10 C 230/2025

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Petrem Závadským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 16 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč ve splátkách po 500 Kč měsíčně splatných do 16. dne v kalendářním měsíci počínaje kalendářním měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž žalobkyně po žalovaném požaduje zaplatit:a) úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 16 000 Kč od 12. 8. 2025 do zaplacení,b) částku 1 000 Kč na nákladech spojených s uplatněním pohledávky.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, na náhradě nákladů řízení 2 153 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení: částky 16 000 Kč, kterou tvoří dlužná jistina ze smlouvy o spotřebitelském úvěru; úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 16 000 Kč od 12. 8. 2025 do zaplacení; částky 1 000 Kč na nákladech spojených s uplatněním pohledávky.

2. Žalobkyně tvrdí, že dne 17. 4. 2025 uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalovanému vyplatila 16 000 Kč. Žalovaný podle jejích tvrzení nedodržel dohodnutý režim splátek a dostal se do prodlení hned s první splátkou ve výši 4 000 Kč splatnou dne 15. 5. 2025. Žalobkyně tvrdí, že žalovanému zaslala 2 upomínky. Protože však ani přes upomínky nezaplatil, využila svého smluvně dojednaného práva a zesplatnila celý závazek žalovaného ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Za zaslání 2 upomínek žalobkyně požaduje úhradu nákladů ve výši 1 000 Kč spojených s uplatněním pohledávky.

3. Ve věci Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen „soud“) vydal elektronický platební rozkaz ze dne 5. 9. 2025 čj. EPR , č. účtu, -16, jímž žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částky požadované v žalobě. Elektronický platební rozkaz byl žalovanému doručen do vlastních rukou dne 10. 9. 2025 a v otevřené lhůtě proti němu žalovaný podal odpor, čímž se elektronický platební rozkaz podle § 174a odst. 3 ve spojení s § 174 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), ze zákona ruší., právnická osoba, podaném odporu (č. l. 11) žalovaný nezpochybnil, že žalobkyni nevrátil částku, která mu byla poskytnuta na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalovaný však nesouhlasí s částkou požadovanou v žalobě, neboť se domnívá, že před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně nezkoumala jeho úvěruschopnost. Žalovaný tvrdí, že dluh vznikl v důsledku jeho problému s hazardem. Dále zmínil, že v minulosti svou dluhovou situaci řešil návrhem na povolení oddlužení u Krajského soudu v , adresa, (dále jen „krajský soud“), které bylo ukončeno 3. 7. 2024. V minulosti se žalovaný podle svých slov dostal do platební neschopnosti z důvodu zhoršení zdravotního stavu, což vedlo ke ztrátě zaměstnání. Žalovaný měl příjem jen z invalidního důchodu a s ohledem na svoji nemoc a závislost na gamblingu v krizové situaci podal žádost o spotřebitelský úvěr v době, kdy byl stále zapsán v insolvenčním rejstříku. Žalovaný se domnívá, že žalobkyně měla možnost zjistit si informace o úvěrech, které žalovaný nesplácel. Žalovaný tvrdí, že jeho současná majetková situace neumožňuje zaplatit celou částku požadovanou v žalobě najednou. Žádá proto o umožnění splátek jistiny po 300 Kč měsíčně a splátek ve výši 200 Kč, co se týče nákladů řízení. Vyšší splátky by byly pro žalovaného likvidační, neboť má více dluhů po splatnosti.

