10 C 208/2025

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Petrem Závadským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 134 078,24 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni:a) částku 114 760,59 Kč,b) úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 102 977,38 Kč od 25. 4. 2025 do zaplacení,c) kapitalizovaný úrok ve výši 544,28 Kč,d) úrok ve výši 12 % ročně z částky 95 916,99 Kč od 19. 5. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 393 868 Kč.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž žalobkyně po žalované požaduje zaplatit:a) částku 237,30 Kč,b) úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 212,62 Kč od 25. 4. 2025 do zaplacení,c) úrok ve výši 8,63 % ročně z částky 3 751,16 Kč od 25. 4. 2025 do 18. 5. 2025,d) úrok ve výši 12 % ročně z částky 3 751,16 Kč od 19. 5. 2025 do zaplacení.

III. Řízení se zastavuje v části, v níž žalobkyně po žalované požadovala zaplatit:a) částku 19 080,35 Kč,b) úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 17 097 Kč od 25. 4. 2025 do zaplacení,c) úrok ve výši 69,45 % ročně z částky 99 968 Kč od 25. 4. 2025 do 18. 5. 2025.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně advokátky , tituly před jménem, , jméno FO, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 29 857 Kč.

1. Žalobkyně se po žalované původně domáhala zaplacení částky 120 287 Kč, kterou tvoří (po zaokrouhlení) součet dlužné jistiny ve výši 99 668,15 Kč ze smlouvy o spotřebitelském úvěru + dlužného úroku ve výši 19 221,19 Kč, který se stal součástí nové jistiny + smluvní pokuty ve výši 998 Kč + 400 Kč na nákladech vzniklých v souvislosti s prodlením žalované, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 120 287 Kč od 25. 4. 2025 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 13 791,24 Kč, jakožto smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně od 25. 4. 2025 do 18. 8. 2025 z částky 118 889,34 Kč (což má být tzv. nová dlužná jistina ve výši 118 889,34 Kč tvořená součtem původní dlužné jistiny 99 668,15 Kč + úroky ve výši 19 221,19 Kč přirostlé do 24. 5. 2025), úroku ve výši 4 962,24 Kč, což má podle žalobkyně být úrok ve výši 78,08 % ročně z částky 99 668,15 Kč od 25. 4. 2025 do 18. 5. 2025, úroku ve výši 12 % ročně z částky 99 668,15 Kč od 19. 5. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 393 868 Kč.

2. Žalobkyně tvrdí, že s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaná podepsala dne 18. 12. 2024, a na jejímž základě žalované vyplatila 100 000 Kč. Dle žalobkyně byla úroková míra sjednána na 78,08 % (sic!) ročně a úvěr se žalovaná zavázala splatit v 48 měsíčních splátkách po 6 838 Kč. Žalovaná podle žalobkyně smlouvu podepsala s využitím prostředků komunikace na dálku skrze jedinečný kód, který jí byl za tímto účelem poskytnut. Schopnost žalované splácet úvěr žalobkyně prověřila na základě dokladů a informací, které pro tento účel žalovaná poskytla, a dále jí lustrovala v registrech SOLUS a NRKI. Žalobkyně tvrdí, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dojednaných splátek, v důsledku čehož došlo podle čl. 6.3 smlouvy o úvěru k automatickému zesplatnění celého úvěru ke dni 23. 4. 2025. Do zesplatnění úvěru žalovaná zaplatila jen 6 838 Kč dne 28. 1. 2025 a 162 Kč dne 28. 1. 2025. Podle čl. 6.4 smlouvy se tak ke dni zesplatnění úvěru stala dosud nesplacená jistina a veškeré dosud neuhrazené úroky přirostlé do dne zesplatnění součástí nové jistiny. Žalobkyně tvrdí, že jí vzniklo právo na smluvní pokutu podle čl. 6.1 smlouvy ve výši 998 Kč (tj. 449 Kč za každou ze 2 neuhrazených splátek). V důsledku prodlení žalované má žalobkyně podle svých slov právo podle čl. 6.2 smlouvy i na náhradu nákladů ve výši 400 Kč vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného. Podle čl. 6.5 smlouvy žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny.

3. V podání ze dne 5. 9. 2025 (č. l. 46) žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do požadavku na zaplacení: částky 17 097 Kč, kterou požadovala zaplatit v původně požadované částce 120 287 Kč úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 17 097 Kč od 25. 4. 2025 do zaplacení, částky 1 983,35 Kč na smluvní pokutě, kterou původně požadovala ve výši 13 791,24 Kč, úroku ve výši 69,45 % ročně z částky 99 668,15 Kč od 25. 4. 2025 do 18. 5. 2025.

4. Současně ve zmíněném podání ze dne 5. 9. 2025 (č. l. 46) žalobkyně podrobně popsala, jak zkoumala úvěruschopnost žalované, a popsala též způsob uzavření smlouvy skrze prostředky komunikace na dálku.

