10 C 325/2023

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Petrem Závadským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 945 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku 945 Kč, b) kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 83 Kč a c) náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 87 Kč, a to ve splátkách po 223 Kč měsíčně splatných k 15. dni v kalendářním měsíci počínaje kalendářním měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku do úplného zaplacení dluhu, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 400 Kč k rukám zástupce žalobkyně advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. <b>I. Předmět řízení</b> 1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 945 Kč z titulu dlužného televizního poplatku za období leden 2023 až červenec 2023, tj. televizní poplatek za 7 měsíců při měsíční výši televizního poplatku 135 Kč. Dále žalobkyně požaduje úrok z prodlení z dlužných poplatků za dobu od počátku prodlení s jejich placením do 15. 11. 2023 (tj. do dne podání žaloby) a požaduje též úhradu částky 87 Kč z titulu náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný, ač se stal podle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“), poplatníkem televizního poplatku, daný poplatek nezaplatil za období 7 měsíců od ledna 2023 do července 2023.

2. Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen„ soud“) ve věci vydal platební rozkaz ze dne 29. 11. 2023 čj. EPR [číslo] 2023, jímž žalovanému uložil zaplatit žalobou požadované částky, nebo podat odpor proti platebnímu rozkazu. Žalovaný odpor včas podal, čímž se platební rozkaz ze zákona (ex lege) v plném rozsahu ruší podle § 174 odst. 2 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

3. V podaném odporu žalovaný mimo jiné poukázal na svůj nízký příjem (8 265 Kč měsíčně v prvním pololetí roku 2023 a 7 695 Kč měsíčně ve druhém pololetí roku 2023) a zmínil, že mu dne 7. 2. 2023 byl odcizen propojovací kabel mezi televizí a set-top boxem. Dále žalovaný požádal, aby byl zproštěn případné povinnosti platit náhradu nákladů řízení protistraně s ohledem na jeho nízké příjmy.

4. Žalobkyně ve svém vyjádření k odporu uvedla, že jí žalovaný měl povinnost zaslat odhlášku od televizního poplatku, měl-li za to, že přestal mít povinnost hradit televizní poplatek z důvodu absence vlastnictví kabelového připojení k televiznímu přijímači. Žádné takové oznámení (odhlášku) podle žalobkyně žalovaný neposlal. Navíc do doby podání odhlášení stále trvá povinnost hradit televizní poplatek. Co se týče osvobození od placení televizního poplatku, i zde je třeba zaslat žalobkyni čestné prohlášení s oznámením o okolnostech odůvodňujících osvobození. Zaslání takového oznámení je podmínkou vzniku osvobození.

