10 C 305/2025

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Petrem Závadským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozený/á Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno bytem Adresa žalobkyně zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku povinna zaplatit žalobcia) částku 100 000 Kč,b) úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 100 000 Kč od 15. 11. 2025 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce advokáta , Jméno advokáta, na náhradě nákladů řízení částku 38 300 Kč.

1. Žalobce se po žalované domáhá zaplacení částky 100 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 100 000 Kč od 15. 11. 2025 do zaplacení. Žalobce tvrdí, že dne 26. 2. 2020 uzavřel v postavení kupujícího s , jméno FO, v postavení prodávajícího kupní smlouvu, jejímž předmětem byl spoluvlastnický podíl ¾ na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , jehož součástí je stavba (dále též jen „předmětný pozemek“). Žalobce tvrdí, že , jméno FO, v hotovosti zaplatil kupní cenu ve výši 100 000 Kč, což , jméno FO, stvrdil podpisem na kupní smlouvě. Jak se pak ukázalo, smlouva byla od počátku neplatná, neboť v době jejího uzavření na spoluvlastnickém podílu , jméno FO, na dané nemovitosti vázlo několik exekučních příkazů k prodeji nemovitosti a několik exekutorských zástavních práv, které , jméno FO, bránily s jeho spoluvlastnickým podílem disponovat. Podle žalobce je tak kupní smlouva neplatná podle § 44a odst. 1 a § 44 odst. 6 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“). Protože žalobce zaplatil 100 000 Kč na základě neplatné smlouvy, požaduje po žalované vrátit danou částku jako bezdůvodné obohacení. Usnesením Okresního soudu v Českém Krumlově (dále jen „soud“) ze dne 21. 5. 2025 čj. , spisová značka, bylo žalované jako jediné dědičce potvrzeno dědictví po zesnulém , jméno FO, , na žalovanou tak přešlo celé jmění zůstavitele, včetně aktiv i pasiv.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne 9. 12. 2025 (č. l. 25) uvedla, že neuznává nárok uplatněný v žalobě. Žalovaná nerozporuje, že kupní smlouva byla podepsána. Rozporuje však, že žalobce předal 100 000 Kč v , jméno FO, . Z usnesení ze dne 21. 5. 2025 čj. , spisová značka, je podle žalované patrné, že částka 100 000 Kč nebyla zjištěna v rámci soupisu majetku pozůstalosti, přestože , jméno FO, měl podle tvrzení žalobce tuto částku převzít pouhý měsíc před svou smrtí. V pozůstalosti nebyl nalezen ani žádný majetek, který by mohl představovat náhradu za vyplacený obnos. Podle žalované zůstavitel částku nepoužil ani k úhradě svých dluhů, které i nadále zůstaly neuspokojeny. Žalovaná se domnívá, že obdržel-li by 100 000 Kč , jméno FO, , našla by se tato částka v pozůstalosti. Kupní smlouvu žalovaná považuje za neplatnou pro porušení § 44a odst. 1 exekučního řádu. Žalobce, který v té době byl spoluvlastníkem předmětného pozemku (se spoluvlastnickým podílem ¼) si byl v době uzavření smlouvy dobře vědom, že , jméno FO, nebyl oprávněn disponovat se svým spoluvlastnickým podílem pro nařízené exekuce. Podle žalované si žalobce byl vědom i toho, že , jméno FO, pro svou závislost na alkoholu má značně snížené rozpoznávací schopnosti. Podle žalované žalobce využil slabosti či tísně , jméno FO, , jak má na mysli § 580 či § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Kupní smlouvu žalovaná považuje za neplatnou i s ohledem na § 1796 občanského zákoníku. Žalovaná současně namítla promlčení žalovaného nároku.

3. Žalobce ve vyjádření ze dne 28. 1. 2026 (č. l. 96) sdělil, že v době, kdy , jméno FO, vyplatil 100 000 Kč, disponoval významnými finančními prostředky, jejichž výše přesahovala 100 000 Kč. Nebyl pro něj proto problém zaplatit částku 100 000 Kč. K uvedenému tvrzení nabídnul důkaz v podobě filtrovaných výpisů z účtu a dále vyjádřil své procesní stanovisko k provádění žalovanou navrženého důkazu výpisy z jeho účtů.I. Skutkový základI.A. Provedené důkazy4. Při dokazování byly provedeny následující důkazní prostředky. Kurzívou v závorce je uveden obsah každého z důkazních prostředků.

5. Ve vztahu k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, byl ke dni 20. 2. 2020 jako vlastník evidován žalobce se spoluvlastnickým podílem ¼ a , jméno FO, se spoluvlastnickým podílem ¾ (výpis z katastru nemovitostí na č. l. 27). Svůj spoluvlastnický podíl ¼ žalobce nabyl v dražbě na základě usnesení exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ze dne 4. 12. 2019 čj. , spisová značka, (výpis z katastru nemovitostí na č. l. 27; usnesení exekutora na č. l. 31).

