10 C 217/2025

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Petrem Závadským ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované 1 o zaplacení 24 600 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit:a) částku 14 496 Kč,b) úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 496 Kč od 15. 3. 2025 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobce po žalované domáhá zaplacení:a) částky 10 104 Kč,b) úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 300 Kč od 6. 1. 2025 do 14. 3. 2025,c) úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 300 Kč od 6. 2. 2025 do 14. 3. 2025,d) úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 104 Kč od 15. 3. 2025 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce advokáta , Jméno advokáta, na náhradě nákladů řízení částku 1 643 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se po žalované domáhá zaplacení částky 24 600 Kč, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 300 Kč od 6. 1. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 300 Kč od 6. 2. 2025 do zaplacení. Žalobce tvrdí, že dne 23. 12. 2023 s žalovanou uzavřel nájemní smlouvu, kterou žalované pronajal byt č. , hodnota, na adrese , adresa, . Doba nájmu uplynula dne 31. 12. 2024, žalovaná však ke dni skončení nájmu byt nevyklidila a nepředala žalobci, naopak jej bez právního důvodu užívala nadále. Žalobce dodal, že měl pro žalovanou připravenu nájemní smlouvu i pro období let 2025 a 2026, která však nebyla uzavřena z důvodu dluhu žalované na nájemném za rok 2024. Žalobce tvrdí, že výše nájemného a záloh pro rok 2025 činí částku 12 300 Kč, z čehož 8 641 Kč činí nájemné a 3 659 Kč činí zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Za měsíc leden 2025 žalobce po žalované požaduje zaplatit 12 300 Kč s úrokem z prodlení a za měsíc únor 2025 požaduje zaplatit rovněž 12 300 Kč s příslušenstvím.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a ani se nezúčastnila jednání konaného dne 6. 2. 2026, na které byla předvolána.I. Skutkový základ3. Na základě dokazování Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen „soud“) učinil následující skutkové závěry. Za každým z dílčích zjištění je kurzívou v závorce uveden důkazní prostředek, na jehož základě soud dané zjištění učinil.

4. Žalobce a žalovaná ve dech 22. 12. 2023 a 23. 12. 2023 podepsali nájemní smlouvu, kterou žalobce žalované pronajal byt č. , hodnota, na adrese , adresa, (dále jen „předmětný byt“). Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024 a strany výslovně vyloučily možnost prodloužení nájmu podle § 2285 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Nájemné činilo 7 248 Kč měsíčně a zálohy na služby spojené s užíváním bytu byly určeny rozpisem vypracovaným správcem nemovitosti, kterým je korporace , právnická osoba, (nájemní smlouva na č. l. 16).

5. Podle rozpisu od společnosti , právnická osoba, platného od 1. 1. 2024 činily zálohy na služby spojené s užíváním předmětného bytu dohromady 4 552 Kč měsíčně, jde o zálohy na teplo (1 400 měsíčně), na ohřev teplé užitkové vody (1 200 Kč měsíčně), na vodné a stočné (729 Kč měsíčně), na vodné pro teplou užitkovou vodu (403 Kč měsíčně), na elektřinu ve společných prostorách domu (100 Kč měsíčně), na úklid společných prostor domu (150 Kč měsíčně), na provozu výtahu (400 Kč měsíčně), na provoz společné televizní antény (25 Kč měsíčně), na odečet topných nákladů (25 Kč měsíčně) a na správu (120 Kč měsíčně) (výpočtový list na č. l. 22).

6. Žalovaná po skončení sjednané doby nájmu (od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024) předmětný byt žalobci nepředala zpět (negativní skutkové tvrzení žalobce).

7. Žalobce měl pro žalovanou připravenu k danému bytu nájemní smlouvu pro období od 1. 1. 2025 do 31. 12. 2026 s nájemným ve 8 641 Kč měsíčně pro rok 2025 a nájemným ve výši 10 035 Kč pro rok 2026. Zálohy na služby spojené s užíváním bytu měly být opět určeny rozpisem vypracovaným správcem nemovitosti. Tuto nájemní smlouvu však žalovaná nepodepsala (nájemní smlouva na č. l. 19). Jak v žalobě uvedl žalobce, tato nájemní smlouva, která by pokrývala období let 2025 a 2026, nebyla uzavřena z důvodu dluhu žalované na nájemném za rok 2024.