5. Žalovaný reagoval vyjádřením ze dne 25. 1. 2024, v němž uvedl, že dne 4. 11. 2022 mu byl od žalobkyně doručen dopis s informací, že je-li příjem domácnosti nižší než 2,15násobek životního minima, je tato domácnost osvobozena od televizního poplatku. Žalovaný uvedl, že jeho průměrný měsíční čistý příjem byl 9 121 Kč měsíčně v prvním pololetí roku 2023 a 8 127 Kč měsíčně v druhém pololetí roku 2023. <b>II. Závěr o skutkovém stavu</b> 6. Při jednání na základě listinných důkazů předložených stranami soud zjistil následující skutkový stav. Za každým z dílčích skutkových zjištění je v závorce uveden důkazní prostředek, na jehož základě soud dané zjištění učinil. 7. (Oznámení o odběru elektřiny žalovaným) Od E. [právnická osoba], žalobkyně postupem podle § 8 odst. 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích získala informaci, že s žalovaným jako odběratelem uzavřel E.ON Energie smlouvu o dodávce elektřiny (oznámení na č. l. 21). 8. (Výzvy žalobkyně k objasnění, proč žalovaný neplatí televizní poplatek) Žalovaný se nezaevidoval jako poplatník televizního poplatku. Žalobkyně mu proto zaslala výzvu ze dne 5. 11. 2019, aby objasnil, proč neplatí televizní poplatky. Ve výzvě jej upozornila, že je třeba reagovat ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy, jinak se žalovaný ze zákona stane poplatníkem televizního poplatku. Dále jej informovala, že televizní poplatek se platí za každou domácnost, která má televizní přijímač. Současně jej informovala, že od televizního poplatku jsou osvobozeny domácnosti, které nedosahují čistého příjmu ve výši 2,15násobku životního minima, a že televizní poplatek nemusí platit ten, kdo nemá televizní přijímač. Součástí výzvy byl i odpovědní formulář, jehož prostřednictvím bylo možné oznámit mimo jiné to, že oznamovatel není vlastníkem televizního přijímače či že je osvobozen ze zdravotních důvodů (výzva ze dne 5. 11. 2019 na č. l. 23). Dále pak žalobkyně žalovanému zaslala i dvě výzvy ze dne 29. 10. 2020 a ze dne 30. 10. 2020 k objasnění, proč neplatí televizní poplatky Dané výzvy obsahovaly obdobné informace jako první výzva včetně odpovědního formuláře a navíc upozornění, že při osvobození od televizního poplatku s ohledem na nízké příjmy, které nedosahují 2,15násobku životního mimina, je třeba se přihlásit a doložit podmínky pro osvobození pro nízké příjmy (druhá výzva ze dne 29. 10. 2020 na č. l. 27, druhá výzva ze dne 30. 10. 2020 na č. l. 29). 9. (Další výzvy žalobkyně k objasnění, proč žalovaný neplatí televizní poplatek) Žalovaná pak vyhotovila ještě sdělení ze dne 1. 6. 2022 k placení televizních poplatků, v němž opět žalovaného upozornila, že není evidován jako poplatník televizního poplatku a že je třeba reagovat ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto sdělení, jinak se žalovaný stane ze zákona poplatníkem televizního poplatku. Opět žalobkyně žalovaného informovala, kdo je poplatníkem televizního poplatku, že televizní poplatek se neplatí, nevlastní-li dotyčná osoba televizní přijímač, že od televizního poplatku je osvobozen ten, kdo nedosahuje čistého měsíčního příjmu ve výši 2,15násobku životního minima, ale že údaje pro toto osvobození je třeba doložit. Součástí sdělení byl opět odpovědní formulář (sdělení ze dne 1. 6. 2022 na č. l. 31). Žalobkyně pro žalovaného vyhotovila ještě sdělení ze dne 31. 10. 2022 k placení televizních poplatku, jehož obsah byl v podstatě shodný se sdělením ze dne [datum] (sdělení ze dne 31. 10. 2022 na č. l. 34). Uvedené sdělení ze dne 31. 10. 2022 bylo žalovanému doručeno dne 7. 11. 2022 (poštovní dodejka podepsaná žalovaným na č. l. 26). 10. (Absence reakce žalovaného na výzvy žalobkyně) Žalovaný při soudním jednání potvrdil, že na výzvy žalobkyně k objasnění, proč neplatí televizní poplatky, žádným způsobem nereagoval. Dále potvrdil, že žalobkyni ani nijak neinformoval o tom, že má za to, že splňuje podmínky pro osvobození od televizního poplatku pro nízký příjem (sdělení žalovaného při soudním jednání). 11. (Informace o zařazení žalovaného do evidence poplatníků televizního poplatku) Posléze žalobkyně žalovaného informovala, že neobdržela žádnou reakci na své výzvy k objasnění důvodů, proč žalovaný neplatí televizní poplatky, proto jej zařadila do evidence poplatníků televizního poplatku a vyzvala jej k jeho platbě ve výši 135 Kč měsíčně s tím, že za leden 2023 je třeba poplatek uhradit do 31. 1. 2023 a následně za každý další měsíc k 15. dni v daném kalendářním měsíci (přihlášení do evidence televizního poplatku na č. l. 37). 12. (Předžalobní upomínka) Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní upomínku ze dne 19. 7. 2023 k úhradě televizních poplatků za období leden 2023 až červenec 2023 (předžalobní upomínka na č. l. 38), kterou mu doručila dne 26. 7. 2023 (poštovní dodejka s podpisem žalovaného). Na odeslání této předžalobní upomínky vynaložila 87 Kč podle rámcové smlouvy se [právnická osoba] [příjmení], spol. s r. o., jejímž předmětem je vyhotovování a odesílání předžalobních výzev (položkový rozpočet na č. l. 41).