6. Žalobce a , jméno FO, dne 26. 2. 2020 podepsali kupní smlouvu, podle níž , jméno FO, žalobci prodává spoluvlastnický podíl ¼ na předmětném pozemku. Podle textu kupní smlouvy měla kupní cena činit 100 000 Kč a smlouva obsahuje v čl. IV.2 tento text: „Smluvní strany se dohodly, že kupní cena bude zaplacena při podpisu smlouvy. Prodávající svým podpisem této smlouvy stvrzuje její převzetí v plné výši.“ Ve smlouvě , jméno FO, prohlásil, že předmět prodeje nemá faktické ani právní vady, zejména není zatížen zástavním právem. Podpisy žalobce a , jméno FO, na kupní smlouvě byly úředně ověřeny (kupní smlouva na č. l. 7). Jejich podpisy ověřila pracovnice pošty , jméno FO, , která vyhotovila ověřovací doložky k podpisům na kupní smlouvě. Žádné další podrobnosti k podpisování těchto smluv si však , jméno FO, již nevybavila s odstupem času, který uběhl mezi ověřováním podpisů (26. 2. 2020) a jejím výslechem (27. 2. 2026) (výslech , jméno FO, zaznamenaný v protokole na č. l. 111).

7. Ke dni 20. 2. 2020 byl spoluvlastnický podíl , jméno FO, na předmětném pozemku zatížen řadou exekutorských zástavních práv a byly rovněž vydány exekuční příkazy k prodeji tohoto spoluvlastnického podílu (výpis z katastru nemovitostí na č. l. 27). Vyrozumění o zahájení exekucí, která se týkají exekucí patrných z tohoto výpisu z katastru nemovitostí, příslušní exekutoři , jméno FO, doručili před 26. 2. 2020, tj. před podpisem posuzované kupní smlouvy (jako nesporná skutečnost mezi stranami označeno v protokolu o jednání na č. l. 53 verte). Exekuční příkazy, na jejichž základě byla do katastru nemovitostí zapsána exekutorská zástavní práva, byly , jméno FO, zaslány a doručeny před 26. 2. 2020, tj. před uzavřením dané kupní smlouvy (jako nesporná skutečnost mezi stranami označeno v protokolu o jednání na č. l. 53 verte).

8. Při svém účastnickém výslechu žalobce uvedl, že nejprve v dražbě koupil spoluvlastnický podíl ¼ na předmětném pozemku. S , jméno FO, se pak podle svých slov bavil o odkoupení jeho spoluvlastnického podílu ¾. Nakonec se domluvili a žalobce uvedl, že , jméno FO, za jeho spoluvlastnický podíl zaplatil 100 000 Kč v hotovosti při podpisu kupní smlouvy. Protože byl , jméno FO, zadlužený, žalobce uvedl, že se s ním domluvil tak, že vedle zaplacení kupní ceny 100 000 Kč žalobce ještě uhradí ty dluhy , jméno FO, , pro které byly v katastru nemovitostí na jeho spoluvlastnickém vázla zástavní práva a jejichž výši žalobce odhadoval na ± 170 000 Kč. I kdyby dluhy byly vyšší než odhadovaných cca 170 000 Kč, tak je byl žalobce podle svého prohlášení připraven uhradit (účastnický výslech žalobce zaznamenaný v protokole na č. l. 52). Žalobce dále při svém výslechu uvedl, že celková kupní cena za pozemek tak měla činit součet částky 100 000 Kč a částky, kterou by bylo potřeba umořit zmíněné dluhy. V písemné smlouvě se ovšem zmínka o tom, že součástí kupní ceny bude i platba určená na umoření dluhů , jméno FO, , neobjevila, neboť se na neuvedení této zmínky ve smlouvě podle žalobce s , jméno FO, domluvili. V kupní smlouvě se dále objevila zmínka, že na předmětu koupě neváznou mj. žádná zástavní práva. Podle žalobce , jméno FO, věděl, že v době podpisu kupní smlouvy na jeho spoluvlastnickém podílu vázla zástavní práva. Do kupní smlouvy však byla zmínka o neexistenci zástavních práv podle žalobce vtělena, protože strany chtěly mít smlouvu co nejjednodušší a protože se počítalo s tím, že žalobce uhradí dluhy, pro které zde vázla zástavní práva. Žalobce uvedl, že za účelem úhrady zmíněných dluhů , jméno FO, se obrátil na exekuční kanceláře, u nichž si ověřil, že po úhradě dluhů, pro které v katastru nemovitostí váznou zástavní práva, bude možné spoluvlastnický podíl , jméno FO, na předmětném pozemku převést. Následně však žalobce podle svých slov zjistil, že , jméno FO, zemřel, a věc nebylo možno dotáhnout do konce. Částku 100 000 Kč však žalobce podle svého vyjádření , jméno FO, za koupi jeho spoluvlastnického podílu na předmětném pozemku předal v hotovosti na poště ve , adresa, , kde si nechali ověřit podpisy na kupní smlouvě. Žalobce dále vypověděl, že , jméno FO, mu k částce 100 000 Kč, kterou přijal za prodej svého spoluvlastnického podílu, řekl, že s její pomocí chce splatit své dluhy u rodiny a známých. Žalobce tedy předpokládá, že , jméno FO, částku 100 000 Kč použil na úhradu těchto dluhů, zvláště když v průběhu vyjednávání o smlouvě zmiňoval, že má dluhy, kam se podívá.

9. V době podpisu kupní smlouvy ze dne 26. 2. 2020 měl žalobce na svém vkladovém účtu u , právnická osoba, následující částky: 335 000 Kč ke dni 31. 12. 2019, 140 000 Kč ke dni 31. 1. 2020, 10 000 Kč ke dni 29. 2. 2020 (sdělení , právnická osoba, na č. l. 56), 70 000 Kč ke dni 31. 3. 2020 a 150 015,96 Kč ke dni 30. 4. 2020 (výpisy z účtu na č. l. 82 a 83). V říjnu 2019 přijal žalobce od zaměstnavatele , právnická osoba, , částku 75 322,50 Kč, v listopadu 2019 částku 81 888 Kč, v prosinci 2019 částku 77 257,50 Kč, v lednu 2020 částku 67 713 Kč, únoru 2020 částku 82 998 Kč. V každém z uvedených měsíců žalobce na svůj účet přijal částku okolo 6 000 Kč až 7 000 Kč složenou z plateb od řady fyzických osob (nejčastěji platba ve výši 300 Kč na osobu). V období od října 2019 do ledna 2020 bylo na účet žalobce vloženo celkem 31 000 Kč v hotovosti (výpisy z účtu žalobce na č. l. 57 až 81). Ze svého běžného účtu u , právnická osoba, si žalobce v období od září 2019 do dubna 2020 zasílal peníze na svůj vkladový účet u dané banky, a to v řádech vyšších desetitisíců korun měsíčně a občas si odtud na svůj běžný účet zaslal peníze zpět (výpisy z účtu žalobce na č. l. 82 až 89).

10. Dne 28. 3. 2020 , jméno FO, zesnul (úmrtní list na č. l. 107). Dědické řízení se u soudu vedlo pod sp. zn. , spisová značka, a v uvedeném dědickém řízení soudní komisařka usnesením ze dne 1. 2. 2024 vyzvala dosud neznámé věřitele zůstavitele, aby do 3 měsíců od vyvěšení daného usnesení přihlásili své pohledávky, které patří do pasiv pozůstalosti (usnesení na č. l. 50). Přihlášku své pohledávky ve výši 100 000 Kč z titulu předání hotovosti , jméno FO, žalobce soudu doručil dne 8. 9. 2020 (přihláška pohledávky na č. l. 109), tj. ještě před uvedenou výzvou k podání přihlášek. Usnesením ze dne 21. 5. 2025 čj. , spisová značka, (v právní moci dne 21. 5. 2025) soud stanovil ke dni úmrtí , jméno FO, obvyklou cenu aktiv pozůstalosti částkou 457 740 Kč, výši dluhů a pasiv pozůstalosti částkou 272 197,54 Kč a čistou hodnotu pozůstalosti částkou 185 542,46 Kč (II. výrok) a potvrdil žalované nabytí dědictví s výhradou soupisu pozůstalosti (III. výrok). Do pasiv pozůstalosti vyčíslených na 272 197,54 Kč nebyla zařazena pohledávka žalobce ve výši 100 000 Kč z titulu nároku na vrácení kupní ceny. Danou pohledávku v dědickém řízení žalovaná totiž rozporovala (dědické unesení na č. l. 9).

11. Podle znaleckého posudku č. , č. účtu, ze dne 15. 7. 2025 od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, ., obvyklá cena předmětného pozemku, včetně stavby, činila 1 000 000 Kč (znalecký posudek na č. l. 33).

12. Žalobce žalované prostřednictvím její zástupkyně zaslal předžalobní výzvu ze dne 13. 11.2025 (č. l. 6), kterou zástupkyni žalované doučil do datové schránky dne 13. 11. 2025 (doručenka datové zprávy na č. l. 17).I.B. Závěr o skutkovém stavu13. Na základě zhodnocení jednotlivých důkazů samostatně a ve vzájemné souvislosti soud učinil následující skutkové závěry:14. , jméno FO, byl ke dni 20. 2. 2020 a rovněž ke dni 26. 2. 2020, kdy podepsal posuzovanou kupní smlouvu, veden v katastru nemovitostí jako spoluvlastník předmětného pozemku s podílem ¾, což vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí. V tu dobu na jeho spoluvlastnickém podílu vázla celá řada exekutorský zástavních práv a na daný spoluvlastnický podíl tehdy byla vydána řada exekučních příkazů k prodeji nemovitosti, jak potvrzuje výpis z katastru nemovitostí.

