10 C 286/2025

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Petrem Závadským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 17 586 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 16 000 Kč.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení a) částky 1 586 Kč, b) úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16 000 Kč od 21. 5. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně advokátky tituly před jménem jméno FO na náhradě nákladů řízení částku 1 167 Kč.

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení  částky 17 586 Kč, kterou tvoří dlužná jistina ve výši 16 000 Kč ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota a dlužný smluvní úrok ve výši 1 586 Kč.  úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16 000 Kč od 21. 5. 2024 do zaplacení.

2. Žalobkyně tvrdí, že její právní předchůdkyně, tj. obchodní korporace právnická osoba (dále jen „Anonymizováno“), uzavřela s žalovanou dne 20. 12. 2023 smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalovaná obdržela úvěr v celkové výši 16 800 Kč. Žalobkyně dále tvrdí, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dohodnutých splátek úvěru, a proto jí společnost Anonymizováno opakovaně vyzývala k úhradě dluhu. V upomínce ze dne 20. 5. 2024 Anonymizováno celý dluh zesplatnilo, žalovaná se tak podle žalobkyně následující den (tj. 21. 5. 2024) dostala do prodlení s úhradou celého jejího dluhu. Anonymizováno podle tvrzení žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky www.Anonymizováno.cz, na které si žalovaná podle své volby vybrala parametry úvěru, vyplnila registrační formulář a vytvořila zákaznický účet. Prostřednictvím těchto stránek žalovaná učinila návrh na uzavření smlouvy o úvěru. Skrze zadání potvrzovacího kódu, který žalované pro tento účel Anonymizováno zaslalo prostřednictvím SMS, žalovaná vyjádřila souhlas s návrhem smlouvy. Anonymizováno následně žalovanou na telefon nebo e-mail informovalo, že návrh smlouvy přijalo. Žalobkyně tvrdí, že společnost Anonymizováno před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalované na základě údajů z registru SOLUS, registru Anonymizováno (Anonymizováno Anonymizováno-Anonymizováno právnická osoba), registru právnická osoba), centrálního registru exekucí, insolvenčním rejstříku, registru NRKI (nebankovního registru klientských informací), registru BRKI (bankovního registru klientských informací) a na základě úvěrové historie žalované. Dále si pro tento účel Anonymizováno od žalované opatřilo informace o jejích příjmech a výdajích. Žalobkyně však zmínila, že nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace žalované v uvedených databázích a ohledně tvrzených příjmů a výdajů žalované.

3. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila ani k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), ačkoliv byla poučena, že v takovém případě bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Žalobkyně souhlasí s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání.