13. Žalovaný televizní poplatek za období leden 2023 až červenec 2023 nezaplatil. 14. (Příjmy žalovaného a jeho výdaje na bydlení) Žalovaný obývá jednočlennou domácnost. Jeho průměrné měsíční příjmy činily v prvním čtvrtletí roku 2023 částku 7 294,33 Kč, ve druhém čtvrtletí roku 2023 částku 10 948 Kč, ve třetím čtvrtletí roku 2023 částku 6 233,66 Kč a ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023 částku 10 021 Kč. Jde o příjmy ze zaměstnaní u obchodní korporace [právnická osoba] (potvrzení o příjmech na č. l. 18). Na výdaje za bydlení (včetně energií a médií) žalovaný měsíčně vynaloží 2 211 Kč měsíčně (předpis záloh na č. l. 17). 15. (Krádež propojovacího kabelu mezi set-top boxem a televizí) Žalovanému dne 7. 2. 2023 [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] odcizili z jeho bytu mimo jiné propojovací HDMI kabel mezi set-top boxem a televizí, za což byli v trestním řízení shledáni vinnými (rozsudek Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 7. 2. 2023 čj. [číslo jednací], v právní moci 13. 11. 2023). Tento kabel mu byl policejním orgánem vrácen dne 15. 6. 2023 (protokol policejního orgánu o vydání věci čj. KRPC [číslo] 2023 [číslo]). <b>III. Právní hodnocení věci</b> <b><i>III. A Žalovaný jako poplatník televizního poplatku</b></i> 16. Podle § 2 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích platí: Televizní poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů (dále jen„ televizní přijímač“). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu.

17. Podle § 3 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích platí: Poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.

18. Podle § 3 odst. 4 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích platí: Jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (…) po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.

19. Podle § 8 odst. 2 věty první zákona o rozhlasových a televizních poplatcích platí: Poplatník je povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení.

20. Z právě citované právní úpravy vyplývá, že poplatníkem televizního poplatku je ten, kdo vlastní televizní přijímač (tj. zařízení technicky způsobilé k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů). Do 15 dnů po nabytí vlastnictví televizního přijímače je poplatník oznámit České televizi, že se stal poplatníkem televizního poplatku.

21. Zákon o rozhlasových a televizních poplatcích svěřuje České televizi určitý kontrolní mechanismus sloužící k ověření plnění zákonné povinnosti oznámit, že se dotčená osoba stala poplatníkem televizního poplatku. Dodavatel zajišťující dodávku elektřiny odběratelům je podle § 8 odst. 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích povinen České televizi a Českému rozhlasu na požádání sdělovat, se kterými odběrateli uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny. Zákonodárce vychází z předpokladu, že ta osoba, která odebírá elektřinu, zpravidla vlastní též televizní i rozhlasový přijímač. Není-li určitá osoba evidována jako poplatník televizního poplatku, a přitom jí je dodávána elektřina, je Česká televize oprávněna se na danou osobu obrátit s výzvou podle § 3 odst. 4 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Takovou výzvu od žalobkyně obdržel i žalovaný (srov. bod 9. výše), který nebyl veden v evidenci poplatníků televizních poplatků, ale který odebíral elektřinu. Žalovaný dostal prostřednictvím výzvy možnost čestným prohlášením oznámit, že nevlastní televizní přijímač. Pokud by žalovaný takové čestné prohlášení zaslal a zakládalo-li by se jeho čestné prohlášení na pravdě, byla by tím celá záležitost s televizním poplatkem vyřešena.