15. Ke dni podpisu posuzované kupní smlouvy (tj. ke dni 26. 2. 2020) , jméno FO, o těchto exekutorských zástavních právech a exekučních příkazech k prodeji nemovitosti musel vědět. Mezi stranami je totiž nesporné, že vyrozumění o zahájení exekucí a následné exekuční příkazy, jak jsou patrny z výpisu z katastru nemovitostí, byly , jméno FO, zaslány a doručeny před 26. 2. 2020.16. , jméno FO, a žalobce dne 26. 2. 2020 podepsali kupní smlouvu, jejíž text je založen na č. l.

7. Důkazem o jejich podpisu jsou ověřovací doložky vztahující se k jejich podpisům. Ověření těchto podpisů při svém výslechu potvrdila , jméno FO, , která jako přepážková pracovnice , právnická osoba, ověřovací doložky připojila.

17. Soud vyhodnotil, že žalobce předal při podpisu této smlouvy , jméno FO, 100 000 Kč v hotovosti, což má soud za prokázané jednak tím, že , jméno FO, svým podpisem na kupní smlouvě potvrdil převzetí této částky (viz čl. IV.2 kupní smlouvy), jednak účastnickým výslechem žalobce, který uvedl, že danou částku , jméno FO, předal v hotovosti.

18. Z dokazování vyplynulo, že uvedení kupní ceny 100 000 Kč na posuzované kupní smlouvě je zastřené (disimulované) právní jednání, neboť jak objasnil žalobce při svém výslechu, dohodnutá kupní cena za prodej spoluvlastnického podílu , jméno FO, na předmětném pozemku nebyla 100 000 Kč, nýbrž součet částky 100 000 Kč a částky ve výši souhrnu všech dluhů, pro které na spoluvlastnickém podílu , jméno FO, vázla zástavní práva. Výši těchto dluhů žalobce odhadoval v rozhodné době na cca 170 000 Kč. Dále je zřejmé, že prohlášení , jméno FO, v čl. V.2. kupní smlouvy, že na předmětu kupní smlouvy neváznou zástavní práva, bylo ke dni podpisu kupní smlouvy nepravdivé, což věděl jak , jméno FO, , tak žalobce. , jméno FO, o této skutečnosti věděl, neboť mu byly doručeny příslušné exekuční příkazy. Žalobce povědomost o této skutečnosti potvrdil při svém výslechu, při němž dále uvedl, že komunikoval s příslušnými exekutorskými úřady, u nichž zjišťoval výši dotčených dluhů , jméno FO, a možnost převodu spoluvlastnického podílu , jméno FO, v případě, že by tyto dluhy žalobce za , jméno FO, uhradil.

19. K hodnocení kupní smlouvy tak soud přistupoval s vědomím, že údaj o kupní ceně 100 000 Kč je disimulované právní jednání (kupní cena měla být vyšší o částku dluhů, pro které vázla na spoluvlastnickém podílu , jméno FO, zástavní práva) a že jak žalobce, tak , jméno FO, svůj podpis připojili i k nepravdivému prohlášení o neexistenci zástavních práv a jiných právních vad na převáděném spoluvlastnickém podílu. Obě tyto skutečnosti dávají podklad pro vznik otázky, do jaké míry odpovídá skutečnosti prohlášení , jméno FO, v čl. IV.2. kupní smlouvy, v němž potvrzuje přijetí 100 000 Kč. Soud vyhodnotil, že i přes zastřený údaj o výši kupní ceny a přes nepravdivé prohlášení o neexistenci zástavních práv je možné považovat potvrzení o přijetí částky 100 000 Kč v kupní smlouvě za věrohodné.

20. Soud poukazuje na to, že posuzovaná kupní smlouva je relativně stručná, neboť má necelé 3 stránky, , jméno FO, tak nemusel vyvinout velkého úsilí, aby celou smlouvu přečetl. Potvrzení o převzetí částky 100 000 Kč je logicky ve smlouvě umístěno v článku, který se věnuje kupní ceně. Samo potvrzení o převzetí této částky je ve smlouvě formulováno jednoznačně. , jméno FO, si tedy podpisem smlouvy musel být dobře vědom, že potvrzuje i převzetí částky 100 000 Kč. Soud vychází z toho, že hlavní motivací pro to, aby , jméno FO, kupní smlouvu podepsal, bylo získání finanční hotovosti za prodej svého spoluvlastnického podílu na předmětném pozemku. V době podpisu smlouvy totiž finanční situace , jméno FO, nebyla dobrá, neboť měl spoustu dluhů, což jasně vyplývá jednak z velkého počtu exekucí postihujících , jméno FO, , jednak z dědického usnesení ze dne 21. 5. 2025 čj. , spisová značka, , v němž soud stanovil ke dni úmrtí , jméno FO, výši dluhů a pasiv pozůstalosti částkou 272 197,54 Kč, do čehož není započítán požadavek žalobce na zaplacení 100 000 Kč. Popsaná finanční situace , jméno FO, jasně napovídá tomu, že motivací , jméno FO, pro podpis kupní smlouvy bylo to, aby získal peníze v hotovosti. Ostatně získání peněz za prodávanou nemovitosti je u prodávajícího základní motivací pro naprostou většinou kupních smluv. Soud vychází z toho, že otázka získání částky 100 000 Kč v hotovosti tak byla pro , jméno FO, zásadní a bez jejího převzetí by , jméno FO, neměl důvod smlouvu podepisovat, tím spíše, že svůj podpis na smlouvě nechal úředně ověřit, což pro něj bylo spojeno s časovým zdržením a nepohodlím spojeným s nutností nechat ověřit podpis na poště.

21. Z účastnického výslechu žalobce vyplývá, že údaj o kupní ceně 100 000 Kč v písemné smlouvě je disimulované právní jednání a že obě strany smlouvy vědomě podepsaly nepravdivé prohlášení o neexistenci zástavních práv a jiných právních vad. , jméno FO, , tak žalobce o exekutorských zástavních právech a exekucích věděli. Podle hodnocení soudu žalobce při svém výslechu srozumitelně popsal, co hodlal činit ohledně exekutorských zástavních práv a exekucí zatěžujících spoluvlastnický podíl , jméno FO, na předmětném pozemku. Žalobce si musel být vědom toho, že jejich existence je komplikací převedení spoluvlastnického podílu z , jméno FO, na něj. Logicky pak vyznívá zmínka žalobce, že hodlal za , jméno FO, uhradit dluhy, pro které byly na spoluvlastnickém podílu zapsána zástavní práva a pro které byly na spoluvlastnický podíl , jméno FO, nařízeny exekuce. , jméno FO, jeho situace úhradu těchto dluhů neumožňovala a jejich úhrada ze strany žalobce byla jedinou schůdnou cestou, jak zajistit zánik exekutorských zástavních práv a skončení exekucí.

22. Soud tak vyhodnotil, že potvrzení v kupní smlouvě o převzetí částky 100 000 Kč a výslech žalobce prokazují, že žalobce dal , jméno FO, v hotovosti 100 000 Kč na kupní cenu. Písemná kupní smlouva sice ohledně ceny 100 000 představovala zastřené právní jednání a u prohlášení o neexistenci zástavních práv obě strany smlouvy věděly, že je nepravdivé. Skutečné vůli stran odpovídalo to, že kupní cena bude součet částky 100 000 Kč a částky, kterou , jméno FO, vyplatí věřitelům , jméno FO, tak, aby umořil všechny dluhy, pro které na spoluvlastnickém podílu vázla v katastru nemovitostí zástavní práva a pro které byly nařízeny exekuce na spoluvlastnický podíl , jméno FO, . Text písemné kupní smlouvy tak s vědomím obou stran neodpovídal skutečné vůli obou stran a jejich dohodě, co se týče zástavních práv a exekucí. Jakkoli , jméno FO, v kupní smlouvě ohledně prohlášení o neexistenci zástavních práv podepsal prohlášení, o kterém věděl, že je nepravdivé, a dále podepsal text kupní smlouvy, který neobsahoval ujednání o vyřešení zástavních práv a exekucí, lze poukázat na to, že bez úhrady dluhů, pro která na spoluvlastnickém podílu vázla zástavní práva a exekuce, by se převod spoluvlastnického podílu (tj. jeho přepis v katastru nemovitostí) nemohl uskutečnit. Žalobce o zástavních právech věděl. Prohlášením o jejich neexistenci tak , jméno FO, v žalobci nemohl vyvolat mylnou představu o jejich neexistenci. Obě strany kupní smlouvy si tak byly vědomy exekutorských zástavních práv a exekucí a byly si vědomy i toho, že žalobce bude muset zajistit úhradu exekvovaných dluhů , jméno FO, , aby mohl pomýšlet na to, že nabude vlastnické právo k spoluvlastnickému podílu , jméno FO, k předmětnému pozemku. Byť tedy písemná kupní smlouva neobsahovala žádné ujednání vztahující se k exekucím a exekutorským zástavním právům, bylo jak , jméno FO, , tak žalobci jasné, že i bez výslovného ujednání v písemné smlouvě žalobce bude muset zajistit úhradu dluhů, kterých se tyto exekuce a exekutorský práva týkají, jinak nedosáhne toho, že nabude spoluvlastnický podíl , jméno FO, . V uvedených skutečnostech lze spatřovat důvod, proč , jméno FO, smlouvu podepsal, ačkoli prohlášení o neexistenci zástavních práv byla nepravdivá a ačkoli text smlouvy neobsahoval fakticky smluvené ujednání, že žalobce zajistí úhradu dluhů, pro které v katastru nemovitostí vázly zástavní práva a exekuce.

23. Soud však nespatřuje důvod, proč by , jméno FO, podepsal prohlášení o přijetí 100 000 Kč, pokud by k němu skutečně nedošlo.

24. Výdělkové poměry žalobci v době předcházející podpisu posuzované kupní smlouvě přitom umožňovaly vyplatit , jméno FO, 100 000 Kč v hotovosti. Žalobce měl v období okolo února 2020 pravidelné čisté příjmy v rozmezí od 70 000 Kč měsíčně až po cca 90 000 Kč měsíčně (počítán příjem od zaměstnavatele + pravidelné platby, které získával za svou činnosti pro fyzické osoby), vedle toho si na účet od října 2019 do ledna vložil celkem 31 000 Kč v hotovosti. Zaplacení částky 100 000 Kč tak s ohledem na příjmové poměry žalobce nebyl problém. Z výpisu z jeho účtů u , právnická osoba, sice nevyplývá, že by částku 100 000 Kč vybíral z účtu v hotovosti v době před podpisem kupní smlouvy s , jméno FO, . Nicméně skutečnost, že žalobce pravidelně vkládal na účet platby v hotovosti, nasvědčuje tomu, že vedle prostředků na účtu disponoval i větší hotovostí a že tak byl schopen , jméno FO, zaplatit 100 000 Kč v hotovosti, aniž by tuto částku musel vybírat z účtu.

25. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 20. 2. 2020 je patrné, že na spoluvlastnickém podílu , jméno FO, (3/4) vázly zástavní práva pro pohledávky České republiky – Okresního soudu v Českém Krumlově, Všeobecné zdravotní pojišťovny a pro T-Mobile Czech Republic. Podle dědického usnesení čj. , spisová značka, činila výše dluhů vůči právě zmíněným 3 subjektům, včetně příslušenství částku 231 448,78 Kč (=188 742 Kč pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu + 23 412 Kč pro Českou republiku – Okresní soud v Českém Krumlově + 19 294,78 Kč pro T-Mobile Czech Republic). Žalobcův původní odhad, že dané dluhy , jméno FO, činí cca 170 000 Kč až cca 180 000 Kč tak nebyl přesný. Žalobce však uvedl, že byl dluhy připraven uhradit, i kdyby byly vyšší než 180 000 Kč. Výše zmíněné příjmy žalobce v rozmezí od 70 000 Kč měsíčně až po cca 90 000 Kč měsíčně a vedle toho příjmy v hotovosti, kterou v řádech desetitisíců ukládal na svůj účet, mu umožňovaly uhradit i dluhy , jméno FO, ve výši 231 448,78 Kč. Jak žalobce uvedl při svém výslechu, dluhy , jméno FO, byl připraven uhradit, i pokud by byly vyšší než 180 000 Kč.

26. Žalovaná tvrdila, že částka 100 000 Kč v hotovosti se v pozůstalosti po , jméno FO, nenalezla, ačkoli ji měl tuto částku podle žalobce , jméno FO, převzít měsíc před svou smrtí. Podle žalované se v pozůstalosti nenalezly ani žádné věci, které by mohl , jméno FO, za 100 000 Kč pořídit. Soud konstatuje, že okolnost, že v pozůstalosti po , jméno FO, se nenašla ani částka 100 000 Kč ani případné věci, které by mohl za tuto částku pořídit, není důkazem o tom, že by danou částku 100 000 Kč , jméno FO, nepřijal. Poukázat lze na skutečnost, že , jméno FO, měl velkou spoustu dluhů, o čemž svědčí nejen zástavní práva a exekuce patrné z katastru nemovitostí, ale i dědické usnesení. Logicky pak v dané souvislosti vyznívá informace z výslechu žalobce, že , jméno FO, měl žalobci sdělit, že má dluhy, kam se podívá, a částku 100 000 Kč užije na úhradu dluhů u rodiny či známých. To, že se v pozůstalosti po , jméno FO, nenašla částka 100 000 Kč ani případné předměty pořízené za tuto částku, lze vysvětlit např. tím, že danou částku , jméno FO, užil na úhradu svých dluhů. V případě jejich úhrady by pak uspokojení věřitelé neměli ani důvod přihlašovat své uspokojené pohledávky do dědického řízení. Vyloučit nelze, že částku 100 000 Kč (či její část) , jméno FO, užil na pořízení věcí, které spotřeboval, případně na služby. Soud shrnuje, že závěr o tom, že částku 100 000 Kč , jméno FO, přijal, což vyplývá z toho, že její potvrzení přijal, a z výslechu žalobce, není schopno zpochybnit tvrzení o tom, že částka 100 000 Kč ani případné věci za ni pořízené se nenašly v pozůstalosti. Dobu jednoho měsíce mezi přijetím částky 100 000 Kč a úmrtím , jméno FO, totiž soud považuje za dost dlouhou na to, aby danou částku mohl , jméno FO, utratit či použít na úhradu svých dluhů, jichž měl víc než dost.

27. Soud tak na základě dokazovaní vyhodnotil, že , jméno FO, od žalobce přijal 100 000 Kč v hotovosti jako součást kupní ceny za spoluvlastnický podíl na předmětné nemovitosti.

28. Z dědického usnesení vzal soud za prokázané, že dědictví po , jméno FO, bylo potvrzeno žalované jako jediné dědičce. Čistá hodnota pozůstalosti činila 185 542,46 Kč, přičemž v dědickém řízení nebyl do pasiv dědictví zahrnut dluh ve výši 100 0000 Kč vůči žalobci z titulu vrácení této částky vyplacené v hotovosti. Žalovaná uplatnila v dědickém řízení výhradu soupisu pozůstalosti.II. Právní hodnocení soudu29. Podle § 47 odst. 6 exekučního řádu platí: Majetek, který je postižen exekučním příkazem, nesmí povinný převést na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné.

30. Spoluvlastnický podíl ¾ na předmětném pozemku, jehož převodu se týká posuzovaná kupní smlouva ze dne 26. 2. 2020, byl dotčen řadou exekučních příkazů, a to jednak exekučních příkazů k prodeji nemovitosti, jednak exekučních příkazů, na jejichž základě byl daný spoluvlastnický podíl zatížen exekutorskými zástavními právy.31. , jméno FO, podpisem posuzované kupní smlouvy ze dne 26. 2. 2020 hodlal v rozporu s § 47 odst. 6 exekučního řádu převést svůj spoluvlastnický podíl na předmětném pozemku na žalobce. Kupní smlouva je tak podle § 47 odst. 6 exekučního řádu absolutně neplatná, k čemuž soud přihlíží z úřední povinnosti. Příslušné exekuční příkazy přitom byly , jméno FO, zaslány a doručeny před tím, než podepsal kupní smlouvu ze dne 26. 2. 2020 a před tímto datem byly nařízené exekuce zapsány do katastru nemovitostí.

32. Dodat lze, kupní smlouva ze dne 26. 2. 2020 je disimulované právní jednání, neboť jak vyplynulo z výslechu žalobce, shodnou vůlí stran nebylo prodat spoluvlastnický podíl , jméno FO, za 100 000 Kč, jak se uvádí v písemné smlouvě, nýbrž jejich vůlí bylo tento spoluvlastnický podíl prodat za souhrn částky 100 000 Kč a částky nutné na úhradu dluhů, pro které byl spoluvlastnický podíl , jméno FO, zatížen exekutorskými zástavními právy a exekucemi, jak byly patrné z katastru nemovitostí. Skutečná shodná vůle stran tak nebyla zachycena v písemné smlouvě a nebyl u ní tak dodržen požadavek podle § 560 občanského zákoníku na písemnou formu právních jednání, kterými se převádí vlastnické právo k nemovité věci, což má podle § 582 odst. 1 občanského zákoníku za následek neplatnost daného právního jednání. Podle § 588 občanského zákoníku pak k takové neplatnosti právního jednání soud přihlíží i bez návrhu. Absolutní neplatnost ve smyslu § 588 občanského zákoníku se totiž uplatní v případě, kdy zákonem předepsaná písemná forma právního jednání plní funkci zajišťovací, tj. stanovenou za účelem zajištění bezpečnosti právního styku v zájmu třetích osob nebo ve veřejném zájmu, přičemž jde např. o písemnou formu pro právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci (srov. komentář k § 582 občanského zákoníku in Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024).

33. Podle § 2991 občanského zákoníku platí:(1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.(2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

34. Jelikož žalobce zaplatil , jméno FO, 100 000 Kč jako plnění na neplatnou kupní smlouvu, získal , jméno FO, majetkový prospěch bez právního důvodu. , jméno FO, se tak na žalobci získal bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 občanského zákoníku a vznikla mu povinnost podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku bezdůvodné obohacení ve výši 100 000 Kč vrátit.

35. Podle § 1475 odst. 2 a 3 občanského zákoníku platí:(2) Pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci.(3) Komu náleží dědické právo, je dědic, a pozůstalost ve vztahu k dědici je dědictvím.

36. Podle § 1479 věty první občanského zákoníku platí: Dědické právo vzniká smrtí zůstavitele.

37. Podle § 1670 občanského zákoníku: Nabytí dědictví potvrzuje soud. Soud potvrdí nabytí dědictví osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno.

38. Podle § 1701 odst. 1 občanského zákoníku platí: Dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak.

39. Podle § 1706 věty první občanského zákoníku: Uplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví.

40. Na žalovanou jako na jedinou dědičku přešla úmrtím , jméno FO, pozůstalost po něm. Pozůstalost tvoří nejen aktiva, ale i pasiva (dluhy). Rovněž dluhy , jméno FO, tak přešly děděním na žalovanou (§ 1701 odst. 1 občanského zákoníku).

41. Žalovaná uplatnila výhradu soupisu, a proto podle § 1706 občanského zákoníku je povinna hradit dluhy , jméno FO, do výše ceny nabytého dědictví. Jak vyplývá z usnesení čj. , spisová značka, dědictví nebylo předluženo, neboť aktiva dědictví byla oceněna na 457 740 Kč. Pasiva dědictví podle uvedeného usnesení činila 272 197,54 Kč, k čemuž je nutno poznamenat, že součástí této části není dluh ve výši 100 000 Kč, který však je součástí dědictví, neboť daný dluh , jméno FO, tížil v posledním okamžiku před jeho smrtí. Připočte-li se k hodnotě pasiv dědictví (272 197,54 Kč) dluh 100 000 Kč, vyjde hodnota pasiv dědictví ve výši 372 197,54 Kč, což je stále nižší částka, než zjištěná obvyklá cena majetku a jiných aktiv pozůstalosti. Za této situace uplatněná výhrada soupisu pozůstalosti nemá vliv na povinnost žalované, jako právní nástupkyně , jméno FO, , uhradit žalobci jeho pohledávku ve výši 100 000 Kč.

42. Nejde přitom o promlčenou pohledávku, jak nedůvodně namítla žalovaná.

43. Podle § 643 odst. 1 občanského zákoníku platí: Přešla-li povinnost na dědice, skončí promlčecí lhůta nejdříve uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy bylo dědici nabytí dědictví potvrzeno.

44. Žalobce , jméno FO, vyplatil dne 26. 2. 2020 částku 100 000 Kč jako plnění na neplatnou kupní smlouvu. , jméno FO, zemřel dne 28. 3. 2020. V době jeho úmrtí tedy zdaleka neuplynula tříletá promlčení doba. Dědictví bylo žalované potvrzeno usnesením ze dne 21. 5. 2025 čj. , spisová značka, , které nabylo právní moci 21. 5. 2025. Žalobu žalobce podal dne 19. 11. 2025, tj. ještě před uplynutím 6 měsíců od potvrzení dědictví žalované. V době podání žaloby tak promlčecí lhůta ještě neuplynula, jak vyplývá z § 643 odst. 1 občanského zákoníku. Námitka promlčení je tedy nedůvodná.

45. Splatnost pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení nastává podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku na základě výzvy věřitele k plnění. Výzva k vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 100 000 Kč byla součástí předžalobní výzvy ze dne 13. 11. 2025, kterou žalovaná skrze svou zástupkyni převzala dne 13. 11. 2025. Bez zbytečného odkladu po obdržení této výzvy byla žalovaná povinna dluh uhradit. Splatnost dluhu tak nastala bez zbytečného odkladu po obdržení předžalobní výzvy, tj. nastala dne 14. 11. 2025.

46. Od 15. 11. 2025 je žalovaná v prodlení s úhradou dluhu, a je proto povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 100 000 Kč od 15. 11. 2025 do zaplacení (§ 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.).

47. Soud shrnuje, že žaloba je v plném rozsahu důvodná.III. Náklady řízení48. Žalobce byl s žalobou úspěšný v celém rozsahu, má proto podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 občanského zákoníku vůči žalované nárok na plnou náhradu nákladů řízení.

49. Přiznaná částka náhrady nákladů řízení ve výši 38 300 Kč se skládá z následujících položek: zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, mimosmluvní odměny advokáta ve výši 30 600 Kč (= 6 × 5 100 Kč) za 6 úkonů právní služby. Za jeden úkon právní služby náleží odměna ve výši 5 100 Kč (§ 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb [advokátní tarif], ve znění pozdějších předpisů; dále jen „advokátní tarif“). Poskytnutými úkony právní služby byly: 1) převzetí a příprava zastoupení na základě smlouvy o poskytování právních služeb, 2) předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem, 3) žaloba, jakožto návrh ve věci samé, 4) účast u jednání, které se konalo dne 13. 1. 2026 a které trvalo méně než 2 hodiny, 5) vyjádření ze dne 28. 1. 2026 (č. l. 96), jakožto podání ve věci samé a 6) účast při jednání, které se konalo dne 27. 2. 2026 a které trvalo méně než 2 hodiny. paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 2 700 Kč (= 6 × 450 Kč), tj. ve výši 450 Kč spojené s každým z 5 poskytnutých úkonů právní služby (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu).