10 C 269/2023

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Petrem Závadským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 81 238 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni: a) částku 60 274 Kč, b) kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 4 239,38 Kč, c) kapitalizovaný úrok ve výši 5 713,02 Kč, d) úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 44 191,72 Kč od 24. 12. 2022 do zaplacení, e) úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 44 191,72 Kč od 24. 12. 2022 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž žalobkyně po žalované požaduje: a) částku 20 964 Kč, b) částku 4 158,63 Kč z titulu kapitalizovaného smluvního úroku a kapitalizovaného úroku z prodlení, c) úrok ve výši 12,61 % ročně z částky 44 191,72 Kč od 24. 12. 2022 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], na náhradě nákladů řízení 9 144 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení: částky 81 238 Kč, kterou tvoří dlužná jistina ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ve výši 44 191,72 Kč a dlužný„ poplatek“ ve výši 37 046,28 Kč; kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 517,67 Kč, který podle žalobkyně představuje úrok ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny 44 191,72 Kč za dobu od 1. 3. 2022 do 23. 12. 2022; kapitalizovaného úroku ve výši 9 593,36 Kč, který podle žalobkyně představuje úrok ve výši 24,36 % ročně z dlužné jistiny 44 191,72 Kč za dobu od 22. 2. 2022 do 23. 12. 2022; úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny 44 191,72 Kč od 24 12. 2022 do zaplacení; úroku ve výši 24,36 % ročně z dlužné jistiny 44 191,72 Kč od 24. 12. 2022 do zaplacení.

2. Žalobkyně tvrdí, že její právní předchůdkyně obchodní korporace [právnická osoba] (dále jen„ Provident“), uzavřela s žalovanou dne 24. 8. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě žalované vyplatila 50 000 Kč v hotovosti. Ve smlouvě se žalovaná zavázala vrátit poskytnutou částku 50 000 Kč v 78 splátkách v týdenním režimu a dále zaplatit částku 52 194 Kč označovanou jako„ poplatek“ představovanou součtem úroku ve výši 39 234 Kč, poplatku ve výši 1 500 Kč za zpracování úvěru a odměny za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 11 460 Kč. Úvěruschopnost žalované Provident zkoumal na základě informací od žalované, které po žalované rovněž požadoval doložit. Ke dni 23. 12. 2022 žalovaná zaplatila dohromady jen 23 296 Kč. Následně smlouvou o postoupení pohledávek Provident postoupil svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Na základě uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyně po žalované požaduje zaplacení částek uvedených v bodě 1. výše tohoto rozsudku.

3. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), ačkoliv byla poučena, že v takovém případě bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Žalobkyně souhlasí s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání. <b>I. Skutková zjištění</b> 4. Na základě dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Za každým z dílčích skutkových zjištění je v závorce uveden důkazní prostředek, z nějž soud dané zjištění čerpal.

5. Žalovaná a zástupce Providentu podepsali dne 24. 8. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě Provident žalované vyplatil 50 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvu. Ve smlouvě se žalovaná zavázala vrátit poskytnutou částku 50 000 Kč v 78 splátkách v týdenním režimu a dále zaplatit částku 52 194 Kč označovanou jako„ poplatek“ představovanou součtem úroku ve výši 39 234Kč, poplatku ve výši 1 500 Kč za zpracování úvěru a odměny za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 11 460 Kč. Dále se žalovaná zavázala zaplatit pojistné na doplňkovém pojištění v celkové výši 2 340 Kč za celou dobu trvání smlouvy. Celkem se tedy žalovaná zavázala zaplatit částku 104 534 Kč v 78 splátkách po 1 341 Kč placených týdně. Úroková míra byla sjednána ve výši 86 % ročně (smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 28). Jde o úrokovou míru, která přestavuje 10,59násobek průměrné úrokové míry požadované v dané době (srpen 2020) bankami u úvěrů domácnostem na spotřebu s fixací sazby nad 1 rok do 5 let včetně. Banky u těchto úvěrů v srpnu 2020 totiž požadovaly průměrný úrok ve výši 8,12 % ročně (informace z databáze ARAD na stránkách [obec] národní banky, č. l. 36).

6. Úvěruschopnost žalované Provident zkoumal na základě informací od žalované o její čisté měsíční mzdě (11 340 Kč), o čistých měsíčních příjmech zbylých členů její domácnosti (15 000 Kč), o tom, že žalovaná bydlí v nájmu, je svobodná a má 1 vyživovací povinnost. Údaje o příjmu žalované Provident ověřil na základě pracovní smlouvy a výplatních pásek, žalovaná mu dále doložila svou nájemní smlouvu (zákaznická karta na č. l. 27).

7. Žalovaná na svůj závazek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru zaplatila pouze 23 296 Kč, a to v období od 10. 10. 2020 do 23. 12. 2022. Její platby byly zčásti použity na uhrazení jistiny, zčásti na úhradu pojistného a zčásti na zaplacení„ poplatku“ upraveného smlouvou. Po těchto platbách činila dlužná jistina 44 191,72 Kč (tabulka umoření na č. l. 30, žalobní tvrzení). Žádnou další platbu pak již žalovaná nepoukázala.

8. Provident a žalobkyně uzavřeli dne 14. 12. 2022 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou Provident na žalobkyni postoupil mimo jiné svou pohledávku za žalovanou vzniklou z titulu uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru (smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 20 a její příloha na č. l. 25 a 26). Postoupení pohledávky Provident žalované oznámil dopisem ze dne 16. 12. 2022 (oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 31 a podací lístek na č. l. 32).

9. Žalobkyně dne 2. 6. 2023 zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne 1. 6. 2023, ani ta však žalovanou nepřiměla k uhrazení svého dluhu (předžalobní výzva na č. l. 33 a podací lístek na č. l. 35). <b>II. Hodnocení soudu</b> 10. Po hmotněprávní stránce na posuzovanou věc dopadá úprava v § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“) a v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

11. Provident jako právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalované, jak mu ukládá § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru se při takovém zkoumání nemůže spoléhat jen na informace od spotřebitele, ale musí je rovněž ověřovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 ([spisová značka] SbNU 334), bod 19.; rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C [číslo] CA Consumer Finance proti [jméno] [příjmení] a dalším, bod 37.; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná z https://nalus.usoud.cz; rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z https://curia.europa.eu).

12. Provident si při posouzení úvěruschopnosti žalované zjistil výši jejího příjmu 11 340 Kč čistého měsíčně, kterou ověřil z pracovní smlouvy a výplatních pásek. Současně Provident o žalované zjistil, že je svobodná, má 1 vyživovací povinnost, žije v nájmu a čisté příjmy ostatních členů její domácnosti činí 15 000 Kč čistého měsíčně. Na základě právě popsaných zjištění soud vyhodnotil, že Provident jako právní předchůdce žalobkyně dostál své povinnosti podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované. Nespokojil se totiž jen s informacemi od žalované, nýbrž tyto informace rovněž ověřil na základě předložených dokladů a následně vyhodnotil z hlediska úvěruschopnosti žalované. Na základě popsaných informací lze konstatovat, že žalovaná byla na samé hranici schopnosti sjednaný úvěr splácet, nicméně stále ještě úvěruschopná. Splátka byla sjednána ve výši 1 341 Kč týdně (tj. 191,57 Kč denně, což odpovídá měsíční splátce po zaokrouhlení na celé koruny ve výši od 5 364 Kč do 5 939 Kč v závislosti na počtu dní v daném kalendářním měsíci). Po úhradě takové splátky by žalované z jejího příjmu zbylo 5 401 Kč až 5 976 Kč. Při šetrném a skromném životním stylu je možné z této částky uhradit životní potřeby žalované a jí vyživované osoby. Soud přitom přihlížel ke skutečnosti, že žalovaná v domácnosti nežije sama, nýbrž domácnost sdílí s další osobou s vlastními příjmy, se kterou se tak může dělit o náklady na bydlení. Soud tak uzavírá, že byť jde o hraniční případ, žalovanou je možno ještě považovat za úvěruschopnou.

13. Svou pohledávku za žalovanou Provident postoupil žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku, což bylo žalované oznámeno. Plnění dluhu žalované vzniklého ze smlouvy o spotřebitelském úvěru je tak oprávněna žalobkyně.

14. Ve smlouvě byl sjednán za období 78 týdnů úrok stanovený pevnou částkou ve výši 39 234 Kč a dále strany sjednaly úrok ve výši 86 % ročně. V obou případech je ujednání o takto vysokých úrocích neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 588 občanského zákoníku, neboť zcela neadekvátním způsobem přesahuje průměrnou úrokovou míru požadovanou bankami v dané době. V daném ohledu lze odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2007 sp. zn. 33 Odo 234/2005 kde se lze dočíst, že„ při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. I když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto – v závislosti na okolnostech konkrétního případu – nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nelze tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“ (zvýraznění doplněno soudem; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná z https://www.nsoud.cz).

15. Úrok ve výši 39 234 Kč vzniklý za 78 týdnů z jistiny 50 000 Kč, představuje úrokovou míru nejméně 52,312 % ročně ( (39 234 Kč / 50 000 Kč): (78 / 52), kde 39 234 Kč je sjednaný úrok; 50 000 Kč je jistina; 52 je počet týdnů v kalendářním roce a 78 je počet týdnů, na které byla jistina zapůjčena). Úroková míra 52,312 % ročně představuje 6,44násobek obvyklé úrokové míry 8,12 % ročně poskytované bankami v době uzavření posuzované smlouvy o spotřebitelském úvěru (tj. v srpnu 2020). Úroková míra 52,312 % proto zcela neadekvátním způsobem přesahuje obvyklou úrokovou míru u bank, a z tohoto důvodu je takto vysoký úrok neplatný pro rozpor s dobrými mravy. Tím spíše je pak neplatné pro rozpor s dobrými mravy smluvní ujednání o úroku 86 % ročně, neboť taková úroková míra je 10,59násobek obvyklé úrokové míry poskytované bankami. K neplatnosti smluvního ujednání o úroku, které se zjevně příčí dobrým mravům, soud přihlíží z úřední povinnosti podle § 588 odst. 1 občanského zákoníku.

16. Podle § 577 občanského zákoníku: Je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

17. Spravedlivému uspořádání práv a povinností stran podle hodnocení soudu odpovídá úrok ve výši 3násobku úroku požadovaného v té době bankami (tj. 24,36 % ročně jako 3 × 8,12 % ročně). Jde totiž o úrok odpovídající míře rizika při poskytnutí peněz žalované. Podle § 577 občanského zákoníku proto soud vyšel z úroku 23,36 % ročně.

18. Soud tudíž nevychází z úroku stanoveného ve smlouvě pevnou částkou 39 234 Kč, nýbrž pro dobu 78 týdnů od podpisu smlouvy vychází podle § 577 občanského zákoníku z úroku ve výši 18 270 Kč (50 000 Kč × 0, [číslo] × (78 / 52), kde 50 000 Kč je poskytnutá jistina; 0, [číslo] představuje úrokovou míru 24,36 % ročně, 52 je počet týdnů v kalendářním roce a 78 je počet týdnů, na které byla jistina zapůjčena). Dále pak místo úrokové míry 86 % ročně zmíněné ve smlouvě soud vychází z úrokové míry 24,36 % ročně (3 × 8,12 % ročně).

19. Součet jistiny 50 000 Kč, úroku ve výši 18 270 Kč, odměny ve výši 1 500 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru, odměny ve výši 11 460 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení a pojistného ve výši 2 340 Kč tak činí dohromady 83 570 Kč (50 000 Kč + 18 270 Kč + 1 500 Kč + 2 340 Kč). Z této částky žalovaná jednotlivými splátkami v období od 10. 10. 2020 do 23. 12. 2022 zaplatila celkem 23 296 Kč. Je tudíž povinna doplatit zbylých 60 274 Kč (83 570 Kč – 23 296 Kč). Z této částky tvoří nesplacená jistina částku 44 191,72 Kč, k čemuž je vhodné poznamenat, že podle smluvních ujednání (čl. 3 smluvních podmínek) se jednotlivé splátky započítávají nejprve na splatné náklady spojené s vymáháním pohledávek, pak na splatné splátky pojistného, pak na splatný„ poplatek“ za spotřebitelský úvěr a až poté na splatnou jistinu.

20. Za období od 22. 2. 2022 do zaplacení žalobkyně požaduje smluvní úrok ve výši 24,36 % ročně, nikoli excesivní úrok ve výši 86 % uvedený ve smlouvě. Jí požadovaný úrok 24,36 % přesně odpovídá 3násobku obvyklé úrokové míry požadované bankami, a jde tak o úrok, který se v posuzovaném případě nevymyká dobrým mravům. Úrok ve výši 24,36 % ročně z dlužné jistiny 44 191,72 Kč žalobkyně požaduje jednak v kapitalizované formě za období od 22. 2. 2022 do 23. 12. 2022, jednak v průběžné formě od 24. 12. 2022 do zaplacení.

21. Podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru platí: U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

22. Žalobkyni lze v souladu s § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru přiznat úrok ve výši 24,36 % ročně jen po 90 dnů prodlení, tj. od 22. 2. 2022 do 22. 5. 2022. Od 23. 5. 2022 jí náleží jen úrok 11,75 % ročně (repo sazba + 8 procentních bodů).

23. Kapitalizovaný smluvní úrok za období od 22. 2. 2022 do 23. 12. 2022 z dlužné jistiny 44 191,72 Kč činí 5 713,02 Kč (≐ ([číslo] × 44 191,72 Kč × 0, [číslo]) + ([číslo] × 44 191,72 Kč × 0, [číslo]), kde 90 počet dní prodlení od 22. 2. 2022 (včetně) do 22. 5. 2022 (včetně), 365 je počet dní v roce, 44 191,72 Kč je výše dlužné jistiny, 0, [číslo] představuje úrok 24,36 % ročně, 215 je počet dní prodlení od 23. 5. 2022 (včetně) do 23. 12. 2022 (včetně) a 0, [číslo] představuje úrok 11,75 % ročně). Za období od 22. 2. 2022 do 23. 12. 2022 žalobkyně požadovala smluvní úrok ve vyšší výši (9 593,36 Kč). V částce 3 880,34 Kč (9 593,36 Kč – 5 713,02 Kč) je její žalobní požadavek neoprávněný.

24. Žalobkyni náleží průběžný úrok ve výši 11,75 % z dlužné jistiny ve výši 44 191,72 Kč od 24. 12. 2022 do zaplacení, nikoli úrok 24,36 % ročně, jak požadovala.

25. Protože se žalovaná dostala do prodlení se splácením peněžitého dluhu, náleží žalobkyni úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

26. Úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny 44 191,72 Kč žalobkyně požaduje jednak v kapitalizované formě za období od 1. 3. 2022 do 23. 12. 2022, jednak v průběžné formě od 24. 12. 2022 do zaplacení. Tento kapitalizovaný úrok z prodlení za období od 1. 3. 2022 do 23. 12. 2022 činí 4 239,38 Kč (≐ [číslo] × 44 191,72 Kč × 0, [číslo], kde 298 je počet dní prodlení od 1. 3. 2022 (včetně) do 23. 12. 2022 (včetně), 365 je počet dní v roce, 44 191,72 Kč je výše dlužné jistiny a 0, [číslo] představuje úrokovou míru 11,75 % ročně). Kapitalizovaný úrok z prodlení žalobkyně požadovala v částce 4 517,67 Kč, náleží jí však jen ve výši 4 239,38 Kč. V rozdílu 278,29 Kč (4 517,67 Kč – 4 239,38 Kč) je její žalobní požadavek nepodložený. Průběžný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny 44 191,72 Kč od 24. 12. 2022 do zaplacení žalobkyni náleží.

27. Soud shrnuje, že žaloba je důvodná v požadavku na zaplacení: částky 60 274 Kč z titulu dlužné jistiny, dlužného„ poplatku“ a dlužného pojistného (bod 19. výše); kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 239,38 Kč (bod 26. výše); kapitalizovaného úroku ve výši 5 713,02 Kč (bod 23. výše); úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 44 191,72 Kč od 24. 12. 2022 do zaplacení (bod 26. výše); úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 44 191,72 Kč od 24. 12. 2022 do zaplacení (bod 24. výše).

28. Naopak žaloba je nedůvodná v požadavku na zaplacení: částky 20 964 Kč z titulu dlužné jistiny, dlužného„ poplatku“ a dlužného pojistného (81 238 Kč, které žalobkyně požadovala, mínus 60 274 Kč, které ji z tohoto titulu náleží); částky 3 880,34 Kč na kapitalizovaném smluvním úroku (bod 23. výše); částky 278,29 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení (bod 26. výše); úroku ve výši 12,61 % ročně (24,36 p. b. – 11,75 p. b) z částky 44 191,72 Kč od 24. 12. 2022 do zaplacení (bod 24. výše). <b>III. Náklady řízení</b> 29. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch, na náhradu nákladů proto dopadá úprava v § 142 odst. 3 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř.

30. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 25. 9. 2017 sp. zn. [spisová značka], za účelem objektivního určení úspěchu ve věci je třeba vycházet nejen z jistiny, ale i příslušenství, kterého se žalobkyně domáhala. Úspěch ve věci je totiž vždy nezbytné určit z celého předmětu řízení, a tudíž zohlednit taktéž žalobou uplatňované příslušenství pohledávky Pro určení přesné výše příslušenství je rozhodný stav v době vyhlášení rozhodnutí soudu (§ 154 odst. 1 o. s. ř.).

31. Ke dni rozhodnutí soudu (27. 10. 2023) dosáhla částka, v níž byla žalobkyně s žalobou úspěšná, výše 78 989,68 Kč a skládá se z následujících položek: částky 60 274 Kč (I. výrok písm. a)); částky 4 239,38 Kč (I. výrok písm. b)); částky 5 713,02 Kč (I. výrok písm. c)); částky 4 381,64 Kč (I. výrok písm. d)), jakožto úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 44 191,72 Kč od 24. 12. 2022 do 27. 10. 2023 (4 381,64 Kč ≐ 308/ 365 44 191,72 Kč × 0, [číslo], kde 308 je počet dní od 24. 12. 2022 (včetně) do 27. 10. 2023 (včetně), 365 je počet dní v roce, 44 191,72 Kč je dlužná jistina a 0, [číslo] představuje úrok 11,75 % ročně); částky 4 381,64 Kč (I. výrok písm. e)), jakožto úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 44 191,72 Kč od 24. 12. 2022 do 27. 10. 2023 (4 381,64 Kč ≐ 308/ 365 44 191,72 Kč × 0, [číslo], kde 308 je počet dní od 24. 12. 2022 (včetně) do 27. 10. 2023 (včetně), 365 je počet dní v roce, 44 191,72 Kč je dlužná jistina a 0, [číslo] představuje úrok 11,75 % ročně).

32. Částka, jíž se žalobkyně domáhala (ke dni rozhodnutí soudu, tj. ke dni 27. 10. 2023), dosáhla výše 108 814,65 Kč a skládá se z těchto položek: částky 81 238 Kč z titulu dlužné jistiny, dlužného„ poplatku“ a dlužného pojistného; kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 517,67 Kč; kapitalizovaného úroku ve výši 9 593,36 Kč; částky 4 381,64 Kč, jakožto úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 44 191,72 Kč od 24. 12. 2022 do 27. 10. 2023 (4 381,64 Kč ≐ 308/ 365 44 191,72 Kč × 0, [číslo], kde 308 je počet dní od 24. 12. 2022 (včetně) do 27. 10. 2023 (včetně), 365 je počet dní v roce, 44 191,72 Kč je dlužná jistina a 0, [číslo] představuje úrok 11,75 % ročně); částky 9 083,98 Kč, jakožto úroku ve výši 24,36 % ročně z dlužné jistiny 44 191,72 Kč od 24. 12. 2022 do 27. 10. 2023 (9 083,98 Kč ≐ [číslo] × 44 191,72 Kč × 0, [číslo], kde 308 je počet dní od 24. 12. 2022 (včetně) do 27. 10. 2023 (včetně), 365 je počet dní v roce, 44 191,72 Kč je dlužná jistina a 0, [číslo] představuje úrok 24,36 % ročně).

33. Žalobkyně tak byla úspěšná z 72,59 % (78 989,68/ Kč / 108 814,65 Kč) a neúspěšná ve zbylých 27,41 %. Náleží jí tedy náhrada nákladů z 45,18 % (72,59 p. b. – 27,41 p. b.).

34. Plná náhrada nákladů řízení by dosáhla výše 20 238,40 Kč a skládala by se z následujících položek: zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 250 Kč, mimosmluvní odměny v celkové výši 13 140 Kč za 3 úkony právní služby po 4 380 Kč (§ 7 bod 5. a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů; dále jen„ advokátní tarif“); těmito úkony jsou 1) převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu), 2) podání žaloby jako návrhu ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu) a 3) předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu); paušální náhrady hotových výdajů v celkové výši 900 Kč, tj. 300 Kč za každý ze 3 výše uvedených úkonů právní služby (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu); náhrady za daň z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.) ve výši 2 948,40 Kč (21 % z částky 14 040 Kč, která představuje součet 13 140 Kč + 900 kč).

35. Žalobkyně má tedy nárok na náhradu nákladů po zaokrouhlení na celé koruny ve výši 9 144 Kč (≐ 0, [číslo] × 20 238,40 Kč).