l. 29).9. , Anonymizováno, žalovanému vyplatil 7 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě (smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 27). Žalovaný na svůj dluh ze smlouvy o spotřebitelském úvěru nezaplatil nic (tabulka umoření na č. l. 32, negativní skutkové tvrzení žalobkyně).

10. Zástupci , Anonymizováno, a žalobkyně dne 29. 4. 2024 podepsali smlouvu o postoupení pohledávek, mezi nimiž figurovala i pohledávka , Anonymizováno, za žalovaným (smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 33 a její přílohy na č. l. 36 a č. l. 37). , Anonymizováno, uhradil dohodnutou úplatu za postoupení pohledávek (potvrzení na č. l. 38). Postoupení pohledávky , Anonymizováno, žalovanému oznámil písemností ze dne 29. 4. 2024 (oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 39), kterou žalovanému na jeho adresu odeslal dne 30. 5. 2024 (podací lístek na č. l. 40).

11. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu ze dne 18. 2. 2025 se základním právním a skutkovým rozborem (předžalobní výzva na č. l. 41, poštovní podací lístek na č. l. 42).II. Hodnocení soudu12. Svou pohledávku za žalovaným , Anonymizováno, postoupil na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení notifikován. Na postoupení pohledávky dopadá § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabyla žalobkyně také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

13. Po hmotněprávní stránce na posuzovanou věc dopadá úprava v § 2390 a násl. občanského zákoníku a v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).14. , Anonymizováno, jako právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, jak mu ukládá § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru se při takovém zkoumání nemůže spoléhat jen na informace od spotřebitele, ale musí je rovněž ověřovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (N 32/92 SbNU 334), bod 19.; rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a dalším, bod 37.; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná z https://nalus.usoud.cz; rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z https://curia.europa.eu).

15. Informace od žalovaného , Anonymizováno, jako právní předchůdce žalobkyně ověřil zejména z pracovní smlouvy žalovaného a z předložených výplatních pásek, čímž dostál své povinnosti podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Ani zjištěné údaje o čistém příjmu žalovaného (15 754 Kč měsíčně) a jeho nezbytných výdajích (4 000 Kč měsíčně) nezavdávaly pochybnosti o jeho schopnosti hradit dohodnutou splátku 321 Kč týdně.

16. Ve smlouvě byl sjednán pevný úrok ve výši 2 971 Kč vztažený k období 45 týdnů, ve kterých měla být vrácena jistina, zaplaceno pojistné a částka ve smlouvě označená jako „poplatek“, která v sobě zahrnuje i tento úrok.

17. Úrok ve výši 2 971 Kč, který má za 45 týdnů plynout z jistiny 7 000 Kč, představuje úrokovou míru 49,18 % ročně (0,4918 ≐ [2 971 Kč / 7 000 Kč] × [365 / {45 × 7}], kde 2 971 Kč je částka úroku uvedená ve smlouvě, 7 000 Kč je jistina, 365 je počet dní v roce; 45 představuje 45 týdnů, po které měly být hrazeny splátky a 7 je počet dní v týdnu).

18. Úroková míra 49,18 % ročně podle hodnocení soudu je pro svou velkou výši v rozporu s dobrými mravy.

19. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku platí: Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

20. Podle § 588 odst. 1 občanského zákoníku: Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 1. 2007 sp. zn. 33 Odo 234/2005 konstatoval, že „při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. I když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto – v závislosti na okolnostech konkrétního případu – nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nelze tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“ (zvýraznění doplněno soudem; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná z https://www.nsoud.cz/).

22. V rozsudku ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 Nejvyšší soud za rozporný s dobrými mravy označil úrok, který téměř 4násobně převyšoval obvyklou úrokovou míru požadovanou v té době bankami.

23. V posuzované věci je úrok 49,18 % ročně zjevně v rozporu s dobrými mravy, jde totiž úrok, který je více než 5,5násobkem úroku, který v době uzavírání smlouvy (březen 2023) požadovaly banky. Jde tak o případ, kdy úrok zmíněný ve smlouvě přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem v duchu výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soudu je z úřední činnosti známo, že banky v březnu 2023 u úvěrů na spotřebu s floatingem do 1 roku požadovaly průměrný úrok 8,94 % ročně (srov. též systém časových řad ARAD na stránkách České národní banky https://www.cnb.cz/docs/ARADY/HTML/index.htm).

24. K neplatnosti smluvního ujednání o úroku soud přihlíží z úřední povinnosti podle § 588 odst. 1 občanského zákoníku.

25. Podle § 577 občanského zákoníku: Je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

26. Spravedlivému uspořádání práv a povinností stran podle hodnocení soudu odpovídá úrok ve výši 3násobku úroku požadovaného v té době bankami (tj. 26,82 % ročně = 3 × 8,94 %). Jde totiž o úrok odpovídající míře rizika při poskytnutí peněz žalovanému. Podle § 577 občanského zákoníku proto soud vyšel z úroku 26,82 % ročně.

27. Úrok ve výši 26,82 % ročně z jistiny 7 000 Kč za dobu 45 týdnů činí 1 620,22 Kč [≐ 7 000 Kč × 0,2682 × (45 × 7) / 365].

28. Součet poskytnuté jistiny ve výši 7 000 Kč + úroku ve výši 1 620,22 Kč za období 45 týdnů + úhrady ve výši 1 500 Kč za zpracování úvěru + úhrady ve výši 1 305 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení + pojistného ve výši 1 665 Kč činí dohromady 13 090,22 Kč (= 7 000 Kč + 1 620,22 Kč + 1 500 Kč + 1 305 Kč + 1 665 Kč).

29. Strany ve smlouvě sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, se kterou se žalovaný dostane do prodlení. Tuto smluvní pokutu žalobkyně požaduje za období od 30. 4. 2024 (včetně) do 6. 2. 2025 (včetně), tj. za 283 dní a pokutu počítá z dlužné částky 13 044,40 Kč. Soud poznamenává, že dlužná částka, z níž by bylo možno smluvní pokutu počítat je 13 090,22 Kč (viz bod 28. výše). Soud nicméně podle § 153 odst. 2 o. s. ř. není oprávněn překročit žalobní návrh, proto posuzuje oprávněnost nároku žalobkyně na smluvní pokutu za období od 30. 4. 2024 (včetně) do 6. 2. 2025 (včetně) uvažovanou z částky 13 044,40 Kč a takto počítaná smluvní pokuta činí 3 691,57 Kč (≐ 13 044,40 Kč × 0,001 × 283, kde 13 044,40 Kč představuje podkladovou částku, z níž se pokuta počítá; 0,001 představuje úrok 0,1 % denně a 283 je počet dní v období od 30. 4. 2024 včetně do 6. 2. 2025 včetně). Na smluvní pokutě by tak žalobkyně mohla požadovat 3 691,57 Kč, v žalobě však požaduje jen 3 500 Kč.

30. Celkem by na dlužné jistině, úroku za 45 týdnů od poskytnutí jistiny, úhradě za zpracování úvěru, pojistném a smluvní pokutě mohla žalobkyně požadovat 16 781,79 Kč (= 7 000 Kč + 1 620,22 Kč + 1 500 Kč + 1 305 Kč + 1 665 Kč + 3 691,57 Kč). V žalobě však z tohoto titulu požaduje jen 16 544,40 Kč. Jak bylo již výše zmíněno, soud nesmí podle § 153 odst. 2 o. s. ř. překročit žalobní požadavek, a proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit 16 544,40 Kč.

31. Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 437,69 Kč, což podle jejího tvrzení má být úrok ve výši 27,12 % ročně z dlužné jistiny 7 000 Kč od 7. 2. 2024 do 29. 4. 2024 (tj. za 83 dní). Soud konstatuje že, den 7. 2. 2024 je první den po skončení období 45 týdnů, po které měly být podle smlouvy hrazeny splátky a ve kterých smlouva předpokládala úhradu všech platebních závazků žalovaného. Jak bylo výše uvedeno, soud vychází z úroku 26,82 % ročně (viz body 19. až 26.), neboť ve smlouvě uvedený úrok je v rozporu s dobrými mravy.

32. Kapitalizovaný úrok ve výši 26,82 % ročně z ročně z dlužné jistiny 7 000 Kč od 7. 2. 2024 do 29. 4. 2024 (tj. za 83 dní) činí 425,75 Kč (≐ 7 000 Kč × 0,2682 × 83 / 366, kde 7 000 Kč je dlužná jistina, 83 je počet dní od 7. 2. 2024 včetně do 29. 4. 2024 včetně a 366 je počet dní v přestupném roce 2024). Nedůvodný je tak požadavek žalobkyně na kapitalizovaný úrok ve výši 11,94 Kč (= 437,69 Kč – 425,75 Kč).

33. Žalobkyně požaduje dále úrok ve výši 27,12 % ročně z částky 7 000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení.

34. Za období od 30. 4. 2024 (včetně) do 6. 5. 2024 (včetně) má žalobkyně nárok na úrok ve výši 26,82 % z částky 7 000 Kč.

35. Na smluvní úrok pro období od 7. 5. 2024 dopadá omezení v § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, podle něhož: U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

36. Podle smluvních ujednání měl žalovaný všechny své peněžní závazky ze smlouvy o úvěru uhradit ve 45 týdenních splátkách, poslední úhrada tak podle smlouvy měla být provedena 6. 2. 2024. Poslední den doby 90 dnů počítané od 6. 2. 2024 připadá na 6. 5. 2024. Od 7. 5. 2024 má v důsledku § 120 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyně nárok na úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 7 000 Kč do zaplacení.

37. Protože se žalovaný dostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu, je povinen podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. zaplatit žalobkyni úrok z prodlení. Žalobkyně úrok z prodlení požaduje jednak v kapitalizované formě za období od 7. 8. 2023 do 29. 4. 2024, jednak v průběžné formě od 30. 4. 2024 do zaplacení.

38. Za období od 7. 8. 2023 (včetně) do 29. 4. 2024 (včetně), tj. za 267 dní, činí výše kapitalizovaného úroku z prodlení částku 767,14 Kč (≐ [7 000 Kč × 147 / 365 × 0,15] + [7 000 Kč × 120 / 366 × 0,15], kde 7 000 Kč je výše dlužné jistiny; 147 je počet dní v období od 7. 8. 2023 včetně do 31. 12. 2023 včetně; 365 je počet dní v nepřestupném roce 2023; 0,15 představuje úrokovou z prodlení ve výši 15 % ročně; 120 je počet dní v období od 1. 1. 2024 včetně do 29. 4. 2024 včetně a 366 je počet dní v přestupném roce 2024). Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit kapitalizovaný úrok ve výši 767,14 Kč. Žalobkyně na kapitalizovaném úrok z prodlení požadovala více, než jí náleží a její požadavek je v daném směru nedůvodný v částce 11,61 Kč (= 778,75 Kč – 767,14 Kč).

39. Na úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny 7 000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení má žalobkyně nárok.III. Náklady řízení40. Žalobkyně měla ve věci neúspěch jen v poměrně nepatrné části, náleží jí proto podle § 142 odst. 3 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. plná náhrada nákladů řízení ve výši 5 313,30 Kč, která se skládá z následujících položek: zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč. odměny advokáta za 4 úkony právní služby v celkové výši 2 980 Kč, která sestává zi) odměny ve výši 1 200 Kč za 3 úkony po 300 Kč za úkon podle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“). Šlo o úkony právní služby poskytnuté do 31. 12. 2024, kterými bylo 1) převzetí a příprava zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb [§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu], 2) předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu] a 3) žaloba [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu].ii) odměny ve výši 1 780 Kč za 1 úkon právní služby podle § 7 bodu 5. a § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. Tímto úkonem bylo doplnění žaloby (č. l. 21) a šlo o úkon učiněný po podání návrhu, jímž se zahájilo řízení, proto se na tento úkon již nevztahuje § 14b advokátního tarifu. paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 750 Kč, tj. ve výši 100 Kč spojené s každým ze 3 úkonů ad i) výše (§ 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu) a ve výši 450 Kč spojené s doplněním žaloby [ad ii) výše; § 13 odst. 4 advokátního tarifu]. náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 783,30 Kč (21 % z částky 3 950 Kč, což je součet odměny advokátka ve výši 2 980 Kč + paušální náhrady hotových výdajů ve výši 750 Kč).