5. Ve vyjádření ze dne 10. 10. 2025 (č. l. 67) k podanému odporu žalobkyně uvedla, že pro účely zkoumání úvěruschopnosti si od žalovaného vyžádala kopii 2 dokladů totožnosti a výpis z účtu za poslední 3 měsíce. Žalobkyně tvrdí, že využívá služeb 2 externích společností, a to , právnická osoba, ., která poskytuje relevantní bankovní údaje o klientovi, a , právnická osoba, ., která se zaměřuje na pokročilou analýzu těchto dat. Žalovaný při vyřizovaní úvěru ve svém on-line bankovnictví autorizoval sdílení dat mezi svou bankou a společností , Anonymizováno, . Tímto způsobem žalobkyně získala přístup k údajům o stavu a pohybech na jeho účtu. Žalobkyně dále žalovaného lustrovala v insolvenčním rejstříku (zde zjistila, že se žalovaný nenachází v proces insolvence), databázi odcizených dokladů (doklady žalovaného nebyly hlášeny jako ztracené ani jako odcizené), centrální evidenci exekucí (zde zjistila, že proti žalovanému nebyla vedena exekuce), v registru , Anonymizováno, (podle tohoto registru měl žalovaný dobrou platební morálku) a interní databázi (zde nebyly o žalovaném negativní informace). Poté žalobkyně podle svých tvrzení analyzovala získaná data a shledala, že si žalovaný může dovolit hradit splátky až do výše 5 570 Kč. Žalobkyně přitom vycházela z příjmu žalovaného ve výši 20 500 Kč měsíčně, jeho výdajů na bydlení ve výši 4 000 Kč, jeho nákladů na jídlo a běžné zboží ve výši 3 000 Kč měsíčně a toho, že dosavadní závazky splácí po 5 000 Kč měsíčně. K sázkovým hrám žalobkyně poznamenala, že úvěr neposkytuje žadatelům, kteří na hazardní hry utratí 10 000 Kč a více za měsíc. Žalobkyně zjistila, že žalovaný prosázel 2 430 Kč měsíčně, což podle jejího názoru nebylo na překážku jeho schopnosti splácet zvažovaný úvěr. Po celkovém vyhodnocení žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný je schopen splácet nové závazky až do výše 5 570 Kč měsíčně, aniž by tím byla dotčena jeho tehdejší životní úroveň.

6. Ke svým majetkovým poměrům žalovaný v podání doručeném dne 11. 11. 2025 (č. l. 98) žalovaný uvedl, že jeho jediným příjmem je invalidní důchod III. stupně ve výši 20 843 Kč měsíčně a příspěvek na mobilitu ve výši 900 Kč měsíčně. Tvrdí, že bydlí u své matky a na bydlení jí přispívá částkou 2 500 Kč měsíčně. Dále tvrdí, že jeho výdaje na jídlo a hygienické potřeby činí 3 500 Kč měsíčně, na léky vydá 500 Kč až 600 Kč měsíčně a za telefon platí 700 Kč měsíčně. Dále žalovaný uvedl, že v souvislosti se svou závislostí na hazardních hrách se rychle zadlužil. Jeho matka se mu snažil pomoci, a proto mu zprvu poskytla své úspory a poté si vzala půjčku u , právnická osoba, a mBank. Žalovaný tvrdí, že finanční prostředky na jeho účtu představovaly i tyto půjčky poskytnuté matce, které použil na úhradu svých dluhů. Peníze od matky jí žalovaný podle svých slov splácí po 8 000 Kč měsíčně. Pro problémy se závislostí na hazardu si žalovaný ke konci října 2025 zrušil svůj účet u Raiffeisenbank a důchod si nechává zaslat na matčin účet, aby se nemohl dále zadlužovat. Žalovaný se domnívá, že jeho aktuální dluhy dosahují výše 300 000 Kč. Dodal, že by měl k 8. 12. 2025 nastoupit na léčení své závislosti do , adresa, a že trpí , jméno FO, nemocí.I. Rozhodnutí bez nařízení jednání7. Soud ve věci v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl bez nařízení jednání, neboť jak žalobkyně, tak žalovaný s tím vyjádřili souhlas (viz č. l. 100 a č l. 116), a lze rozhodnout na základě účastníky předložených listin.II. Skutková zjištění soudu8. Soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům U každého z dílčích skutkových zjištění je v závorce uveden důkazní prostředek, z nějž příslušné zjištění soud čerpal.9. [Předsmluvní informace] Žalovaný se u žalobkyně zajímal o získání spotřebitelského úvěru a v dané souvislosti mu žalobkyně poskytla předsmluvní informaci o zamýšleném úvěru, která zahrnovala mj. specifikaci výše úvěru 16 000 Kč, informaci o 12 splátkách po 4 000 Kč hrazených měsíčně s tím, že s poslední splátkou se hradí též jistina 16 000 Kč, informaci o úrokové míře 25 % měsíčně a roční procentní sazbě nákladů (RPSN) 1 356 % (předsmluvní informace na č. l. 14).10. [Smlouva o spotřebitelském úvěru] Posléze žalovaný a zástupce žalobkyně dne 17. 4. 2025 podepsali smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , žalovaný tak učinil skrze elektronickou aplikaci , Anonymizováno, . Smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému neúčelový úvěr ve výši 16 000 Kč (čl. 4.2. smlouvy) s úrokovou sazbou 25 % měsíčně, tj. 300 % ročně (čl. 5.1. smlouvy) Žalovaný se zavázal hradit 12 splátek úroku ve výši 4 000 Kč měsíčně s tím, že těmito splátkami je hrazen jen úrok, nikoli jistina. Společně s poslední (12.) splátkou měla být uhrazena i jistina 16 000 Kč (čl. 5.1. smlouvy). V případě prodlení žalovaného s úhradou splátky se žalobkyně zavázala zaslat mu postupně 2 upomínky, za každou z nich se žalovaný zavázal zaplatit 500 Kč. Pokud ani po 2 upomínkách nedojde k úhradě, je žalobkyně oprávněna zesplatnit jistinu úvěru (čl. 5.4. a 5. 5. smlouvy) (smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru na č. l. 17). Vedle podpisu smlouvy žalovaný žalobkyni současně ze svého účtu zaslal tzv. verifikační platbu ve výši 1 Kč (potvrzení o platbě na č. l. 28) a svou totožnost prokazoval zaslanou kopií občanského a řidičského průkazu (kopie dokladů na č. l. 76 až 78).11. [Zkoumání úvěruschopnosti] Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně posuzovala na základě údajů, které jí o sobě žalovaný sdělil. Údaje od něj současně kontrolovala a korigovala podle údajů, které zjistila z výpisu z jeho účtu. Žalobkyně tak vyšla z příjmu žalovaného ve výši 20 500 Kč měsíčně, z jeho nákladů na bydlení ve výši 4 000 Kč měsíčně (šlo o korekci údajů o žalovaného, který dané náklady deklaroval výši 2 500 Kč měsíčně), jeho nákladů na potraviny a běžné zboží ve výši 3 000 Kč (žalovaný deklaroval tyto údaje ve výši 4 000 Kč), z údajů o jeho splátkách dosavadních dluhů po 5 000 Kč měsíčně a z toho, že žalovaný prosází 2 430 Kč měsíčně. Žalobkyně shledala, že žalovaný je schopen hradit splátky nových závazků ve výši až 5 570 Kč měsíčně. Žalobkyně dále žalovaného lustrovala v insolvenčním rejstříku (zde zjistila, že se žalovaný nenachází v proces insolvence), databázi odcizených dokladů (doklady žalovaného nebyly hlášeny jako ztracené ani jako odcizené), centrální evidenci exekucí (zde zjistila, že proti žalovanému nebyla vedena exekuce), v registru , Anonymizováno, (podle tohoto registru měl žalovaný dobrou platební morálku) a interní databázi (zde nebyly o žalovaném negativní informace) (posouzení úvěruschopnosti na č. l. 21 a násl.).12. [Údaje z účtu žalovaného] Pro účely posouzení své úvěruschopnosti žalovaný umožnil žalobkyni dálkový přístup k údajům na svém účtu za období od 1. 1. 2025 do 17. 4. 2025 ve strojové podobě (data na č. l. 79 až č. l. 87). Z výpisů z jeho účtu mj. za toto období vyplynulo následující: [Leden 2025] V lednu 2025 obdržel žalovaný doplatek důchodu ve výši 21 346 Kč a od své matky , jméno FO, obdržel celkem 6 300 Kč (výpis z účtu na č. l. 57). [, adresa, ] V únoru 2025 obdržel žalovaný invalidní důchod ve výši 20 843 Kč. Od matky obdržel celkem 11 250 Kč a od , jméno FO, celkem 6 500 Kč. V únoru 2025 obdržel od , právnická osoba, spotřebitelský úvěr (zápůjčku) ve výši 10 000 Kč (výpis z účtu na č. l. 53). [Březen 2025] V březnu 2025 obdržel žalovaný invalidní důchod ve výši 20 843 Kč a od své matky obdržel celkem 16 900 Kč. V březnu 2025 žalovaný přijal úvěry (půjčky) v celkové výši nejméně 72 700 Kč, a to od , právnická osoba, , od , Anonymizováno, .cz, od , právnická osoba, , od , Anonymizováno, a od , právnická osoba, . Na konci kalendářního měsíce vykazoval účet žalovaného jen malý zůstatek 50,65 Kč (výpis z účtu na č. l. 48). [Duben 2025] V dubnu 2025 obdržel žalovaný invalidní důchod ve výši 20 843 Kč a úvěry (půjčky) v celkové výši nejméně 75 500 Kč, a to od , právnická osoba, , , Anonymizováno, .cz a od , Anonymizováno, a od žalobkyně, od níž dne 22. 4. 2025 obdržel 16 000 Kč na základě posuzované smlouvy o spotřebitelském úvěru. Do 17. 4. 2025, tj. do doby podpisu posuzované smlouvy o úvěru přijal na úvěrech (půjčkách) 39 500 Kč. Na konci kalendářního měsíce vykazoval účet žalovaného jen zůstatek 15 853,65 Kč (výpis z účtu na č. l. 47). [Květen 2025] V květnu 2025 obdržel žalovaný invalidní důchod ve výši 20 843 Kč a úvěry (půjčky) v celkové výši nejméně 142 440 Kč, a to od , Anonymizováno, .cz, od , právnická osoba, , od , Anonymizováno, a od , Anonymizováno, . Na konci kalendářního měsíce vykazoval účet žalovaného zůstatek 0 Kč. Z výpisu je patrné, že jen díky novým úvěrům (půjčkám) byl žalovaný schopen hradit splátky stávajících dluhů (výpis z účtu na č. l. 42).13. [Upomínky] Žalovaný nezaplatil již první dohodnutou splátku ve výši 4 000 Kč splatnou dne 15. 5. 2025. Žalobkyně mu proto zaslala upomínku č. , hodnota, ze dne 20. 5. 2025, v nějž jej vyzvala k úhradě této splátky (4 000 Kč) společně s poplatkem ve výši 500 Kč za upomínku (upomínka č. , hodnota, na č. l. 30 a e-mail s touto upomínkou na č. l. 31). Následně mu zaslala ještě upomínku č. , hodnota, ze dne 5. 6. 2025, v níž jej opět vyzvala k úhradě splátky (4 000 Kč) a poplatků za 2 upomínky v celkové výši 1 000 Kč, tj. 500 Kč za každou upomínku (upomínka č. , hodnota, na č. l. 32 a e-mail s touto upomínkou na č. l. 32).14. [Předžalobní upomínka, zesplatnění úvěru] Jelikož žalovaný požadované částky nezaplatil, zaslala mu žalobkyně předžalobní výzvu ze dne 28. 7. 2025, v níž jej současně informovala o zesplatnění jistiny úvěru. Do dispoziční sféry žalovaného byla předžalobní upomínka doručena dne 6. 8. 2025 (předžalobní upomínka na č. l. 34, podací lístek na č. l. 35, výpis z aplikace sledování zásilek od , právnická osoba, na č. l. 36).15. [K žalovanému] Žalovaný pobírá invalidní důchod pro invaliditu III. stupně. Od 1. 1. 2025 je výše jeho důchodu 20 843 Kč (rozhodnutí , právnická osoba, na č. l. 105). Bydlí u své matky , jméno FO, , které na bydlení přispívá částkou 2 500 Kč měsíčně. Na jídlo a hygienické potřeby žalovaný vydá 3 500 Kč měsíčně a na telefon 700 Kč měsíčně (čestné prohlášení matky žalovaného na č. l. 104). Žalovaný trpí od roku 2021 Parkinsonovou nemocí. Od prosince 2025 má nastoupit na odvykací léčbu pro nutkání hrát hazardní hry (ambulantní zpráva na č. l. 109). Psychiatr, k němuž žalovaný přišel s psychickými potížemi poté, co jej opustila přítelkyně, žalovanému diagnostikoval poruchu přizpůsobení a doporučil mu hospitalizaci v psychiatrické nemocnici v Písku (ambulantní zpráva ze dne 5. 5. 2025 na č. l. 101). Žalovaný splácí své matce , jméno FO, 8 000 Kč měsíčně, neboť mu matka poskytla půjčku na úhradu jeho dosavadních dluhů. Takto mu půjčila všechny své úspory a dále se sama zadlužila u , právnická osoba, a , Anonymizováno, , aby mohla žalovanému půjčit (čestné prohlášení matky žalovaného na č. l. 104). Žalovaný v minulosti úspěšně absolvoval oddlužení, neboť krajský soud usnesením ze dne 3. 7. 2024 čj. KSCB , spisová značka, -B-12 vzal na vědomí, že žalovaný splnil oddlužení a osvobodil žalovaného od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny (údaje přístupné z insolvenčního rejstříku).III. Hodnocení soudu16. Po hmotněprávní stránce na posuzovanou věc dopadá úprava v § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), a v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

17. Soud vyhodnotil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákona, na kterou dopadá též úprava v zákoně o spotřebitelském úvěru. Smlouva byla uzavřena za užití prostředků komunikace na dálku (skrze internet), což právní řád umožňuje. Žalovaný nijak nezpochybňuje, že projevil vůli uzavřít posuzovanou smlouvu.

18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí: Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Soud konstatuje, že poskytovatel úvěru se při zkoumání úvěruschopnosti zájemce o úvěr nemůže spoléhat jen na informace od spotřebitele, ale musí je rovněž ověřovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (N 32/92 SbNU 334), bod 19.; rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 CA Consumer Finance proti , jméno FO, a dalším, bod 37.; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná z https://nalus.usoud.cz; rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z https://curia.europa.eu).

20. Žalobkyně si v posuzované věci od žalovaného vyžádala informace o jeho finanční situaci. Současně si v součinnosti s žalovaným zjednala přístup k informacím o stavu a pohybech na jeho účtu za období 3 měsíců předcházejících uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobkyni tedy nelze vytýkat, že by si neopatřila dostatečný podklad, na jehož základě mohla ověřit a korigovat údaje, které jí o své finanční situaci žalovaný sdělil.

21. Z výpisů z účtu žalovaného, které měla žalobkyně k dispozici, ovšem jasně vyplývají skutečnosti, které zakládají důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet posuzovaný spotřebitelský úvěr. Žalovaný tedy v době jednání o uzavření posuzované smlouvy o spotřebitelském úvěru nebyl úvěruschopný a žalobkyně to mohla a měla z předložených výpisů zjistit. Pravidelný příjem žalovanému v rozhodné době plynul jen z invalidního důchodu ve výši 20 843 Kč měsíčně. V únoru 2025 (tj. 2 měsíce před uzavřením posuzované smlouvy o spotřebitelském úvěru) si žalovaný vzal spotřebitelský úvěr (zápůjčku) ve výši 10 000 Kč V březnu 2025 si vzal spotřebitelské úvěry (půjčky) ve výši nejméně 72 700 Kč a od 1. 4. 2025 do 17. 4. 2025 (tj. před uzavřením posuzované smlouvy) žalovaný přijal další spotřebitelské úvěry (půjčky) ve výši 39 500 Kč (společně s posuzovaným úvěrem by šlo o 55 500 Kč). Od 1. 2. 2025 do 17. 4. 2025 si tak žalovaný půjčil nejméně 122 200 Kč, tj. částku, která téměř 6krát převyšuje jeho pravidelný měsíční příjem. Žalovaný tedy vykazoval znaky nezodpovědného jednání, kdy v krátkém čase přijal spotřebitelské úvěry (půjčky), které byly nepřiměřené jeho příjmům. Již na základě těchto skutečností byly dány závažné a podložené pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet jakýkoli další (nový) dluh. Žalovaný tak nebyl úvěruschopný.

22. Žalobkyně deklaruje, že žalovaného lustrovala v insolvenčním rejstříku. Musela si tedy být vědoma, že žalovaný necelý rok před uzavřením posuzované smlouvy úspěšně prošel oddlužením, když krajský soud usnesením ze dne 3. 7. 2024 čj. KSCB , spisová značka, -B-12 vzal na vědomí, že žalovaný splnil oddlužení a osvobodil jej od pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny. I s ohledem na teprve nedávno ukončené insolvenční řízení s žalovaným měla žalobkyně dbát zvýšené obezřetnosti, bylo-li z výpisu z účtů žalovaného z doby krátce před uzavřením posuzované smlouvy o spotřebitelském úvěru patrné, že žalovaný přijímá celou řadu finančních závazků. Rovněž kombinace nedávno prodělaného oddlužení s informací o tom, že si žalovaný začal brát spotřebitelské úvěry (půjčky) ve velkém rozsahu, byla známkou toho, že není úvěruschopný.

23. Z výpisů z účtů žalovaného je patrné, že od svých příbuzných (matky a , jméno FO, ) přijal v lednu 2025 celkem 6 300 Kč, v únoru 2025 celkem 17 750 Kč a v březnu 2025 celkem 16 900 Kč. Soud však konstatuje, že obdržel-li zájemce o úvěr v minulosti od svých příbuzných určité finanční plnění, nemůže se poskytovatel úvěru spoléhat na to, že příbuzní zájemce o úvěr mu budou i nadále posílat nemalé finanční prostředky, ledaže by zájemce o úvěr poskytovateli úvěru doložil, že jsou mu jeho příbuzní právně zavázání poskytovat určité finanční plnění (např. z titulu výživného, ze smlouvy o důchodu, jako splátku půjčky) apod. Neopatří-li si však poskytovatel úvěru důkaz o tom, že zájemce o úvěru má právní nárok na další budoucí platby od svých příbuzných, není možno při posuzování úvěruschopnosti vycházet z toho, že příbuzní zájemce o úvěr mu budou nadále poskytovat nějaké peněžní plnění. V podmínkách posuzované věci to znamená, že ze skutečnosti, že matka žalovaného a , jméno FO, žalovanému před uzavřením posuzované smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytly nemalé peníze, nebylo možno dovozovat, že tak budou činit i po uzavření této smlouvy.

24. Soud tak vyhodnotil, že žalovaný v době jednání o uzavření posuzované smlouvy o spotřebitelském úvěru nebyl úvěruschopný a žalobkyně to mohla a měla z předložených výpisů zjistit. I přesto žalobkyně žalovanému v rozporu s § 86 odst. 1 větou poslední zákona o spotřebitelském úvěru poskytla spotřebitelský úvěr.

25. Žalovaný v odůvodnění podaného odporu zmínil, že v době uzavírání posuzované smlouvy o spotřebitelském úvěru byl závislý na hazardních hrách. Soud konstatuje, že informace o této závislosti nefiguruje mezi informacemi, které o sobě před uzavřením smlouvy žalované sdělil. Jde přitom o informaci, kterou žalobkyně nemohla sama dost dobře zjistit. Žalobkyně se v získaných výpisech z účtu žalovaného vyhledávala i platby za sázky a hazardní hry, s čímž byla schopná bezpečně spojit jen výdaje v průměrné výši 2 430 Kč měsíčně. Soud vyhodnotil, že tvrzení žalovaného o tom, že v rozhodné době byl závislý na hazardních hrách, neměla žalobkyně reálnou možnost sama bezpečně zjistit, když jí to sám nesdělil. Samotné tvrzení žalovaného o závislosti na hazardních hrách tak nesvědčí o tom, že by žalobkyně pochybila při hodnocení jeho úvěruschopnosti. To však nic nemění na tom, že žalobkyně měla o mohla zjistit, že žalovaný není úvěruschopný z jiných důvodů rozebraných výše v bodech 21. a 22.

26. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí: Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

27. Jelikož žalobkyně poskytla spotřebitelský úvěr žalovanému, u kterého mohla a měla zjistit, že není úvěruschopný, je posuzovaná smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

28. Jak uvedl Nejvyšší soud v bodu 16. rozsudku ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. , spisová značka, (rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná z https://www.nsoud.cz): „Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru.“29. Pro neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru má žalobkyně právo jen na vrácení poskytnuté a dosud nevrácené jistiny úvěru. V posuzované věci má tak právo na vrácení jistiny ve výši 16 000 Kč. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a z důvodu neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru nemá žalobkyně nárok na další platby upravené smlouvou, včetně poplatku ve výši 500 Kč za odeslání upomínky. Nedůvodný je tak žalobní požadavek na úhradu 1 000 Kč za 2 zaslané upomínky [II. výrok písm. b) tohoto rozsudku].

30. Co se týče splatnosti jistiny, na jejíž vrácení je nárok podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, lze odkázat na body 16. a 17. zmíněného rozsudku sp. zn. , spisová značka, Nejvyššího soudu, kde se lze dočíst: „Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text ‚v době přiměřené jeho možnostem‘ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů ‚lichvářských‘ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“ (Zvýraznění doplněno soudem.)

31. Jak vyplývá z hodnocení Nejvyššího soudu v bodě 20. uvedeného rozsudku sp. zn. , spisová značka, , splatnost u povinnosti vrátit jistinu podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nastává, není-li zde dohody stran, až na základě rozhodnutí soudu. Shodně viz závěr bodu 34. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 9. 2023 sp. zn. , spisová značka, . Žalobkyni tudíž nenáleží žádný úrok z prodlení spojený s platbou jistiny, protože její splatnost nastává až na základě tohoto rozsudku. Z tohoto důvodu žalobkyně nemá nárok na úrok z prodlení, který v žalobě požaduje [II. výrok písm. a) tohoto rozsudku].

32. Splatnost jistiny je soud povinen určit tak, aby její úhrada byla přiměřená možnostem žalovaného, jak určuje § 87 odst. 1 věta poslední zákona o spotřebitelském úvěru.

33. Poměry žalovaného v době rozhodování soudu jsou takové, že pobírá invalidní důchod III. stupně ve výši 20 843 Kč měsíčně, a dále žalovaný tvrdí, že pobírá příspěvek na mobilitu ve výši 900 Kč měsíčně. Celkem má tedy příjem 21 743 Kč měsíčně. Z toho žalovaný vydá částku 2 500 Kč, kterou přispívá své matce na bydlení. Na jídlo a hygienické potřeby vydá 3 500 Kč měsíčně a na léky 500 Kč až 600 Kč měsíčně a 700 Kč na telefon. Na právě zmíněné položky tak vydá celkem 7 200 Kč až 7 300 Kč měsíčně. Vedle toho splácí své matce dluh po 8 000 Kč, který mu vznikl z toho, že mu matka pomohla uhradit část jeho dluhů ze spotřebitelských úvěrů (půjček). Při zohlednění všech právě zmíněných položek (nákladů na bydlení, jídlo, hygienické potřeby, léky, výdajů na telefon a splátek dluhu matce) žalovanému z jeho příjmu zbude 6 443 Kč až 6 543 Kč.

34. Současně je třeba vzít v úvahu, že žalovaný má z důvodu svého nezodpovědného zadlužování, velké množství závazků. Jen od března 2025 do května 2025 na spotřebitelských úvěrech (půjčkách) přijal nejméně 300 640 Kč, jak vyplývá z výpisu z jeho účtu (viz bod 12. výše), v čemž je zahrnuto 16 000 Kč od žalobkyně poskytnutých na základě nyní posuzované smlouvy o spotřebitelském úvěru. Soud tak bere zřetel na to, že z částky 6 443 Kč až 6 543 Kč, která žalovanému zbude, žalovaný musí umořovat celou řadu svých dluhů. Dále soud přihlédl ke zdravotnímu stavu žalovaného (diagnostikovaná porucha přizpůsobení a Parkinsonova nemoc, u níž je riziko další progrese). Za tohoto stavu soud rozhodl o povinnosti žalovaného vrátit poskytnutou jistinu ve výši 16 000 Kč ve splátkách po 500 Kč měsíčně počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku. Podle náhledu soudu výše této splátky umožní žalovanému postupné umořování i jiných dluhů. Žalobkyně si přitom v době uzavření podpisu posuzované smlouvy o úvěru měla a mohla být vědoma toho, že žalovaný se nezodpovědně zadlužuje. Je tak spravedlivé po žalobkyni požadovat, aby nesla následky toho, že vedle dluhu vůči ní musí žalovaný splácet své dluhy i vůči jiným subjektům.

35. K povinnosti žalovaného vrátit 16 000 Kč ve splátkách po 500 Kč soud nepřipojil doložku ztráty výhody splátek (shodně viz rozsudky Krajského soudu v , adresa, ze dne 20. 8. 2024 čj. , spisová značka, , bod 14.; a ze dne 23. 1. 2025 čj. , spisová značka, , body 11. až 14.). Institut ztráty výhody splátek má dlužníka motivovat k tomu, aby určené splátky hradil řádně a včas pod hrozbou, že jinak by mohl být nucen uhradit celý dluh najednou. Úhrada celého dluhu najednou (ztráta výhody splátek) je však v rozporu se zákonným požadavkem podle § 87 odst. 1 větou poslední zákona o spotřebitelském úvěru, tj. požadavkem, aby spotřebitel vrátil poskytnou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Samotná skutečnost, že se spotřebitel dostane do prodlení s úhradou některé ze splátek, neznamená, že by najednou bylo v jeho možnostech uhradit celý dluh najednou. V případě splátek určených podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru tak motivace pro dlužníka hradit určené splátky řádně a včas spočívá v hrozbě exekuce splatných splátek, s jejichž úhradou je v prodlení, a v úrocích z prodlení plynoucích ze splátky, s níž se dostal do prodlení. Ztrátu výhody splátek však v takovém případě stanovit nelze pro její rozpor se smyslem § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru.IV. Náklady řízení36. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch, na náhradu nákladů proto dopadá úprava v § 142 odst. 3 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř.

37. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 25. 9. 2017 sp. zn. , spisová značka, , za účelem objektivního určení úspěchu ve věci je třeba vycházet nejen z jistiny, ale i příslušenství, kterého se žalobkyně domáhala. Úspěch ve věci je totiž vždy nezbytné určit z celého předmětu řízení, a tudíž zohlednit taktéž žalobou uplatňované příslušenství pohledávky Pro určení přesné výše příslušenství je rozhodný stav v době vyhlášení rozhodnutí soudu (§ 154 odst. 1 o. s. ř.).

38. Žalobkyně byla úspěšná s požadavkem na zaplacení 16 000 Kč.

39. Ke dni rozhodnutí soudu (28. 11. 2025) by dosáhla částka, které se žalobkyně žalobou domáhala, výše 17 549,48 Kč a skládá se z následujících položek: částky 16 000 Kč; částky 549,48 Kč, jakožto úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 16 000 Kč od 12. 8. 2025 do 28. 11. 2025; částky 1 000 Kč na poplatcích za odeslané upomínky.

40. Žalobkyně tak byla úspěšná z 91,17 % (16 000 Kč / 17 549,48 Kč) a neúspěšná ve zbylých 8,83 %. Náleží jí tedy náhrada nákladů z 82,34 % (91,17 p. b. – 8,83 p. b.).

41. Plná náhrada nákladů řízení by dosáhla výše 2 615 Kč a skládala by se z: náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, z mimosmluvní odměny advokáta ve výši 1 200 Kč za 3 úkony právní služby [1) převzetí a příprava zastoupení, 2) předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem věci, 3) žaloba], při odměně 400 Kč za úkon podle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč, tj. ve výši 100 Kč spojené s každým ze 3 poskytnutých úkonů právní služby [§ 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu]. náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 315 Kč (= 21 % z částky 1 500 Kč, což je součet mimosmluvní odměny advokáta ve výši 1 200 Kč a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč).

42. Žalobkyně tak má nárok na náhradu nákladů ve výši 2 153 Kč (≐ 82,34 % z částky 2 615 Kč). Soud určil 30denní lhůtu k uhrazení nákladů řízení počítaná od právní moci tohoto rozsudku, jak mu umožňuje § 160 odst. 1 o. s. ř. S ohledem na výši nákladů řízení a skutečnosti, že žalovaný reálně disponuje částkou 6 443 Kč až 6 543 Kč měsíčně, soud vyhodnotil, že náklady řízení není třeba hradit ve splátkách, neboť žalovaný si může dovolit tento jednorázový výdaj. S ohledem na situaci žalovaného soud jen určit delší lhůtu k úhradě nákladů řízení (30 dnů namísto zákonem předpokládaných 3 dnů, viz § 160 odst. 1 o. s. ř.).