10 C 309/2025

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudce Mgr. Bc. Petrem Závadským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 31 858 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 25 000 Kč

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení a) částky 6 858 Kč, b) úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 31 858 Kč od 17. 12. 2024 do zaplacení

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně advokátky Jméno advokátky na náhradě nákladů řízení 2 376,29 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá částky 31 858 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 31 858 Kč od 17. 12. 2024 do zaplacení. Žalobkyně tvrdí, že její právní předchůdkyně, tj. obchodní korporace právnická osoba, (dále jen „Anonymizováno“) uzavřela s žalovaným dne 13. 9. 2024 smlouvu o úvěru č. hodnota na jejímž základě Anonymizováno poskytlo žalovanému úvěr ve výši 3300 Kč. Žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a úvěr čerpal v celkové výši 25 000 Kč. Žalobkyně tvrdí, že úvěr měl být splacen nejpozději do 16. 12. 2024. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplatit částku 31 858 Kč, kterou tvoří nesplacená jistina ve výši 25 000 Kč, smluvní úrok, který v době zesplatnění činil částku 6 033 Kč, a smluvní pokuta ve výši 825 Kč. Žalobkyně tvrdí, že Anonymizováno poskytuje úvěry prostřednictví své internetové stránky www.Anonymizováno.cz, kde si žalovaný dle své volby vybral parametry úvěru, následně se seznámil s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně na těchto stránkách vyplnil registrační formulář a seznámil se s podmínkami smlouvy a učinil společnosti Anonymizováno návrh na uzavření smlouvy o úvěru, který protistrana přijala. Úvěruschopnost žalovaného Anonymizováno podle tvrzení žalobkyně prověřovalo na základě tvrzení žalovaného o jeho příjmech a výdajích, jeho lustrací v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registrech Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno-Anonymizováno právnická osoba, Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba, a dále centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku i registrech Anonymizováno a Anonymizováno a prověřením jeho úvěrové historie.

2. Ve vyjádření ze dne 22. 12. 2025 (č. l. 51) žalobkyně uvedla, jakým způsobem Anonymizováno zkoumalo úvěruschopnost žalovaného a že smlouva byla uzavřena distančně s využitím internetu.

3. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil ani k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), ačkoliv byl poučen, že v takovém případě bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Žalobkyně souhlasí s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání.