22. Žalovaný však na popsanou výzvu nereagoval. V takovém případě se však podle § 3 odst. 4 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích stal marným uplynutím lhůty 30 dnů od doručení výzvy poplatníkem televizního poplatku, a to bez ohledu na skutečnost, zda vlastní či nevlastní televizní přijímač (srov. zákonný text„ považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit“). Jde totiž o součást onoho kontrolního mechanismu svěřeného České televizi k ověření, zda je plněna povinnost podávat oznámení vzniku poplatkové povinnosti. Vznik povinnosti platit televizní poplatek je nepříznivý důsledek, který má motivovat adresáty výzvy podle § 3 odst. 4 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, aby na výzvu adekvátním způsobem reagovali. Zároveň by se smysl takové výzvy se stanovením lhůty k reakci, jakož i význam úpravy, že se dotyčný považuje za poplatníka po marném uplynutí lhůty, zcela ztratil v případě, že by bylo možno i dodatečně čestným prohlášením oznámit, že daná osoba nevlastní televizní přijímač a mělo-li by i takové opožděné oznámení (čestném prohlášení) za následek, že televizní poplatek není třeba vůbec platit. Aby nenastal tento nesmyslný důsledek, tak se marným uplynutím lhůty ve výzvě podle § 3 odst. 4 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích pasivní adresát této výzvy stává poplatníkem televizního poplatku bez ohledu na skutečnost, zda vlastní či nevlastní televizní přijímač (tj. je jím i tehdy, když nemá televizní přijímač, jakožto zařízení technicky způsobilé k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání).

23. I u těch osob, které se považují za poplatníka televizního poplatku podle § 3 odst. 4 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, je však stále zachována možnost se odhlásit z evidence poplatníků (§ 8 odst. 8 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích) zasláním čestného prohlášení, že nevlastní televizní přijímač, je-li to pravda. V takovém případě je však dotyčná osoba televizní poplatek podle § 7 odst. 5 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích povinna zaplatit za období do konce měsíce, v němž se odhlásila.

24. Jak bylo vyloženo výše, jelikož žalovaný nereagoval na výzvu žalobkyně, považuje se podle § 3 odst. 4 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích za poplatníka televizního poplatku, a to v celém období, jehož se týká žaloba, tj. období leden 2023 až červenec 2023 (celkem 7 měsíců).

25. Z výše vyložených důvodů se soud nemusel zabývat tím, zda žalovaný vlastnil v posuzovaném období leden 2023 až červenec 2023 televizní přijímač, tj. zařízení technicky způsobilé k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů. I kdyby televizní přijímač neměl, byl povinen televizní poplatek platit, neboť byl podle § 3 odst. 4 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích považován za poplatníka televizního poplatku. Soud se tak v posuzované věci nemusel zabývat otázkou, zda odcizení propojovacího kabelu mezi televizí a set-top boxem (odcizen 7. 2. 2023 a navrácen až 15. 6. 2023) po právní stránce znamená či neznamená, že žalobcův televizor přestal či nepřestal být zařízení technicky způsobilé k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání. <b><i>III. B Otázka osvobození od televizního poplatku z důvodu nízkého příjmu</b></i> 26. Podle § 4 odst. 2 písm. a) zákona o rozhlasových a televizních poplatcích platí: Od rozhlasového a televizního poplatku je dále osvobozena fyzická osoba, jde-li o jednotlivce, jehož čistý příjem za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima.

27. Podle § 4 odst. 3 věty druhé a třetí daného zákona: Účinky nově vzniklého nároku na osvobození podle odstavce 2 nastávají prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž poplatník oznámí čestným prohlášením provozovateli vysílání ze zákona, nebo jiné osobě, kterou provozovatel vysílání ze zákona určí (…), okolnosti odůvodňující osvobození; účinky tohoto osvobození končí posledním dnem měsíce, v němž zanikly okolnosti odůvodňující toto osvobození, nejpozději však uplynutím 6 kalendářních měsíců ode dne, kdy nastaly účinky nároku na osvobození. Fyzická osoba, na kterou se osvobození podle odstavce 2 vztahuje, je povinna na výzvu provozovatele vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osoby písemně doložit kopií rozhodnutí nebo oznámení úřadu státní sociální podpory okolnosti prokazující osvobození.

28. Soud konstatuje, že částka životního minima je stanovena ve vztahu k měsíci. Podle § 2 odst. 1 věty první zákona 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění účinném pro rok 2023 (dále jen„ zákon o životním a existenčním minimu“), platí: Částka životního minima jednotlivce činí měsíčně 4 860 Kč.

29. I přes textovou nedůslednost § 4 odst. 2 písm. a) zákona o rozhlasových a televizních poplatcích soud vyhodnotil, že osvobození od televizního poplatku náleží té osobě, která měla minulé kalendářní čtvrtletí průměrný čistý měsíční příjem, který je nižší než 2,15násobek životního minima (tj. méně než 10 449 Kč měsíčně v roce 2023).

30. Čistě jazykový výklad § 4 odst. 2 písm. a) daného zákona by sice umožňoval 2,15násobek životního minima poměřovat s čistým příjmem za celé uplynulé kalendářní čtvrtletí (srov. zákonný text„ jehož čistý příjem za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima“). Takový čistě jazykový výklad je však třeba odmítnout, neboť by vedl k příliš přísným důsledkům. Na osvobození by tak totiž dosáhl jen ten, kdo by měl za čtvrtletí čistý příjem nižší než 10 449 Kč, tj. v průměru 3 483 Kč měsíčně, což je částka, která se blíží existenční minimu. Takový čistě jazykový výklad by rovněž nesmyslně přehlížel, že částka životního minima je v zákoně o životním a existenčním minimu stanovena ve vztahu k měsíci, nikoli čtvrtletí.

31. Pro posuzovanou věc je nutné zdůraznit, že osvobození od televizního poplatku je vázáno na 2 podmínky, které musí být splněny současně (nepostačí splnění jen jedné), a to 1) průměrný čistý měsíční příjem, který je za uplynulé čtvrtletí nižší než 2,15násobek životního minima (srov. § 4 odst. 2 písm. a) zákona o rozhlasových a televizních poplatcích), 2) oznámení České televizi o okolnostech odůvodňující toto osvobození (srov. § 4 odst. 3 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích) a případné doložení výše tohoto příjmu k výzvě České televize.

32. Žalovaný nesplnil již podmínku zmíněnou výše sub 2), tj. oznámení o okolnostech odůvodňujících osvobození. Z tohoto důvodu mu osvobození od televizního poplatku v posuzovaném období leden 2023 až červenec 2023 nenáleží.

33. Dále soud na okraj zmiňuje, že pro červenec 2023 žalovaný nesplňoval ani podmínku, aby jeho čistý měsíční příjem byl za uplynulé čtvrtletí nižší než 2,15násobek životního minima. Ve druhém čtvrtletí roku 2023 měl žalovaný průměrný čistý měsíční příjem 10 948 Kč, tj. více než 10 449 Kč, jakožto 2,15násobek částky životního minima.

34. Protože žalovaný žalobkyni neodeslal oznámení o okolnostech odůvodňující osvobození pro nízký příjem, nesplnil nezbytnou podmínku pro toto osvobození za měsíce duben 2023 až červen 2023, byť v prvním čtvrtletí roku 2023 měl průměrný čistý měsíční příjem ve výši 7 294,33 Kč, tj. méně než 10 449 Kč, jakožto 2,15násobek částky životního minima.