8. Podle rozpisu od společnosti , právnická osoba, platného od 1. 1. 2025 činily zálohy na služby spojené s užíváním předmětného bytu dohromady 3 659 Kč měsíčně, jde o zálohy na teplo (1 000 měsíčně), na ohřev teplé užitkové vody (707 Kč měsíčně), na vodné a stočné (729 Kč měsíčně), na vodné pro teplou užitkovou vodu (403 Kč měsíčně), na elektřinu ve společných prostorách domu (100 Kč měsíčně), na úklid společných prostor domu (150 Kč měsíčně), na provozu výtahu (400 Kč měsíčně), na provoz společné televizní antény (25 Kč měsíčně), na odečet topných nákladů (25 Kč měsíčně) a na správu (120 Kč měsíčně) (výpočtový list na č. l. 23).

9. Žalobce dne 7. 3. 2025 žalované zaslal předžalobní výzvu ze dne 7. 3. 2025, v níž ji vyzval k úhradě do 14. 3. 2025 (předžalobní výzva na č. l. 24; podací lístek na č. l. 25). Předžalobní výzvu pošta dne 13. 3. 2025 dopravila na adresu žalované, kterou však nezastihla, proto tohoto dne zásilku dne uložila. V úložní době si žalovaná zásilku nevyzvedla (informace z webové aplikace sledování zásilek od České pošty na č. l. 34).II. Hodnocení soudu10. Soud vyhodnotil, že žalobce a žalovaná dne 23. 12. 2023 uzavřeli nájemní smlouvu k bytu, na kterou dopadá úprava v § 2235 a násl. občanského zákoníku.

11. V nájemní smlouvě podepsané ve dnech 22. 12. 2023 a 23. 12. 2023 byl sjednán nájem na dobu určitou od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024. Uplynutím dne 31. 12. 2024 nájem skončil, neboť strany nesjednaly žádnou nájemní smlouvu na navazující období. Strany přitom výslovně vyloučily možnost prodloužení nájmu podle § 2285 občanského zákoníku.

12. Podle § 2292 občanského zákoníku platí: Nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

13. Žalovaná předmětný byt po skončení nájmu neodevzdala žalobci, porušila tak svou povinnost podle § 2292 odst. 1 věty první občanského zákoníku.

14. Podle § 2295 občanského zákoníku platí: Pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

15. Poslední výše sjednaného nájemného v posuzované věci činila 7 248 Kč měsíčně, jak vyplývá z nájemní smlouvy podepsané ve dnech 22. 12. 2023 a 23. 12. 2023. Žalobce tak má z titulu náhrady ve smyslu § 2295 občanského zákoníku nárok na zaplacení částky 14 496 Kč (= 2 × 7 248 Kč). Soud doplňuje, že jde o nárok podle § 2295 občanského zákoníku, přičemž § 2295 občanského zákoníku představuje speciální úpravu k obecné úpravě bezdůvodného obohacení v § 2991 a násl. občanského zákoníku. Odkaz žalobce na § 2991 odst. 1 občanského zákoníku je tak nepřípadný ve vztahu k náhradě za užívání předmětného bytu po skončení nájmu.

16. V žalobě svůj požadavek na úhradu spojenou s užíváním bytu po 2 měsíce po skončení nájmu (leden 2025 a únor 2025) žalobce odvozoval od nájmu ve výši 8 641 Kč, který byl uveden v nájemní smlouvě, kterou měl žalobce pro žalovanou připravenu pro roky 2025 a 2026, ale která nebyla nikdy uzavřena. Žalobce se tak za leden 2025 a únor 2025 z titulu užívání bytu po skončení nájmu po žalované domáhal zaplacení částky 17 282 Kč (= 2 × 8 641 Kč). Údaj o nájmu v nikdy neuzavřené smlouvě o nájmu však postrádá jakoukoli relevanci. Nelze z něj tak vycházet pro účely vyčíslení výše náhrady, která žalobci náleží podle § 2295 občanského zákoníku. Protože žalobce požaduje více, než mu náleží, je jeho žaloba nedůvodná v částce 2 786 Kč (= 17 282 Kč – 14 496 Kč), co se týče nároků spojených s užíváním předmětného bytu v lednu 2025 a únoru 2025 po skončení nájmu.

17. Splatnost nároku na náhradu ve smyslu § 2295 občanského zákoníku není v zákoně speciálně upravena, užije se proto obecná úprava v § 1958 odst. 2 občanského zákoníku podle něhož platí: Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

18. Žalobce žalovanou vyzval k úhradě za užívání předmětného bytu za období leden 2025 až únor 2025 v předžalobní výzvě, kde platbu požadoval do 14. 3. 2025. Splatnost tak byla podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku určena ke dni 14. 3. 2025. Protože požadované platby za užívání bytu žalovaná nezaplatila, dostala se od 15. 3. 2025 (včetně) do prodlení s úhradou peněžitého závazku a je podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. hradit úroky z prodlení. Konkrétně je žalovaná povinna zaplatit úroky z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 496 Kč od 15. 3. 2025 do zaplacení.

19. Splatnost náhrady podle § 2285 občanského zákoníku nelze odvíjet od dohody o splatnosti nájemného v nájemní smlouvě, neboť náhrada podle § 2285 občanského zákoníku je odlišné plnění od nájmu. Žalobce přitom při požadavku na náhradu za užívání bytu po skončení nájmu nesprávně vychází ze splatnosti nájemného (splatné bylo 5. den v kalendářním měsíci).

20. Žalobce dále po žalované požaduje částku 7 318 Kč (= 2 × 3 659 Kč) na zálohách za služby spojené s užíváním předmětného bytu za leden 2025 a únor 2025.

21. Soud konstatuje, že § 2295 občanského zákoníku se vztahuje jen na samotné užívání bytu po skončení nájmu, nedopadá na úhrady za služby spojené s užíváním bytu (zajištění dodávky elektřiny, vody, tepla, internet, úklid společných prostor, provoz společné televizní antény atd.), tím méně na zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Ve vztahu ke službám spojeným s užíváním bytu nelze pro dobu po skončení nájmu užít ani ujednání v nájemní smlouvě, neboť nájemní smlouva upravuje povinnost k hrazení záloh na služby spojené s užíváním bytu a vypořádání přeplatku či nedoplatku na těchto zálohách jen ve vztahu k období trvání nájmu, nikoli ve vztahu k období po skončení nájmu.

22. Na nároky za služby spojené s užíváním bytu spotřebované v období po skončení nájmu se tak užije úprava bezdůvodného obohacení v § 2991 a násl. občanského zákoníku, pokud zde není zvláštní dohoda stran k hrazení za tyto služby spotřebované po skončení nájmu. Žádnou takovou dohodu pro služby spotřebované v době po skončení nájmu žalobce netvrdí.

23. Žalobce nemá nárok na nějaké zálohy za služby spojené s užíváním bytu, které byly spotřebovány v období po skončení nájmu. Úprava bezdůvodného obohacení totiž nikde nepočítá s tím, že by se na bezdůvodné obohacení měly hradit nějaké zálohy. Lze uvažovat toliko o nároku z titulu bezdůvodného obohacení na náhradu za skutečně spotřebované služby spojené s užíváním bytu. Pro takový nárok je třeba tvrdit a prokázat přesný objem spotřebovaných služeb (množství spotřebované elektřiny, vody, tepla, rozúčtovaných nákladů na úklid společných prostor atd.), typicky na základě vyúčtování jejich skutečné výše (srov. rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 2. 2015 čj. 34 C 414/2014-37, publikovaný v Souboru rozhodnutí soudů ČR nižších stupňů dle nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích, dostupný též on-line ze systému ASPI).

24. Soud žalobci adresoval písemnou výzvu k předložení vyúčtování služeb spojených s užíváním předmětného bytu skutečně spotřebovaných v lednu 2025 a únoru 2025, případně k uvedení, v jakém množství a ceně tyto služby v uvedených měsících žalovaná v předmětném bytě spotřebovala. Současně soud v písemné výzvě žalobce vyzval k předložení důkazů v daném směru a poučil jej o následcích nevyhovění výzvě. Tuto výzvu soud žalobci skrze jeho zástupce doručil dne 17. 10. 2025 (viz č. l. 26). Na danou výzvu žalobce nereagoval. Omluvenou neúčastní sebe i svého zástupce se žalobce připravil o možnost, aby si tuto výzvu vyslechl znovu při soudním jednání konaném dne 6. 2. 2026.

25. Pro neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene soud zamítl žalobu v části, v níž se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 7 318 Kč (= 2 × 3 659 Kč) z titulu záloh na služby spojené s užíváním předmětného bytu spotřebovaných v lednu 2025 a únoru 2025. Žalobce nemá nárok na žádnou zálohu na takové služby spotřebované v lednu 2025 a únoru 2025, přičemž netvrdil a ani neprokázal výši a cenu těchto služeb skutečně spotřebovaných v lednu 2025 a únoru 2025.

26. Soud shrnuje, že žaloba je důvodná v požadavku na zaplacení částky 14 496 Kč z titulu náhrady ve smyslu § 2295 občanského zákoníku za užívání předmětného bytu po skončení nájmu, a to za jeho užívání v lednu 2025 a únoru 2025, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 496 Kč od 15. 3. 2025 do zaplacení.

27. Žaloba je naopak nedůvodná v požadavku na zaplacení: částky 10 104 Kč, kterou tvoří částka 2 786 Kč, jakožto část požadované náhrady za užívání bytu v lednu 2025 a únoru 2025 (viz bod 16. výše), a částka 7 318 Kč požadovaná z titulu záloh na služby spojené s užíváním daného bytu spotřebované v lednu 2025 a únoru 2025 (viz bod 25. výše), úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 300 Kč od 6. 1. 2025 do 14. 3. 2025, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 300 Kč od 6. 2. 2025 do 14. 3. 2025, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 104 Kč od 15. 3. 2025 do zaplacení.III. Náklady řízení28. Žalobce měl ve věci částečný úspěch, na náhradu nákladů proto dopadá úprava v § 142 odst. 3 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř.

29. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 25. 9. 2017 sp. zn. 32 Cdo 1492/2017, za účelem objektivního určení úspěchu ve věci je třeba vycházet nejen z jistiny, ale i příslušenství, kterého se žalobce domáhal. Úspěch ve věci je totiž vždy nezbytné určit z celého předmětu řízení, a tudíž zohlednit taktéž žalobou uplatňované příslušenství pohledávky Pro určení přesné výše příslušenství je rozhodný stav v době vyhlášení rozhodnutí soudu (§ 154 odst. 1 o. s. ř.).

30. Ke dni rozhodnutí soudu (6. 2. 2026) dosáhla částka, v níž byl žalobce s žalobou úspěšný, výše 16 063,95 a skládá se z následujících položek: částky 14 496 Kč [I. výrok písm. a)]; částky 1 567,95 [I. výrok písm. b)], jakožto úroku ve výši 12 % ročně z částky 14 496 Kč od 15. 3. 2025 do 6. 2. 2026, tj. za 329 dní (1 567,95 Kč ≐ 14 496 Kč × 329 / 365 × 0,12, kde 14 496 Kč je dlužná částka; 329 je počet dní od 15. 3. 2025 včetně do 6. 2. 2026 včetně; 365 je počet dní v nepřestupném roce a 0,12 představuje úrok z prodlení 12 % ročně).

31. Částka, jíž se žalobce domáhal (ke dni rozhodnutí soudu, tj. ke dni 6. 2. 2026), dosáhla výše 27 685,44 Kč a skládá se z těchto položek: částky 24 600 Kč; částky 1 605,40 Kč, jakožto úroku ve výši 12 % ročně z částky 12 300 Kč od 6. 1. 2025 do 6. 2. 2026, tj. za 397 dní (1 605,40 Kč ≐ 12 300 Kč × 397/365 × 0,12); částky 1 480,04 Kč, jakožto úroku ve výši 12 % ročně z částky 12 300 Kč od 6. 1. 2025 do 6. 2. 2026, tj. za 366 dní (1 605,40 Kč ≐ 12 300 Kč × 366/365 × 0,12).

32. Žalobce tak byla úspěšný z 58,02 % (16 063,95 Kč / 27 685,44 Kč) a neúspěšný ve zbylých 41,98 %. Náleží mu tedy náhrada nákladů z 16,04 % (58,02 p. b. – 41,98 p. b.).

33. Plná náhrada nákladů řízení by dosáhla výše 10 240,50 Kč a skládala by se z následujících položek: zaplaceného soudního poplatku ve výši 984 Kč, mimosmluvní odměny advokáta ve výši 6 300 Kč za 3 úkony právní služby. Odměna činí 2 100 Kč za každý úkon právní služby (§ 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb [advokátní tarif], ve znění pozdějších předpisů; dále jen „advokátní tarif“). Poskytnutými úkony byly 1) převzetí a příprava zastoupení na základě smlouvy o poskytování právních služeb, 2) předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem, 3) podání žaloby, jakožto návrhu ve věci samé.) paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 1 350 Kč (= 3 × 450 Kč), tj. ve výši 450 Kč spojené s každým ze 3 poskytnutých úkonů právní služby (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 1 606,50 (= 21 % z částky 7 650 Kč, kterou tvoří součet mimosmluvní odměny advokáta ve výši 6 300 Kč a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 1 350 Kč)

34. Žalobce má tedy nárok na náhradu nákladů po zaokrouhlení na celé koruny ve výši 1 643 Kč (≐ 0,1604 × 10 240,50 Kč).