I. Skutková zjištění soudu

4. Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen „soud“) na základě dokazování učinil následující skutkový závěr. U každého z dílčích skutkových zjištění je v závorce uveden důkazní prostředek, na jehož základě soud dané zjištění učinil. 5. [Smlouva o úvěru] Žalovaný se zajímal o získání úvěru u společnosti Anonymizováno a za tím účelem Anonymizováno zaslal dne 18. 6. 2024 tzv. verifikační platbu ve výši 0,01 Kč, kterou identifkoval účet, kam mu má být úvěr vyplacen (výpis z účtu na č. l. 32). Poté žalovaný a Anonymizováno dne 13. 9. 2024 vyjádřili shodnou vůli uzavřít smlouvou o úvěru č. hodnota. Žalovaný tak učinil skrze internet zadáním potvrzovacího kódu, který mu pro tento účel Anonymizováno zaslalo. Podle smlouvy o úvěru se Anonymizováno zavázalo poskytnout žalovanému úvěr ve výši 3 300 Kč s úrokovou mírou 279,83 % ročně. Úvěr byl splatný ve lhůtě 30 dnů od jeho poskytnutí s možností prodloužit splatnost o 11krát 30 dní (smlouva o úvěru na č. l. 18). Součástí smluvních ujednání strany učinily i obchodní podmínky (smlouva o úvěru na č. l. 18). V čl. 7.12 obchodních podmínek se uvádí, že žalovaný souhlasí s tím, že jej může Anonymizováno lustrovat v následujících registrech: Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno-Anonymizováno právnická osoba, Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba (obchodní podmínky na č. l. 53). 6. [Dodatky ke smlouvě o úvěru] Následně Anonymizováno a žalovaný postupně vyjádřili vůli uzavřít ke smlouvě o úvěru celkem 13 dodatků, jimiž se zvyšovala částka úvěru, nejprve na 6 800 Kč při úrokové sazbě 279,83 % ročně (dodatek č. 1 ze dne 13. 9. 2024 na č. l. 19), pak na 7 400 Kč při úrokové sazbě 291,18 % ročně (dodatek č. 2 ze dne 14. 9. 2024 na č. l. 20), pak na 8 100 Kč při úrokové sazbě 299,96 % ročně (dodatek č. 3 ze dne 14. 9. 2024 na č. l. 21), pak na 9 700 Kč při úrokové sazbě 301,03 % ročně (dodatek č. 4 ze dne 14. 9. 2024 na č. l. 22), pak na 12 200 Kč při úrokové sazbě 297,19 % ročně (dodatek č. 5 ze dne 14. 9. 2024 na č. l. 23), pak na 13 300 Kč při úrokové sazbě 300,05 % ročně (dodatek č. 6 ze dne 15. 9. 2024 na č. l. 24), pak na 14 800 Kč při úrokové sazbě 300,63 % ročně (dodatek č. 7 ze dne 15. 9. 2024 na č. l. 25), pak na 16 100 Kč při úrokové sazbě 301,45 % ročně (dodatek č. 8 ze dne 16. 9. 2024 na č. l. 26), pak na 18 100 Kč při úrokové sazbě 299,39 % ročně (dodatek č. 9 ze dne 16. 9. 2024 na č. l. 27), pak na 20 100 Kč při úrokové sazbě 297,75 % ročně (dodatek č. 10 ze dne 16. 9. 2024 na č. l. 28), pak na 23 600 Kč při úrokové sazbě 292,93 % ročně (dodatek č. 11 ze dne 16. 9. 2024 na č. l. 29) a pak na 25 000 Kč při úrokové sazbě 293,61 % ročně (dodatek č. 12 ze dne 16. 9. 2024 na č. l. 30). V dodatku č. 13 žalovaný a Anonymizováno sjednali, že úvěr je splatný 12. 11. 2024 a že úroková míra činí 146,80 % ročně (dodatek ze dne 14. 10. 2024 na č. l. 31). 7. [Čerpání úvěru] Anonymizováno v období od 14. 9. 2024 do 15. 9. 2024 žalovanému na jeho účet číslo č. účtu vyplatilo celkem 25 000 Kč v celkem 13 platbách (výpis z účtu na č. l. 33). 8. [Výzva k zaplacení] Anonymizováno dopisem ze dne 16. 12. 2024 žalovaného vyzvalo k okamžité úhradě částky 31 958 Kč, kterou měla tvořit jistina úvěru ve výši 25 000 Kč, smluvní úrok ve výši 6 033 Kč, smluvní pokuta ve výši 825 Kč a poplatek ve výši 100 Kč za upomínku (výzva na č. l. 37). 9. [Postoupení pohledávek na žalobkyni] Ve dnech 10. 12. 2024 a 12. 12. 2024 zástupce společnosti Anonymizováno Anonymizováno a zástupce žalobkyně podepsali smlouvu o postoupení pohledávek a dodatek č. 1 k této smlouvě, na jejichž základě Anonymizováno na žalobkyni postoupilo mj. svou pohledávku za žalovaným (smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 40, dodatek č. 1 ke smlouvě o postoupení pohledávek na č. l. 46 a jejich příloha na č. l. 48). Postoupení pohledávky Anonymizováno žalovanému oznámilo a současně mu žalobkyně zaslala předžalobní výzvu ze dne 20. 5. 2025 (oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 38, předžalobní výzva na č. l. 38 verte a podací lístek na č. l. 39).

II. Hodnocení soudu

10. Po hmotněprávní stránce na posuzovanou věc dopadá úprava v § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), a v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“, není-li výslovně uvedeno jiné znění).

11. Svou pohledávku za žalovaným společnost Anonymizováno postoupila na žalobkyni v souladu s § 1879 a následujícími občanského zákoníku, což bylo žalovanému oznámeno. Požadovat po žalovaném úhradu jeho dluhu je tedy oprávněna žalobkyně.

12. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru platí: (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Poskytovatel úvěru se při zkoumání úvěruschopnosti nemůže spoléhat jen na informace od spotřebitele, ale musí je rovněž ověřovat (srov. bod 19. nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 [N 32/92 SbNU 334]; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná z https://nalus.usoud.cz). Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) zdůraznil, že „poskytovatel úvěru musí zaprvé v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí dokladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady“ (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a dalším, bod 37.; rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z https://curia.europa.eu; zvýraznění doplněno soudem).

14. V obdobném duchu se vyjádřil i Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. spisová značka (rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná z https://nsoud.cz), který uvedl, že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.“ Byť se Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí vyjadřoval k již zrušenému § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, s ohledem na obdobnou povahu této regulace s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a její shodný smysl se dané závěry Nejvyššího soudu uplatní i ve vztahu k aktuálně účinnému zákonu o spotřebitelském úvěru. Rovněž Nejvyšší správní soud shledal, že „věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení. Je také nutno dovodit, že věřitel by měl úvěruschopnost dlužníka aktivně zjišťovat a prověřovat, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními. Informaci o výši příjmu spotřebitele může věřitel ověřit například potvrzením o příjmu vystaveným zaměstnavatelem, telefonickým ověřením u zaměstnavatele či výpisem z bankovního účtu spotřebitele, kam byla příslušná částka připsána“ (bod 27 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 čj. spisová značka; rozhodnutí Nejvyšší správního soudu jsou dostupná z https://www.nssoud.cz).

15. Žalobkyni jako právní nástupkyni poskytovatele úvěru tíží důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že úvěruschopnost žalovaného byla posouzena, a ohledně prokázání toho, na základě jakých skutečností byla úvěruschopnost posouzena (srov. bod 19. výše zmíněného nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).

16. Soud vyhodnotil, že Anonymizováno jako právní předchůdkyně žalobkyně nedostálo své povinnosti náležitě posoudit úvěruschopnost žalovaného.

17. Žalobkyně tvrdí, že úvěruschopnost žalovaného Anonymizováno prověřovalo na základě tvrzení žalovaného o jeho příjmech a výdajích, jeho lustrací v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registrech Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno-Anonymizováno právnická osoba, Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba, Anonymizováno a Anonymizováno a prověřením jeho úvěrové historie. Soud konstatuje, že žalobkyně, ač ji v daném směru tíží důkazní břemeno, nepředložila dostatečné důkazy o tom, že úvěruschopnost žalovaného Anonymizováno prověřovalo způsobem, jak to žalobkyně tvrdí. Žalobkyně ohledně lustrace žalovaného v registrech Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno-Anonymizováno právnická osoba, Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba zmínila, že v čl. 7.12 obchodních podmínek dal žalovaný Anonymizováno souhlas, aby jej v těchto registrech prověřila. Soud konstatuje, že souhlas žalovaného s tím, aby jej v uvedených registrech Anonymizováno lustrovalo, ještě neznamená, že takovou lustraci Anonymizováno skutečně učinilo.

18. Žalobkyně v žalobě výslovně uvedla, že nedisponuje dokumentací ohledně lustrace žalovaného v uvedených databázích a dokumentací ohledně toho, že se žalovaného dotazovala na jeho příjmy a výdaje. Za této situace soud žalobkyni již dále nevyzýval k doložení k jejího právě rekapitulovaného tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti. Jednak žalobkyně výslovně uvedla, že důkazy v daném směru nedisponuje, jednak i kdyby úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána způsobem, jak žalobkyně tvrdí, stále by nešlo o řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.