I. Skutková zjištění soudu

4. Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen „soud“) učinil následující skutkový závěr. U každého z dílčích skutkových zjištění je v závorce uveden důkazní prostředek, na jehož základě soud dané zjištění učinil. 5. [Smlouva o spotřebitelském úvěru] Žalovaná a společnost Anonymizováno dne 20. 12. 2023 vyjádřily shodnou vůli uzavřít smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota. Tuto vůli vyjádřily skrze internetovou stránku www.Anonymizováno.cz. Na telefonní číslo tel. číslo Anonymizováno zaslalo kód, jehož vložením žalovaná vyjádřila vůli učinit společnosti Anonymizováno nabídku na uzavření dané smlouvy. Tuto nabídku pak Anonymizováno přijalo. Podle smlouvy Anonymizováno poskytlo žalované možnost čerpat úvěr do výše 16 000 Kč s úrokovou sazbou 30 % ročně. První minimální splátka byla stanovena na 1 195 Kč, o minimální výši dalších splátek mělo Anonymizováno žalovanou informovat nejméně 5 dnů před jejich platností formou SMS nebo e-mailu. Pro případ prodlení žalované s úhradou jakékoli splátky bylo Anonymizováno oprávněno prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný. Ve smlouvě se uvádí, že úvěruschopnost žalované Anonymizováno ověřuje mj. dotazy do externích dlužnických databází, zejména SOLUS, NRKI a BRKI (smlouva o revolvingovém úvěru na č. l. 14). Součástí smluvních ujednání strany učinily i obchodní podmínky, které žalobkyně předložila (smlouva o revolvingovém úvěru na č. l. 14; obchodní podmínky na č. l. 16). 6. [Vyplacení úvěru] Na základě uvedené smlouvy Anonymizováno žalované na její účet vyplatilo dne 20. 12. 2023 částku 16 000 Kč a dne 31. 1. 2024 částku 800 Kč (potvrzení o platbě na č. l. 19 a 20; výpisy z účtu žalované na č. l. 44 verte a 46 verte). 7. [Výše příjmů žalované, dluhová spirála] V době, před uzavřením posuzované smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 20. 12. 2023 byla finanční situace žalované následující:  V září 2023 žalované na její účet u právnická osoba přišla čistá mzda ve výši 24 703 Kč a současně v tomto měsíci žalovaná přijala na spotřebitelských úvěrech částku celkem 43 851 Kč od právnická osoba, od Anonymizováno a od právnická osoba. Stav jejího účtu u právnická osoba byl na konci září 2023 záporný, a to -57 206,05 Kč z důvodu čerpání kontokorentu (výpis z účtu na č. l. 58).  V říjnu 2023 žalované na její účet přišla čistá mzda ve výši 24 458 Kč a současně v tomto měsíci žalovaná přijala na spotřebitelských úvěrech částku celkem 48 000 Kč od právnická osoba, od Anonymizováno, od Anonymizováno, od právnická osoba, od Anonymizováno, od Anonymizováno a od právnická osoba. Stav jejího účtu u právnická osoba byl na konci října 2023 záporný, a to -54 973,51 Kč z důvodu čerpání kontokorentu (výpis z účtu na č. l. 53).  V listopadu 2023 žalované na její účet přišla čistá mzda ve výši 24 311 Kč a současně v tomto měsíci žalovaná přijala na spotřebitelských úvěrech částku celkem 63 269 Kč od právnická osoba, od Anonymizováno, od Anonymizováno Anonymizováno, od Anonymizováno, od Anonymizováno a od právnická osoba. Stav jejího účtu u právnická osoba byl na konci listopadu 2023 záporný, a to -54 607,98 Kč z důvodu čerpání kontokorentu (výpis z účtu na č. l. 49).  V prosinci 2023 žalované na její účet přišla čistá mzda ve výši 33 599 Kč a současně v tomto měsíci žalovaná přijala na spotřebitelských úvěrech částku celkem 17 428,85 Kč. Součástí této částky je úvěr ve výši 16 000 Kč přijatý dne 20. 12. 20203 od Anonymizováno na základě posuzované smlouvy o spotřebitelském úvěru. Stav jejího účtu u právnická osoba byl na konci prosince 2023 záporný, a to -58 804,55 Kč z důvodu čerpání kontokorentu (výpis z účtu na č. l. 45).  V lednu 2024 žalované na její účet přišla čistá mzda ve výši 27 085 Kč a současně v tomto měsíci žalovaná přijala na spotřebitelských úvěrech částku celkem 69 929,89 Kč od Anonymizováno, od právnická osoba a od Anonymizováno. Od Zapla žalovaná přijala dne 31. 1. 2024 částku 800 Kč. Stav jejího účtu u právnická osoba byl na konci prosince 2023 záporný, a to -49 635,67 Kč z důvodu čerpání kontokorentu (výpis z účtu na č. l. 41). 8. [Zesplatňující dopis] Anonymizováno pro žalovanou vyhotovilo dopis ze dne 20. 5. 2024, v němž ji informovalo, že pro neplacení dohodnutých plateb zesplatňuje ke dni 20. 5. 2024 úvěr poskytnutý na základě smlouvy o úvěru č. hodnota (dopis ze dne 20. 5. 2024 na č. l. 21). 9. [Postoupení pohledávky za žalovanou] Zástupce společnosti Anonymizováno a zástupce žalobkyně podepsali ve dnech 10. a 12. 12. 2024 smlouvu o postoupení pohledávek a dodatek č. hodnota k této smlouvě, na jejichž základě Anonymizováno postoupilo svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 22, dodatek č. hodnota ke smlouvě o postoupení pohledávek na č. l. 28, seznam postoupených pohledávek na č. l. 30). Dopisem ze dne 12. 12. 2024 Anonymizováno žalované oznámilo postoupení této pohledávky (oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 31). 10. [Předžalobní výzva] Žalobkyně žalované zaslala dne 15. 1. 2025 předžalobní výzvu z téhož dne (předžalobní výzva na č. l. 31 verte; podací lístek na č. l. 32).

II. Hodnocení soudu

11. Po hmotněprávní stránce na posuzovanou věc dopadá úprava v § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), a v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru).

12. Svou pohledávku za žalovanou společnost Anonymizováno postoupila na žalobkyni v souladu s § 1879 a následujícími občanského zákoníku, což bylo žalované oznámeno.

13. Soud vyhodnotil, že Anonymizováno (jako právní předchůdce žalobkyně) a žalovaná dne 20. 12. 2023 uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a následující občanského zákoníku, na kterou dopadá též úprava v zákoně o spotřebitelském úvěru.

14. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru platí: (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Soud vyhodnotil, že Anonymizováno před uzavřením smlouvy nedostálo zákonnému požadavku na řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované.

16. Žalobkyně tvrdí, že Anonymizováno úvěruschopnost žalované zkoumalo její lustrací v registru SOLUS, registru CNCB (Anonymizováno Anonymizováno-Anonymizováno právnická osoba), registru právnická osoba), centrálním registru exekucí, insolvenčním rejstříku, registru NRKI (nebankovním registru klientských informací), registru BRKI (bankovním registru klientských informací) a na základě úvěrové historie žalované. Dále žalobkyně tvrdí, že si pro tento účel Anonymizováno od žalované opatřilo informace o jejích příjmech a výdajích. Soud zmiňuje, že žalobkyně nepředložila důkaz o tom, že by Anonymizováno v uvedených registrech žalovanou skutečně lustrovalo, ani důkaz o tom, že si Anonymizováno od žalované vyžádalo informace o jejích příjmech. Žalobkyně přitom v žalobě uvádí, že ani nedisponuje dokumentací o této lustraci či o tom, že od žalované byly vyžádány informace o jejích příjmech a výdajích. Zmiňuje-li žalobkyně, že takovou dokumentaci, resp. takové důkazy nemá, nemělo smysl jí k jejich předložení vyzývat. Soud přitom zmiňuje, že žalobkyně ani nezmiňuje, jaké údaje o svých příjmech a výdajích měla žalovaná sdělit pro účely posouzení své úvěruschopnosti.

17. Soud konstatuje, že i kdyby Anonymizováno žalovanou lustrovalo v uvedených registrech a obrátilo se na žalovanou, aby mu sdělila údaje o svých příjmech a výdajích, stále by nešlo o řádně posouzení úvěruschopnosti žalované.

18. Zcela zásadním prvkem procesu posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je nejen zjištění, ale také ověření údajů o pravidelných příjmech a výdajích žadatele. Poskytovatel úvěru se při zkoumání úvěruschopnosti nemůže spoléhat jen na informace od spotřebitele, ale musí je rovněž ověřovat (srov. bod 19. nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 [N 32/92 SbNU 334]; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná z https://nalus.usoud.cz). Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) zdůraznil, že „poskytovatel úvěru musí zaprvé v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí dokladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady“ (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 CA Consumer Finance proti jméno FO a dalším, bod 37.; rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z https://curia.europa.eu; zvýraznění doplněno soudem).

19. V obdobném duchu se vyjádřil i Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. spisová značka (rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná z https://nsoud.cz), který uvedl, že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.“ Byť se Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí vyjadřoval k již zrušenému § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, s ohledem na obdobnou povahu této regulace s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a její shodný smysl se dané závěry Nejvyššího soudu uplatní i ve vztahu k aktuálně účinnému zákonu o spotřebitelském úvěru. Rovněž Nejvyšší správní soud shledal, že „věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení. Je také nutno dovodit, že věřitel by měl úvěruschopnost dlužníka aktivně zjišťovat a prověřovat, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními. Informaci o výši příjmu spotřebitele může věřitel ověřit například potvrzením o příjmu vystaveným zaměstnavatelem, telefonickým ověřením u zaměstnavatele či výpisem z bankovního účtu spotřebitele, kam byla příslušná částka připsána“ (bod 27 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 čj. spisová značka; rozhodnutí Nejvyšší správního soudu jsou dostupná z https://www.nssoud.cz).

20. Žalobkyně tvrdí, že Anonymizováno si od žalované vyžádalo informace o jejích příjmech a výdajích. Takové informace sdělené žalovanou tak představovaly toliko tvrzení žalované. Bylo povinností společnosti Anonymizováno tyto informace o příjmech a výdajích ověřit. Zcela zásadní roli zde hraje ověření tvrzení o příjmech. Zjištěná a ověřená informace o výši příjmu žadatele o úvěr je totiž nezbytná pro posouzení, zda je žadatel schopen hradit dohodnuté splátky. Ověření tvrzení o příjmech je nezbytné pro to, aby se poskytovatel spotřebitelského úvěru ujistil, že žadatel o úvěr vůbec nějaký pravidelný příjem má, a o tom, zda skutečný příjem žadatele nepředstavuje jen zlomek příjmu tvrzeného. Ověření základních výdajů žadatele (tj. výdajů na bydlení a služby spojené s bydlením, jakou jsou pravidelné platby za vodu, elektřinu a další média) je nezbytné pro to, aby si mohl poskytovatel úvěru učinit hodnověrný obrázek o finanční situaci žadatele. Zákon nepředepisuje žádnou závaznou a jedinou správnou formu ověření. Nicméně nabízí se ověření např. skrze vyžádání výpisů z účtu žadatele, jsou-li z nich patrné tyto příjmy a výdaje. Ověření může proběhnout i na základě předložení výplatních pásek, pracovní smlouvy, rozhodnutí o přiznání dávek. Výdaje je možno ověřit např. z výpisů z účtu, z nájemní smlouvy z předpisu záloh apod.

21. V posuzované věci žalobkyně uvádí, že si Anonymizováno pouze vyžádalo údaje od žalované o jejích příjmech a výdajích. Žalobkyně však netvrdí, že by Anonymizováno tato tvrzení žalované o jejích příjmech a výdajích ověřovalo. V absenci takového ověření soud spatřuje pochybení při posuzování úvěruschopnosti.

22. Ověření tvrzení žadatele o výši jeho příjmů a výdajů nelze nahradit lustrací žadatele v rozličných registrech týkajících se platební morálky. Z těchto registrů se totiž nelze dozvědět, zda žadatel má aktuálně nějaký pravidelný příjem, a ani to, jak vysoký příjem má.

23. Soud dodává, že ani případnou skutečnost, že se v daných registrech o žadateli o úvěr nenachází negativní informace, nelze přeceňovat. Zejména u mladých žadatelů o úvěr, kteří teprve před několika málo lety dosáhli plnoletosti (žalovaná je přitom jednou z těchto mladých žadatelů), je vypovídací hodnota takových registrů malá, neboť si dosud žádné úvěry či jiné závazky nemuseli ani brát. Dále pak soud ze své rozhodovací praxe poznamenává, že v řadě případů se dlužník, který má problémy se splácením stávajících spotřebitelských úvěrů, uchýlí k tomu, že staré úvěry splácí tak, že si bere úvěry nové. Takové chování může dlužníka přivést do neřešitelné dluhové spirály, nicméně soudu je z úřední činnosti známo, že po řadu měsíců jsou takoví dlužníci novými úvěry schopni hradit úvěry stávající tak, aby se nedostali do prodlení se splátkami. Takoví dlužníci upadají do dluhové spirály, a nejsou tedy úvěruschopní, nicméně takové upadání do dluhové spirály se zprvu neprojeví v registrech týkajících se platební morálky spotřebitelů, a to přinejmenším po dobu, kdy jsou schopni novými úvěry pokrýt splátky stávajících dluhů. Ani z tohoto pohledu nelze takové registry přeceňovat.

24. V daném ohledu je po poskytovatelích spotřebitelských úvěrů třeba vyžadovat, aby se na žadatele o úvěr obrátili s dotazem na aktuální výši dluhů žadatele a případnou výši splátek takových dluhů. Žalobkyně přitom nedokládá, že by se na žalovanou Anonymizováno (jako právní předchůdce žalobkyně) obrátilo s dotazem na žalovanou týkající se jejích současných dluhů a jejich případných splátek. Žalobkyně v žalobě prohlásila, že takovou dokumentaci nemá. I absence dotazu na zájemce o spotřebitelský úvěr týkající se jeho stávajících dluhů a jejich splátek představuje pochybení při zkoumání úvěruschopnosti a porušení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

25. Důležitost dotazu na stávající dluhy a jejich splátky se projevuje i v kulisách posuzované věci. Objektivně vzato totiž v době, kdy žalovaná uzavírala posuzovanou smlouvu o úvěru, úvěruschopná nebyla. V době od 1. 9. 2023 do 20. 12. 2023, kdy byla uzavřena posuzovaná smlouva o spotřebitelském úvěru, žalovaná na svůj účet přijala spotřebitelské úvěry v celkové výši 156 548,85 Kč, současně měla v daném období záporný zůstatek na účtu z důvodu čerpání kontokorentu (tehdy se zůstatek na účtu pohyboval od -58 804,55 Kč do -54 607,98 Kč). Vedle toho si žalovaná vzala spotřebitelský úvěr na základě posuzované smlouvy o úvěr. V období od září 2023 do prosince 2023 žalované přišla mzda v celkové výši 107 071 Kč, což znamená, že souhrn spotřebitelských úvěrů, které si vzala v daném období a čerpaný kontokorent, cca 2krát převyšoval její příjem ze zaměstnání. V nezodpovědném zadlužování žalovaná pokračovala i v lednu 2024, kdy si vzala spotřebitelské úvěry ve výši 69 929,89 Kč. Je tak zřejmé, že po období nejméně 5 měsíců od září 2023 do ledna 2024 si žalovaná setrvale a opakovaně brala spotřebitelské úvěry, které byly v souhrnu nepřiměřeně vysoké k jejím příjmům, což svědčí o tom, že upadala do dluhové spirály. Objektivně tedy nebyla úvěruschopná, což platí i pro prosinec 2023, kdy uzavřela posuzovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru 26. Soud vyhodnotil, že došlo k porušení § 86 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru, neboť Anonymizováno jako právní předchůdce žalobkyně neověřovalo tvrzení žalobkyně o jejích příjmech a výdajích. Další porušení daného ustanovení soud spatřuje v tom, že žalobkyně není schopná prokázat, že pro účely posuzování úvěruschopnosti byla žalovaná dotazována na její dosavadní dluhy a splátky dosavadních dluhů. Zmínku o tom, že žalovaná nebyla z objektivního hlediska úvěruschopná (bod 25. výše), soud uvedl toliko z důvodu ilustrace v podmínkách posuzované věci, jak důležité je ptát se zájemce o úvěr i na jeho dosavadní dluhy.

27. Protože právní předchůdce žalobkyně pochybil při posuzování úvěruschopnosti žalované, porušil § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a v rozporu s větou poslední daného ustanovení úvěr žalované poskytl. Z tohoto důvodu je posuzovaná smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, podle něhož platí: Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

28. Jak uvedl Nejvyšší soud v bodu 16. rozsudku ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. spisová značka (rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná z https://www.nsoud.cz): „Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru.“ 29. Z důvodu neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru má žalobkyně právo jen na vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny, která činí 16 000 Kč. Žalobkyně však nemá právo na úhradu jiných plnění upravených neplatnou smlouvou o úvěru. Nemá tak právo na úhradu požadovaných smluvních úroků ve výši 1 586 Kč [II. výrok písm. a) tohoto rozsudku].

30. Co se týče splatnosti jistiny, na jejíž vrácení je nárok podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, lze odkázat na body 16. a 17. zmíněného rozsudku sp. zn. spisová značka Nejvyššího soudu, kde se lze dočíst: „Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text ‚v době přiměřené jeho možnostem‘ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů ‚lichvářských‘ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“ (Zvýraznění doplněno soudem.)

31. Jak vyplývá z hodnocení Nejvyššího soudu v bodě 20. uvedeného rozsudku sp. zn. spisová značka, splatnost u povinnosti vrátit jistinu podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nastává, není-li zde dohody stran, až na základě rozhodnutí soudu. Shodně viz závěr bodu 34. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 9. 2023 sp. zn. spisová značka. S ohledem na skutečnost, že v dané věci není dohody stran o splatnosti jistiny, odvíjí se její splatnost až od jejího určení v tomto rozsudku. Žalobkyni tudíž nenáleží žádný úrok z prodlení spojený s platbou jistiny, protože její splatnost nastává až na základě tohoto rozsudku. Nedůvodný je tak požadavek žalobkyně na úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16 000 Kč od 21. 5. 2024 do zaplacení. [II. výrok písm. b) tohoto rozsudku].

32. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že spotřebitel je povinen zaplatit dlužnou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Na samotném spotřebiteli leží břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že v není v jeho možnostech zaplatit celou dlužnou jistinu najednou, nýbrž jen po splátkách rozložených v určité době, či dokonce že není v současnosti schopen splácet vůbec (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2025 sp. zn. spisová značka, body 16. a 17.). Žalovaná zůstala v řízení zcela pasivní. Netvrdila a ani neprokazovala, že by její finanční možnosti brání tomu, aby celou jistinu vrátila najednou. Za této situace soud rozhodl o povinnosti žalované vrátit poskytnou jistinu ve výši 16 000 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, tj. v obvyklé lhůtě vycházející z § 160 odst. 1 o. s. ř.

III. Náklady řízení

33. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch, na náhradu nákladů proto dopadá úprava v § 142 odst. 3 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř.

34. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 25. 9. 2017 sp. zn. spisová značka, za účelem objektivního určení úspěchu ve věci je třeba vycházet nejen z jistiny, ale i příslušenství, kterého se žalobkyně domáhala. Úspěch ve věci je totiž vždy nezbytné určit z celého předmětu řízení, a tudíž zohlednit taktéž žalobou uplatňované příslušenství pohledávky Pro určení přesné výše příslušenství je rozhodný stav v době vyhlášení rozhodnutí soudu (§ 154 odst. 1 o. s. ř.).

35. Žalobkyně byla úspěšná s požadavkem na zaplacení 16 000 Kč.

36. Ke dni rozhodnutí soudu (5. 12. 2025) by dosáhla částka, které se žalobkyně žalobou domáhala, výše 21 228,71 Kč a skládá se z následujících položek:  částky 17 586 Kč;  částky 3 642,71 Kč, jakožto úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16 000 Kč od 21. 5. 2024 do 5. 12. 2025.

37. Žalobkyně tak byla úspěšná ze 75,37 % (16 000 Kč / 21 228,71 Kč) a neúspěšná ve zbylých 24,63 %. Náleží jí tedy náhrada nákladů z 50,74 % (75,37 p. b. – 24,63 p. b.).

38. Plná náhrada nákladů řízení by dosáhla výše 2 300 Kč a skládala by se z:  náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč,  z mimosmluvní odměny advokátky ve výši 1 200 Kč za 3 úkony právní služby [1) převzetí a příprava zastoupení, 2) předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem věci, 3) žaloba], při odměně 400 Kč za úkon podle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“),  paušální náhrady hotových výdajů advokátky v celkové výši 300 Kč, tj. ve výši 100 Kč spojené s každým ze 3 poskytnutých úkonů právní služby [§ 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu].

39. Žalobkyně tak má nárok na náhradu nákladů ve výši 1 167 Kč (≐ 50,74 % z částky 2 300 Kč). Proti tomuto rozsudku se lze odvolat ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává prostřednictvím Okresního soudu v Českém Krumlově ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna, lze k jejímu vymožení navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.