10 C 326/2023

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Petrem Závadským ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce C , narozený Datum narození žalobce C bytem Adresa žalobce C Anonymizováno oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno – Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o vydání náhradního pozemku

I. Soud nahrazuje projev vůle žalované uzavřít s žalobcem a) a s žalobcem b) tuto smlouvu,přičemž geometrický plán č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ověřený , tituly před jménem, , jméno FO, dne 25. 4. 2024 a geometrický plán č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ověřený , tituly před jménem, , jméno FO, dne 13. 8. 2025, na které se daná smlouva odkazuje, jsou nedílnou součástí tohoto rozsudku:Převodce: , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Jméno žalované, , se sídlem , adresa, , PSČ: , adresa, a Nabyvatel a) , Jméno žalobce A, , r. č. , RČ, , bytem , adresa, , , Jméno žalobce B, , PSČ: , adresa, Nabyvatel b) , Jméno žalobce C, , r. č. , RČ, , bytem , adresa, , , Jméno žalobce B, , PSČ: , adresa, uzavírají tuto smlouvu o převodu pozemků I. , Jméno žalované, , jednající jménem , Anonymizováno, , Anonymizováno, jako převodce, spravuje ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákon o půdě“), mimo jiné též tyto pozemky ve vlastnictví státu: parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, nacházející se v katastrálním území , adresa, , , adresa, , , Anonymizováno, kraj; parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, oddělený geometrickým plánem č. , hodnota, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, ověřeným , tituly před jménem, , jméno FO, dne 25. 4. 2024 a odsouhlaseným Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, a nacházející se v katastrálním území , adresa, , , Anonymizováno, kraj; parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, nacházející se v katastrálním území , adresa, , , Anonymizováno, kraj; parc. č. , hodnota, nacházející se v katastrálním území , adresa, , , Anonymizováno, kraj; parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, oddělený geometrickým plánem č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ověřeným , tituly před jménem, , jméno FO, dne 13. 8. 2025 a odsouhlaseným Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, a nacházející se v katastrálním území , adresa, , , Anonymizováno, kraj. (dále jen jako „pozemky“).

II. Nabyvatelům vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě. Pozemky specifikované v článku I. této smlouvy byly oceněny na celkovou částku ve výši 557 962,13 Kč. Nároky nabyvatelů vůči převodci na převod jiného pozemku dle zákona o půdě činí ke dni uzavření této smlouvy částku 554 750 Kč. Nabyvateli a) náleží nárok na převod jiného pozemku dle zákona o půdě ve výši 277 375 Kč a nabyvateli b) náleží nárok na převod jiného pozemku dle zákona o půdě ve výši 277 375 Kč. Tento nárok nabyvatelé uplatňují na základě: pravomocného rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkový úřad , adresa, ze dne 8. srpna 2008, č. j. PÚ , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, .

III. Převodce převádí na nabyvatele pozemky specifikované v článku I. této smlouvy, včetně součástí a příslušenství, se všemi právy a povinnostmi, a nabyvatelé je přijímají do svého výlučného vlastnictví, přičemž nabyvatel a) nabývá na pozemcích uvedených v článku I. této smlouvy podíl o velikosti ½ a nabyvatel b) nabývá na pozemcích uvedených v článku I. této smlouvy podíl o velikosti ½. Převodem pozemků podle této smlouvy je vypořádán výše zmíněný nárok nabyvatele a) a nabyvatele b) na převod jiného pozemku dle zákona o půdě v celkové výši 554 750 Kč, z něhož nabyvateli a) náleží nárok ve výši 277 375 Kč a nabyvateli b) nárok ve výši 277 375 Kč. Vlastnické právo k pozemkům přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí na základě této smlouvy.

IV. Nabyvatelé prohlašují, že jim je znám stav převáděných pozemků a tyto pozemky do svého výlučného vlastnictví přijímají tak, jak je uvedeno v článku III. této smlouvy.

II. Žalobce a) je povinen uhradit žalované částku 16 060,65 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce b) je povinen uhradit žalované částku 16 060,65 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobci domáhali nahrazení projevu vůle žalované s převodem následujících pozemků: parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, oddělený geometrickým plánem č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ověřeným , tituly před jménem, , jméno FO, dne 25. 4. 2024 a odsouhlaseným Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, a nacházející se v katastrálním území , adresa, , , Anonymizováno, kraj; parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, podle jejich oddělení geometrickým plánem č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ověřeným , tituly před jménem, , jméno FO, dne 13. 8. 2025 a odsouhlaseným Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, , a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, .

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 491 816 Kč, a to každému z nich jednou polovinou k rukám jejich zástupce , právnická osoba, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Českém Krumlově na náhradě nákladů řízení částku 7 702,73 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se po žalované žalobou domáhali nahrazení projevu vůle k uzavření smlouvy o převodu následujících pozemků: parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, . parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, ,2. Žalobci tvrdí, že jsou oprávněnými osobami ve smyslu § 4 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění účinném v rozhodné době (dále jen „zákon o půdě“), kterým náleží náhrada za pozemky, které jim či jejich právním předchůdcům nebylo možné vydat. K uspokojení jejich nároků přitom dosud nedošlo. Nárok žalobců za nevydané pozemky žalovaná eviduje pouze ve výši 9 319,80 Kč. S tímto oceněním nároku žalobci ovšem nesouhlasí a mají za to, že nevydané pozemky byly v době jejich přechodu na stát určeny k zastavění sídlištěm , Anonymizováno, v , Anonymizováno, a k tomuto účelu byly následně i využity. Při stanovení výše nároku žalovaná pozemky oceňovala jako zemědělské a ani po žádosti žalobců ze dne 3. 5. 2022 o přecenění na svém stanovisku k ocenění nevydaných pozemků na 9 319,80 Kč nic nezměnila. Žalobci poukázali na návrh regulačního a zastavovacího plánu z roku 1930, na směrný územní plán hlavního města Prahy z roku 1964, na rozhodnutí o vyvlastnění nevydaných pozemků a rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu ze dne 8. 8. 2008 čj. PÚ , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Na základě uvedených stavebně-plánovacích dokumentů a správních rozhodnutí tvrdí, že nevydané pozemky byly v době přechodu na stát určeny k zastavění. Podle žalobců tak měly být nevydané pozemky správně oceněny na částku 554 750 Kč při zohlednění, že byly určeny k zastavění. Postup při uspokojení jejich restitučního nároku žalobci označili za liknavý s ohledem na to, že žalovaná dlouhodobě trvá na nesprávném ocenění nevydaných pozemků a z tohoto nesprávného ocenění nehodlá ustoupit. Žalobci tak tvrdí, že plné uspokojení je možné jen skrze žalobu.

3. Žalovaná ve vyjádření ze dne 5. 1. 2024 (č. l. 66) uvedla, že žalobu neuznává a navrhuje její zamítnutí. Ve vyjádření ze dne 28. 2. 2024 (č. l. 71) mj. zmínila, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, je ve funkčním celku s přilehlými stavbami a je užíván vlastníky těchto staveb na základě pachtovních smluv uzavřených s žalovanou.

4. V dalším vyjádření ze dne 28. 2. 2024 (č. l. 85) žalovaná uvedla, že odňaté pozemky byly oceněny jako zemědělské na částku 9 319,80 Kč znaleckým posudkem , jméno FO, . Žalovaná odmítla žádost žalobců o přecenění z důvodu, že v době odnětí pozemků na stát platila vyhláška č. 144/59 Úředního listu, v jejímž § 2 se uvádí, že stavebním pozemkem se rozumí místo vymezené územním plánem k zastavění. Žádný takový územní plán platný pro dobu odnětí pozemků žalobci nepředložili. Stavební obvody z let 1947 až 1958 ani územní plán z roku 1966 nelze podle žalované považovat za doklady, které by měly prokazovat stavební charakter odňatých pozemků. Žalovaná rovněž odmítla nařčení z liknavosti při uspokojování restitučního nároku, neboť žalobci měli právo hlásit se do veřejných nabídek pozemků za účelem uspokojení svého restitučního nároku. Žalovaná zmínila, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, je vyloučen z převodu podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Státním pozemkovém úřadu“), neboť je podle platného územního plánu určen pro veřejně prospěšnou stavbu vysokotlakého plynovodu včetně regulační stanice. Pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, je zčásti vyloučen z převodu podle § 6 odst. 1 zákona o Státním pozemkovém úřadu, neboť jeho část je určena pro veřejně prospěšnou stavbu, a to silnici III. třídy. Pozemky parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, a parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, jsou k převodu vhodné. Pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, je podle žalované vyloučen z převodu podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, neboť je ve funkčním celku se stavbami na přilehlých pozemcích, které jsou ve vlastnictví třetí osoby. Dále je tento pozemek vyloučen z převodu podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o Státním pozemkovém úřadu, protože na jeho části se nachází místní komunikace, která je veřejně využívána.

5. Ve vyjádření ze dne 27. 3. 2024 (č. l. 123) žalovaná uvedla, jaké ocenění vyplývá ze znaleckého posudku , jméno FO, k části pozemků, které žalobci požadovali v žalobě převést.

6. Ve vyjádření ze dne 28. 3. 2024 (č. l. 135) žalovaná vyjádřila své výhrady proti znaleckému posudku od , právnická osoba, , který předložili žalobci. Tento znalecký posudek za znaleckou kancelář podle žalované zpracovaly osoby, které nemají znalecké oprávnění k oceňování nemovitostí a neměly ho ani v době zpracování znaleckého posudku. , jméno FO, je sice znalcem v oboru ekonomika, nemá však znalecké oprávnění k oceňování nemovitých věci. , jméno FO, a , jméno FO, pak nemají v seznamu znalců evidováno žádné znalecké oprávnění. Žalovaná dále uvedla, jaké výhrady má po formální i obsahové stránce vůči znaleckému posudku od , právnická osoba, .

7. Žalobci ve svém vyjádření ze dne 2. 4. 2024 (č. l. 144) uvedli a rozebrali, proč odňaté pozemky měly být oceněny jako pozemky určené k zastavění, odkazovali přitom na judikaturu Nejvyššího soudu. Dále pojednali o tom, proč považují postup žalované ohledně uspokojení jejich restitučního nároku za liknavý. Současně vyjádřili nesouhlas s tvrzením žalované, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, tvoří součást funkčního celku s přilehlými stavbami ve vlastnictví třetích osob. Podle žalobců totiž mezi pozemkem parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a zmíněnými stavbami jsou ještě další 2 pozemky (parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Podle žalobců nájem ani pacht požadovaného pozemku není na překážku jeho vydatelnosti, neboť změna vlastnického práva nemá podle § 2221 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vliv na trávní nájemního vztahu. Výstavba vysokotlakého plynovodu na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, není podle žalobců na překážku jeho vydatelnosti. Ani s námitkou nevydatelnosti pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, žalobci nesouhlasí. Podle žalobců se na daném pozemku nachází toliko polní cesta, která jeho vydání nebrání. K pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, zmínili, že územní rezerva pro výstavu silnice se týká jen okrajové části daného pozemku. Žalobci uvedli, že zadali vypracování geometrického plánu k oddělení této části a zbytek pozemku podle nich vydat lze.

8. V dalším vyjádření ze dne 25. 5. 2024 (č. l. 187) žalobci uvedli, že znalec , jméno FO, disponuje znaleckým oprávněním z oboru ekonomiky, ceny a odhady hmotného majetku, což podle jejich názoru zahrnuje i oceňování nemovitých věcí. Dále žalobci své stanovisko, že k prokázání stavebního charakteru pozemků není nutné doložit výhradně územní rozhodnutí, neboť jejich stavební charakter lze doložit i jinými dokumenty. V daném směru odkázali na rozhodnutí Nejvyššího soudu, z nichž obsáhle citovali. Současně žalobci předložili geometrický plán k oddělení části pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, tak, aby po oddělení části do tohoto pozemku nezasahovala územní rezerva pro silnici III. třídy.

9. Ve podání ze dne 9. 7. 2024 (č. l. 246 a č. l. 281) žalovaná zmínila, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, slouží jako jediný přístup k rodinnému domu na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve vlastnictví , jméno FO, . Pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, dále slouží jako další přístup k domu na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve vlastnictví , jméno FO, . Na druhém konci je pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, užíván jako zázemí ke stavbě rodinné rekreace na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, ve vlastnictví , jméno FO, a , jméno FO, . Na části pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, se navíc nachází místní komunikace III. třídy.

10. Ve sdělení ze dne 10. 7. 2024 (č. l. 260) žalobci poukázali na usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 22. 8. 2018 čj. , spisová značka, podle něhož pozůstalost po zesnulé , Anonymizováno, , jméno FO, nabývá jako jediný dědic žalobce b), který tak po , Anonymizováno, , jméno FO, podle žalobců zdědil i restituční nárok. Žalobci dále zmínili, že nechali zpracovat znalecký posudek , jméno FO, , podle něhož ocenění podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „oceňovací vyhláška“), činí u pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, částku 282 866,15 Kč, u pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, částku 44 843,10 Kč a u pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, částku 47 057 Kč.

11. Ve vyjádření ze dne 30. 7. 2024 (č. l. 285) žalovaná podrobně rozebrala své výhrady k ocenění pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú , adresa, podle znaleckého posudku , jméno FO, předloženého žalobci. Dále zmínila, že s oceněním pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, podle daného znaleckého posudku lze souhlasit.

12. V podání ze dne 7. 10. 2024 (č. l. 317) se žalovaná písemně vyjádřila k výslechu znalce , jméno FO, .

13. Ve vyjádření ze dne 10. 10. 2024 (č. l. 319) se rovněž žalobci vyjádřili k výslechu znalce , jméno FO, a dále se zabývali vydatelností pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, .

14. Ve sdělení ze dne 18. 11. 2024 (č. l. 360) žalobci sdělili, že předloží nový znalecký posudek na ocenění odňatých pozemků, tentokrát od znalce , jméno FO, . Zopakovali své přesvědčení, že odňaté pozemky byly ke dni odnětí určeny k zastavění. K předložení nového znaleckého posudku se žalobci rozhodli poté, co jim soud sdělil svůj předběžný názor, že , právnická osoba, , jejíž znalecký posudek předložili dříve, nesplňovala v době zpracování předloženého posudku kvalifikační požadavky na znaleckou kancelář. Společně s podáním ze dne 23. 12. 2024 (č. l. 363) pak žalobci předložili znalecký posudek , jméno FO, .

15. Žalovaná se ve vyjádření ze dne 24. 1. 2025 (č. l. 381) vymezila ke znaleckému posudku , jméno FO, . Zopakovala své stanovisko, že v rozhodné době byl stavební pozemek ve vyhlášce č. 144/1959 Úředního listu definován jako místo vymezené územním rozhodnutím k zastavění. Podle žalované ani regulační a zastavovací plán z roku 1924 a 1930, ani stavební obvody pro rok 1947 až 1958, ani regulační plán z roku 1964 nelze užít pro posuzování odňatých pozemků v době jejich přechodu na stát. Navíc odňaté pozemky byly vyvlastněny, aby byly užity jako staveniště, tj. jako místa k uložení materiálu, deponování strojů atd., nikoli pro přímé zastavění. Odňaté pozemky přitom nebyly ani v celé jejich ploše následně zastavěny.

16. Ve vyjádření ze dne 20. 2. 2025 (č. l. 390) žalobci reagovali na vyjádření, v němž se žalovaná vymezila ke znaleckému posudku , jméno FO, . Žalobci setrvali na svém stanovisku, že odňaté pozemky byly v době jejich přechodu určeny k zastavění, což blíže rozebrali.

17. V dalším vyjádření ze dne 20. 2. 2025 (č. l. 400) žalobci reagovali na žalobu z hlavní intervence, kterou podali , jméno FO, a , jméno FO, . Řízení o této žalobě bylo nejprve usnesením ze dne 28. 1. 2025 čj. 10 C 326/2023-385 spojeno s věcí vedenou pod sp. zn. 10 C 326/2023 a následně usnesením ze dne 29. 5. 2025 čj. 10 C 326/2023-412 vyloučeno k samostatnému řízení.

18. Ve vyjádření ze dne 5. 9. 2025 (č. l. 438) žalobci sdělili, že převést požadují jen následující pozemky: parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (po oddělení jeho části), parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (po oddělení jeho části) v k. ú. , adresa, . Žalobci jsou si vědomi, že hodnota právě zmíněných pozemků převyšuje hodnotu jejich restitučního nároku, což však podle nich nebrání převedení pozemků, pokud soud žalobcům současně uloží žalované zaplatit náhradu za přečerpání restitučního nároku. Žalobci tvrdí, že restituční nárok bude přečerpán o 3 212,13 Kč. Náhrada za přečerpání by podle nich měla činit 9násobek částky 3 212,13 Kč, tj. částku 28 909,17 Kč. Žalobci poukázali na judikaturu, která takové přečerpání umožňuje, a judikatur, kterou podle nich lze užít při výpočtu náhrady za přečerpání.

19. Ve vyjádření ze dne 22. 9. 2025 (č. l. 465) žalobci reagovali na výzvu k uvedení tvrzení, jaká byla inflace v České republice od roku 1991 do současnosti a k jakému zvýšení cen nemovitostí za toto období došlo. Žalobci uvedli, že podle nich tato míra inflace činila kumulativně 217,60 %, tj. že se ceny zvýšily 3,18krát. Dále zmínili, že růst cen nemovitostí Český statistický úřad neeviduje. Žalobci proto z dostupných statistických dat Českého statistického úřadu a České národní banky představili svůj mechanismus, jak spočítat toto zvýšení cen, a dospěli k závěru, že cena nemovitostí se od roku 1991 do současnosti v České republice zvedla 17krát.I. Částečná zpětvzetí žaloby20. Žalobci postupně částečně brali svou žalobu zpět, a to ve vztahu k požadavku na převedení: pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (podání žalobců na č. l. 154 verte); pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (podání žalobců na č. l. 154 verte); pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (podání žalobců na č. l. 154 verte); pozemku prac. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (podání žalobců na č. l. 440 verte). pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, (podání žalobců na č. l. 440 verte). pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (protokol o jednání na č. l. 236 verte); pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , jakožto těch částí, které bylo navrženo oddělit podle geometrického plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, z pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (protokol o jednání na č. l. 541); pozemků parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , jakožto těch částí, které bylo z původního pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, navrženo oddělit geometrickým plánem č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, (podání žalobců na č. l. 438 verte). Soud poznamenává, že právě zmíněné částečné zpětvzetí žaloby na č. l. 438 verte je po obsahové stránce shodné se zpětvzetím na č. l.

396. Byť se ve zpětvzetí na č. l. 396 zmiňují pozemky parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, podle geometrického plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jde v obou podáních (č. l. 396 a č. l. 438 verte) vždy o stejnou část původního pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , ohledně níž je brána žaloba zpět. Rozdílná parcelní čísla (, Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vs. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) jsou dána vypracováním nového geometrického plánu k oddělení pozemků.II. Skutkový základ21. Na základě dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Za každým z dílčích skutkových zjištění je kurzívou v závorce uveden důkazní prostředek, na jehož základě dané zjištění soud učinil.22. [Vyvlastnění pozemků z roku 1963] Odbor výstavby Okresního národního výboru v , adresa, čtyřmi rozhodnutími ze dne 6. 11. 1963 označenými shodným čj. , Anonymizováno, ., Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, . vyvlastnil pozemky dle pozemkového katastru parc. č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, v k. ú. , adresa, (dále jen „odňaté pozemky“) (rozhodnutí o vyvlastnění na č. l. 44, č. l. 51, č. l. 54, č. l. 56). Pozemky parc. č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, byly vyvlastněny , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, roku (rozhodnutí o vyvlastnění na č. l. 44, č. l. 51, č. l. 54). Pozemek parc. č. , hodnota, byl vyvlastněn , jméno FO, a , jméno FO, (rozhodnutí o vyvlastnění na č. l. 56). Všechny odňaté pozemky byly vyvlastněny ve prospěch československého státu – Generálního investora výstavby hl. m. Prahy za účelem jeho jejich užití jako staveniště pro výstavbu sídliště , Anonymizováno, . Pro zahájení prací na odňatých pozemcích byla určena lhůta 1 roku (rozhodnutí o vyvlastnění na č. l. 44, č. l. 51, č. l. 54, č. l. 56).II.A. Restituční nárok a evidence jeho výše23. [Rozhodnutí čj. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ] Rozhodnutím ze dne 8. 8. 2008 čj. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, Ministerstvo zemědělství – Pozemkový úřad , adresa, rozhodlo o tom, že oprávněné osoby ve smyslu § 4 odst. 4 zákona o půdě, kterými jsou , jméno FO, a , Jméno žalobce A, [tj. žalobce a)], nejsou vlastníky odňatých pozemků. V odůvodnění daného rozhodnutí se uvádí, že odňaté pozemky přešly na stát vyvlastněním a nebyla za ně poskytnuta finanční náhrada ani za ně nebyly poskytnuty náhradní pozemky, přičemž odňaté pozemky nelze oprávněným osobám ani vydat, neboť jsou zastavěny mateřskou školou a obytnými domy (rozhodnutí čj. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, na č. l. 18 a na č. l. 91).24. [Žalobce b) restituční nárok zdědil] , jméno FO, dne 29. 3. 2018 zesnula a Obvodní soud pro , adresa, v usnesení ze dne 22. 8. 2018 čj. , spisová značka, potvrdil, že dědictví po ní nabyl žalobce b) jako jediný dědic (usnesení Obvodního soudu pro Prahu na č. l. 270).25. [Výše restitučního nároku evidována žalovanou] Žalovaná eviduje ve vztahu k rozhodnutí Ministerstva zemědělství čj. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, u žalobce a) restituční nárok ve výši 5 765,55 Kč, který nebyl ani zčásti vypořádán (evidence nároků oprávněný osob na č. l. 89), a u žalobce b) restituční nárok ve výši 3 554,25 Kč, který nebyl ani zčásti vypořádán (evidence nároků oprávněný osob na č. l. 90 a na č. l. 274). Celkem tak ve vztahu ke zmíněném rozhodnutí čj. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, žalovaná eviduje restituční nárok ve výši 9 319,80 Kč, jakožto 5 765,55 Kč + 3 554,25 Kč (evidence nároků oprávněných osob na č. l. 89 a na č. l. 90).II.B. Aktivita žalobců ohledně jejich restitučního nároku26. [Žádost o přecenění nároku] Žalobci se na Státní pozemků úřad obrátili se žádostí ze dne 3. 5. 2022, kterou požadovali přecenit výši nároku za odňaté pozemky na částku 554 750 Kč, neboť odňaté pozemky podle jejich tvrzení byly v době přechodu na stát určeny k zastavění. Ke své žádosti přiložili mj. i znalecký posudek , právnická osoba, (k němu viz bod 32. níže) (žádost o přecenění nevydaných pozemků na č. l. 39).27. [Stanovisko žalované k žádosti o přecenění] Žalovaná žalobcům v reakci na jejich žádost o přecenění výše jejich restitučního nároku zaslala své stanovisko ze dne 4. 10. 2022, v němž uvedla, že pozemky byly v roce 2008 oceněny v kultuře role na částku 9 319,80 Kč. Dále zmínila, že rozhodné pro posouzení pozemku a jeho stavebního charakteru je datum přechodu na stát, tj. 6. 11. 1963 v dané věci, kdy byla v platnosti vyhláška č. 144/1959 Úředního listu, která v § 2 uváděla, že stavebním pozemkem se rozumí místo vymezené územním plánem k zastavení. Protože územní rozhodnutí pro dobu přechodu odňatých pozemků na stát nebylo doloženo, konstatovala žalovaná, že odňaté pozemky nelze přecenit (stanovisko žalované na č. l. 42). V reakci na zmíněné stanovisko žalované jí žalobci zaslali svou reakci ze dne 21. 10. 2022, kde setrvali na požadavku na přecenění a kde zmínili, že budou činit další kroky k uspokojení svého restitučního nároku ve výši, kterou považují za správnou (reakce žalobců na č. l. 43).28. [Účast ve veřejných nabídkách] Žalobce a) se účastnil veřejných nabídek pozemků vyhlášených žalobkyní či Pozemkovým fondem ČR jako jejím předchůdcem ve vztahu k 17 pozemkům (přehled účasti ve veřejných nabídkách na č. l. 201). Žalobce b) se účastnil veřejných nabídek pozemků vyhlášených žalobkyní či Pozemkovým fondem ČR jako jejím předchůdcem ve vztahu k 9 pozemkům (přehled účasti ve veřejných nabídkách na č. l. 202)II.C. Ocenění odňatých pozemkůZnalec , jméno FO29. [Znalecký posudek , jméno FO, ] Znalec , jméno FO, svým znaleckým posudkem č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ., Anonymizováno, ze dne 8. 9. 2008 odňaté pozemky podle oceňovací vyhlášky ocenil na částku 9 319,80 Kč s tím, že v době přechodu na stát (tj. ke dni 6. 11. 1963) šlo o zemědělské pozemky (znalecký posudek na č. l. 94). Znalecké oprávnění , jméno FO, zaniklo ke dni 31. 10. 2021 (výpis ze seznamu znalců na č. l. 213), tj. 13 let poté, co zpracoval uvedený posudek č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ., Anonymizováno, ze dne 8. 9. 2008.30. [Výslech znalce , jméno FO, ] Znalec , jméno FO, při svém výslechu před soudem uvedl, že znalecký posudek zpracoval na základě objednávky Pozemkového fondu České republiky. Informaci o stavu oceňovaných pozemků čerpal podle svých slov jen z objednávky posudku a rozhodnutí Ministerstva zemědělství čj. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Na zpracování posudku měl jen 3 hodiny, a proto neměl čas na podrobnější zkoumání, tím méně na zkoumání, zda oceňované pozemky byly či nebyly v době odnětí určený k zastavění. Pro účely zpracování posudku se , jméno FO, necítil být oprávněn zkoumat, zda šlo o zemědělské pozemky či pozemky určené k zastavění (výslech , jméno FO, zaznamenaný v protokole na č. l. 297).31. [Procení aspekt výslechu znalce , jméno FO, ] Soud poznamenává, že , jméno FO, vyslýchal jako znalce, protože v době zpracování znaleckého posudku (8. 9. 2008) byl znalcem. Nepodstatné je, že v době jeho výslechu jeho znalecké oprávnění již zaniklo. V daném ohledu soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2007 sp. zn. 25 Cdo 2719/2005 (rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná z https://www.nsoud.cz), podle něhož: „Důkaz znaleckým posudkem, podaným písemně či ústně, se od jiných důkazních prostředků liší v tom, že při jeho hodnocení (§ 132 o. s. ř.) soud nehodnotí znalecké závěry ve smyslu jejich odborné správnosti, nýbrž hodnotí přesvědčivost posudku z hlediska úplnosti jeho podkladů, vyčerpání vymezeného úkolu a zodpovězení zadaných otázek, logické odůvodnění odborného nálezu a soulad s ostatními provedenými důkazy. Jestliže soud za účelem upřesnění či doplnění odborných závěrů písemně podaného znaleckého posudku nařídí důkaz výslechem znalce, jenž posudek vypracoval, nejde o zadání nového posudku a není rozhodující, zda tento výslech provede v době, kdy znalec vykonává znaleckou činnost, či poté, kdy již znalcem není. Má-li se znalec vyjádřit ve své výpovědi k odborným otázkám, jejichž zkoumání bylo předmětem podaného posudku, nelze jej vyslýchat jako svědka či mu v řízení připisovat jiné procesní postavení. Znamená to, že znalec, jenž před soudem v podstatě pouze ‚stvrzuje‘ podaný písemný posudek, činí tak jako znalec, a to i v době, kdy již znaleckou činnost nevykonává nebo není oprávněn ji vykonávat. Jestliže je tato osoba vyslechnuta soudem jako znalec k obsahu podaného znaleckého posudku, je i taková výpověď znaleckým důkazem.“Znalecký ústav , právnická osoba32. [Znalecký posudek , právnická osoba, ] Znalecký ústav s názvem , právnická osoba, zpracoval k objednávce advokátní kanceláře, v níž působí zástupce žalobců, znalecký posudek č. , hodnota, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , který hodnotu odňatých pozemků stanovil na 554 750 Kč podle oceňovací vyhlášky. , právnická osoba, odňaté pozemky ocenila jako určené k zastavění cenou 250 Kč za 1 m2 podle § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky s ohledem na dobovou stavebně plánovací regulaci zmíněnou v posudku. Žádné snížení ceny podle přílohy č. 7 oceňovací vyhlášky , právnická osoba, neuplatnila. Znalecký posudek zpracovali , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, (znalecký posudek , právnická osoba, na č. l. 22 a na č. l. 334). , jméno FO, je znalcem pro obor ekonomika a v jeho rámci mj. pro odvětví ceny a odhady se specializací na „hmotný majetek, posuzování úvěrové způsobilosti fyzických a právnických osob“, mezi specializací nemá nikde uvedeno „oceňování nemovitostí“ (výpis ze seznamu znalců na č. l. 138 a č. l. 195). , jméno FO, a , jméno FO, nejsou sami zapsáni jako znalci (výpis ze seznamu znalců na č. l. 141 a č. l. 142).33. [Zrušení znaleckého oprávnění , právnická osoba, ] , právnická osoba, zaniklo oprávnění vykonávat znaleckou činnost dne 11. 5. 2023, do té doby měla jako znalecký ústav znalecké oprávnění pro obor ekonomika se specializací mj. na oceňování nemovitostí (výpis ze seznamu znalců na č. l. 139). Výše zmíněný znalecký posudek č. , hodnota, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, zpracovala dne 22. 2. 2022 (znalecký posudek , právnická osoba, na č. l. 22 a na č. l. 334), tj. ještě před zánikem svého znaleckého oprávnění. Znalecké oprávnění v oboru ekonomika specializace mj. oceňování nemovitostí bylo , právnická osoba, zrušeno rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti ze dne 22. 2. 2023 čj. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , proti němuž byl odpor zamítnut rozhodnutím ministra spravedlnosti ze dne 10. 5. 2023 čj. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Důvodem pro zrušení znaleckého oprávnění bylo, že , právnická osoba, v rozporu s § 47 odst. 2 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o znalcích“), po 1. 1. 2022 (rok od účinnosti zákona o znalcích) nevykonávala znaleckou činnost prostřednictvím alespoň 2 znalců oprávněných k výkonu znalecké činnosti ve stejném oboru a odvětví a specializaci jako tato znalecká kancelář, což se týkalo mj. specializace oceňování nemovitostí (rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti na č. l. 355 a rozhodnutí ministra spravedlnosti na č. l. 351). Po zrušení znaleckých oprávnění , právnická osoba, žádné znalecké oprávnění nezbylo (výpis ze seznamu znalců na č. l. 140).34. [Výslech znalce , jméno FO, ] , jméno FO, uvedl, že v době jeho výslechu , právnická osoba, nemá znalecké oprávnění, neboť všechna tato znalecká oprávnění jí zrušilo Ministerstvo spravedlnosti. Důvodem byl požadavek ministerstva, aby ve znaleckém ústavu působili alespoň 2 znalci se znaleckou specializací, kterou má daná znalecká kancelář. , právnická osoba, však měla mj. pro specializaci oceňování nemovitostí takového znalce jen jednoho, a to , jméno FO, . , jméno FO, byl garantem posudku v posuzované věci a , jméno FO, byl jeho zpracovatelem. , jméno FO, zmínil, že s ohledem na podklady zmíněné v posudku odňaté pozemky představovaly pozemky určené k zastavění. Opatřené podklady podle něj dále svědčily pro závěr, že není důvod jakkoli snižovat cenu odňatých pozemků podle přílohy č. 7 k oceňovací vyhlášce, což blíže rozebral (výslech znalce , jméno FO, zaznamenaný v protokole na č. l. 336).Znalec , jméno FO35. [Znalecký posudek , jméno FO, ] Znalec , jméno FO, ve svém znaleckém posudku ze dne 15. 12. 2024 odňaté pozemky ocenil částkou 554 700 Kč. Všechny odňaté pozemky podle oceňovací vyhlášky oceňoval jako stavební, k čemuž dospěl zejména na základě dobové územně plánovací dokumentace, na základě dobových ortofotomap znázorňujících stav pozemku a na základě rozhodnutí o vyvlastnění. Odňaté pozemky oceňoval cenou 250 Kč za 1 m2. Znalec neuplatnil žádnou ze srážek ceny pozemku podle přílohy č. 7 k oceňovací vyhlášce (znalecký posudek , jméno FO, na č. l. 365). , jméno FO, je znalec v oboru ekonomika se specializací na oceňování nemovitostí (výpis ze seznamu znalců na č. l. 379).36. [Výslech znalce , jméno FO, ] Znalec , jméno FO, při svém výslechu zmínil, že odňaté pozemky ocenil jako stavební s ohledem na dobovou územně plánovací dokumentaci. Pro nevyužití žádné ze srážek podle přílohy č. 7 k oceňovací vyhlášce byla zásadní územně plánovací dokumentace a dobové snímky, z nichž lze např. ověřit, že šlo o území stavebně srostlé s Prahou. Znalec neměl žádné informace o problémech se spodní vodou. Protože na pozemcích stojí sídliště, nejsou zde ani problémy s únosností půdy. Z ortofotomap a dalších dobových podkladů vyplynulo, že v době odnětí byla možnost napojení na vodovod, kanalizaci i elektřinu. V místě ostatně byla plánována výstavba sídliště. V podkladech znalec nenalezl žádnou informaci, že by v místě byly nějaké nadlimitní exhalace nebo otřesy (výslech znalce , jméno FO, zaznamenaný v protokole na č. l. 427).Hodnocení soudu k otázce ocenění pozemků37. [Znalecký posudek , jméno FO, ] Po provedeném dokazování soud vyhodnotil, že znalec , jméno FO, předložený znalecký posudek zpracoval bez náležitého zjišťování, vyhledávání a ověřování podkladů nezbytných pro svou znaleckou činnost. , jméno FO, při svém výslechu zmínil, že na zpracování posudku měl jen 3 hodiny, a proto neměl čas na podrobnější zkoumání. Připustil, že bez dalšího ověřování vycházel z objednávky Pozemkového fondu České republiky (právního předchůdce žalované) a ani se necítil být oprávněn zkoumat, zda šlo o zemědělské pozemky či pozemky určené k zastavění. Takové povrchní a de facto jen formální znalecké zkoumání znamená, že znalecký posudek nebyl zpracován řádně, a soud z něj proto nevycházel.38. [Znalecký posudek , právnická osoba, ] Ze znaleckého posudku , právnická osoba, nebylo možno vycházet, neboť , právnická osoba, v době zpracování svého znaleckého posudku (tj. 22. 2. 2022) nesplňovala kvalifikační požadavek na znaleckou kancelář stanovený v § 47 odst. 2 zákona o znalcích, podle něhož platí:Znalecký ústav, který získal oprávnění k výkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a je zapsán v prvním oddílu seznamu znaleckých ústavů, je zapsán jako znalecká kancelář do seznamu znalců podle tohoto zákona. Takto zapsaná znalecká kancelář musí do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona prokázat ministerstvu, že vykonává znaleckou činnost prostřednictvím alespoň 2 znalců oprávněných k výkonu znalecké činnosti podle § 5 nebo 46 ve stejném oboru a odvětví a případně specializaci jako tato znalecká kancelář. V opačném případě ministerstvo rozhodne o zrušení znaleckého oprávnění znalecké kanceláře.

39. Zákon o znalcích nabyl účinnosti dne 1. 1. 2021. Od 1. 1. 2022 (tj. 1 rok od účinnosti zákona o znalcích) nastoupila povinnost znalecké kanceláře podle § 47 odst. 2 zákona o znalcích prokázat, že vykonává znaleckou činnost prostřednictvím alespoň 2 znalců oprávněných k výkonu znalecké činnosti ve stejném oboru a odvětví a případně specializaci jako tato znalecká kancelář. Nyní posuzovaný znalecký posudek , právnická osoba, zpracovala dne 22. 2. 2022, tj. v době, kdy na ni právě zmíněná povinnost dopadala. Jak vyplývá z rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti, rozhodnutí ministra spravedlnosti (viz bod 33. výše) a výslechu , jméno FO, (viz bod 34.) u , právnická osoba, působil v tu dobu jen jeden znalec se specializací na oceňování nemovitostí, a to , jméno FO, . , právnická osoba, tudíž v době zpracování znaleckého posudku postrádala kvalifikační předpoklad stanovený v § 47 odst. 2 o znalcích, tj. požadavek, aby u ní působili alespoň 2 znalci se specializací na oceňování nemovitostí. Z tohoto důvodu nejde o řádný posudek a soud z něj nemůže vycházet. Dodat lze, že , právnická osoba, Ministerstvo spravedlnosti zrušilo i ostatní znalecká oprávnění, pročež jí žádné znalecké oprávnění nezbylo, jak vyplývá z výpisu ze seznamu znalců na č. l. 140 a výše zmíněných rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti a ministra spravedlnosti (viz bod 33. výše).40. [Znalecký posudek , jméno FO, ] Znalecký posudek , jméno FO, soud vyhodnotil jako řádně zpracovaný, logický a přehledný. Důvody, pro které nebyl využit žádný z důvodů pro snížení ocenění podle přílohy č. 7 k oceňovací vyhlášky, znalec srozumitelně objasnil při svém výslechu. Z dobových mapových podkladů a ortofotomap bylo zřejmé, že v době přechodu odňatých pozemků na stát, šlo o území stavebně srostlé s Prahou (položka č. 1 v příloze č. 7 k oceňovací vyhlášce). Znalec přesvědčivě objasnil, že s ohledem na zastavění přilehlých pozemků, jak je patrné z ortofotomapy z roku 1953, a ze skutečnosti, že v roce 1966 byly na odňatých pozemcích již zbudovány domy a škola, je zřejmé, že v době přechodu odňatých pozemků na stát (závěr roku 1963) byl zajištěn přístup po zpevněné komunikaci (položka č. 2 v příloze č. 7 k oceňovací vyhlášce) a byla zde zajištěna možnost napojení na vodovod, kanalizaci i elektřinu (položky č. 3 až 5. v příloze č. 7 k oceňovací vyhlášce). Znalec zjistil, že v místě byla veřejná doprava, což koresponduje s charakterem místa patrným z ortofotomapy (položka č. 6 v příloze č. 7 k oceňovací vyhlášce). Znalec přesvědčivě u výslechu zmínil, že z žádného jemu dostupného podkladu nevyplynuly negativní účinky okolí v podobě exhalací, otřesů atd. Žalovaná ani na žádné takové negativní účinky konkrétně nepoukázala, natož aby je prokázala (položka č. 7 v příloze č. 7 k oceňovací vyhlášce). Z mapových podkladů znalec vyhodnotil, že odňaté pozemky netrpí svažitostí (položka č. 8 v příloze č. 7 k oceňovací vyhlášce). Přesvědčivě vyznívá podle soudu hodnocení znalce, že pokud na odňatých pozemcích bez problémů přes 50 let stojí domy, pak nejsou dány ztížené základové podmínky (položka č. 9 v příloze č. 7 k oceňovací vyhlášce). Znalec ani nezjistil žádné omezení užívání odňatých pozemků ve smyslu položky č. 10 v příloze č. 7 k oceňovací vyhlášce (tj. ochranné pásmo, chráněná krajinná oblast, stavební uzávěra, podpovrchová stavba), čemuž odpovídá charakter pozemků popsaný v posudku a jeho grafických částech.

41. K hodnocení, zda odňaté pozemky představovaly v době přechodu na stát „pozemky určené pro stavbu“ ve smyslu § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky soud zmiňuje, že v takovém hodnocení se prolínají otázky právní (výklad oceňovací vyhlášky jako právního předpisu) s otázkami skutkovými (zejména zjištění, jaká byla územně plánovací dokumentace, účel odnětí pozemku, osud pozemku po přechodu na stát atd.). Obecně lze ve shodě s Ústavním soudem (viz nález ze dne 27. 4. 2020 sp. zn. II. ÚS 664/19, jeho bod 19.; rozhodnutí Ústavního sodu jsou dostupná z https://nalus.usoud.cz) uvést: „Rozhraničení mezi skutkovými a právními otázkami představuje složitou a nejednoznačnou problematiku. Podle doktríny o rozlišení skutkových a právních otázek v civilním i trestním procesu byla vypracována celá řada teorií. [...] Většina teorií směřuje ovšem k závěru, že táž otázka může být jednou otázkou skutkovou, jindy otázkou právní a že závěr o tom musí být vždy pouze konkrétní a individuální [...].“ Při posuzování otázky, zda šlo o „pozemek určený pro stavbu“ ve smyslu § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky považuje soud za skutkové ty otázky, které se zabývají faktickým charakterem pozemku (včetně toho, zda a případně kdy a na základě jakého rozhodnutí byl fakticky zastavěn). Skutkové jsou i otázky zabývající se existencí a obsahem územně plánovací dokumentace, dokumentů mapující účel odnětí pozemku atd. Všechny tyto skutkové otázky jsou otevřeny znalci k posouzení a vyhledání patřičných skutkových podkladů patří mezi úkol znalce, v čemž spočívá jeho přínos pro rozhodnutí soudu. Otázku samotného výkladu toho, jaké požadavky musí pozemek splnit, aby šlo o „pozemek určený pro stavbu“ ve smyslu § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky soud považuje za otázku právní, k jejímuž posouzení je povolán soud a názor znalce na ni není podstatný. O tom, že takový výklad představuje otázku právní svědčí i judikatura Nejvyššího soudu, který „aproboval i flexibilnější přístup k posuzování původní povahy odňatých pozemků, v rámci něhož soudy podle kontextu každého jednotlivého případu zohledňují různé relevantní okolnosti a neulpívají rigidně jen na vydání územního rozhodnutí jako na podmínce uznání pozemků za stavební, přičemž kritéria uváděná judikaturou pro závěr o stavebním charakteru původních pozemků nejsou taxativními hledisky, jež musí být naplněna současně, nýbrž jde toliko o příkladmo uváděné konkrétní faktory, jež mohou k závěru o stavební povaze pozemku vést. Na stavební charakter původních pozemků v době jejich odnětí lze tedy usuzovat na základě různorodých (shora označených) kritérií“ (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 4. 2024 sp. zn. 28 Cdo 404/2024, jeho bod 6. rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupný z https://www.nsoud.cz). Vyslovuje-li se Nejvyšší soud pravidelně ke kritériím, při jejichž splnění jde o „pozemek určený pro stavbu“ ve smyslu § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky, musí jít o právní hodnocení, neboť v dovolacím řízení Nejvyššímu soudu nejsou k posouzení otevřeny skutkové otázky.

42. Soud tak konstatuje, že znalecký posudek , jméno FO, poukázal na dostatek skutkových charakteristik odňatých pozemků, dobovou územně plánovací dokumentace a další podklady, které soudu svým rozsahem (s plným přihlédnutím ke všem dalším relevantním skutečnostem zjištěným dokazování) umožňují posoudit z hlediska výkladu práva otázku, zda odňaté pozemky naplňují kvalifikační znaky pojmu „pozemek určený pro stavbu“ ve smyslu § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky. V daném ohledu tedy soud považuje posudek , jméno FO, za úplný a celistvý. Vyhodnocení, zda byly splněny právní požadavky, aby šlo o „pozemek určený pro stavbu“ ve smyslu § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky si soud posuzuje autonomně a nezávisle na znalci a pro hodnocení samotné právní otázky výkladu oceňovací vyhlášky nemá znalecký posudek relevanci. Dané právní posouzení tak soud uvádí v části tohoto rozsudku obsahující právní posouzení soudem, a to v bodech 103 až 108. níže.II.D. Dobová územně plánovací regulace a ortofotomapy43. Podle regulačního plánu z roku 1930 byly na odňatých pozemcích projektovány stavby domů (regulační plán na č. l. 221; regulační plán na č. l. 368 ve znaleckém posudku , jméno FO, ).

44. Podle mapových podkladů znázorňující stavební obvody v letech 1947 až 1953 byly odňaté pozemky zařazeny do území určeného k výstavbě (mapa stavebních obvodů 1947 až 1953 na č. l. 35 a č. l. 36; v barvě na č. l. 218; legenda na č. l. 45; v barvě na č. l. 220).

45. Podle ortofotomapy z roku 1953 nebyly odňaté pozemky zastavěny. V jejich okolí však již byly vybudovány stavby (ortofotomapa z roku 1953 na č. l. 48 a na č. l. 233).

46. Podle územního plánu z roku 1964 byly odňaté pozemky zařazeny do obytného území souvislé zástavby (územní plán z roku 1964 na č. l. 47 s legendou na č. l. 46, územní plán z roku 1964 v barvě na č. l. 222).

47. Podle ortofotomapy z roku 1966 byly na odňatých pozemcích vybudovány bytové domy a budova školy (ortofotomapa z roku 1966 na č. l. 49 a na č. l. 223).II.E. Vlastnictví k pozemkům, které žalobci požadují k převedení48. Pozemky parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, jsou ve vlastnictví žalované (výpis z katastru nemovitostí na č. l. 52, č. l. 53, č. l. 58, č. l. 61, č. l. 62, č. l. 255).II.F. Pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa49. Městský úřad , adresa, k dotazu žalované ve sdělení ze dne 11. 1. 2024 uvedl, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, je určen k výstavbě vysokotlakého plynovodu, včetně regulační stanice (sdělení Městského úřadu , adresa, na č. l. 101; žádost žalované o sdělení na č. l. 102). Trasa plynovodu, která má podle územního plánu vést přes daný pozemek je patrná z mapové části daného územního plánu (mapová část územního plánu na č. l. 108).

50. Umístění vedení technické infrastruktury v podobě produktovodu, elektrického vedení, liniové stavby velmi vysokého napětí či plynovodu nebylo na překážku zařazení jiných pozemků do veřejné nabídky pozemků z 14. 11. 2022 (veřejná nabídka žalované na č. l. 161).51. [Znalecký posudek , jméno FO, , jeho doplnění a výslech znalce] Znalec , jméno FO, ve svém znaleckém posudku ze dne 30. 6. 2024 podle oceňovací vyhlášky ocenil pozemek parc. č. , adresa, na částku 282 866,15 Kč (znalecký posudek na č. l. 262). Na tomto ocenění 282 866,15 Kč setrval i přes výhrady žalované ke svému posudku (doplnění znaleckého posudku , jméno FO, na č. l. 332). K připomínce žalované, která zpochybňovala určené stáří 20 let u stromů na tomto pozemku, znalec zmínil, že se oblasti pohybuje 40 let a zaznamenal, že se na pozemku za tuto dobu uchytily náletové dřeviny (výslech znalce , jméno FO, zaznamenaný v protokole na č. l. 327 verte).52. [Stromy na pozemku] Na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, se nachází celkem 3 stromy se stářím od 25 do 30 let (mezi stranami nesporná skutečnost zaznamenaná v protokole na č. l. 338 verte). Podle znalce , jméno FO, činí ocenění takových 3 stromů se stářím 25 až 30 let částku 687 Kč (= 3 × 229 Kč) podle přílohy č. 8 části V. položky 1 v oceňovací vyhlášce (výslech znalce , jméno FO, zaznamenaný v protokole na č. l. 337 verte).53. [Závěr soudu k ocenění pozemku] Po provedeném dokazování soud vyhodnotil, že ocenění pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, podle oceňovací vyhlášky činí částku 283 221,15 Kč, což tvoří součet ocenění samotného pozemku podle jeho rozlohy v částce 282 534,15 Kč (§ 14 odst. 4 oceňovací vyhlášky) + ocenění stromů v částce 687 Kč (§ 17 odst. 1 oceňovací vyhlášky ve spojení s přílohou č. 8 části V. položky 1 v oceňovací vyhlášce). Proti ocenění samotného pozemku v částce 282 534,15 Kč (§ 14 odst. 4 oceňovací vyhlášky), jak jej provedl znalec , jméno FO, neměla žádná ze stran připomínky (žalovaná toto ocenění akceptovala, viz její vyjádření ze dne 30. 7. 2024 na č. l. 288) a znalecké hodnocení je v daném směru úplné, logické a přesvědčivé. Soud proto vyšel z ocenění samotného pozemku v částce 282 534,15 Kč (§ 14 odst. 4 oceňovací vyhlášky). Připomínky žalované k ocenění stromů a počtu stromů na daném pozemku byly vyřešeny tím, že strany za nesporné označily tvrzení, že se na daném pozemku nachází 3 stromy se stářím od 25 do 30 let (viz bod 52. výše). , jméno FO, uvedl a jak vyplývá i z oceňovací vyhlášky: takové 3 listnaté stromy se stářím od 25 do 30 let se oceňují částkou 687 Kč (= 3 × 229 Kč) podle přílohy č. 8 části V. položky 1 v oceňovací vyhlášce.II.G. Pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa54. Městský úřad , adresa, k dotazu žalované ve sdělení ze dne 11. 1. 2024 uvedl, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, je určen k zastavění veřejně prospěšnou stavbou dopravní infrastruktury. Do daného pozemku totiž zasahuje územní rezerva pro výstavu silnice III. třídy (sdělení Městského úřadu , adresa, na č. l. 110; žádost žalované o sdělení na č. l. 111). Trasa silnice, která má podle územního plánu vést přes daný pozemek, je patrná z mapové části změny č. , hodnota, územního plánu , adresa, (mapová část územního plánu na č. l. 121, na č. l. 180 a v barvě na č. l. 230, legenda k mapové části územního plánu na č. l. 181 a v barvě na č. l. 231).55. [Geometrický plán k oddělení části pozemku] Žalobci předložili geometrický plán č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , který z pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, odděluje část (nově vzniklý pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ), která v sobě obsahuje prostor zasažený územní rezervou pro výstavbu silnice III. třídy (geometrický plán na č. l. 197, geometrický plán č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , který je přílohou tohoto rozsudku).56. [Znalecký posudek , jméno FO, ] Znalec , jméno FO, ve svém znaleckém posudku ze dne 30. 6. 2024 podle oceňovací vyhlášky ocenil pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, na částku 44 843,10 Kč. Šlo o ocenění tohoto pozemku, které zohledňuje oddělení části tohoto pozemku podle geometrického plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , k němu viz bod 55. výše (znalecký posudek na č. l. 262). Toto ocenění žalovaná akceptovala (viz její vyjádření ze dne 30. 7. 2024, č. l. 287 verte a č. l. 288).II.H. Pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa57. [Pozemek není zasažen dopravní infrastrukturou] Obecní úřad , adresa, k dotazu žalované sdělil, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, není určen k zastavění stavbou dopravní infrastruktury a ani takovou stavbou není zastavěn (sdělení Obecního úřadu , adresa, na č. l. 118 a na č. l. 120).58. [Znalecký posudek , jméno FO, ] Znalec , jméno FO, pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, podle oceňovací vyhlášky ocenil na částku 168 390,60 Kč (znalecký posudek na č. l. 124). Ocenění v této výši je mezi stranami nesporná skutečnost (protokol o jednání na č. l. 236).II.I. Pozemek parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa59. Pozemek není zasažen dopravní infrastrukturou] Městský úřad , adresa, k dotazu žalované sdělil, že pozemek parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, není určen k zastavění stavbou dopravní infrastruktury a ani takovou stavbou není zastavěn. Není ani určen k pozemkovým úpravám (sdělení Městského úřadu , adresa, na č. l. 112 a na č. l. 113).

60. Znalecký posudek , jméno FO, ] Znalec , jméno FO, pozemek parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, podle oceňovací vyhlášky ocenil na částku 6 096 Kč (znalecký posudek na č. l. 124). Ocenění v této výši je mezi stranami nesporná skutečnost (protokol o jednání na č. l. 236).II.J. Pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa61. [Základní charakteristika pozemku] Rozložení a tvar pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, je patrná z ortofotomapy na č. l. 156, č. l. 157, č. l. 158 a č. l. 224 až 226. Na severozápadní straně tento pozemek sousedí mj. s pozemkem parc. st. , Anonymizováno, ve vlastnictví , jméno FO, a , jméno FO, , na kterém je zbudována stavba. Na východní straně pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, sousedí s pozemkem parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve vlastnictví , jméno FO, , které přináleží k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, opět ve vlastnictví , jméno FO, a , jméno FO, , na kterém je zbudována stavba (ortofotomapy přes rastr katastru nemovitosti na č. l. 156 až 158 a č. l. 258, v barvě na č. l. 224 až 226; výpisy z katastru nemovitostí na č. l. 251 až 254).62. [Výslech , jméno FO, ] , jméno FO, při svém svědeckém výslechu uvedl, že k pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, přiléhá chalupa situovaná na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jež byla původně jeho rodičů, kteří ji však darovali , jméno FO, a , jméno FO, do jejich společného jmění manželů. Tito rodiče mají v dané chalupě zřízeno věcné břemeno doživotního užívání. Podle , jméno FO, jeho rodiče užívají severozápadní část pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, po plot, který v reálu přepažuje pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Užívají jej bez právního titulu, nicméně před 10 lety žádali Pozemkový fond České republiky o vydání této části pozemku. , jméno FO, není známo, že by žalovaná či její předchůdce (Pozemkový fond České republiky) na tuto žádost reagovali. Na užívané části pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, mají trávník, dále zde pěstují květiny či okrasné keře a mají zde i zeleninový záhon. Podle , jméno FO, by bez užití pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, nešlo ani projít k této chalupě (výslech , jméno FO, zaznamenaný v protokole na č. l. 335).63. [Nájem části pozemku] Část pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, žalovaná pronajala na dobu neurčitou , jméno FO, za účelem zřízení přídomovní zahrady a pěstování zeleniny pachtovní smlouvou ze dne 24. 3. 2017 č. , spisová značka, , k níž byl následně uzavřen dodatek č. 1 (pachtovní smlouva na č. l. 75, dodatek č. 1 na č. l. 77). Jinou část pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, žalovaná pronajala na dobu neurčitou , jméno FO, za účelem provozování drobné zemědělské činnosti pachtovní smlouvou ze dne 22. 6. 2022 č. , spisová značka, (pachtovní smlouva na č. l. 79); tato pronajatá část je vyšrafováním znázorněna na č. l. 82 (mapa na č. l. 82).64. [První geometrický plán k oddělení části pozemku] Žalobci předložili geometrický plán č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , kterým se z pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, oddělují pozemky parc. č. , Anonymizováno, //, Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (geometrický plán na č. l. 397 a č. l. 430). Oddělený pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, je v severozápadní části původního pozemku a takto měla být oddělena část, kterou podle výslechu , jméno FO, užívají jeho rodiče a u které se , jméno FO, a , jméno FO, žalobou domáhají určení, že jsou jejími vlastníky (žaloba na č. l. 387/1; specifikace této žaloby na č. l. 410).65. [Následné oddělení jiné části pozemku] Po zpracování geometrického plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, (k němu viz bod 64. výše) byl z pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, oddělen pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (výpis z katastru nemovitostí na č. l. 417 a č. l. 418, ortofotomapa na č. l. 419). Tento pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 126 m2 přitom tvoří podmnožinu pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (o výměře 147 m2), který byl navržen k oddělení podle zmíněného geometrického plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, (geometrický plán na č. l. 397 a č. l. 430; výpis z katastru nemovitostí na č. l. 418).66. [Pozemek není zasažen dopravní infrastrukturou] Obecní úřad , adresa, k dotazu žalované sdělil, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, není určen k zastavění stavbou dopravní infrastruktury a ani takovou stavbou není zastavěn (sdělení Obecného úřadu , adresa, na č. l. 115). Městský úřad , adresa, k dotazu žalované sdělil, že na části pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, je stávající komunikace (sdělení Městského úřadu , adresa, na č. l. 117).67. [Územní plán] Podle územního plánu je pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, zčásti veden v ploše smíšené obytné, zčásti v ploše pro rekreaci, zčásti v ploše výroby a skladování a zčásti v ploše smíšeného nezastavěného území (mapový podklad z územního plánu na č. l. 291 a legenda k němu na č. l. 292).68. [Znalecký posudek , jméno FO, , jeho doplnění a výslech znalce] Znalec , jméno FO, ve svém znaleckém posudku ze dne 30. 6. 2024 č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, podle oceňovací vyhlášky ocenil pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, na částku 47 057 Kč. Šlo o ocenění tohoto pozemku, které nezohledňuje oddělení části tohoto pozemku podle geometrického plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, k němu viz bod 64. výše (znalecký posudek na č. l. 262). , jméno FO, následně akceptoval výhrady žalované proti tomuto znaleckému posudku (k nim viz č. l. 285), které spočívaly v nezohlednění, že jednotlivé části pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, jsou podle územního plánu vedeny v plochách rozdílného určení (viz bod 67. výše). Z tohoto důvodu zpracoval doplnění svého znaleckého posudku, kde dospěl k ocenění pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, částkou 134 760 Kč, které opět nezohledňuje oddělení části tohoto pozemku podle geometrického plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, k němu viz bod 64. výše (doplnění znaleckého posudku , jméno FO, na č. l. 332). Při svém výslechu znalec , jméno FO, na doplnění znaleckého posudku odkázal a zopakoval, že akceptoval připomínky žalované a na jejich základě upravil ocenění pozemku tak, že vyčíslil rozlohu ploch s příslušným určením podle územního plánu, které pak oceňoval v souladu s jejich druhem podle § 14 odst. 1, odst. 2 nebo odst. 5 oceňovací vyhlášky. Znalec však neakceptoval připomínky žalované, která tvrdila, že k pozemku vede vodovod. Znalec uvedl, že informaci pro znalecký posudek, že na pozemku není vodovod, čerpal od , tituly před jménem, , jméno FO, a na základě připomínek žalované znalec ještě u starosty ověřil, že tento pozemek napojen na vodovod není a že se sem musí voda dovážet cisternou nebo čerpat z vrtu (výslech znalce , jméno FO, zaznamenaný v protokole na č. l. 337 verte).69. [Znalecký posudek , jméno FO, k pozemku po oddělení části] Následně znalec , jméno FO, zpracoval znalecký posudek ze dne 18. 2. 2025 č. , č. účtu, k ocenění pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, po oddělení jeho části podle geometrického plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, (k němu viz bod 64. výše). Pozemek č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (po oddělení jeho části) znalec ocenil podle oceňovací vyhlášky na 55 398 Kč, reflektoval přitom, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, se podle územního plánu nachází v plochách rozdílného určení (znalecký posudek na č. l. 450). I tento posudek tak zohledňuje a akceptuje ty připomínky, které měla žalovaná k předchozímu posudku , jméno FO, (srov. bod 68. výše). Posudek , jméno FO, k ocenění pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, po oddělení jeho části soud vyhodnotil jako přesvědčivý, podrobný a logicky zpracovaný. Dodat lze, že znalec , jméno FO, zde dospěl ke stejnému ocenění, jaké soud sdělil stranám v rámci svého předběžného názoru (č. l. 431), který soud zpracovával v době, kdy ještě neměl k dispozici znalecký posudek , jméno FO, k ocenění pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, po oddělení jeho části.70. [Druhý geometrický plán k oddělení části pozemku] Žalobci předložili geometrický plán č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , kterým se z pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, oddělují pozemky parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (geometrický plán na č. l. 448; geometrický plán č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , který je přílohou tohoto rozsudku).71. [Závěr soudu k ocenění pozemku] Soud zmiňuje, že znalecký posudek , jméno FO, ze dne 18. 2. 2025 (č. l. 450) oceňoval pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, po oddělení podle geometrického plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, (k němu viz bod 64. výše). Podle tohoto geometrického plánu má pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (po oddělení jeho částí) rozlohu 6 270 m2. Právě zmíněný geometrický plán však neodpovídá stavu katastru nemovitostí ke dni rozhodnutí soudu, neboť nezohledňuje, že v mezidobí byl z původního pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, oddělen pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Z tohoto důvodu nechali žalobci zpracovat druhý geometrický plán (geometrický plán č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ), podle něhož má pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, po oddělení rozlohu 6 271 m2, tj. rozlohu o 1 m2 větší, než oceňoval , jméno FO, v posudku ze dne 18. 2. 2025 (č. l. 450). Soud v základu vycházel z tohoto znaleckého posudku , jméno FO, , pouze provedl přepočet ocenění na rozlohu 6 271 m2. Ocenění pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, podle vymezení tohoto pozemku podle druhého geometrického plánu (č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) činí částku 55 411,28 Kč, jakožto součet následujících položek: částky 40 089,28 Kč (= 12,32 Kč × 3 254) pro plochy podle § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky (zastavitelné území). Soud konstatuje, že této plochy se dotýká rozdíl mezi geometrickými plány č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, (první geometrický plán) a č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, (druhý geometrický plán). Podle prvního geometrického plánu mělo dojít k oddělení pozemků parc. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 147 m2. Druhý geometrický plán v daném místě odděluje pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 20 m2 a reflektuje, že v katastru je již oddělen pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 126 m2 (jeho výměra vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 418). Celkem mají podle druhého geometrického plánu pozemky parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, rozlohu 146 m2 (= 126 m2 + 20 m2). Je tak zřejmé, že z východní části původního pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, první geometrický plán odděloval 147 m2, kdežto druhý geometrický plán zde počítá s oddělením jen 146 m2 (v tom je započítán dnes již existující pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Druhý geometrický plán tak ve východní části odděluje o 1 m2 (= 147 m2 - 146 m2) méně než první geometrický plán. Jak vyplývá z územního plánu (č. l. 291) v této východní části je plocha smíšená obytná, tj. zastavitelné území podle § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky. Druhý geometrický plán tak ponechává v pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o 1 m2 zastavitelné plochy více než první geometrický plán. Znalecký posudek , jméno FO, ze dne 18. 2. 2025 podle stavu dle prvního geometrického plánu počítal s plochou podle § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky o výměře 3 253 m2. Podle druhého geometrického plánu má tato plocha 3 254 m2 (= 3253 m2+ 1 m2). Při rozloze 3 254 m2 činí ocenění plochy podle § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky 40 089,28 Kč (= 12,32 Kč × 3 254). částky 9 051 Kč (= 3 Kč × 3 071) pro plochy podle § 14 odst. 5 oceňovací vyhlášky (ostatní plochy); zde nedochází k úpravě od znaleckého posudku. částky 6 271 Kč (= 1 Kč × 6 271) za porosty. I v daném ohledu soud upravil ocenění ze znaleckého posudku, který počítal s rozlohou 6 270 m2 pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (po oddělení jeho částí) podle prvního geometrického plánu. Podle druhého geometrického plánu má však pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, (po oddělení jeho částí) rozlohu 6 271 m2.II.K. Inflace v České republice od roku 1991 do současnosti72. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že od roku 1991 do dne rozhodování soudu došlo ke zvýšení spotřebitelských cen (inflace) 7,47krát.

73. K tomuto závěru soud dospěl na základě informace o meziroční inflaci od Českého statistického úřadu, z níž je po jednotlivých letech patrná míra inflace v období 1991 až 2024 (č. l. 474) a informace o meziměsíční inflaci v roce 2025, kterou Český statistický úřad zveřejnil v době rozhodnutí soudu a která pokrývá leden 2025 až září 2025 (č. l. 480).

74. Celkové zvýšení cen od roku 1991 do roku 2024 (zvýšení cen 7,30282krát) soud zjistil jako součin inflací v jednotlivých letech 1991 až 2024 (č. l. 474), jakožto součin 7,30282 ≐ 1,566 × 1,111 × 1,208 atd. V roce 1991 byla inflace 56,6 %, (proto činitel 1,566 [= 1 + 0566] v součinu), v roce 1992 byla inflace 11,1 % (proto činitel 1,111), v roce 1993 byla inflace 20,8 % (proto činitel 1,208) atd. za všechny roky až do roku 2024. Soud poznamenává, že takto je třeba údaje o inflaci za jednotlivé roky násobit, nikoli sčítat (56,6 % + 11,1 % + 20,8 % atd.), jak to činili žalobci ve svém vyjádření ze dne 22. 9. 2025 (č. l. 466). Údaj o meziroční inflaci zveřejňovaný Českým statistickým úřadem je z roku na rok, tj. u každého jednotlivého roku je uvedeno zvýšení cen oproti předchozímu roku (základ je vždy cenová hladina předešlého roku), proto je třeba užít násobení. Sčítáním těchto údajů nelze dostat smysluplný výsledek. Sčítáním žalobci dospěli k výsledku 217,60 %, který tak nemá smysl.

75. Celkové zvýšení cen od ledna 2025 do září 2025 bylo 1,023krát, jak z vyplývá informace Českého statistického úřadu o meziměsíční inflaci v roce 2025 (č. l. 480). Jde opět o součin údajů za jednotlivé měsíce roku 2025 (1,023 ≐ 1,013 [leden] × 1,002 [únor] × 1,001 [březen] atd. až do září).

76. K výslednému závěru o zvýšení cen 7,47krát pak soud dospěl jako součin 7,47 ≐ 7,30282 (k tomuto číslu viz bod 74. výše) × 1,023 (k tomuto číslu viz bod 75. výše).II.L. Růst cen nemovitostí v České republice od roku 1991 do současnosti77. Zjišťování, o kolik vzrostly ceny nemovitostí v České republice od roku 1991, je obtížné. Časové řady statistiky cen nemovitostí vede Český statistický úřad kratší dobu než statistiku inflace (vyjádření Českého statistického úřadu na č. l. 478). Tuto statistiku Český statistický úřad byl schopen poskytnout jen za období od roku 1998 do roku 2023 (vyjádření Českého statistického úřadu na č. l. 478; tabulka s údaji o růstu cen nemovitostí na č. l. 479).

78. O problematickém zjišťování údaje o růstu cen nemovitosti se ostatně přesvědčil i Ústavní soud v nálezu ze dne 15. 11. 2023 sp. zn. IV. ÚS 2827/22 (body 34. a 35. daného nálezu), kde uvedl: „Ústavní soud se obrátil na ČSÚ s dotazem, jak se změnila cena pozemků – označených v zemědělském půdním fondu jako zahrady, v katastrálních územích statutárního města Brna, a to mezi lety 1991 a 2021. Ústavní soud v žádosti také uvedl, že mu postačuje informace, z níž lze procentuální rozdíl dovodit, nemusí jít o kompletní existující statistiku. Byla-li by přesná data obtížně zjistitelná, požadoval Ústavní soud alespoň jakékoli statistické srovnání, z něhož je možné přibližně usoudit na inflaci cen daného druhu nemovitosti v požadovaném období. Ve své odpovědi ČSÚ uvedl, že nezpracovává cenové indexy zahrad, a nemá k dispozici jejich aproximace. Z dostupných souvisejících dat Ústavnímu soudu poskytl tabulky Indexy cen stavebních pozemků a Průměrné ceny zemědělské půdy. Nicméně cenové indexy orné půdy a trvalých travních porostů byly sledovány až od roku 2012, indexy stavebních pozemků od roku 1998. Dále ČSÚ přiložil tabulku obsahující indexy cen bytů, rodinných domů a samostatných stavebních pozemků v letech 2015 až 2021 a odkazy na publikace o vývoji cen nemovitostí.“79. Žalobci soudu prezentovali svůj vlastní výpočet růstu cen nemovitostí (jejich vyjádření na č. l. 465), a to na základě údajů o růstu cen rodinných domů a bytů od České národní banky, informaci o průměrné ceně bytů za rok 2023 od Českého statistického úřadu, přičemž byli nuceni provádět výpočet průměrné velikosti bytu, aby mohli údaje od České národní banky a Českého statistického úřadu seskupit pro účely dalších výpočtů. Soud konstatuje, že i sami žalobci jsou si vědomi, že jejich výpočet je stále jistou aproximací údaje o souhrnném růstu cen nemovitostí v České republice. Soud navíc poukazuje na rizika spojená s přepočtem údajů zjištěných žalobci od České národní banky k údajům od Českého statistického úřadu, z čehož mohou plynout značná zkreslení. Z těchto důvodů soud nenásledoval mechanismus výpočtu navržený žalobci, byť žalobcům nelze upřít upřímnou snahu předestřít mechanismus, jak potřebný údaj aproximovat.

80. Soud konstatuje, že údaj o růstu cen nemovitostí v České republice pro své rozhodnutí potřebuje pro určení výše náhrady pro žalovanou za bezdůvodné obohacení při přečerpání restitučního nároku převáděnými pozemky. Jak soud výše popisuje, potřebný údaj o růstu cen nemovitostí nelze zjistit vůbec nebo jen s nepoměrnými obtížemi, proto v souladu s § 136 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), přistoupil k níže uvedenému výpočtu, který má za cíl aproximovat údaj o růstu cen nemovitostí. Soud si je vědom toho, že jde o pouhou aproximaci, nicméně přesný údaj nelze zjistit, případně jen s nepoměrnými obtížemi.

81. Podle údajů poskytnutých Českým statistickým úřadem došlo mezi lety 1998 až 2023 k úhrnnému růstu cen nemovitostí (souhrnně za všechny sledované druhy nemovitostí) 5,629krát vyjádření Českého statistického úřadu na č. l. 478; tabulka s údaji o růstu cen nemovitostí na č. l. 479).

82. Obdobným způsobem, jak to soud učinil v bodě 74. výše, lze dospět k závěru, že mezi lety 1998 až 2023 došlo v České republice k obecnému zvýšení spotřebitelských cen (inflace) 2,395krát.

83. Mezi lety 1998 až 2023 tak spotřebitelské ceny (inflace) vzrostly 2,395krát a za stejné období ceny nemovitostí vzrostly 5,629krát, jak sdělil Český statistický úřad. Za dané období tak ceny nemovitostí rostly cca 2,35krát rychleji než spotřebitelské ceny (inflace) [2,35 ≐ 5,629 / 2,395].

84. Soud zjistil, že od roku 1991 do dne rozhodování soudu došlo ke zvýšení spotřebitelských cen (inflace) 7,47krát. Vyjde-li soud z předpokladu, že poměr růstu cen nemovitostí k růstu cen spotřebitelský cen byl v celém období od roku 1991 do současnost shodný jako v období od roku 1998 do roku 2023 (jde o předpoklad, který je součástí úvahy soudu ve smyslu § 136 o. s. ř.), pak lze aproximovat, že od roku 1991 do současnosti vzrostly ceny nemovitostí 17,5krát [17,5 ≐ 2,35 × 7,47; kde 7,47 představuje údaj o tom, že spotřebitelské ceny (inflace) se zvedly 7,47krát od roku 1991; 2,35 představuje poměr růstu nemovitostí k růstu spotřebitelských cen – viz bod 83. výše).

85. Soud tak vychází z aproximační úvahy (§ 136 o. s. ř), že ceny nemovitostí v České republice od roku 1991 do doby rozhodnutí soudu vzrostly 17,5krát.II.M. K ostatním provedeným důkazním prostředkům86. Z ostatních provedených důkazních prostředků, které nebyly výše zmíněny, soud nečinil žádná skutková zjištění. Šlo o důkazní prostředky, které se vztahovaly k pozemkům, které žalobci původně v žalobě požadovali převést, ale ve vztahu, k nimiž v průběhu řízení brali svou žalobu postupně zpět, čímž odpadla relevance jakýchkoli zjišťování k takovým pozemkům.III. Zamítnuté důkazní návrhy87. Žalovaná navrhla provést místní šetření na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (viz její vyjádření na č. l. 246 verte). S ohledem na skutečnost, že žalobci vzali svou žalobou žalobu částečně zpět i v požadavku na převedení uvedeného pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , tak soud pro nadbytečnost nevyhověl návrhu na provedení místního šetření na daném pozemku.

88. Žalovaná navrhla, aby si soud vyžádal stanovisko obce , adresa, , zda se na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, nachází účelová komunikace, a aby tímto stanoviskem provedl důkaz (viz protokol o jednání na č. l. 296 verte a č. l. 297). Daný důkazní návrh soud zamítl opět pro nadbytečnost. Dříve byl součástí pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, i pozemek, který je již oddělený a který má v době rozhodnutí soudu parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Důkazní návrh byl činěn ještě v době před oddělením zmíněného pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , a právě jen vůči tomuto (dnes již oddělenému) pozemku by mělo význam posuzovat, zda po něm vede účelová komunikace (srov. ortofotomapu na č. l. 156 či na č. l. 224). Protože byl pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, ještě před rozhodnutím soudu oddělen, je nadbytečné zabývat se otázkou, zda se na něm nachází účelová komunikace. Na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v hranicích, jaké má v době rozhodování soudu, je již z ortofotomapy patrné, že zde žádná účelová komunikace nevede.IV. Hodnocení souduIV.A. Restituční nárok89. Podle § 4 odst. 1 a odst. 4 zákona o půdě platí:(1) Oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 6 odst. 1.(4) V případě, že zemřela oprávněná osoba, která uplatnila nárok na vydání majetku před vydáním rozhodnutí podle § 9, přechází nárok na dědice.

90. Podle § 6 odst. 1 písm. n) zákona o půdě platí: Oprávněným osobám budou vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku vyvlastnění bez vyplacení náhrady.

91. Žalobci a) a b) jsou oprávněnými osobami ve smyslu § 4 odst. 1 a odst. 4 ve spojení s § 6 odst. 1 písm. n) zákona o půdě, neboť odňaté pozemky byly jejich právním předchůdcům, resp. žalobci a) vyvlastněny v roce 1963, aniž by za ně byla poskytnuta náhrada.

92. Žalobce a) je zčásti dědicem restitučního nároku po své matce , jméno FO, , zčásti jde o jeho vlastní restituční nárok, jak vyplývá z rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 8. 8. 2008 čj. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Žalobce b) je dědicem restitučního nároku ve smyslu § 4 odst. 4 zákona o půdě po , Anonymizováno, , jméno FO, , jak vyplývá z usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 22. 8. 2018 čj. , spisová značka, , kterým bylo potvrzeno, že dědictví po ní nabyl jako jediný dědic.

93. Odňaté pozemky nebylo možno žalobcům ani jejich právním předchůdcům vydat podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, neboť byly po přechodu na stát zastavěny školou a domy, což brání jejich zemědělskému či lesnímu využití.

94. Podle § 11a odst. 1 věty první zákona o půdě platí: Oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak.IV.B. Liknavý postup žalované při uspokojování restitučního nároku95. Jak uvedl Nejvyšší soud např. v usnesení ze dne 23. 5. 2023 sp. zn. 28 Cdo 1380/2023 (jeho bodech 9. a 10.): „Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, jež reflektuje i judikaturu Ústavního soudu (srovnej zejména nález ze dne 4. 3. 2004, sp. zn. III. ÚS 495/02 […], nález ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. III. ÚS 495/05 […], či nález pléna Ústavního soudu ze dne 13. 12. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 6/05 [...]), je ustálena v závěru, že v případě liknavého, svévolného či diskriminujícího postupu žalované (jež je nástupkyní Pozemkového fondu ČR a jejíž práva a povinnosti vykonává Státní pozemkový úřad) může oprávněná osoba nárok uplatnit u soudu žalobou na vydání konkrétního vhodného pozemku, aniž by důvodnost takové žaloby bylo lze vázat na podmínku jeho zahrnutí do veřejné nabídky, a že takový postup (jenž je výrazem zásady vigilantibus iura scripta sunt) nelze vůči ostatním oprávněným osobám pokládat za diskriminující. [...] Uspokojení nároku oprávněné osoby způsobem, jenž se vymyká zákonem stanovenému postupu (viz § 11a zákona o půdě), je třeba mít za výjimečné, podmíněné zjištěními vedoucími k závěru, že postup žalované (jejího předchůdce) lze kvalifikovat jako liknavý, svévolný či diskriminační; uspokojení nároku převodem pozemku do veřejné nabídky nezahrnutého je namístě tehdy, kdy se oprávněná osoba přes svůj aktivní přístup nemůže dlouhodobě domoci svých práv.“96. Nejvyšší soud shledal, že „žalovaná má povinnost evidovat restituční nároky oprávněných osob ve správné výši, neboť výše náhrady musí s přihlédnutím k účelu, za jakým byly pozemky státem využity, odpovídat ceně původních odňatých a nevydaných pozemků“ (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2023 sp. zn. 28 Cdo 1380/2023, jeho bod 13.; či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 3. 2025 sp. zn. 28 Cdo 430/2025, jeho bod 14.).

97. Jak dále uvedl Nejvyšší soud ve výše zmíněném usnesení sp. zn. 28 Cdo 1380/2023 (jeho bodu 11.): „Judikatura dovolacího soudu je přitom rovněž ustálena v závěru, že jako přinejmenším liknavý (ba až svévolný) lze kvalifikovat i takový postup žalované (a jejího právního předchůdce Pozemkového fondu ČR), jímž bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovala uspokojení nároku oprávněné osoby zásadně předpokládaným postupem (tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků) nesprávným ohodnocením nároku, tj. nesprávným určení ceny oprávněné osobě odňatých a nevydaných pozemků [...], a kdy proto nebylo možno na oprávněné osobě spravedlivě požadovat další účast ve veřejných nabídkách.“ Shodný závěr Nejvyšší soud zopakoval v řadě svých rozhodnutí, např. v usnesení ze dne 12. 6. 2018 sp. zn. 28 Cdo 430/2018 či v usnesení ze dne 26. 6. 2018 sp. zn. 28 Cdo 108/2018.

98. Soud v posuzované věci shledal, že žalovaná svým liknavým postupem žalobcům ztěžovala, či spíše znemožňovala, uspokojení jejich restitučního nároku, neboť trvá na nesprávném ocenění tohoto nároku. V rozdílu mezi správným oceněním a nesprávným oceněním tak žalobcům znemožňuje uspokojení jejich restitučního nároku postupem předvídaným v § 11a zákona půdě, tj. skrze účast ve veřejných nabídkách pozemků.

99. Žalobci se obrátili na žalovanou žádostí ze dne 3. 5. 2022 o přecenění výše jejich restitučního nároku. Žalovaná eviduje ve vztahu k žalobcům z rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 8. 8. 2008, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, restituční nárok v souhrnné výši 9 319,80 Kč. Žalobci požadovali tento nárok přecenit na 554 750 Kč, což ve své žádosti o přecenění dostatečně odůvodnili. Ke své žádosti připojili znalecký posudek , právnická osoba, (k němu viz bod 32. výše), v němž byly shrnuty informace, které k odňatým pozemkům vyplývají z regulačního plánu z roku 1930, mapy stavebních obvodů z let 1947 až 1958 a územního plánu z roku 1966.

100. Žalovaná ve svém stanovisku ze dne 4. 10. 2022 žádost o přecenění zamítla a uvedla zde, že podle ní je rozhodné pro posouzení pozemku a jeho stavebního charakteru datum přechodu na stát, tj. 6. 11. 1963, kdy byla v platnosti vyhláška č. 144/1959 Úředního listu, která v § 2 uváděla, že stavebním pozemkem se rozumí místo vymezené územním plánem k zastavení. Protože územní rozhodnutí pro dobu přechodu odňatých pozemků na stát nebylo doloženo, konstatovala žalovaná, že odňaté pozemky nelze přecenit. Soud konstatuje, že žalovaná si mohla a měla být vědoma, že takto vyjádřený důvod pro zamítnutí přecenění restitučního nároku neodpovídá setrvalé judikatuře Nejvyššího soudu, o které musela vědět, neboť šlo o rozhodnutí vydaná v řízení, kterých se účastnila ona, nebo její právní předchůdce Pozemkový fond České republiky. Odkázat v daném směru lze např. na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2020 sp. zn. 28 Cdo 4148/2019, kde se uvádí: „k závěru o stavebním charakteru původně odňatých pozemků (zejména územně plánovací dokumentaci), pak lze připomenout, že dovolací soud již dříve v řadě posuzovaných věcí aproboval flexibilnější přístup k posuzování původní povahy odňatých pozemků, v rámci něhož soudy podle kontextu každého jednotlivého případu zohledňují různé relevantní okolnosti a neulpívají rigidně jen na vydání územního rozhodnutí jako na podmínce uznání pozemků za stavební (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 9. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1227/2015, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 3. 2017, sp. zn. 28 Cdo 4120/2016, a rozhodnutí v něm odkazovaná).“101. Soud tak konstatuje, že žalovaná od samého počátku evidovala restituční nárok žalobců v nesprávné výši (ke správné výši tohoto nároku viz níže), v roce 2022 zamítla důvodnou žádost žalobců o jeho přecenění, a to s odůvodněním ve stanovisku ze dne 4. 10. 2022, kde rigidně trvala na prokázání územního plánu, o čemž si musela být vědoma, že je v rozporu s právními předpisy, jak je setrvale vykládá Nejvyšší soud. Na nesprávném ocenění restitučních nároků ostatně žalobkyně setrvala po celou dobu řízení před soudem a je tak zřejmé, že bez zásahu soudu by se žalobci u žalované skrze veřejné nabídky pozemků nedomohli uspokojení svého restitučního nároku ve správné výši. Za těchto okolností je žalovaná liknavá s uspokojením restitučního nároku žalobců.

102. Výše restitučního nároku (náhrady), jenž má být uspokojen převodem jiného vhodného pozemku (§ 11a zákona o půdě), se odvozuje od ceny odňatých pozemků, jíž lze s ohledem na § 28a zákona o půdě určit v cenách podle oceňovací vyhlášky, přičemž dle oceňovací vyhlášky se oceňují se podle § 11a odst. 14 zákona o půdě i pozemky náhradní, čímž má být v zásadě zajištěna ekvivalentnost náhradního plnění v poměru k ceně odňatého pozemku (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2021 sp. zn. 28 Cdo 3037/2021, jeho bod 20.).

103. Podle § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky platí: Cena za 1 m2 pozemku nebo jeho části určeného pro stavbu [...] činí: 250 Kčs v hlavním městě Praze.

104. Pro posouzení, zda odňaté pozemky byly určeny pro stavbu (§ 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky), resp. šlo o pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění (§ 11a odst. 4 zákona o půdě), má vypovídací hodnotu i regulační plán z roku 1930. Poukázat lze na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 3. 2017 sp. zn. 28 Cdo 4120/2016, který se shodným způsobem vyjádřil k regulačnímu a zastavovacímu plánu z roku 1935, když uvedl: „Dospěly-li tedy nalézací soudy v nynější věci na základě v rozhodnutích specifikovaných dokumentů (mimo jiné i dovolatelkou akcentovaného regulačního a zastavovacího plánu z roku 1935), jež je možné ve světle dřívější judikatury Nejvyššího soudu považovat za relevantní územně plánovací dokumentaci, ke zjištění, že již v době přechodu předmětné nemovitosti na stát se jednalo o pozemek určený pro stavbu […].“105. V posuzované věci byly přitom odňaté pozemky regulačním plánem určeny k zastavění. Dále pak jejich určení k zastavění je patrné i z mapy stavebních obvodů z let 1947 až 1958. Jde o další podklady relevantní pro závěr, že odňaté pozemky byly v době přechodu na stát určeny k zastavění. Jak bylo již výše zmíněno, je třeba přijmout flexibilnější přístup k posuzování původní povahy odňatých pozemků, který dovoluje brát ohled na rozličné druhy územně plánovací dokumentace a neulpívat rigidně jen na vydání územního rozhodnutí jako na podmínce uznání pozemků za stavební.

106. Odňaté pozemky byly rozhodnutími ze dne 6. 11. 1963 vyvlastněny, aby sloužily jako součást staveniště pro výstavbu sídliště , Anonymizováno, . Rovněž důvod, pro který byly pozemky vyvlastněny, má relevanci při posuzování, zda v době odnětí šlo o pozemky určené pro stavbu. Zohlednění účelu vyvlastnění má odraz i v judikatuře Nejvyššího soudu, který v usnesení ze dne 18. 10. 2023 sp. zn. 28 Cdo 2457/2023, jeho bodě 22. uvedl: „Odvolací soud se výše citované judikatuře, na níž není důvodu čehokoliv měnit, nikterak nezpronevěřil. Své závěry o potřebě ocenit (některé) odňaté pozemky ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. jako stavební totiž opřel o konkrétní skutková zjištění, dle nichž tyto pozemky byly odňaty právě za účelem plánované výstavby v dotčených lokalitách hlavního města Prahy (Smíchov, Motol, Košíře), jež byla následně (byť s jistým časovým odstupem a v modifikované podobě) též realizována. “ Rovněž v posuzované věci byla na vyvlastněných pozemcích bezprostředně po odnětí zahájena výstavba, neboť v roce 1966 na nich bylo již zbudováno sídliště a základní škola. Byla-li za 3 roky od vyvlastnění realizována rozsáhlá výstavba, je zřejmé, že se stavebními pracemi muselo být započato bezprostředně po vyvlastnění. Ostatně i rozhodnutí o vyvlastnění ukládala, že k zahájení stavebních prací se určuje lhůta 1 roku od vyvlastnění.

107. Dodat lze, že rok po rozhodnutí o vyvlastnění odňatých pozemků byly územním plánem z roku 1964 dané pozemky zařazeny do obytného území souvislé zástavby. Soud tak konstatuje, že z veškeré výše popsané územně plánovací regulace vyplývá, že nejméně od roku 1930 se počítalo se zastavěním odňatých pozemků.

108. Soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že odňaté pozemky se mají ocenit podle § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky jako pozemky určené pro stavbu částkou 250 Kč za 1 m2. S ohledem na rozlohu odňatých pozemků, jak ji zjistil znalec , jméno FO, (2 219 m2), tak ocenění odňatých pozemků činí 554 750 Kč (= 250 Kč × 2 219). Znalec srozumitelně objasnil, proč se neuplatní žádná ze srážek ceny podle přílohy č. 7 k vyhlášce (blíže viz bod 40. výše). Žalovaná přitom restituční nárok žalobců nesprávně evidovala jen v částce 9 319,80 Kč.

109. Nedůvodná je námitka žalované, která z rozhodnutí o vyvlastnění dovozuje, že odňaté pozemky byly vyvlastněny, aby byly užity jako staveniště, tj. jako místa k uložení materiálu, deponování strojů atd., nikoli pro přímé zastavění. Soud konstatuje, že slova „Vyvlastňuje se za tím účelem, aby pozemku bylo užito jako součásti staveniště pro výstavbu sídliště“, v posuzované věci znamenají, že na odňatých pozemcích má být realizována výstavba. Staveniště je totiž místem, kde se staví. Navíc odňaté pozemky byly skutečně zastavěny obytnými domy a školou. Nepodložené je tak tvrzení žalované o tom, že na odňatých pozemcích měl být jen uložen materiál či parkovány stroje.

110. Soud nesouhlasí ani s námitkou žalované, která uvedla že odňaté pozemky přitom nebyly ani v celé jejich ploše následně zastavěny. Soud konstatuje, že na části plochy odňatých pozemků byly zbudovány obytné doma a škola. Zbylá část odňatých pozemků tvoří zelené plochy mezi domy. Plochy mezi domy funkčně souvisí s realizovanou výstavbou (poskytují odstup mezi domy, tak aby okny mohlo dovnitř pronikat světlo, a tyto odstupy vyplývají z urbanistický požadavků). Dané plochy nemohou plnit jiný účel než funkční souvislost s provedenou výstavbou budov. Ostatně právě z důvodu realizované výstavby nemohly být odňaté pozemky podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě žalobcům či jejich právním předchůdcům vydány, a to v žádné jejich části. Za této situace je třeba odňaté pozemky v celé jejich ploše považovat za určené pro stavbu, co se týče doby jejich přechodu na stát.IV.C. Převod jiných pozemků k uspokojení restitučního nároku111. S ohledem na zjištěnou liknavost žalované s uspokojením restitučního nároku žalobců soud svým rozhodnutím nahradil vůli žalované k převodu jiných pozemků za účelem uspokojení tohoto nároku. Všechny pozemky, k jejichž převodu soud nahradil vůli žalované, jsou převoditelné.Pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa112. Žalovaná namítla, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, je vyloučen z převodu podle § 6 odst. 1 písm. b) o Státním pozemkovém úřadu, neboť je podle platného územního plánu určen pro veřejně prospěšnou stavbu vysokotlakého plynovodu včetně regulační stanice.

113. Podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o Státním pozemkovém úřadu platí:Podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby[…]b) zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury8) nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků[…]4. určených platnou územně plánovací dokumentací nebo již využitých ke zřízení technické infrastruktury8); v případě pochybností vydá na základě žádosti Státního pozemkového úřadu vyjádření příslušný úřad územního plánování,[…] (zvýraznění doplněno soudem).

114. Poznámka pod čarou 8) v § 6 odst. 1 písm. b) bodu 4. zákona o Státním pozemkovém úřadu odkazuje na již zrušený zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) (dále jen „starý stavební zákon“), podle jehož § 2 odst. 1 písm. m) platí: technická infrastruktura, kterou jsou vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby ke snižování ohrožení území živelními nebo jinými pohromami, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů, komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, produktovody a zásobníky plynu (zvýraznění doplněno soudem).

115. Podle § 10 odst. 1 písm. b) aktuálně platného zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (dále jen „nový stavební zákon“), platí: technická infrastruktura, kterou jsou zejména systémy a sítě technické infrastruktury a s nimi související stavby a zařízení pro zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod, energetiku, včetně výroben a zdrojů energie, zařízení pro ukládání energie, dobíjecích stanic a zásobníků plynu, produktovody a elektronické komunikace, a dále stavby a zařízení ke snižování nebezpečí v území a pro zlepšování stavu povrchových a podzemních vod nebo k nakládání s odpady (zvýraznění doplněno soudem).

116. Soud konstatuje, že plynovod, včetně regulační stanice patří mezi technickou infrastrukturu [viz citovaný § 10 odst. 1 písm. b) nového stavebního zákona a stejně tomu bylo i podle § 2 odst. 1 písm. m) starého stavebního zákona] se řadí produktovody, včetně plynovodů, a s nimi související stavby, kam lze řadit i regulační stanici. Pro takovou technickou infrastrukturu je stanovena výjimka z nevydatelnosti pozemků v § 6 odst. 1 písm. b) bodu 4. zákona o Státním pozemkovém fondu. Protože na pozemek parc. č. 1232/1 v k. ú. , adresa, dopadá tato výjimka z nevydatelnosti, je možné jej vydat. Soud konstatuje, že plynovody se umísťují zpravidla pod zem a takové jejich umístění neznemožňuje zemědělské vydání pozemku, v čemž lze spatřovat důvod pro uzákonění rozebírané výjimky z nevydatelnosti.Pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa117. Žalovaná zmínila, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, je zčásti vyloučen z převodu podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o Státním pozemkovém úřadu, neboť jeho část je určena pro veřejně prospěšnou stavbu, a to silnici III. třídy.

118. V řízení žalobci předložili geometrický plán č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , který z pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, odděluje část (nově vzniklý pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ), která v sobě obsahuje prostor zasažený územní rezervou pro výstavbu silnice III. třídy. Do pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, po oddělení podle geometrického plánu již územní rezerva pro silnici nezasahuje.

119. Soud tímto rozsudkem nahradil projev vůle žalované k uzavření smlouvy, kterou se na žalobce převádí pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, po oddělení jeho části podle zmíněného geometrického plánu. Na převáděnou část tak již nedopadá nemožnost zákaz převodu podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o Státním pozemkovém úřadu.

120. Soud dodává, že možnost oddělení části pozemku rozsudkem podle geometrického plánu je judikaturou aprobována (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 7. 2021 sp. zn. 28 Cdo 1520/2021, nález pléna Ústavního soudu ze dne 12. 10. 2021 sp. zn. Pl. ÚS-st 54/21).Pozemky parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, a parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa121. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 28. 2. 2024 (č. l. 85) uvedla, že jak pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , tak pozemek parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, jsou k převodu vhodné a jejich převoditelnosti nic nebrání. V situaci, kdy žalovaná netvrdila žádnou překážku vydatelnosti těchto pozemků, rozhodl soud o jejich převodu na žalobce.Pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa122. Žalovaná namítla, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, je vyloučen z převodu podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, neboť je ve funkčním celku se stavbami na přilehlých pozemcích (pozemky parc. č. st. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , které jsou ve vlastnictví třetích osob). Dále je tento pozemek podle žalované vyloučen z převodu podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o Státním pozemkovém úřadu, protože na jeho části se nachází místní komunikace, která je veřejně využívána.

123. Podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě pozemky nebo jejich části nelze vydat, pokud byl pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu zastavěn. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. 6. 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby.

124. Žalobci předložili geometrický plán č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , kterým se z pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, oddělují pozemky parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .

125. Pozemek č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, navržený geometrickým plánem k oddělení užívají rodiče , jméno FO, , který má společně se svou manželkou , jméno FO, ve společném jmění manželů mj. pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, se stavbou. Jak vyplývá z výslechu , jméno FO, v souvislosti se stavbou na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, jeho rodiče užívají jen ten pozemek, který má spadat do vymezení pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, navrženého k oddělení ze stávajícího pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Soud rozhodl o převodu pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. po oddělení jeho částí podle rozebíraného geometrického plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , čímž se stalo bezpředmětným bližší posuzování funkční souvislosti se stavbou na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, .

126. Geometrický plán č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, dále z původního pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, odděluje pozemek parc. č , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , se kterým sousedí pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Oddělovaný pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, je nedaleko stavby na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, .

127. Soud konstatuje, že již z ortofotomapy je patrné, že stavbu na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve vlastnictví , jméno FO, a , jméno FO, od pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, oddělují pozemky parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , které jsou oba ve vlastnictví , jméno FO, a , jméno FO, a které jsou schopny plně saturovat funkční potřeby stavby na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Při takovém uspořádání pozemků je zřejmé, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, není nezbytně nutný k provozu stavby na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1. To platí tím spíše, že geometrickým plán č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, se odděluje pozemek parc. č , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , se kterým sousedí pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , čímž pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, získá přístup k pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, s přístupovou cestou.

128. Navíc má-li část pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, sousedící s pozemkem parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, propachtován , adresa, za účelem provozování drobné zemědělské činnosti a údržby pozemku (pachtovní smlouva na č. l. 79 a mapka na č. l. 82 znázorňující propachtovanou část pozemku), pak i tento účel vyjádřený v pachtovní smlouvě dokládá, že zde není dána funkční souvislost s domem na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , což je rodinný dům. Rodinný dům totiž nepředstavuje stavbu funkčně zajišťující provoz drobné zemědělské činnosti. Tím méně je splněna podmínka nezbytné nutnosti pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, k provozu přilehlé stavby. Část pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, je propachtována , jméno FO, (pachtovní smlouva na č. l. 75 a dodatek č. 1 na č. l. 77) za účelem přídomovní zahrady a pěstování zeleniny. Z předložené smlouvy není přesně patrné, jaká část pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, je propachtována, nicméně ze ortofotomapy je patrné, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (po oddělení jeho částí dle geometrického plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) s ohledem na jeho charakter a umístnění není nezbytně nutný k provozu žádné z okolních staveb.

129. Soud tak konstatuje, že § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě nebrání vydání pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, po oddělení částí podle geometrického plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, .

130. Soud dále uvádí, že ještě před rozhodnutím soudu byl z původního pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, oddělen pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Žalovaná svou námitku existence místní komunikace vznesla ještě před tímto oddělení pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Soud přitom konstatuje, že v posuzované věci by bylo možno uvažovat o existenci místní komunikace právě jen na dnešním pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , neboť jen na tomto místě podle ortofotomapy po pozemku vede komunikace. Tím, že ještě před rozhodnutím soudu byl z původního pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, oddělen pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , pozbyla relevance námitka o existenci místní komunikace. Soud přitom konstatuje, že po částečném zpětvzetí žaloby žalobci již nepožadují vydat prostor, který je dnes zahrnut v pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, .IV.D. Ocenění převáděných pozemků a přečerpání restitučního nároku131. Žalobci mají dohromady restituční nárok v souvislosti odňatými pozemky ve výši 554 750 Kč. Pozemky, které (po zohlednění všech částečných zpětvzetí žaloby) požadují převést mají podle oceňovací vyhlášky celkovou cenu 557 962,13 Kč, což je součet následujících položek: částky 283 221,15 Kč za pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (viz bod 53. výše); částky 44 843,10 Kč za pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, po zohlednění odnětí jeho části podle geometrického plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, (viz bod 56. výše); částky 168 390,60 Kč za pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (viz bod 58. výše); částky 6 096 Kč za pozemek parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, (viz bod 60. výše); částky 55 411,28 Kč za pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (viz bod 71. výše).

132. Protože soud tímto rozsudkem nahradil projev vůle žalované k převodu pozemků v ocenění 557 962,13 Kč k uspokojení restitučního nároku ve výši 554 750 Kč, dochází k přečerpání restitučního nároku o 3 212,13 Kč (557 962,13 Kč – 554 750 Kč). Na takovou situaci je třeba reagovat rozhodnutím o povinnosti žalobců zaplatit žalované náhradu za bezdůvodné obohacení.

133. V daném ohledu lze poukázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 8. 2024 sp. zn. 28 Cdo 1775/2024 (jeho bod 9.), kde se lze dočíst: „Judikatura dovolacího soudu je ustálena v závěru, podle kterého smlouva o převodu náhradního pozemku uzavřená mezi povinnou osobou a oprávněnými osobami není projevem svobodné vůle smluvních stran, nýbrž jejím prostřednictvím je realizována zákonem stanovená povinnost převést na oprávněné osoby náhradní pozemek (pozemky) odpovídající zákonné hodnotě; je-li na oprávněnou osobu v rámci restitučního řízení převeden náhradní pozemek (náhradní pozemky) v hodnotě vyšší, než je hodnota odňatého pozemku (odňatých pozemků), dojde na straně oprávněných osob k bezdůvodnému obohacení (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 7. 2013, sp. zn. 28 Cdo 3388/2012). To však nemůže být vykládáno tím způsobem, že hodnota odňatého a náhradního pozemku se musí shodovat zcela přesně (dva totožné pozemky ostatně neexistují a takovýto požadavek by proto ani neodpovídal realitě); hodnoty těchto pozemků však musí být přiměřené (srovnej namátkou usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 8. 2019, sp. zn. 28 Cdo 1623/2019, a dále judikaturu v něm citovanou). Za vhodný náhradní pozemek lze tedy se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu považovat i takový pozemek, jehož hodnota nepatrně převyšuje restituční nárok oprávněné osoby, jež souhlasí s úhradou doplatku ceny pozemku Pozemkovému fondu ČR, resp. Státnímu pozemkovému úřadu (srovnej kupř. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2021, sp. zn. 28 Cdo 1543/2021, nebo usnesení téhož soudu ze dne 4. 6. 2019, sp. zn. 28 Cdo 927/2019).“134. Žalobci souhlasí s tím, že žalované vyplatí bezdůvodné obohacení v podobě hodnoty pozemků, o které byl restituční nárok přečerpán. Sami takový postu navrhli v podání ze dne 5. 9. 2025 (č. l. 438).

135. Soud v posuzované věci shledal, že přečerpání restitučního nároku o 3 212,13 Kč není natolik vysoké, aby to bránilo nahrazení projevu vůle k převodu pozemků. Ve věci, jíž se týkal výše zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1775/2024 došlo k přečerpání restitučního nároku o 10 243,80 Kč (viz bod 10. daného rozsudku), k čemuž Nejvyšší soud poznamenal: „Dle nazírání dovolacího soudu se v případě posouzení přiměřenosti rozdílu mezi náhradním pozemkem a restitučním nárokem oprávněné osoby přihlédne k celkové hodnotě restitučního nároku (viz například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2020, sp. zn. 28 Cdo 3455/2020), nikoliv toliko k jeho zbývající výši. To ostatně odpovídá i smyslu a účelu restitučních předpisů, při jejichž aplikaci nelze postupovat restriktivně a formalisticky, ale naopak je nutné používat je citlivě, vždy s ohledem na okolnosti konkrétního případu a zejména s respektem k citovanému smyslu a účelu zákona […].“136. Ke stanovení náhrady za bezdůvodné obohacení v podobě hodnoty pozemků, o které byl restituční nárok přečerpán, se vyjádřil Nejvyšší soud ve zmíněném rozsudku sp. zn. 28 Cdo 1775/2024 (jeho bodu 12.) takto: „Za naznačené situace nepřipadá v úvahu stanovení výše náhrady za bezdůvodné obohacení v závislosti na zjištění ceny v místě a čase obvyklé (zde obvyklé ceny pozemku či pozemků), neboť se zmíněným způsobem nestanoví ani výše finanční náhrady, na níž má oprávněná osoba právo za pozemky, které jí nelze vydat a za něž jí nelze poskytnout ani náhradní pozemek, nicméně výše finanční náhrady by měla být přiměřená a rozumná. Je tedy na soudu zjišťujícím výši bezdůvodného obohacení, aby v poměrech projednávané věci vymezil taková relevantní kritéria, na jejichž základě bude moci výši nároku určit. Mezi ně se nepochybně řadí celková výše restitučního nároku oprávněné osoby, dané kritérium však nemůže být pro posouzení přiměřenosti výše náhrady za bezdůvodné obohacení kritériem jediným v situaci, v níž se nemůže poměřovat s hodnotou věci (a zprostředkovaně plnění), již podle vyhlášky č. 182/1988 Sb. nelze bezezbytku stanovit. Při určení výše bezdůvodného obohacení se tak soudu otevírá prostor pro stanovení výše nároku úvahou (§ 136 o. s. ř.), v jejímž rámci by měl být zohledněn například cenový vývoj u určitého druhu (kultury) pozemku (či pozemků), jehož vydáním byl již restituční nárok oprávněné osoby přečerpán […].“137. Soud v posuzované věci náhradu za bezdůvodné obohacení stanovil zrcadlově obdobným způsobem, jaký se uplatní v případě vypořádaní restitučního nároku vyplacením peněžité náhrady podle § 16 odst. 1 zákona o půdě. Jde o výraz na obě strany vyváženého řešení, neboť výše náhrady za pozemek se tak stanovuje shodně jak pro případ, že žalovaná platí peněžní náhradu za nevydané pozemky (§ 16 odst. 1 zákona o půdě), tak pro případ, že v souvislosti s vypořádáním restituce žalovaná naopak dostává peněžní náhradu za bezdůvodné obohacení při přečerpání restitučního nároku.

138. K náhradě podle § 16 odst. 1 zákona o půdě Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 13. 8. 2024 sp. zn. 28 Cdo 3662/2023 (v jeho bodech 28. až 31. uvedl; zvýraznění doplněno soudem):

28. Dovolací soud podotýká, že nadále vychází z teze, dle níž peněžitá náhrada podle § 16 odst. 1 a § 28a zákona o půdě – i vzhledem k zákonodárcem předpokládanému ocenění podle vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. – neměla vést k tomu, že bude oprávněným osobám poskytnuta částka, která jim umožní zakoupit jiné nemovitosti hodnotově odpovídající ceně pozemků odňatých, nýbrž pouze k poskytnutí – historickou křivdu zmírňujícího – finančního plnění, kterým budou moci saturovat jakékoli své životní potřeby. Nově stanovený koeficient navýšení náhrady podle zákona o půdě by proto neměl přímo odpovídat míře zvýšení ceny nemovitostí od roku 1991, ale pouze ji v rozumné míře reflektovat. Řeč je přitom o průměrném zvýšení hladiny cen nemovitostí v celé České republice, nikoli o nárůstu ceny konkrétního odňatého či požadovaného pozemku.

29. Podílejí-li se kupříkladu náklady na potřeby uspokojované v souvislosti s vlastnictvím nemovitostí, tj. náklady na bydlení, na celkových nákladech domácností v České republice přibližně 20–30 % (srovnej veřejně dostupné údaje Českého statistického úřadu […], bylo by možné uvažovat o tom, že by se znásobení ceny nemovitostí od roku 1991 promítalo do výše koeficientu z jedné čtvrtiny, zatímco zbytek by byl nadále determinován obecným růstem spotřebitelských cen [tedy pokud by se například spotřebitelské ceny ve srovnání s rokem 1991 k době rozhodování soudu zvýšily 8krát a ceny nemovitostí 12krát, bylo by koeficient pro navýšení náhrady možné stanovit v hodnotě 9 (8*0,75 + 12*0,25 = 9)]. Pro úplnost lze podotknout, že naznačený postup nemá za cíl exaktní popis ekonomické reality, nýbrž aproximativní odhad hodnoty peněžité náhrady, již lze z hodnotového hlediska pokládat za rozumně obhajitelnou.30. […] Je nutné přitom brát v úvahu, že navýšení finanční náhrady dle ustanovení § 16 odst. 1 zákona o půdě vypočtené ze základní částky postupem dle ustanovení § 28a zákona o půdě má vykompenzovat ztrátu hodnoty peněz, k níž v období od účinnosti zákona o půdě až do doby rozhodování soudu o náhradě došlo a neměl by vyjadřovat nárůst ceny konkrétního pozemku, jenž nebylo možné pro zákonnou překážku oprávněné osobě vydat.

31. Stanovení jiné výše koeficientu, jímž bude upravena cena nevydaného pozemku zjištěná ve smyslu ustanovení § 28a zákona o půdě, na podkladě poznatku o reálném růstu cen nemovitostí za dobu od roku 1991 (ovlivňujícího závěr o míře inflačního navýšení zákonem o půdě přiznané finanční náhrady) si vyžádá zjištění takového skutkového podkladu, k němuž primárně slouží nalézací, popřípadě odvolací, řízení (dovolacímu soudu přezkum či revize skutkových závěrů nepřísluší – 241a odst. 1 o. s. ř.). V jeho průběhu se jeví s ohledem na zásadu projednací žádoucí, aby k naplnění smyslu a účelu civilního procesu přispěli i samotní účastníci řízení náležitou procesní (důkazní) aktivitou.“139. Soud nesouhlasí s výkladem žalobců, že by se měl v posuzované věci rovnou aplikovat koeficient 9 zmíněný v bodě 29. citovaného rozsudku Nejvyššího soudu. Jde totiž pouze o ilustrativní příklad výpočtu, který má názorně objasnit jednotlivé prvky výpočtu (různá váha inflace a růstu cen nemovitostí ve výpočtu). Pokud by nešlo jen o ilustrativní příklad, pak by Nejvyšší soud nepoužil slova „pokud by se například spotřebitelské ceny […] zvýšily 8krát“. Ostatně sám Nejvyšší soud v bodě 31 citovaného rozsudku předpokládal zjištění skutkového základu pro údaje vstupující do výpočtu koeficientu, což jen dokládá, že koeficient 9 byl míněn jako ilustrativní příklad. To, že nelze bez dalšího převzít ilustrativně zmíněný koeficient 9 do posuzované věci, vyplývá i ze skutečnosti, že soud rozhoduje podle skutkového stavu v době rozhodnutí (tj. 21. 10. 2025 v posuzované věci). Těžko lze přijmout, že koeficient 9 zmíněný v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2024, popisuje skutkový stav, který tu je více než rok po vydání daného rozhodnutí Nejvyššího soudu, zvláště má-li koeficient aproximovat růst inflace a cen nemovitostí, k jejichž růstu došlo i od 14. 8. 2024 do 21. 10. 2025.

140. Soud tedy proved výpočet koeficientu podle vzorce naznačeného Nejvyšším soudem v citovaném rozsudku 28 Cdo 3662/2023 (jeho bodě 29.) pro údaje zjištěné ke dni svého rozhodnutí.

141. Koeficient podle soudu je 10 ≐ (0,75 × 7,47) + (0,25 × 17,5), kde 7,47 vyjadřuje nárůst spotřebitelských cen od roku 1991 do rozhodnutí soudu, které za tuto dobu vzrostly 7,47krát (viz bod 75. výše) a 17,5 vyjadřuje aproximaci nárůstu cen nemovitostí od roku 1991 do rozhodnutí soudu, které za tuto dobu zdražily 17,5krát (viz bod 84. výše). Čísla 0,75 a 0,25 vychází ze vzorce předestřeného Nejvyšším soudem a vyjadřují, že ve výpočtu má ze 75 % váhu inflace a ze zbylých 25 % má váhu nárust cen nemovitostí.

142. Náhradu za bezdůvodné obohacení soud tak stanovil na částku 32 121,30 Kč (= 10 × 3 212,13 Kč), kde 10 je zjištěný koeficient a 3 212,13 Kč je přečerpání restitučního nároku. Každý z žalobců je pak povinen žalobkyni zaplatit polovinu z této částky, tj. 16 060,65 Kč (= 32 121,30 Kč / 2).V. Částečné zastavení řízení143. V souladu s částečnými zpětvzetími žaloby (k nim viz bod 20. výše) soud podle § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení zastavil v rozsahu zpětvzetí. S částečným zpětvzetím žaloby žalovaná nevyslovila nesouhlas.VI. Náklady řízeníVI.A. Náklady řízení žalobců144. Žalobci dosáhli ve věci plného úspěchu ve věci ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., na čemž nic nemění ani to, že v průběhu řízení vzali žalobu částečně zpět v požadavku na převod části pozemků specifikovaných v žalobě. Soud v souladu s názorem odvolacího soudu (viz rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 3. 2023 čj. , spisová značka, , jeho bod 38.) vychází z toho, že míra úspěchu či neúspěchu ve věci se posuzuje podle toho, zda byli žalobci úspěšní s návrhem na nahrazení projevu vůle žalované k převodu pozemků. Žalobci přitom s tímto návrhem úspěšní byli a soud nahradil projev vůle žalované tak, že má dojít k uspokojení celého posuzovaného restitučního nároku. Dodat lze, že šlo o řízení, kde soud podle § 153 odst. 2 in fine o. s. ř. není vázán petitem.

145. Pro náhradu nákladů řízení je určující vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle data uskutečnění úkonu se uplatní buď advokátní tarif ve znění účinném do 31. 12. 2024, nebo ve znění účinném od 1. 1. 2025.

146. Tarifní hodnotu sporu představuje hodnota uspokojeného restitučního nároku (554 750 Kč), k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2024 sp. zn. 28 Cdo 3014/2024, jeho bod 19.; či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2023 sp. zn. 28 Cdo 2457/2023, jeho bod 42.

147. Z tarifní hodnoty 554 750 Kč činí podle § 7 odst. 1 bodu 6. advokátního tarifu činí odměna za úkon částku 10 540 Kč, která se dále upravuje podle § 12 odst. 2 advokátního tarifu s ohledem na to, že advokát zastupuje 2 žalobce. Odměna za úkony právní služby vykonané v posuzované věci v letech 2023 a 2024 činí 16 864 Kč (= 2 × 0,8 × 10 540 Kč). Odměna za úkony právní služby vykonané v roce 2025 činí 18 972 Kč (= [1 + 0,8] × 10 540 Kč).

148. Celková přiznaná částka náhrady nákladů řízení ve výši 491 816 Kč se skládá z těchto položek: mimosmluvní odměny ve výši 282 472 Kč (= 10 × 16 864 Kč + 6 × 18 972 Kč) za 16 úkonů právní služby, jimiž byly:o podle advokátního tarifu účinného do 31. 12. 2024, kdy tarifní hodnota činí s ohledem na § 12 odst. 2 advokátního tarifu 16 864 Kč (= 1,6 × 10 540 Kč):1) převzetí a příprava zastoupení,2) podání žaloby,3) vyjádření ze dne 2. 4. 2024 (č. l. 144),4) vyjádření ze dne 25. 5. 2024 (č. l. 187),5) účast u jednání konaného dne 31. 5. 2024, které trvalo méně než 2 hodiny (č. l. 235),6) a 7) účast u jednání konaného dne 2. 8. 2024, které trvalo více než 2 hodiny a méně než 4 hodiny (č. l. 295), počítá se tak za 2 úkony právní služby,8) vyjádření ze dne 10. 10. 2024 (č. l. 319),9) a 10) účast u jednání konaného dne 18. 10. 2024, které trvalo více než 2 hodiny a méně než 4 hodiny (č. l. 335), počítá se tak za 2 úkony právní služby,o podle advokátního tarifu účinného od 1. 1. 2025, kdy tarifní hodnota činí s ohledem na § 12 odst. 2 advokátního tarifu 18 972 Kč (= 1,8 × 10 540 Kč):11) vyjádření ze dne 20. 2. 2025 (č. l. 390 a č. l. 400), zástupce žalobců zpracoval 2 samostatná vyjádření ze dne 20. 2. 2025, soud vychází z toho, že obě tato vyjádření mohla být podána v jednom dokumentu, souhrn těchto 2 vyjádření tak považuje za jeden úkon právní služby,12) účast u jednání konaného dne 11. 7. 2025, které trvalo méně než 2 hodiny (č. l. 427),13) vyjádření ze dne 5. 9. 2025 (č. l. 438),14) účast u jednání konaného dne 12. 9. 2025, které trvalo méně než 2 hodiny (č. l. 461),15) vyjádření ze dne 22. 9. 2025 (č. l. 465),16) účast u jednání konaného dne 21. 10. 2025, které trvalo méně než 2 hodiny (č. l. 541). paušální náhrada hotových výdajů advokáta v celkové výši 5 700 Kč (= 10 × 300 Kč + 6 × 450 Kč). S 10 úkony učiněnými do 31. 12. 2024 je tato náhrada spojena ve výši 300 Kč za úkon (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění do 31. 12. 2024) a s 6 úkony učiněnými od 1. 1. 2025 je tato náhrada spojena ve výši 450 Kč za úkon (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění od 1. 1. 2025). náhrady cestovních výdajů ve výši 7 712 Kč spojených s účastí u 3 jednání konaných v roce 2024. Výše náhrady cestovních výdajů se podle § 13 odst. 5 advokátního tarifu stanovuje pro rok 2024 podle vyhlášky č. 398/2023 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2024 (dále jen „vyhláška č. 398/2023 Sb.“). Základní sazba náhrady za 1 km jízdy je 5,60 Kč [§ 1 písm. b) vyhlášky č. 398/2023 Sb.], průměrná cena za 1 litr motorové nafty činila 38,70 Kč [§ 4 písm. c) dané vyhlášky] a použité vozidlo mělo kombinovanou spotřebu 4,4 l na 100 km. Náklady na 1 km cesty tedy činí 7,3028 Kč (5,60 Kč + 4,4 × 38,70 Kč / 100). Cesta mezi Českým Krumlovem a Prahou, odkud cestovala substituční advokátka, a zpět je dlouhá 352 km. Substituční advokátka v souvislosti se 3 jednáními v roce 2024 tuto cestu tam a zpět absolvovala 3krát, a ujela tak 1 056 km (= 3 × 352 km). Náklady na cestu dlouhou 1 056 km po zaokrouhlení na celé koruny činí 7 712 Kč (≐ 1 056 × 7,3028 Kč). náhrady cestovních výdajů ve výši 7 737 Kč spojené s účastí u 3 jednání konaných v roce 2025. Výše náhrady cestovních výdajů se podle § 13 odst. 5 advokátního tarifu stanovuje pro rok 2025 podle vyhlášky č. 475/2024 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2025 (dále jen „vyhláška č. 475/2024 Sb.“). Základní sazba náhrady za 1 km jízdy je 5,80 Kč [§ 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2024 Sb.], průměrná cena za 1 litr motorové nafty činila 34,70 Kč [§ 4 písm. c) dané vyhlášky] a použité vozidlo mělo kombinovanou spotřebu 4,4 l na 100 km. Náklady na 1 km cesty tedy činí 7,3268 Kč (5,80 Kč + 4,4 × 34,70 Kč / 100). Cesta mezi , adresa, a Prahou, odkud cestovala substituční advokátka, a zpět je dlouhá 352 km. Substituční advokátka v souvislosti se 3 jednáními v roce 2025 tuto cestu tam a zpět absolvovala 3krát, a ujela tak 1 056 km (= 3 × 352 km). Náklady na cestu dlouhou 1 056 km po zaokrouhlení na celé koruny činí 7 737 Kč (≐ 1 056 × 7,3268 Kč). náhrady za promeškaný čas ve výši 3 000 Kč strávený na cestě na soudní jednání konaná v roce 2024. Výše této náhrady činí 100 Kč za každou započatou půlhodinu podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu ve znění do 31. 12. 2024. Substituční advokátka takto na cestě mezi Prahou a Českým Krumlovem v souvislosti se 3 jednáními strávila 30 započatých půlhodin (= 3 × 2 × 5). Náhrada za promeškaný čas v roce 2024 tak činí 3 000 Kč (= 30 × 100 Kč). náhrady za promeškaný čas ve výši 4 500 Kč strávený na cestě na soudní jednání konaná v roce 2025. Výše této náhrady činí 150 Kč za každou započatou půlhodinu podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu ve znění od 1. 1. 2025. Substituční advokátka takto na cestě mezi Prahou a Českým Krumlovem v souvislosti se 3 jednáními strávila 30 započatých půlhodin (= 3 × 2 × 5). Náhrada za promeškaný čas v roce 2025 tak činí 4 500 Kč (= 30 × 150 Kč). náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 65 335 Kč (≐ 21 % z částky 311 121 Kč, což je součet 282 472 Kč na mimosmluvní odměně + [5 700 Kč] na paušální náhradě hotových výdajů + [7 712 Kč + 7 737 Kč] na náhradě cestovních výdajů + [3 000 Kč + 4 500 Kč] na náhradě za promeškaný čas). částka 115 360 Kč na hotových výdajích za zpracování znaleckých posudků a geometrických plánů, konkrétně:o 60 500 Kč za znalecký posudek od , právnická osoba, ,o 24 200 Kč za znalecký posudek od , jméno FO, ,o 3 860 Kč za znalecký posudek , jméno FO, ze dne 18. 2. 2025,o 7 800 Kč za znalecký posudek , jméno FO, ze dne 30. 6. 2024,o 5 000 Kč za geometrický plán č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ,o 4 000 Kč za geometrický plán č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ,o 10 000 Kč za geometrický plán č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, .

149. Mezi úkony, za které by náležela mimosmluvní odměna, soud neřadil sdělení žalobců ze dne 10. 7. 2024 (č. l. 260), které je svou povahou průvodním dopisem k předloženým důkazům (dědickému usnesení a znaleckému posudku), resp. návrhem na provedení těchto důkazů. Ani samotný návrh na provedení důkazů není podáním ve věci samé, a tedy ani úkonem právní služby podle § 11 odst. 1 písm. d), odst. 3 advokátního tarifu (viz rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 4. 2021 sp. zn. 6 To 99/2021 publikované jako 59/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), tím spíše není úkonem, za který náleží mimosmluvní odměna průvodní dopis, kterým se soudu zasílá listina navržená jako důkaz. To samé platí i pro podání žalobců ze dne 23. 12. 2024 (č. l. 363), což je průvodní dopis k předloženému znaleckému posudku , jméno FO, .

150. Dále mezi úkony, za které náleží mimosmluvní odměna, nepatří sdělení žalobců ze dne 18. 11. 2024 (č. l. 360), jehož podstatou je poskytnutí informace, že žalobci zadali znalci , jméno FO, zpracování znaleckého posudku. Takové sdělení není podáním ve věci samé, ani jiným úkonem právní služby, zda který náleží odměna. Odkázali-li zde žalobci též na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2260/2020, jde o repetitivní odkaz, který byl obsahem již jejich předchozích vyjádření a který ze sdělení ze dne 18. 11. 2024 nemůže učinit podání ve věci samé.VI.B. Náklady řízení státu151. Stát v řízení vynaložil náklady v celkové výši 7 702,73 Kč, které sestávají z následujících položek: částky 5 524,73 Kč, která byla vyplacena znalci , jméno FO, za jeho znalecký výslech podle usnesení ze dne 22. 8. 2024 čj. 10 C 326/2023-310, částky 2 178 Kč, která byla vyplacena znalci , jméno FO, za jeho znalecký výslech podle usnesení ze dne 6. 8. 2025 čj. 10 C 326/2023-433.

152. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. V řízení byla neúspěšná žalovaná, která je tak povinna státu uhradit jeho náklady řízení ve výši 7 702,73 Kč (= 5 524,73 Kč + 2 178 Kč).