35. Zda žalovaný splnil ve vztahu k měsícům leden 2023 až březen 2023 splnil podmínku, aby jeho průměrný čistý měsíční příjem byl za uplynulé čtvrtletí nižší než 2,15násobek životního minima, z dokazování nevyplývá, neboť nebyl doložen jeho příjem za čtvrté čtvrtletí roku 2022 (tj. uplynulé čtvrtletí předcházející lednu až březnu 2023). Zjišťování jeho průměrného čistého měsíčního příjmu za čtvrté čtvrtletí roku 2022 by však bylo nadbytečné, neboť osvobození od televizního poplatku žalovanému nenáleží již z důvodu, že žalobkyni nezaslal příslušné oznámení. <b><i>III. C Kapitalizovaný úrok z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky</b></i> 36. Protože je žalovaný v prodlení s platbou televizních poplatků za období leden 2023 až červenec 2023 je podle § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích ve spojení s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“ ´), a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. povinen hradit rovněž úrok z prodlení. Žalobkyně tento úrok požaduje z jednotlivých dlužných měsíčních poplatků za období počínaje vždy šestnáctého dne v daném měsíci do 15. 11. 2023 (tj. do data podání žaloby). Na požadovaný úrok z prodlení v celkové výši 83 Kč má žalobkyně nárok. Úrok z prodlení je určen vzorcem ( (dlužná jistina) × (počet dní prodlení): (365, jakožto počet dní v roce) × (úroková sazba v procentech): 100) a jeho výše je dána součtem následujících položek: Jistina; Období prodlení; Počet dní prodlení; Roční úrok; Výše úroku z prodlení 135 Kč; 16. 1. 2023 až 15. 11. 2023; 304; 15 %; 16,87 Kč 135 Kč; 16. 2. 2023 až 15. 11. 2023; 273; 15 %; 15,15 Kč 135 Kč; 16. 3. 2023 až 15. 11. 2023; 245; 15 %; 13,59 Kč 135 Kč; 16. 4. 2023 až 15. 11. 2023; 214; 15 %; 11,87 Kč 135 Kč; 16. 5. 2023 až 15. 11. 2023; 184; 15 %; 10,21 Kč 135 Kč; 16. 6. 2023 až 15. 11. 2023; 153; 15 %; 8,49 Kč 135 Kč; 16. 7. 2023 až 15. 11. 2023; 123; 15 %; 6,82 Kč 37. Dále má žalobkyně podle § 513 občanského zákoníku nárok na úhradu příslušenství své pohledávky v podobě nákladů spojených s jejím uplatněním. Dané náklady byly vynaloženy na vyhotovení a odeslání předžalobní upomínky ze dne 19. 7. 2023 a jejich výše (87 Kč) je dána rámcovou dohodou mezi žalobkyní a [právnická osoba] [příjmení], spol. s r. o. <b>IV. Závěr</b> 38. Na základě výše uvedených důvodů soud vyhodnotil, že žaloba je důvodná, proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 945 Kč z titulu dlužných televizních poplatků, částku 83 Kč z titulu kapitalizovaného úroku z prodlení a částku 83 Kč na nákladech spojených s uplatněním pohledávky. Dohromady tedy je žalovaný povinen zaplatit 1 115 Kč (945 Kč + 83 Kč + 87 Kč).

39. S ohledem na majetkovou situaci žalovaného soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o tom, že žalovaný může danou částku hradit ve splátkách po 223 Kč (tj. v 5 splátkách) pod ztrátou výhody splátek. Ztráta výhody splátek znamená, že nesplní-li žalovaný některou splátku, má žalobkyně právo na vyrovnání celé pohledávky; toto své právo může uplatnit nejpozději do splatnosti příští splátky (srov. § 1931 občanského zákoníku). <b>V. Náklady řízení</b> 40. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 150 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud jí však část náklady nákladů nepřiznal, neboť na straně žalovaného shledal důvody hodné zvláštního zřetele pro takový postup. Jimi jsou nepřiznivá majetková situace žalovaného, která se projevuje jeho nízkým příjmem, a skutečnost, že v důsledku krádeže propojovacího kabelu nemohl žalovaný sledovat televizní vysílání po relevantní část doby, jíž se žaloba týká.

41. Soud rozhodl, že žalovaný je žalobkyni povinen nahradit náklady řízení v částce 400 Kč, která odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku.