10 C 260/2023

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Petrem Závadským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalovaného a žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o výživné pro zletilé dítě I. [osobní údaje žalovaného], je počínaje dnem 4. 9. 2023 povinen [celé jméno žalobkyně], narozené 23. 4. 2004, hradit na výživném částku 3 300 Kč měsíčně, která je splatná do 20. dne v kalendářním měsíci na daný kalendářní měsíc.

II. Nedoplatek na výživném za období od 4. 9. 2023 do 30. 11. 2023 pro [celé jméno žalobkyně], narozenou 23. 4. 2004, ve výši 3 770 Kč je [osobní údaje žalovaného], povinen uhradit ve splátkách po 200 Kč měsíčně splatných ke každému 20. dni v kalendářním měsíci s účinností od měsíce následujícího po právní moci tohoto rozsudku do zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1. [celé jméno žalobkyně] (dále jen„ žalobkyně“) se žalobou domáhá, aby soud rozhodl o povinnosti jejího otce [celé jméno žalovaného] (dále jen„ žalovaný“) hradit na ní počínaje dnem 4. 9. 2023 výživné ve výši 6 000 Kč měsíčně. Žalobkyně v žalobě tvrdí, že studuje Střední odbornou školu zdravotnickou a střední odborné učiliště, [obec], [ulice a číslo]. Do školy podle svých tvrzení dojíždí hromadnou dopravou či autem s kamarádkou.

2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že žalobkyni hradí výživné 2 000 Kč měsíčně. Dále zmínil, že jako prodavač si vydělá průměrně 18 500 Kč čistého měsíčně. Na bydlení a energie podle svých tvrzení vydá 9 000 Kč měsíčně a na cestu autobusem do zaměstnání vydá průměrně 1 000 Kč měsíčně. Když má víkendovou směnu, musí se do práce dopravit taxíkem, neboť nemá řidičské oprávnění a z místa jeho bydliště do místa zaměstnání o víkendu autobus nejezdí. Jedna jízda s taxi jej stojí 500 Kč a taxi je nucen využít pro dopravu o víkendu do práce jednou až dvakrát za měsíc. Jeho výdaje na jídlo a další nezbytné potřeby podle něj činí 5 000 Kč měsíčně. Žalovaný tvrdí, že mu po zaplacení výživného ve výši 2 000 Kč zbude maximálně 1 000 Kč. Žalovaný je přesvědčen, že matce žalobkyně nic nebrání, aby si našla práci a dceři také finančně vypomohla. <b>I. Skutková zjištění soudu</b> 3. Na základě dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. U každého z dílčích skutkových zjištění je kurzívou v závorce uveden důkazní prostředek, na jehož základě soud dané zjištění učinil. <b><i>K žalobkyni</b></i> 4. Žalobkyně je dcerou žalovaného (mezi stranami nesporná skutečnost). Studuje Střední odbornou školu zdravotnickou a Střední odborné učiliště [obec], [ulice a číslo] a ve školním roce 2023 2024 studuje 2. ročník (potvrzení o studiu na č. l. 16). Jde o tříletý studijní obor a žalobkyně jej studuje v denní formě (účastnický výslech žalobkyně zaznamenaný v protokole na č. l. 50). Vyučování má zpravidla od 7.50 hodin do 15.00 hodin a po škole se doma připravuje cca 3 hodiny denně na další výuku (účastnický výslech žalobkyně zaznamenaný v protokole na č. l. 50). Do školy se dopravuje autobusem nebo autem při společné jízdě se svou kamarádku. Za dopravu do školy vydá cca 400 Kč měsíčně. Ve škole si kupuje svačinu za 80 Kč na den (účastnický výslech žalobkyně zaznamenaný v protokole na č. l. 50), tj. za jídlo ve škole vydá zhruba 1 600 Kč měsíčně (při 20 školních dnech v měsíci). Po skončení střední školy, kterou studuje, by se žalobkyně chtěla stát ošetřovatelkou, což je povolání, na které se ve škole připravuje (účastnický výslech žalobkyně zaznamenaný v protokole na č. l. 50).

5. Žalobkyně se léčí s vysokým tlakem, jinak je její zdravotní stav dobrý. Léky na vysoký krevní tlak jsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění, tudíž nemá výdaje s péčí o své zdraví. Nemá žádné placené volnočasové aktivity (účastnický výslech žalobkyně zaznamenaný v protokole na č. l. 50).

6. Žalobkyně bydlí u svém matky [jméno] [celé jméno žalobkyně], bydlí zde též se svou babičkou (svědecký výslech [jméno] [celé jméno žalobkyně] a účastnický výslech žalobkyně zaznamenané v protokolu na č. l. 50). Žalobkyni její matka zajišťuje doma jídlo, hygienické potřeby, oblečení a další její potřeby (svědecký výslech [jméno] [celé jméno žalobkyně] a účastnický výslech žalobkyně zaznamenané v protokolu na č. l. 50). Na potřeby žalobkyně její matka vynakládá zhruba 3 500 Kč měsíčně a dalších 3 500 Kč přispívá babička žalobkyně (svědecký výslech [jméno] [celé jméno žalobkyně] zaznamenaný v protokolu na č. l. 50). Žalovaný se na úhradě potřeb žalobkyně podílí výhradně tím, že jí hradí výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně. Nad rámec tohoto peněžního výživného jí nic dalšího nepořizuje. S žalobkyní se žalovaný nevídá a žalobkyně o kontakt s ním ani nejeví zájem (účastnické výslechy žalobkyně a žalovaného zaznamenané v protokole na č. l. 50).

7. Žalobkyně nemá vlastní příjem a ani o letních prázdninách v roce 2023 neměla žádnou brigádu, kterou si tehdy ani nehledala (účastnický výslech žalobkyně zaznamenaný v protokole na č. l. 50). <b><i>K žalovanému</b></i> 8. Žalovaný je zaměstnán u [právnická osoba] maso-uzeniny, a. s , jako prodavač a v období od dubna 2023 do září 2023 měl průměrný měsíční příjem ve výši 20 977 Kč, v čemž je zahrnuto i stravné, které se v tomto období pohybovalo ve výši 1 112 Kč až 1 287 Kč. Bez zohlednění stravného byl čistý příjem žalovaného ve výši 19 751 Kč měsíčně (potvrzení o příjmech žalovaného na č. l. 42). Žalovaný k doložení svých příjmů předložil výpisy z účtu (výpisy na č. l. 21 až 37), které korespondují s částkou, která mu měla být na účet vyplacena podle potvrzení o jeho příjmech na č. l. 42 Vedle částek zaslaných žalovanému na účet, mu zaměstnavatel za červenec 2023 vyplatil mimořádnou zálohu ve výši 2 000 Kč a za září mimořádnou zálohu ve výši 3 000 Kč, což se na výpisech z účtu neprojevilo, stejně tak výpisy z účtu nezahrnují stravné. Protože výpisy z účtu nezahrnují tyto mimořádné zálohy a stravné, vychází soud z údajů o čisté mzdě z potvrzení zaměstnavatele na č. l. 42, které nabízí komplexní údaje o čistých příjmech žalovaného a podle nichž byl jeho průměrný měsíční příjem ve výši 20 977 Kč za období od dubna 2023 do září 2023.

9. Žalovaný bydlí v [obec] a do práce dojíždí do [obec]. Do práce se dopravuje buď autobusem, nebo autem kolegyně, mají-li s kolegyní společné směny. Pokud má žalovaný víkendovou směnu, musí jezdit taxíkem, neboť o víkendu z [obec] do [obec] nejezdí autobus. Jezdí-li autobusem, vydá za dopravu do práce cca 300 Kč týdně. Při cestě s kolegyní vydá cca 160 Kč týdně. S kolegyní jezdí podle toho, zda mají společné směny. Někdy tak jezdí žalovaný celý měsíc autobusem, jindy celý měsíc s kolegyní (účastnický výslech žalovaného zaznamenaný v protokole na č. l. 50).

10. V [obec] bydlí žalovaný u svého otce, jemuž platí nájem ve výši 4 000 Kč a zálohu na služby poskytované s nájmem ve výši 5 000 Kč měsíčně (smlouva o podnájmu bytu na č. l. 44). Na své běžné potřeby (jídlo, hygienické potřeby, oblečení apod.) vydá žalovaný cca 5 000 Kč měsíčně (účastnický výslech žalovaného zaznamenaný v protokole na č. l. 50). Žalovaný má vyživovací povinnost jen k žalobkyni (účastnický výslech žalovaného zaznamenaný v protokole na č. l. 50). <b><i>K matce žalobkyně</b></i> 11. [jméno] [celé jméno žalobkyně] (matka žalobkyně) byla do 11. 4. 2023 vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a podporu v nezaměstnanosti vyčerpala ke dni 24. 9. 2023 (zpráva Úřadu práce na č. l. 15). Od 20. 10. 2023 nastoupila jako asistentka prodeje do zaměstnání u obchodní korporace [právnická osoba] Pracuje v prodejně v [obec]. Její pracovní doba činí 30 hodin týdně (úvazek 75 %) a její hrubá mzda je v období od 20. 10. 2023 do 30. 9. 2024 ve výši 21 750 Kč měsíčně (od 1. 2024 ve výši 22 500 Kč hrubého měsíčně a od 1. 10. 2025 ve výši 23 250 Kč hrubého měsíčně) (pracovní smlouva na č. l. 45). V době rozhodování soudu [jméno] [celé jméno žalobkyně] pobírá v zaměstnání cca 18 500 Kč čistého měsíčně (svědecký výslech [jméno] [celé jméno žalobkyně] zaznamenaný v protokole na č. l. 50).

12. Matka žalobkyně má dvě vyživovací povinnosti, a to 1) k žalobkyni a 2) ke svému synovi [jméno] [příjmení], jemuž je sice 18 let, ale stále studuje a dosud není schopen se živit. Svému synovi [jméno] [celé jméno žalobkyně] platí na výživném 1 500 Kč měsíčně. Její syn bydlí u své babičky a [jméno] [celé jméno žalobkyně] se s ním vídá (svědecký výslech [jméno] [celé jméno žalobkyně] zaznamenaný v protokole na č. l. 50). 13. [jméno] [celé jméno žalobkyně] za bydlení vydá okolo 6 600 Kč měsíčně. Na cestu do zaměstná vynakládá 300 Kč měsíčně při cestě autobusem, nebo 100 Kč, jede-li autem s kolegyní. Na své běžné potřeby (jídlo, oblečení, hygienické potřeby atd.) vydá měsíčně 5 000 Kč až 6 000 Kč (svědecký výslech [jméno] [celé jméno žalobkyně] zaznamenaný v protokole na č. l. 50).

14. Matka žalobkyně má vysoký krevní tlak, diabetes I. typu a karpální tunely na rukou. Na svá onemocnění bere léky, za které vydá zhruba 600 Kč měsíčně. S ohledem na její zdravotní stav má od lékařky zákaz konat noční směny (svědecký výslech [jméno] [celé jméno žalobkyně] zaznamenaný v protokole na č. l. 50). <b>II. Hodnocení soudu</b> 15. Podle § 910 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), platí: <i>(1) Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.</i> <i>(2) Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti.</i> 16. Podle § 911 občanského zákoníku: Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

17. Podle § 913 odst. 1 občanského zákoníku: Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

18. Podle § 915 odst. 1 občanského zákoníku platí: Životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

19. Podle § 922 odst. 1 občanského zákoníku: Výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

20. Žalobkyně studuje střední školu v denní formě studia. Po skončení vyučování se doma připravuje na další výuku. Není dosud schopna se sama živit, neboť jí to neumožňuje dosavadní školní příprava na budoucí povolání. Podle § 910 odst. 1 a § 911 občanského zákoníku tedy rodiče žalobkyně k ní stále mají vyživovací povinnost.

21. Matka žalobkyně si svou vyživovací povinnost plní tím, že u ní žalobkyně bydlí. Matka jí zajišťuje stravu, oblečení a další běžné potřeby a poskytuje jí kapesné. Konkrétní výši či obsah vyživovací povinnosti matky žalobkyně není předmětem tohoto rozsudku, neboť nebyly učiněny předmětem žaloby.

22. Soud vyhodnotil, že žalovaný je povinen hradit žalobkyni výživné ve výši 3 300 Kč měsíčně, neboť tato výše výživného odpovídá zákonným hlediskům, jimiž jsou podle § 913 odst. 1 občanského zákoníku odůvodněné potřeby žalobkyně a schopnosti, možnosti a majetkové poměry žalovaného.

23. Jak bylo výše uvedeno, žalobkyně stále studuje. Mezi její odůvodněné potřeby patří náklady na dopravu do školy, které u ní činí cca 400 Kč měsíčně. Dále pak náklady na školní pomůcky a vybavení do školy. Mezi odůvodněné potřeby žalobkyně rovněž patří náklady na stravu, ošacení, hygienické potřeby a předměty běžné spotřeby. Výše odůvodněných potřeb žalobkyně se neodchyluje od odůvodněných potřeb studentů v jejím věku.

24. K majetkovým a výdělkovým poměrům žalovaného lze shrnout následující: Žalovaný je zaměstnán jako prodavač s čistým měsíčním příjmem ve výši 20 977 Kč (v této částce je zahrnuto i stravné; bez stravného je jeho čistý měsíční příjem 19 751 Kč). Žalovaný vynakládá na bydlení a služby s ním spojené částku 9 000 Kč měsíčně. Na své běžné potřeby (jídlo, hygienické potřeby, oblečení apod.) vydá cca 5 000 Kč měsíčně. Dále má náklady spojené s dopravou do práce (300 Kč týdně na autobus, nebo 160 Kč na dopravu autem s kolegyní a náklady na cesty do práce s využitím taxi o víkendu). Žalovaný nemá dluhy ani úspory.

25. Stanovená částka výživného ve výši 3 300 Kč měsíčně je podle soudu schopná saturovat odůvodněné potřeby žalobkyně s přihlédnutím k tomu, že výživu jí poskytuje též její matka. Souhrn plněný poskytovaných matkou a výživného 3 300 Kč od otce je podle soudu dostatečný k porytí zjištěných důvodných výdajů žalobkyně. Takto stanovené výživné podle soudu odpovídá výše popsaným majetkovým a výdělkovým poměrům žalovaného. Současně stanovené výživné zajistí, aby životní úroveň žalobkyně shodná s životní úrovní žalovaného po dobu, po kterou nebude schopna se sama živit. Při stanoven výživného soud dále přihlédl k tomu, že žalovaný kromě peněžního výživného žalobkyni jiné plnění neposkytuje a s žalobkyní se ani nestýká. O styk s ním ani sama žalobkyně nejeví zájem.

26. Soud rozhodl, že žalovaný je povinen výživné ve výši 3 300 Kč hradit počínaje dnem 4. 9. 2023, tj. zpětně. Podle § 922 odst. 1 občanského zákoníku lze totiž výživné pro dítě přiznat i za dobu nejdéle 3 let zpětně od podání návrhu. Ustanovení § 922 odst. 1 občanského zákoníku dopadá nejen na nezletilé děti, ale i na děti zletilé (srov. bod 8. usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 12. 2008 sp. zn. III. ÚS 3754/18; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná z https://nalus.usoud.cz). Žalobkyně v návrhu požaduje výživné přiznat od 4. 9. 2023 a byly splněny všechny zákonné podmínky, aby soud rozhodl o výživném od tohoto data.

27. Jelikož soud rozhodl o výživném zpětně, vyčíslil též nedoplatek na výživném za období od 4. 9. 2023 do 30. 11. 2023. S ohledem na skutečnost, že splatnost výživného byla stanovena na 20. den v daném kalendářním měsíci, je po 20. 11. 2023 možno rozhodnout o nedoplatku na výživném za listopad 2023.

28. Žalovaný na výživném skutečně uhradil 2000 Kč za každý z měsíců září 2023 až listopad 2023. Na dobu od 4. 9. 2023 do 30. 11. 2023 tak bylo zaplaceno 5 800 Kč (= [číslo] × 2 000 Kč + 2 × 2 000 Kč). Částka 2 000 Kč byla zaplacena na celé září, soud však rozhoduje jen o 27 dnech ze září (4. 9. 2023 až 30. 9. 2023), proto soud zohledňuje poměrnou část výživného za 27 dní v září (tj. [číslo] × 2 000 Kč). Za období od 4. 9. 2023 do 30. 11. 2023 činí vyživovací povinnost 9 570 Kč (= [číslo] × 3 300 Kč + 2 × 3 300 Kč). Nedoplatek tak činí 3 770 Kč (9570 Kč – 5 800 Kč).

29. Na základě § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.) soud rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit dlužné výživné ve splátkách po 200 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek. Výhoda splátek znamená, že nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, přičemž toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky (srov. § 1931 občanského zákoníku). <b>III. Náklady řízení</b> 30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy podle míry úspěchu ve věci. Žalobkyně se domáhala výživného ve výši 6 000 Kč měsíčně. Soud rozhodl o výživném ve výši 3 300 Kč měsíčně. Žalobkyně byla tudíž úspěšná se svým požadavkem přibližně z poloviny. Za tohoto stavu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.