5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a nezúčastnila se ani jednání, které bylo ve věci nařízeno.I. Skutková zjištění soudu6. Na základě listinných důkazů Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen „soud“) učinil následující skutkový závěr. Jednotlivé důkazní prostředky, na jejichž základě učinil svá zjištění, jsou uvedeny v závorce za každým z dílčích skutkových zjištění.

7. Žalobkyně a žalovaná spolu jednaly o uzavření smlouvy o úvěru a za tímto účelem žalobkyně žalované poskytla předsmluvní formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (předsmluvní formulář na č. l. 8) a poskytla jí další informace (informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru na č. l. 33).

8. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalované vyžádala informace o jejím pravidelném čistém měsíčním příjmu ve výši 20 100 Kč, výdajích na bydlení ve výši 4 621 Kč měsíčně a uvažovala ve vztahu k ní s částkou životního minima ve výši 4 860 Kč. Dále žalovaná prohlásila, že nehradí žádné splátky jiného úvěru (hodnocení klienta na č. l. 7). Výši příjmů žalované žalobkyně ověřovala z potvrzení od banky o přijaté mzdě ve výši 20 474 Kč v září 2024 (potvrzení o přijaté platbě na č. l. 6). Žalobkyně žalovanou lustrovala v nebankovním registru klientských informací (výpis z NRKI na č. l. 31) a registru SOLUS (výpis z registru SOLUS na č. l. 30) a nechala si od ní zaslat sken jejího občanského průkazu (sken občanského průkazu na č. l. 37 a č. l. 38).

9. Žalovaná pro účely posouzení své úvěruschopnosti žalobkyni zatajila skutečnost, že na svůj účet dne 1. 10. 2024 přijala z účtu č. , č. účtu, částku 500 000 Kč, hned následující den (2. 10. 2024) z účtu žalované odešlo 480 000 Kč s poznámkou „auto“ a v listopadu 2024 a v prosinci žalovaná zaslala na zmíněný účet , č. účtu, částku 6 123 Kč s poznámkou „inkaso úvěru“ (výpis z účtu na č. l. 66 a násl.). Na základě těchto údajů soud vyhodnotil, že žalovaná si vzala úvěr ve výši 500 000 Kč, který začala počínaje listopadem 2024 splácet po 6 123 Kč měsíčně, přičemž tuto skutečnost zatajila žalobkyni. Z výpisu z účtu žalované dále vyplývá, že dne 17. 12. 2024 přijala spotřebitelskou půjčku ve výši 3 000 Kč (výpis z účtu na č. l. 67), rovněž tuto skutečnost žalobkyni žalovaná zatajila. Výpis z účtu dále dokládá výši čisté mzdy žalované za období předcházející uzavření posuzované smlouvy, a to 21 675 Kč vyplacených v říjnu 2024, 20 202 Kč vyplacených v listopadu 2024 a 18 423 Kč vyplacených v prosinci 2024 (výpis z účtu na č. l. 66 a násl.).

10. Uzavření smlouvy o úvěru se týká dodatek č. , hodnota, k návrhu smlouvy o úvěru / smlouvě o úvěru č. , hodnota, , podle něhož bude smlouva na žádost žalované uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Podle dodatku bude žalovaná návrh smlouvy podepisovat tak, že na určené telefonní číslo , tel. číslo, zašle SMS zprávu, kterou vyjádří souhlas s nabídkou, zmíněným dodatkem č. , hodnota, a dalšími dokumenty. SMS musí obsahovat její jméno, příjmení a jedinečný kód určený k podpisu, který odpovídá variabilnímu symbolu platby ve výši 1 Kč, jež jí žalobkyně za tímto účelem pošle na účet (dodatek č. , hodnota, k návrhu smlouvy o úvěru / smlouvě o úvěru č. , hodnota, na č. l. 26). O zmíněném postupu podepisování žalobkyně dále informovala v informačním přípise (informační přípis označený „podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru“ na č. l. 25).

11. Žalobkyně žalované zaslala dne 18. 12. 2024 platbu 1 Kč na její účet s variabilním symbolem , var. symbol, a o této skutečnosti jí informovala i formou SMS. Žalovaná následně dne 18. 12. 2024 žalobkyni zaslala SMS o obsahu: „Souhlasím, , Jméno žalované, , VS , var. symbol, “. Tímto způsobem žalovaná vyjádřila vůli učinit žalobkyni návrh na uzavření smlouvy o úvěru (základní informace o klientovi na č. l. 35, doklad o odeslání 1 Kč na č. l. 35 verte, zaslaná SMS na č. l. 36 a přijatá SMS na č. l. 36 verte; výpis z účtu žalované na č. l. 67). Žalobkyně následně žalované adresovala oznámení ze dne 19. 12. 2024 o schválení úvěru, ve kterém ji informovala, že akceptovala její návrh na uzavření úvěrové smlouvy č. , hodnota, ve znění dodatku č. , hodnota, (oznámení o schválení úvěru na č. l. 18). Toto oznámení do dispoziční sféry žalované doručila dne 30. 12. 2024 (doručenka na č. l. 14). Žalobkyně přitom projevila vůli akceptovat nabídku žalované na uzavření smlouvy o úvěru již tím, že jí dne 18. 12. 2024 v souladu s touto smlouvou vyplatila úvěr ve výši 100 000 Kč na její účet (doklad o vyplacení úvěru na č. l. 32; výpis z účtu žalované na č. l. 67 verte).

12. V návrhu na uzavření smlouvy č. , hodnota, (č. l. 20) se zmiňuje mj. následující: celková výše úvěru poskytnutá ze strany žalobkyně žalované činí 100 000 Kč; doba trvání úvěru činí 48 měsíců; výše měsíční splátky činí 6 838 Kč a splátky jsou splatné 17. dne v kalendářním měsíci; zápůjční úroková sazba je 78,07 % ročně; v každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru a platba úroku za poskytnutí úvěru, přičemž úrok zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky, postupně se tak mění poměr mezi splátkou jistiny a úroku a tento poměr je u každé splátky v přiloženém splátkovém kalendáři (čl. 4.2. smlouvy); splátkový kalendář byl přiložen (splátkový kalendář na č. l. 19); neurčí-li žalovaná jinak, započítávají se platby nejdříve na jednotlivé splátky (nejdříve na splatné splátky, pak na nesplatné splátky), následně na náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s prodlením žalované a pak na smluvní pokuty; nebude-li platba postačovat k úhradě celé splátky, bude použita nejdříve na úhradu úroku tvořícího součást této splátky (čl. 4.5. smlouvy); při prodlení o délce 30 dnů s úhradou kteréhokoli splátky činí smluvní pokuta 499 Kč (čl. 6.1. smlouvy) sjednáno bylo právo na náhradu nákladů spojených s prodlením žalované ve výši 200 Kč u každé splátky, u které je žalovaná s prodlením o délce 15 dnů (čl. 6.2. smlouvy); dostane-li se žalovaná do prodlení o délce 65 dnů s úhradou kterékoli splátky, dojde k automatickému zesplatnění celé jistiny úvěru, veškerých úroků za poskytnutí úvěru přirostlých do dne zesplatnění úvěru, veškerých smluvních pokut a náhrady nákladů spojených s prodlením žalované (čl. 6.3. smlouvy). Novou jistinu ke dni zesplatnění tvoří dosud nesplacená jistina a nesplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění (čl. 6.4. smlouvy); smluvní pokuta při porušení povinnosti uhradit novou jistinu činí 0,1 % denně z nové dlužné jistiny (čl. 6.5. smlouvy).

13. V prosinci 2024 (doba uzavření posuzované smlouvy) poskytovaly banky domácnostem spotřebitelské úvěry s fixací úrokové míry nad 1 rok do 5 let s průměrným úrokem ve výši 8,45 % ročně, k tomu srov. též databázi ARAD na stránkách České národní banky (výstup z databáze ARAD na č. l. 82).

14. Žalobkyně dne 18. 12. 2024 žalované na její účet vyplatila částku 100 000 Kč podle posuzované smlouvy o úvěru (doklad o vyplacení úvěru na č. l. 32; výpis z účtu žalované na č. l. 67 verte).

15. Žalovaná na svůj závazek ze smlouvy o úvěru uradila toliko částku 7 000 Kč (= 6 838 Kč + 162 Kč) dne 28. 1. 2025 (karta klienta na č. l. 16), jiné platby na svůj závazek nepoukázala (negativní tvrzení žalobkyně).

16. Výzvami ze dne 20. 3. 2025 a ze dne 14. 4. 2025 žalovanou žalobkyně upozornila na prodlení s hrazením 2., 3. a 4. splátky úvěru a připomněla jí mj. skutečnost, že při 65 dnech prodlení s hrazením kterékoli splátky dojde ke zesplatnění celého úvěru (výzva k zaplacení a upozornění na č. l. 12 a na č. l. 13). V dopise ze dne 23. 4. 2025 žalobkyně žalovanou informovala, že se dostala do prodlení o délce 65 dní s hrazením splátky, a proto se 65. dnem prodlení stávají splatné všechny její závazky ze smlouvy o úvěru, k jejichž vyrovnání jí žalobkyně současně vyzvala (oznámení ze dne 23. 4. 2025 na č. l. 15)

17. Žalobkyně žalované dne 30. 7. 2025 zaslala předžalobní výzvu ze téhož dne se základním právním a skutkovým rozborem (předžalobní výzva na č. l. 17, poštovní podací arch na č. l. 29).II. Hodnocení souduII.A. Částečné zpětvzetí žaloby18. Podáním ze dne 5. 9. 2025 (č. l. 46) vzala žalobu částečně zpět. Stalo se tak ještě před prvním jednáním, nebylo tudíž třeba podle § 96 odst. 4 o. s. ř. zjišťovat stanovisko žalované k tomuto částečnému zpětvzetí.

19. V rozsahu částečného zpětvzetí žaloby soud řízení o žalobě zastavil v rozsahu vymezeném ve III. výroku tohoto rozsudku podle § 96 odst. 2 o. s. ř.II.B. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalované20. Po hmotněprávní stránce na posuzovanou věc dopadá úprava v § 2395 a násl. občanského zákoníku a v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

21. Žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované, jak jí ukládá § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru se při takovém zkoumání nemůže spoléhat jen na informace od spotřebitele, ale musí je rovněž ověřovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (N 32/92 SbNU 334), bod 19.; rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a dalším, bod 37.; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná z https://nalus.usoud.cz; rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z https://curia.europa.eu).

22. Informace od žalované žalobkyně ověřila zejména z potvrzení o výši čisté mzdy žalované (čistá mzda okolo 20 000 Kč), lustrovala ji v databázích NRKI a SOLUS, zohlednila její výdaje na bydlení (4 621 Kč) a vyhodnotila, že je schopna splácet dohodnutou splátku 6 838 Kč měsíčně. Soud konstatuje, že žalobkyně podstatné údaje o finanční situaci žalované ověřovala a dále ji lustrovala v databázích NRKI a SOLUS, v nichž o ní nenalezla žádné negativní informace. Žalobkyně tudíž nevycházela výhradně jen z tvrzení žalované o její majetkové situaci, ale údaje od ní rovněž prověřovala. Ani zjištěné údaje o finanční a majetkové žalované situaci nezavdávaly rozumné pochybnosti o její schopnosti splácet dohodnutou splátku 6 838 Kč měsíčně. Soud vyhodnotil, že žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala a prověřovala úvěruschopnost žalované.

23. Daný závěr soud učinil, i přestože finanční situace žalované reálně objektivně neumožňovala dohodnutou splátku 6 838 Kč dlouhodobě hradit. Žalovaná totiž žalobkyni zatajila podstatné informace o své majetkové situaci, a to skutečnost, že hradí splátky 6 123 Kč měsíčně svého jiného dluhu (půjčky ve výši 500 000 Kč přijaté v říjnu 2024) a že si dne 17. 12. 2024 (tj. den před uzavřením posuzované smlouvy o úvěru) vzala spotřebitelskou půjčku 3 000 Kč, kterou jistě také musela splácet. Soud konstatuje, že poskytovatel úvěru nemá předepsáno, že by měl požadovat od zájemce o úvěru nějaké konkrétní doklady (např. výpisy z účtu za posledních 6 měsíců; výplatní pásky, potvrzení od zaměstnavatele o výši příjmů apod.), na jejichž základě by měl posoudit jeho úvěruschopnost. Po poskytovateli úvěru se skrze § 86 zákona o spotřebitelském úvěru jen požaduje ověření údajů od zájemce o spotřebitelský úvěr, není však předepsán nějaký závazný okruh nutných dokladů, které má požadovat. Poskytovatel úvěru nemá žádnou obecně platnou možnost, jak ověřit, zda žadatel o úvěr má či nemá ještě další peněžní závazky, které má platit např. ve splátkách. Jakkoli lze takové údaje začasté seznat z výpisu z účtu zájemce o úvěr, nemusí to být vždy pravidlem (zájemce může mít více účtů, případně z jeho účtu může být patrné jen, že nějaká částka odešla, ale z údajů z výpisu nemusí být jasné, jaký byl důvod takové platby). Za této situace nelze podle soudu po poskytovateli úvěru spravedlivě požadovat, aby nad rámec lustrace v registrech obsahujících informace o platební morálce spotřebitelů ověřoval tvrzení zájemce o úvěr, který prohlásil, že nemá jiné dluhy, resp. že nesplácí další závazky. Reálně totiž poskytovatel úvěru nemá ani prostředek, kterým by s vysokou mírou spolehlivosti mohl daný údaj prověřit. Podstatné je, aby se na dluhy či splátky poskytovatel úvěru zájemce zeptal a zaznamenal odpověď zájemce. To žalobkyně v posuzované věci učinila a žalovaná jí byť lživě, přesto deklarovala, že nemá dluhy. Za této situace se žalobkyně nikoli svým pochybením nedozvěděla o tom, že žalovaná v době projevení zájmu o úvěr u žalobkyně již splácela svůj dluh ve výši 500 000 Kč ve splátkách po 6 123 Kč. Nezohlednění této skutečnosti tudíž nemůže jít k tíži žalobkyně.

24. Z objektivního hlediska tedy při čisté mzdě okolo 20 000 Kč podle náhledu soudu nemohla žalovaná reálně očekávat, že bude schopná hradit stávající splátku 6 123 Kč měsíčně, nést náklady na své bydlení ve výši 4 621 Kč a dále hradit splátku nyní posuzovaného úvěru ve výši 6 838 Kč měsíčně. Z příjmu okolo 20 000 Kč čistého měsíčně by totiž při těchto výdajích 17 582 Kč (= 6 123 Kč + 4 621 Kč + 6 838 Kč) zbylo jen částka cca 2 418 Kč měsíčně, z níž není reálné nést nezbytné výdaje žalované na jídlo, ošacení, hygienické potřeby, a to navíc dlouhodobě po dobu 48 měsíců (4 let), po které měla hradit splátky posuzované smlouvy. Jak soud již zmínil, žalovaná tedy nebyla objektivně úvěruschopná, nicméně zatajila podstatné otázky své majetkové finanční situaci (zejména zatajila splátky 6 123 Kč měsíčně), přičemž tuto skutečnost nelze klást k tíži žalobkyně.II.C. Smluvní úrok 78,07 % ročně v rozporu s dobrými mravy25. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru. Žalovaná jednoznačným a nezaměnitelným způsobem, při kterém byla ověřena její identita, projevila svou vůli přijmout učinit žalobkyni nabídku na uzavření smlouvy, včetně dodatku č. 1 (k tomuto procesu srov. body 10. a 11. výše). Žalobkyně návrh smlouvy akceptovala tím, že žalované vyplatila dohodnutý úvěr ve výši 100 000 Kč, navíc o tom, že návrh na uzavření smlouvy přijala, žalobkyně žalovanou informovala dopisem, který doručila do jeho dispoziční sféry doručila. Soud tedy konstatuje, že žalobkyně a žalovaná uzavřely posuzovanou smlouvu o úvěru.

26. Ve smlouvě se uvádí, že jistina úvěru činí 100 000 Kč a úroková míra je 78,07 % ročně. Takto vysoká úroková míra je podle soudu rozporná s dobrými mravy.

27. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku platí: Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

28. Podle § 588 odst. 1 občanského zákoníku: Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

29. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 1. 2007 sp. zn. 33 Odo 234/2005 konstatoval, že „při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. I když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto – v závislosti na okolnostech konkrétního případu – nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nelze tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“ (zvýraznění doplněno soudem; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná z https://www.nsoud.cz/).

30. V posuzované věci je úrok 78,07 % ročně zjevně v rozporu s dobrými mravy, jde totiž úrok, který je více než 9,23násobkem úroku, který v době uzavírání smlouvy (prosinec 2024) požadovaly banky. Jde tak o případ, kdy úrok zmíněný ve smlouvě přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem v duchu výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu. Banky v prosinci 2024 u úvěrů na spotřebu s fixací nad 1 rok do 5 let požadovaly průměrný úrok 8,45 % ročně. S ohledem na rizikovost poskytnutí úvěru žalované dané výší jejího příjmu a výší úvěru se dobrým mravům nepříčí trojnásobný úrok oproti úroku poskytovaného v tu dobu bankami, tj. 25,35 % (3 × 8,45 %). Zjevně v rozporu s dobrými mravy je však úrok, který představuje více než 9,23násobek úroku požadovaného bankami.

31. K neplatnosti smluvního ujednání o úroku ve výši 78,07 % ročně soud přihlíží z úřední povinnosti podle § 588 odst. 1 občanského zákoníku.

32. Podle § 577 občanského zákoníku: Je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

33. Spravedlivému uspořádání práv a povinností stran podle hodnocení soudu odpovídá úrok ve výši 3násobku úroku požadovaného v té době bankami (tj. 25,35 % ročně). Soud zastává názor, že akceptovala-li žalovaná ve smlouvě úrok ve výši 78,07 % ročně, přijala by i úrok ve výši 25,35 % ročně, který je pro ni zásadním způsobem výhodnější. Soud má za to, že i žalobkyně by přistoupila k uzavření smlouvy o úvěru s úrokem ve výši 25,35 % ročně, neboť tato úroková míra se pohybuje na horní hranici toho, co je ještě v souladu s dobrými mravy. Pokud by se žalobkyně nespokojila ani s takto vysokou úrokovou mírou, zřejmě by musela ustat s poskytováním spotřebitelských úvěrů, neboť podnikatelský model poskytování úvěrů pouze za úrok, který odporuje dobrým mravům, je neslučitelný s právní regulací. Podle § 577 občanského zákoníku soud vyšel z úroku 25,35 % ročně.II.D. Nová dlužná jistina, smluvní pokuty a náklady v souvislosti s prodlením34. Žalobkyně žalované dne 18. 12. 2024 vyplatila dohodnutou jistinu úvěru ve výši 100 000 Kč. Žalovaná dne 28. 1. 2025 uradila na svůj závazek 7 000 Kč.

35. Ve smlouvě bylo v čl. 4.5. dohodnuto, že neurčí-li žalovaná jinak, započítávají se platby nejdříve na jednotlivé splátky (nejdříve na splatné splátky, pak na nesplatné splátky), následně na náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s prodlením žalované a pak na smluvní pokuty. Soud tedy konstatuje, že platba 6 838 Kč šla na úhradu splatné splátky, jelikož žalovaná neurčila jinak.

36. Dále podle čl. 4.5. smlouvy platí, že nebude-li platba postačovat k úhradě celé splátky, bude použita nejdříve na úhradu úroku tvořícího součást této splátky a následně na úhradu jistiny (čl. 4.5. smlouvy). Za období od 18. 12. 2024 (včetně) do 28. 1. 2025 (včetně), tj. za 42 dní, dosáhl úrok výše 2 916,99 Kč (= 100 000 Kč × 42/365 × 0,2535, kde 100 000 Kč je dlužná jistina; 42 je počet dní, za které se úrok počítá; 365 je počet dní v roce a 0,2535 přestavuje úrok ve výši 25,35 % – k úroku viz body 30. až 33. výše). Soud poznamenává, že podle smlouvy byla pro výpočet úroku dohodnuta fikce, že kalendářní rok má 365 dnů bez ohledu na přestupný či nepřestupný rok, což soud při výpočtu úroku zohledňuje, byť část úroku počítal v rámci období přestupného roku 2024.

37. Žalovaná dne 28. 1. 2025 na svůj závazek uhradila 7 000 Kč, z čehož tak šlo 2 916,99 Kč na úhradu úroku a zbylých 4 083,01 Kč (= 7 000 Kč – 2 916,99 Kč) na úhradu jistiny. Po této úhradě tak dlužná jistina činila 95 916,99 Kč (= 100 000 Kč – 4 083,01 Kč).

38. Podle čl. 6.3. smlouvy o úvěru platí, že dostane-li se žalovaná do prodlení o délce 65 dnů s úhradou kterékoli splátky, dojde k 65. dni prodlení k automatickému zesplatnění celé jistiny úvěru a veškerých úroků za poskytnutí úvěru přirostlých do dne zesplatnění úvěru. S první splátkou úvěru (splatnou dne 17. 1. 2025) se žalovaná dostala do prodlení 11 dnů, neboť ji zaplatila až dne 28. 1. 2025. Druhou (a jakoukoli další) splátku však žalovaná již neuhradila. Konec doby 65 dnů od splatnosti druhé splátky (tj. od 17. 2. 2025) připadl na 23. 4. 2025.

39. Od 29. 1. 2025 (včetně) do 23. 4. 2025 (včetně), tj. za 85 dnů k dlužné jistině 95 916,99 Kč přirostl úrok ve výši 5 662,39 Kč (= 95 916,99 Kč × 85/365 × 0,2535).

40. Podle čl. 6.4. smlouvy platí, že novou jistinu ke dni zesplatnění tvoří dosud nesplacená jistina a nesplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění. Novou jistinu tak ke dni zesplatnění (tj. k 23. 4. 2025) tvoří částka 101 579,38 Kč (95 916,99 Kč + 5 662,39 Kč). Soud se tak neztotožňuje s tvrzením žalobkyně v jejím podání ze dne 5. 9. 2025 (č. l. 46), že by nová jistina měla mít výši 101 792,15 Kč (= 99 668,15 Kč na předchozí dlužné jistině + 2 124 Kč na úrocích), neboť tvrzení žalobkyně o výši předchozí dlužné jistiny 99 668,15 Kč vychází z neakceptovatelného předpokladu, že splátkou ve výši 7 000 Kč byl hrazen úrok ve výši 78,07 % ročně (k tomu srov. splátkový kalendář na č. l. 19). Soud však vychází z úroku ve výši 25,35 % ročně.

41. Žalobkyně má současně nárok na smluvní pokutu ve výši 998 Kč podle čl. 6.1. smlouvy o úvěru, tj. smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, s níž byla žalovaná v prodlení delším než 30 dní. Tuto smluvní pokutu žalobkyně požaduje za prodlení s úhradou 2. a 3. splátky, na což má nárok, a výše této smluvní pokuty činí 998 Kč (= 2 × 499 Kč).

42. Žalobkyně má dále nárok na úhradu částky 400 Kč, jakožto nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované. V čl. 6.2. smlouvy o úvěru bylo sjednán právo žalobkyně na náhradu nákladů spojených s prodlením žalované ve výši 200 Kč u každé splátky, u které je žalovaná s prodlením o délce 15 dnů. Náhradu těchto nákladů žalobkyně požaduje ve výši 400 Kč (= 2 × 200 Kč) ve vztahu k 2. a 3. splátce, na což má nárok.

43. Žalobkyně v žalobě současně požaduje smluvní pokutu podle čl. 6.5. smlouvy ve výši 11 807,89 Kč (po částečném zpětvzetí žaloby) počítanou jako 0,1 % denně z částky 101 792,15 Kč za období od 25. 4. 2025 do 18. 8. 2025, tj. za 116 dní. Soud konstatuje, že smluvní pokuta podle čl. 6.5. smlouvy činí 11 783,21 Kč (= 101 579,38 Kč × 116 × 0,001, kde 101 579,38 Kč je nová dlužná jistina – k ní viz bod 40. výše; 116 je počet dní v období od 25. 4. 2025 včetně do 18. 8. 2025 včetně a 0,001 představuje smluvní pokutu 0,1 % denně).

44. Celkem na nové dlužné jistině, na smluvních pokutách a nákladech vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dluží žalovaná částku 114 760,59 Kč (= 101 579,38 Kč + 998 Kč + 400 Kč + 11 783,21 Kč), což soud deklaroval v I. výroku písm. a) tohoto rozsudku.

45. Protože na základě těchto dílčích nároků se samostatným skutkovým základem žalobkyně požadovala (i po částečném zpětvzetí žaloby) více, a to 114 997,89 Kč (= 99 668 Kč + 2 124 Kč + 998 Kč + 400 Kč + 11 807,89 Kč), je její žaloba v částce 237,30 Kč (= 114 997,89 Kč – 114 760,59) nedůvodná [II. výrok písm. a) tohoto rozsudku].II.E. Úrok z prodlení46. Žalobkyně se po žalované (po částečném zpětvzetí žaloby) domáhá úhrady z úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 103 190 Kč od 25. 4. 2025 do zaplacení. Částku 103 190 Kč má tvořit nová dlužná jistina 101 792 Kč, smluvní pouta ve výši 998 Kč a náklady ve výši 400 Kč spojené s prodlením žalované).

47. Soud konstatuje, že součet nové dlužné jistiny ve výši 101 579,38 Kč, smluvní pouty ve výši 998 Kč a nákladů ve výši 400 Kč spojené s prodlením žalované činí dohromady 102 977,38 Kč.

48. Podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tak má žalobkyně nárok na úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 102 977,38 Kč od 25. 4. 2025 do zaplacení [I. výrok písm. b) tohoto rozsudku]

49. V požadavku na úhradu úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 212,62 Kč (= 103 190 Kč – 102 977,38 Kč) od 25. 4. 2025 do zaplacení je žaloba nedůvodná [II. výrok písm. b) tohoto rozsudku].II.F. Úroky50. Po částečném zpětvzetí žaloby žalobkyně požaduje úrok ve výši 8,63 % ročně z částky 99 668,15 Kč (tj. z původní jistiny) od 25. 4. 2025 do 18. 5. 2025; úrok ve výši 12 % ročně z částky 99 668,15 Kč (tj. z původní jistiny) od 19. 5. 2025 do zaplacení.

51. Původní jistina nečiní 99 668,15 Kč, nýbrž 95 916,99 Kč (viz body 34. až 37. výše). Z tohoto důvodu má žalobkyně nárok na úrok ve 544,28 Kč, jakožto úrok ve výši 8,63 % ročně z částky 95 916,99 Kč od 25. 4. 2025 do 18. 5. 2025, tj. za 24 dnů (543,89 Kč = 95 916,99 Kč × 24/365 × 0,0863) [I. výrok písm. c) tohoto rozsudku]. úrok ve výši 12 % ročně z částky 95 916,99 Kč od 29. 5. 2025 do zaplacení [I. výrok písm. d) tohoto rozsudku].

52. Soud poznamenává, že úrok 12 % ročně neporušuje pro 91. a každý následující den prodlení § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, podle něhož platí: U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

53. Žalobní požadavek na úhradu úroku je nedůvodný co do: úroku ve výši 8,63 % ročně z částky 3 751,16 Kč (= 99 668,15 Kč - 95 916,99) od 25. 4. 2025 do 18. 5. 2025 [II. výrok písm. c) tohoto rozsudku]. úroku ve výši 12 % ročně z částky 3 751,16 Kč (= 99 668,15 Kč - 95 916,99) od 19. 5. 2025 do zaplacení II. výrok písm. d) tohoto rozsudku].III. Náklady řízení54. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch, na náhradu nákladů proto dopadá úprava v § 142 odst. 2, § 142a odst. 1 o. s. ř. a § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. Soud poznamenává, že na částečném zpětvzetí nesla procesní zavinění žalobkyně. Žaloba nebyla částečně zpět vzata z důvodu pozdějšího chování žalované.

55. Nárok na náhradu řízení soud vypočetl podle míry úspěchu ve věci. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 25. 9. 2017 sp. zn. 32 Cdo 1492/2017, za účelem objektivního určení úspěchu ve věci je třeba vycházet nejen z jistiny, ale i příslušenství, kterého se žalobkyně domáhala. Úspěch ve věci je totiž vždy nezbytné určit z celého předmětu řízení, a tudíž zohlednit taktéž žalobou uplatňované příslušenství pohledávky Pro určení přesné výše příslušenství je rozhodný stav v době vyhlášení rozhodnutí soudu (§ 154 odst. 1 o. s. ř.).

56. Žalobkyně byla s žalobou úspěšná v částce 126 710,58 Kč, kterou ke dni rozhodnutí soudu (tj. 27. 10. 2025) tvoří následující položky: částka 114 760,59 Kč, úrok z prodlení ve výši 6 297,14 Kč, jakožto úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 102 977,38 Kč od 25. 4. 2025 do 27. 10. 2025, kapitalizovaný úrok ve výši 544,28 Kč úrok ve výši 5 108,57 Kč, jakožto úrok ve výši 12 % ročně z částky 95 916,99 Kč od 19. 5. 2025 do 27. 10. 2025.

57. Částka, jíž se žalobkyně v žalobě původně domáhala by ke dni rozhodnutí soudu (tj. ke dni 27. 10. 2025), dosáhla výše 151 704,46 Kč a skládá se z těchto položek: částky 120 287 Kč, částky 7 355,63 Kč, jakožto úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 120 287 Kč od 25. 4. 2025 do 27. 10. 2025. částky 13 791,24 Kč z titulu smluvní pokuty. částky 4 962,24 Kč, což má podle žalobkyně být úrok ve výši 78,08 % ročně z částky 99 668,15 Kč od 25. 4. 2025 do 18. 5. 2025, částky 5 308,35 Kč, jakožto úroku ve výši 12 % ročně z částky 99 668,15 Kč od 19. 5. 2025 do 27. 10. 2025.

58. Žalobkyně byla tedy úspěšná z 83,52 % (≐ 126 710,58 Kč / 151 704,46 Kč), žalovaná byla úspěšná ze zbylých 16,48 %. Převážně úspěšná tak byla žalobkyně, která má nárok na náhradu svých nákladů řízení z 67,04 % (83,52 p. b. – 16,48 p. b.).

59. Plná výše náhrady nákladů pro žalobkyni by dosáhla výše 44 536,09 Kč a tvořily by ji tyto položky: zaplacený soudní poplatek ve výši 6 704 Kč. odměna advokátky v celkové výši 27 900 Kč za 5 úkonů právní služby, a to1) převzetí a příprava zastoupení na základě smlouvy o poskytování právních služeb [§ 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokáta a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“)]. Odměna za tento úkon činí 6 500 Kč (§ 7 bod 5. ve spojení s § 8 odst. 1 advokátního tarifu).2) předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem věci [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu]. Odměna za tento úkon činí 6 500 Kč.3) žaloba, jakožto podání ve věci samé [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu]. Odměna za tento úkon činí 6 500 Kč.4) podání ze dne 5. 9. 2025 (č. l. 46), jímž byla žaloba částečně vzata zpět. [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu]. V případě úkonu částečného zpětvzetí žaloby o peněžité plnění činí tarifní hodnota částku odpovídající výši zpětvzatého peněžitého plnění, neboť právě takového plnění se tento úkon právní služby týká (viz usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 4. 8. 2016, sp. zn. 75 Co 248/2016). Odměna za tento úkon činí 1 900 Kč (při tarifní hodnotě 19 080,35 Kč podle § 7 bodu 5. advokátního tarifu). Soud poznamenává, že v podání ze dne 5. 9. 2025 žalobkyně rozváděla zkoumání úvěruschopnosti a též způsob uzavření smlouvy, což však mohlo a mělo být součástí samotné žaloby, proto tyto části podání nemohly ovlivnit tarifní hodnotu.5) účast u jednání dne 24. 10. 2025, které trvalo méně než 2 hodiny [§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu]. Odměna za tento úkon činí 6 500 Kč. paušální náhrada hotových výdajů v celkové výši 2 250 Kč, tj. po 450 Kč za každý z 5 úkonů právní služby podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. náhrady za promeškaný čas na cestě k soudnímu jednání a zpět, ve výši 600 Kč (= 4 × 150 Kč). Substituční advokátka strávila na cestě ze svého sídla v Českých Budějovicích do Českého Krumlova a zpět dohromady 4 započaté půlhodiny. S každou započatou půlhodinou je spojena náhrada za promeškaný čas ve výši 150 Kč podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu. náhrady cestovních výdajů substituční advokátky ve výši 516,19 Kč. Výše této úhrady je určena vyhláškou č. 475/2024 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2025 (dále jen „vyhláška č. 475/2024 Sb.“). Základní sazba náhrady za 1 km jízdy je 5,80 Kč [§ 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2024 Sb.], průměrná cena za 1 litr automobilového benzinu 95oktanvového činila 35,80 Kč [§ 4 písm. a) dané vyhlášky] a použité vozidlo mělo kombinovanou spotřebu 10,5 l na 100 km. Náklady na 1 km cesty tedy činí 9,559 Kč (5,80 Kč + 10,5 × 35,80 Kč / 100). Substituční advokátka na cestě České Budějovice – Český Krumlov a zpět urazila celkem 54 km (= 2 × 27 km). Náhrada cestovních výdajů spojených s cestou dlouhou 54 km po zaokrouhlení činí 516,19 Kč (≐ 54 × 9,559 Kč). náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 6 565,90 Kč (≐ 21 % z částky 31 266,19 Kč, kterou tvoří součet 27 900 Kč na odměně advokátky + 2 250 Kč na paušální náhradě hotových výdajů + 600 Kč na náhradě za promeškaný čas + 516,19 Kč)

60. Žalobkyně má tak proti žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 29 857 Kč (≐ 67,04 % z částky 44 536,09 Kč).