19. Žalobkyně totiž tvrdí, že její právní předchůdce Anonymizováno si od žalovaného opatřilo toliko jeho tvrzení o příjmech a výdajích. Již ze samotných žalobních tvrzení tak vyplývá, že Anonymizováno tvrzení žalovaného o jeho příjmech a výdajích nijak neověřovalo. Ve smyslu výše citované judikatury je ověření příjmů a výdajů žadatele o úvěr nezbytnou součástí procesu zkoumání úvěruschopnosti. Bez jejich ověření totiž poskytovatel úvěru nemůže s dostatečnou mírou jistoty vycházet z toho, že žadatel o úvěr vůbec nějaký příjem. Bez patřičného ověření též nelze vyloučit ani to, že skutečné příjmy žadatele o úvěr jsou jen zlomkem jeho tvrzených příjmů. Ověření výše příjmů a výdajů žadatele o úvěr nelze nahradit jeho lustrací v různých evidencích či databázích dlužnických informací.

20. Soud tak konstatuje, že Anonymizováno jako právní předchůdce žalobkyně v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru řádně nezkoumalo úvěruschopnost žalovaného před uzavřením posuzované smlouvy o úvěru.

21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí: Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. K neplatnosti posuzované smlouvy o spotřebitelském úvěru způsobené porušením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru tudíž soud přihlédl z úřední povinnosti.

23. Jak uvedl Nejvyšší soud v bodu 16. rozsudku ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. spisová značka (rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná z https://www.nsoud.cz): „Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru.“ 24. Protože nebyla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného, má žalobkyně právo toliko na vrácení poskytnuté jistiny, jak vyplývá z § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla celkovou částku 25 000 Kč. Žalobkyně tvrdí, že z poskytnuté jistiny nebylo nic vráceno. Za této situace je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit 25 000 Kč. Pro neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru nemá žalobkyně právo na žádné jiné plnění než na vrácení dosud nesplacené jistiny. Nedůvodný je tak její požadavek na zaplacení smluvního úroku ve výši 6 033 Kč a smluvní pokuty ve výši 825 Kč 25. Co se týče splatnosti jistiny, na jejíž vrácení je nárok podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, lze odkázat na body 16. a 17. zmíněného rozsudku sp. zn. spisová značka Nejvyššího soudu, kde se lze dočíst: „Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text ‚v době přiměřené jeho možnostem‘ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů ‚lichvářských‘ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“ (Zvýraznění doplněno soudem.)

26. Jak vyplývá z hodnocení Nejvyššího soudu v bodě 20. uvedeného rozsudku sp. zn. spisová značka, splatnost u povinnosti vrátit jistinu podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nastává, není-li zde dohody stran, až na základě rozhodnutí soudu. Shodně viz závěr bodu 34. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 9. 2023 sp. zn. spisová značka. Protože v posuzované věci nebyla uzavřena žádná dohoda o nové době splatnosti dosud nevrácené jistiny, nastane její splatnost až podle určení provedeného v tomto rozsudku.

27. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že spotřebitel je povinen zaplatit dlužnou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Na samotném spotřebiteli leží břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že v není v jeho možnostech zaplatit celou dlužnou jistinu najednou (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2025 sp. zn. spisová značka). Žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní a netvrdil, že by mu jeho možnosti neumožňovaly vrátit jistinu najednou. V této situaci soud rozhodl o tom, že žalovaný je povinen částku 25 000 Kč zaplatit najednou, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Lhůtu 30 dnů soud považuje za dostatečně dlouhou k tomu, aby žalovaný svou platební povinnost splnil.

28. Protože splatnost částky 25 000 Kč nastane až v budoucnosti na základě tohoto rozsudku, a to 30. dnem po jeho právní moci, není dosud žalovaný v prodlení s úhradou této částky. Žalobkyně tak nemá právo na požadovaný úrok z prodlení.

III. Náklady řízení

29. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch, na náhradu nákladů proto dopadá úprava v § 142 odst. 3 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř.

30. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 25. 9. 2017 sp. zn. spisová značka, za účelem objektivního určení úspěchu ve věci je třeba vycházet nejen z jistiny, ale i příslušenství, kterého se žalobkyně domáhala. Úspěch ve věci je totiž vždy nezbytné určit z celého předmětu řízení, a tudíž zohlednit taktéž žalobou uplatňované příslušenství pohledávky Pro určení přesné výše příslušenství je rozhodný stav v době vyhlášení rozhodnutí soudu (§ 154 odst. 1 o. s. ř.).

31. Žalobkyně byla úspěšná v požadavku na zaplacení částky 25 000 Kč.

32. Částka, jíž se žalobkyně domáhala (ke dni rozhodnutí soudu, tj. ke dni 9. 1. 2026), dosáhla výše 36 186,52 Kč a skládá se z těchto položek:  částky 31 858 Kč,  částky 4 328,52 Kč, jakožto úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 31 858 Kč od 17. 12. 2024 do 9. 1. 2026.

33. Žalobkyně byla tedy úspěšná z 69,09 % (25 000 Kč / 36 186,52 Kč), žalovaný byl úspěšný ze zbylých 30,91 %. Žalobkyně tedy má právo náhradu nákladů řízení z 38,18 % (69,09 p. b. – 30,91 p. b.).

34. Plná výše náhrady nákladů by dosáhla výše 6 223,90 Kč a skládala by se z následujících položek:  zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 275 Kč.  odměny advokátky v celkové výši 1 200 Kč za 3 úkony právní služby poskytnuté do podání žaloby, tj. ve výši 400 Kč za každý ze 3 úkonů podle § 14b odst. 1 bodu 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v aktuálním znění (dále jen „advokátní tarif“). Těmito úkony právní služby byly 1) převzetí a příprava zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb [§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu], 2) předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu] a 3) žaloba, jakožto návrh ve věci samé [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu]. Tarifní hodnota sporu činí 25 825 Kč (žalobkyně požaduje zaplatit 31 858 Kč, ale 6 033 Kč z toho jsou úroky; 25 825 Kč = 31 858 Kč – 6 033 Kč).  odměny advokátky ve výši 2 140 Kč za vyjádření ze dne 22. 12. 2025 (č. l. 51) podle § 7 bodu 5. ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu.  paušální náhrady hotových výdajů advokátky v celkové výši 300 Kč, tj. ve výši 100 Kč spojené s každým ze 3 úkonů právní služby poskytnutých do podání žaloby podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu.  paušální náhrady hotových výdajů ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu; jde o náhradu hotových výdajů spojených s vyjádřením ze dne 22. 12. 2025 (č. l. 51) učiněné po podání žaloby.  náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 858,90 Kč (21 % z částky 4 090 Kč, což je součet odměny advokátky ve výši 1 200 Kč + paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč + odměny advokátky ve výši 2 140 Kč + paušální náhrady hotových výdajů ve výši 450 Kč).

35. Žalobkyně má právo na náhradu nákladů ve výši 2 376,29 Kč (≐ 38,18 % z částky 6 223,90 Kč). Platebním místem k hrazení nákladů řízení je advokátka žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

36. Na úkony právní služby poskytnuté do podání žaloby dopadá § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně uplatňuje obdobné žaloby opakovaně v mnoha případech, přičemž žaloby jsou podávány na ustáleném vzoru, v němž se mění pouze identifikační údaje žalovaného, výše úvěru, nesplacené částky a výše úroků. Proti tomuto rozsudku se lze odvolat ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává prostřednictvím Okresního soudu v Českém Krumlově ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna, lze k jejímu vymožení navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.