10 C 21/2026

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Petrem Závadským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 24 408,41 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni:a) částku 13 111,57 Kč,b) úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 408,70 Kč od 3. 5. 2022 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž žalobkyně po žalovaném požaduje zaplatit částku 11 296,84 KčIII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně advokátky , Jméno advokátky, na náhradě nákladů řízení 593 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 24 408,41 Kč, kterou tvoří dlužná jistina ve výši 11 214,29 Kč, dlužný poplatek ve výši 194,41 Kč za vyplacení tranší úvěru a smluvní úrok ve výši 12 999,71 Kč, úrok z prodlení ve výši 12 % z částky 11 408,70 Kč od 3. 5. 2025 do zaplacení.

2. Žalobkyně tvrdí, že dne 10. 10. 2024 distančním způsobem uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy žalovanému dne 10. 10. 2024 vyplatila celkem 11 500 Kč. První splátka úvěru byla splatná dne 9. 10. 2024 a konec úvěrového rámce měl nastat dne 3. 4. 2026. Žalobkyně dále tvrdí, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím stránek www., Anonymizováno, .cz, kde vyplnil žádost o poskytnutí úvěru informace (počet členů domácnosti, pravidelné měsíční výdaje, čisté měsíční příjmy atd.), na základě kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost. Žalobkyně dále v rámci posuzování úvěruschopnosti lustrovala žalovaného v řadě registrů (centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů, registru policie o hledaných osobách, výpisu z registru politicky aktivních osob, katastrálním rejstříku, svých sankčních seznamech, interních registrech, a registrech NRKI a BRKI). Dále skrze službu AISP (account information service provider) si zjistila výši čistého příjmu žalovaného z jeho účtu. Žalovaný následně platnost svých údajů potvrdil ve smlouvě, a navíc se jednoznačně identifikoval prostřednictvím služby Kontomatik. Žalobkyně uvedla, že smlouva o spotřebitelském úvěru byla s žalovaným uzavřena skrze klientský profil, do kterého se žalovaný přihlásil s využitím dvoufázového ověření. Podle žalobkyně žalovaný na svůj závazek uhradil dohromady částku 285,71 Kč, a to platbou 255,70 Kč uskutečněnou dne 5. 12. 2024 a platbou 30,01 Kč uskutečněnou dne 30. 1. 2025. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dohodnutých splátek, využila žalobkyně svého smluvně dojednaného oprávnění a ke dni 2. 5. 2025 učinila celý úvěr ihned splatný.

3. K výzvě soudu žalobkyně v podání ze dne 27. 2. 2026 (č. l. 74) upřesnila a blíže doložila kroky, na jejichž základě zkoumala úvěruschopnost žalovaného.

4. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil ani k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), ačkoliv byl poučen, že v takovém případě bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Žalobkyně souhlasí s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání.I. Skutková zjištění soudu5. Na základě listinných důkazů navržených žalobkyní Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen „soud“) učinil následující skutkové závěry. Jednotlivé důkazní prostředky, na jejichž základě učinil svá zjištění, jsou uvedeny v závorce za každým z dílčích skutkových zjištění.

6. Žalovaný se zajímal o získání spotřebitelského úvěru u žalobkyně a za tím účelem mu žalobkyně poskytla údaje o zvažovaném úvěru a jeho poskytovateli (údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru na č. l. 34; informace pro spotřebitele na č. l. 35) a informovala jej o obecných principech, na jejichž základě před uzavřením smlouvy posuzuje úvěruschopnost klientů (obecné principy posuzování na č. l. 38).

7. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně posuzovala na základě informací o pohybech na účtu žalovaného v období od 10. 10. 2023 do 10. 8. 2024, k nimž jí žalovaný umožnil přístup skrze službu Kontomatik (identifikované příjmy na č. l. 40; výpis z účtu žalovaného na č. l. 75). Z těchto výpisů vyplývá, mj. že v období od dubna 2024 (včetně) do září 2024 (včetně) měl žalovaný průměrnou čistou mzdu ve výši 32 662 Kč, vedle toho od dubna 2024 (včetně) do srpna 2024 (včetně) na pravidelné bázi od fyzických osob dostával částku dohromady 5 496 Kč a v září od fyzických osob na účet obdržel 8 396 Kč. Na splátky dosavadních spotřebitelských úvěrů žalovaný zaslal částku 12 748,57 Kč v dubnu 2024; částku 12 951,96 Kč v květnu 2024, částku 12 915,91 Kč v červnu 2024, částku 10 930,13 Kč v červenci 2024, částku 14 182,18 Kč v srpnu 2024 a částku 12 016,09 Kč v září 2024 (identifikované příjmy na č. l. 40; výpis z účtu žalovaného na č. l. 62; výpis z účtu žalovaného na č. l. 75). Celková výše nesplacené jistiny dluhů žalovaného vůči , právnická osoba, , která mu vedla účet, činila ke konci září 2024 částku 636 449,42 Kč (výpis z účtu žalovaného na č. l. 70).

8. Dále si pro účely posouzení úvěruschopnosti žalobkyně od žalovaného nechala sdělit údaje k jeho finanční situaci. Žalovaný deklaroval, že má čistý měsíční příjem ve výši 33 000 Kč, že nehradí žádné splátky půjček, že jeho výdaje na bydlení jsou 5 000 Kč měsíčně a ostatní zbytné výdaje 4 000 Kč měsíčně (výpis o posouzení úvěruschopnosti na č. l. 41). Žalobkyně pro účely posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyházela z toho, že výdaje na nezbytné životní potřeby má nejméně ve výši 7 610 Kč měsíčně (výpis o posouzení úvěruschopnosti na č. l. 41).

9. Následně žalovaný a žalobkyně dne 10. 10. 2024 vyjádřili shodnou vůli uzavřít smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , přičemž žalovaný se identifikoval prostřednictvím služby BankID (autorizace ověření totožnosti na č. l. 48; výpis z BankID na č. l. 49 a č. l. 81) a vůli uzavřít smlouvu vyjádřil s využitím klientského profilu na webových stránkách (smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru na č. l. 42). V čl. II.1. smlouvy bylo dojednáno, že žalobkyně žalovanému poskytne kreditní rámec do 80 000 Kč. Podle čl. VI.1. měl být úvěr splácen pravidelnými splátkami (smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru na č. l. 42). Žalovaný obdržel předpis doporučených denních splátek (předpis denních splátek na č. l. 44). Dle čl. VI. smlouvy byla roková míra stanovena na 0,983 % denně. Datum splatnosti 1. splátky bylo stanoveno na 9. 11. 2024 a splatnost poslední splátky na 3. 4. 2026. Dohodnuta byla i výše poplatku za vyplacení tranše úvěru a tento poplatek činil 1,99 % z čerpané částky. V čl. VIII.1. smlouvy bylo dohodnuto oprávnění žalobkyně na zesplatnění úvěru v případě, že se žalovaný dostane do prodlení v délce alespoň 91 se splácením jedné nebo více splátek (smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru na č. l. 42). Součástí smluvních ujednání strany v čl. X.3 smlouvy učinily i všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, podle jejichž čl. 5.14. bude v rámci splátky platba užita nejprve na úhradu úroku, poté poplatků a poté jistiny (smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru na č. l. 42; všeobecné smluvní podmínky na č. l. 50).

10. Jak bylo uvedeno, ve smlouvě o spotřebitelském úvěru byla sjednána úroková sazba 0,983 % denně (smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru na č. l. 42), tj. 358,795 % ročně. V době uzavírání smlouvy (říjen 2024) banky požadovaly u spotřebitelských úvěrů s fixací nad 1 rok do 5 let úrok v průměrné výši 8,62 % ročně (výpis z databáze ARAD na stránkách České národní banky, č. l. 88).

11. Po uzavření smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru žalobkyně žalovanému vyplatila dne 10. 10. 2024 částku 11 500 Kč (přehled bankovních transakcí na č. l. 55; výpis z účtu žalovaného na č. l. 22).

12. Kromě platby ve výši 255,70 Kč ze dne 5. 12. 2024 a platby ve výši 30,01 Kč ze dne 30. 1. 2025 žalovaný na svůj závazek z uvedené smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru nic dalšího nezaplatil (negativní skutkové tvrzení žalobkyně).

13. Pro prodlení žalovaného s úhradou jeho závazků v situaci, kdy nejstarší splátka byla 92 dní po splatnosti, žalobkyně žalovanému dne 2. 5. 2025 oznámila, že vypovídá smlouvu o půjčce a prohlásila celý závazek žalovaného ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru za ihned splatný (e-mail na č. l. 56 zaslaný na e-mailovou adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě). Komunikace skrze e-mail byla dohodnuta v čl. 10.1. všeobecných obchodních podmínek, které strany učinily součástí smluvních ujednání (všeobecné obchodní podmínky na č. l. 50).

14. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu ze dne 29. 8. 2025 se základním právním a skutkovým rozborem (předžalobní výzva na č. l. 57, potvrzení o podání doporučené zásilky na č. l. 58).II. Hodnocení soudu15. Po hmotněprávní stránce na posuzovanou věc dopadá úprava v § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), a v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

16. Soud vyhodnotil, že posuzovaná smlouva o spotřebitelském revolvingovém úvěru byla uzavřena s využitím prostředků komunikace na dálku, přičemž žalovaný se identifikoval za pomoci služby BankID a vůli uzavřít smlouvu projevil skrze klientský profil na webových stránkách. Rovněž žalobkyně vůli uzavřít smlouvu projevila prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Šlo o písemnou formu právního jednání ve smyslu § 562 odst. 1 občanského zákoníku, neboť užité elektronické prostředky umožňovaly zachycení projevu vůle (smlouvy) a určení jednajících osob.II.A Řádné zkoumání úvěruschopnosti17. Soud vyhodnotil, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru se při takovém zkoumání nemůže spoléhat jen na informace od spotřebitele, ale musí je rovněž ověřovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (N 32/92 SbNU 334), bod 19.; rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a dalším, bod 37.; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná z https://nalus.usoud.cz; rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z https://curia.europa.eu).

18. Informace od žalovaného žalobkyně ověřila zejména tím, že jí žalovaný umožnil přístup k údajům na svém účtu, ze kterých vyplynulo, že v období od dubna 2024 (včetně) do září 2024 (včetně) měl průměrnou čistou mzdu ve výši 32 662 Kč, vedle toho od dubna 2024 (včetně) do srpna 2024 (včetně) na pravidelné bázi od fyzických osob dostával částku dohromady 5 496 Kč a v září od fyzických osob na účet obdržel 8 396 Kč. V období od dubna 2024 (včetně) do září 2024 (včetně) tak měl žalovaný čistý průměrný příjem 38 641,33 Kč. Na základě údajů z výpisů z účtu žalovaného žalobkyně zjistila, že žalovaný na splátky dosavadních dluhů hradil v době před uzavřením posuzované smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru částky v rozpětí od 10 930,13 Kč do 14 182,18 Kč. Soud konstatuje, že i po uhrazení uvedených splátek zbývalo žalovanému z jeho průměrného příjmu 38 641,33 Kč měsíčně dostatek prostředků (více než 24 459,15 Kč měsíčně), což je dostatečná částka na saturování základních životních potřeb (jídlo, bydlení, léky, ošacení) a splátky z posuzované smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru. Lze tak shrnout, že žalobkyně si při posuzování úvěruschopnosti žalovaného opatřila dostatek spolehlivých údajů o jeho finanční situaci a zjištěné údaje nezavdávaly rozumné pochybnosti o jeho schopnosti posuzovaný úvěr splácet. Úvěruschopnost tak žalobkyně posoudila řádně.II.B Rozpor sjednaného úroku 0,983 % denně s dobrými mravy19. V posuzované smlouvě žalobkyně a žalovaný sjednali úrok 0,983 % denně, tj. 358,795 % ročně, jde-li o nepřestupný rok. Jde o výši úroku, která je natolik excesivní, že je na první pohled v příkrém rozporu s dobrými mravy.

20. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku platí: Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Podle § 588 odst. 1 občanského zákoníku: Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 1. 2007 sp. zn. 33 Odo 234/2005 konstatoval, že „při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. I když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto – v závislosti na okolnostech konkrétního případu – nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nelze tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“ (zvýraznění doplněno soudem; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná z https://www.nsoud.cz/).

23. V posuzované věci je úrok 0,983 % denně (358,795 % ročně) zjevně v rozporu s dobrými mravy, jde totiž úrok, který je více než 41násobkem úroku, který v době uzavírání smlouvy (říjen 2024) požadovaly banky. Jde tak o případ, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem v duchu výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu. Banky v říjnu 2024 u spotřebitelských úvěrů na spotřebu s fixací nad 1 rok do 5 let požadovaly průměrný úrok 8,62 % ročně. K neplatnosti smluvního ujednání o úroku ve výši 0,983 % denně (358,795 % ročně) soud přihlédl z úřední povinnosti podle § 588 odst. 1 občanského zákoníku.

24. Podle § 577 občanského zákoníku: Je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

25. Spravedlivému uspořádání práv a povinností stran podle hodnocení soudu odpovídá úrok ve výši 3násobku úroku požadovaného v té době bankami, tj. 25,86 % ročně (3 × 8,62 %). Jde totiž o úrok odpovídající míře rizika při poskytnutí peněz žalované. Podle § 577 občanského zákoníku proto soud vyšel z úroku 25,86 % ročně. Soud zastává názor, že akceptoval-li žalovaný ve smlouvě úrok ve výši 0,983 % denně, přijal by i úrok ve výši 25,86 % ročně, který je pro něj zásadním způsobem výhodnější. Soud má za to, že i žalobkyně by přistoupila k uzavření smlouvy o úvěru s úrokem ve výši 25,86 % ročně, neboť tato úroková míra se pohybuje na horní hranici toho, co je ještě v souladu s dobrými mravy. Pokud by se žalobkyně nespokojila ani s takto vysokou úrokovou mírou, zřejmě by musela ustat s poskytováním spotřebitelských úvěrů, neboť podnikatelský model poskytování úvěrů pouze za úrok, který odporuje dobrým mravům, je neslučitelný s právní regulací.II.C Výše dluhu žalovaného26. Žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 11 500 Kč dne 10. 10. 2024, a na svůj závazek zaplatil toliko částku 255,70 Kč ze dne 5. 12. 2024 a částku 30,01 Kč ze dne 30. 1. 202527. Podle čl. 5.14. všeobecných obchodních podmínek bude v rámci splátky platba užita nejprve na úhradu úroku, poté poměrné části poplatků a poté jistiny.

28. Úrok ve výši 25,86 % ročně (k němu viz bod 25. výše) z částky 11 500 Kč za období od 10. 10. 2024 (včetně) do 5. 12. 2024 (včetně), tj. za 57 dní, činí 463,15 Kč (≐ 11 500 Kč × 57 /366 × 0,2586, kde 11 500 Kč je částka, z níž se úrok počítá; 57 je počet dní v období od 10. 10. 2024 včetně do 5. 12. 2024 včetně; 366 je počet dní v přestupném roce 2024 a 0,2586 představuje úrok 25,86 % ročně). Částkou 255,70 Kč uhrazenou dne 5. 12. 2024 tak žalovaný částečně zaplatil úrok přirostlý do tohoto dne. Nezaplacený úrok ke dni 5. 12. 2024 v době po rozebírané platbě činil 207,45 Kč (= 463,15 Kč – 255,70 Kč). Z jistiny touto platbou žalovaný nic neuhradil.

29. Úrok ve výši 25,86 % ročně z částky 11 500 Kč za období od 6. 12. 2024 (včetně) do 30. 1. 2025 (včetně), tj. za 56 dní, činí 455,69 Kč (≐ [11 500 Kč × 26 / 366 × 0,2586] + [11 500 Kč × 30 / 366 × 0,2586], kde 11 500 Kč je částka, z níž se úrok počítá; 26 je počet dní v období od 6. 12. 2024 včetně do 31. 12. 2024 včetně; 366 je počet dní v přestupném roce 2024; 30 je počet dní v období od 1. 1. 2025 včetně do 30. 1. 2025; 365 je počet dní v nepřestupném roce 2025 a 0,2586 představuje úrok 25,86 % ročně). Částkou 30,01 Kč uhrazenou dne 30. 1. 2025 tak žalovaný částečně zaplatil úrok přirostlý do tohoto dne. Nezaplacený úrok ke dni 30. 1. 2025 v době po rozebírané platbě činil 633,13 Kč (= 207,45 Kč + 455,69 Kč – 30,01 Kč). Z jistiny touto platbou žalovaný nic neuhradil.

30. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dohodnutých splátek, využila žalobkyně svého smluvně dojednaného oprávnění a ke dni 2. 5. 2025 učinila celý úvěr ihned splatný. Úrok ve výši 25,86 % ročně z částky 11 500 Kč za období od 31. 1. 2025 (včetně) do 2. 5. 2025 (včetně), tj. za 92 dní, činí 749,59 Kč (≐ 11 500 Kč × 92 / 365 × 0,2586). Ke dni 2. 5. 2025 tak dlužný úrok činí 1 382,72 Kč (= 749,59 Kč + 633,13 Kč).

31. V žalobě žalobkyně požaduje úhradu poplatku ve výši 194,41 Kč za vyplacení tranše úvěru. Tento poplatek byl ve smlouvě o revolvingovém spotřebitelském úvěru sjednán ve výši 1,99 % z čerpané částky, tj. ve výši 228,85 Kč (= 199 % z čerpané jistiny 11 500 Kč).

32. Na dlužné jistině, úroku přirostlému do 2. 5. 2025 (včetně) a poplatku za vyplacení tranše úvěru žalovaný dluží celkem 13 111,57 Kč (= 11 500 Kč na jistině + 1 382,72 Kč na úroku + 228,85 Kč na poplatku za vyplacení tranše úvěru) [I. výrok písm. a) tohoto rozsudku]. Z tohoto titulu žalobkyně požaduje v žalobě částku 24 408,41 Kč a její žaloba je tak nedůvodná v požadavku na zaplacení 11 296,84 Kč (= 24 408,41 Kč – 13 111,57 Kč), což soud deklaroval v II. výroku tohoto rozsudku.

33. Žalobkyně v žalobě požaduje po žalovaném úhradu úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 408,70 Kč, což má být podle žalobkyně součet jistiny a dlužného poplatku za vyplacení tranše úvěru, od 3. 5. 2025 do zaplacení. Soud uvádí, že protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. povinen žalobkyni zaplatit úrok z prodlení. Součet dlužné jistiny a dlužného poplatku za vyplacení tranše úvěru činí 11 728,85 Kč (= 11 500 Kč na jistině + 228,85 Kč na daném poplatku). Protože soud nemůže podle § 153 odst. 2 o. s. ř. překročit rozsah žaloby, rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 408,70 Kč od 3. 5. 2022 do zaplacení [I. výrok písm. b) tohoto rozsudku].III. Náklady řízení34. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch, na náhradu nákladů proto dopadá úprava v § 142 odst. 3 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř.

35. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 25. 9. 2017 sp. zn. 32 Cdo 1492/2017, za účelem objektivního určení úspěchu ve věci je třeba vycházet nejen z jistiny, ale i příslušenství, kterého se žalobkyně domáhala. Úspěch ve věci je totiž vždy nezbytné určit z celého předmětu řízení, a tudíž zohlednit taktéž žalobou uplatňované příslušenství pohledávky Pro určení přesné výše příslušenství je rozhodný stav v době vyhlášení rozhodnutí soudu (§ 154 odst. 1 o. s. ř.).

36. Úspěšná byla žalobkyně (ke dni rozhodnutí soudu, tj. 20. 3. 2026) s požadavkem na zaplacení částky 14 319,33 Kč která se skládá z těchto položek: 13 111,57 Kč [I. výrok písm. a) tohoto rozsudku], 1 207,76 Kč, jakožto úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 408,70 Kč od 3. 5. 2025 včetně do 20. 3. 2026 včetně [I. výrok písm. b) tohoto rozsudku].

37. V žalobě však žalobkyně požadovala (ke dni rozhodnutí soudu, tj. 20. 3. 2026) částku 25 616,17 Kč, která se skládá z těchto položek: 24 408,41 Kč, 1 207,76 Kč, jakožto úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 408,70 Kč od 3. 5. 2025 včetně do 20. 3. 2026 včetně.

38. Žalobkyně byla tedy úspěšná z 55,90 % (14 319,33 Kč / 25 616,17 Kč), žalovaný byl úspěšný ze zbylých 44,10 %. Žalobkyně tedy má nárok na náhradu nákladů řízení z 11,80 % (55,90 p. b. – 44,10 p. b.).

39. Plná výše náhrady nákladů řízení žalobkyně by dosáhla částky 5 027 Kč a skládala by se: z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 977 Kč; z mimosmluvní odměny advokátky za 3 úkony právní služby poskytnuté do podání žaloby včetně [jde o tyto úkony: 1) převzetí a příprava zastoupení, 2) předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem a 3) podání žaloby] v celkové výši 1 200 Kč, tj. ve výši 400 Kč za každý z těchto 3 úkonů právní služby [§ 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“)]. Na věc dopadá § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně uplatňuje obdobné žaloby opakovaně v mnoha případech, přičemž žaloby jsou podávány na ustáleném vzoru, v němž se mění pouze identifikační údaje žalovaného, výše dlužné jistiny, výše úroků a délka prodlení. z mimosmluvní odměny advokátky ve výši 2 100 Kč za úkon právní služby v podobě vyjádření ze dne 27. 2. 2026 (č. l. 74), jakožto podání ve věci samé (§ 7 bod 5. ve spojení s § 8 odst. 1 advokátního tarifu). z paušální náhrady hotových výdajů advokátky za 3 úkony právní služby poskytnuté do podání žaloby včetně v celkové výši 300 Kč, tj. ve výši 100 Kč spojené s každým ze 3 úkonů právní služby [§ 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu]. z paušální náhrady hotových výdajů advokátky ve výši 450 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu) spojených s podáním vyjádření ze dne 27. 2. 2026 (č. l. 74).

40. Žalobkyně má tedy vůči žalovanému právo na náhradu nákladů ve výši 593 Kč po zaokrouhlení na celé koruny (≐ 11,80 % z 5 027 Kč).