10 C 328/2025
č. j. 10 C 328/2025-99
V PLATNOSTICitované zákony (10)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 154
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1879 § 1931 § 1936 § 1958 § 1970 § 2991
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Petrem Závadským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 19 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkynia) částku 9 000 Kč ab) úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 9 000 Kč od 16. 8. 2025 do zaplacení,a to ve splátkách po 900 Kč měsíčně splatných do 20. dne v kalendářním měsíci počínaje kalendářním měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 10 000 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 19 000 Kč od 1. 7. 2025 do 15. 8. 2025 a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 8. 2025 do zaplacení.
III. Žalobkyně je povinna do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 59 Kč.
1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 19 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovanou pohledávku na žalobkyni postoupila obchodní korporace , právnická osoba, ., na kterou tuto pohledávku předtím postoupila obchodní korporace , Anonymizováno, , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, ; dále jen „, Anonymizováno, “), jež se zabývá poskytováním spotřebitelských úvěrů. Žalobkyně tvrdí, že , Anonymizováno, a žalovaná jednaly o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, žalobkyně však není schopna tuto smlouvu doložit, proto žaluje bezdůvodné obohacení. Tvrdí, že , Anonymizováno, dne 18. 1. 2024 vyplatil žalované částku 19 000 Kč na její účet. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výzvě, v níž jí rovněž oznámila postoupení pohledávky a v níž žalovanou upozornila, že nebude-li zaplaceno, bude svou pohledávku vymáhat soudně.
2. Žalobu žalobkyně podala k Okresnímu soudu v Českých Budějovicích, který ve věci dne 8. 8. 2025 vydal elektronický platební rozkaz čj. EPR , č. účtu, -5, jímž žalované uložil, aby zaplatila částky, kterých se žalobkyně domáhala v žalobě. Žalovaná proti tomuto elektronickému platebnímu rozkazu podala včasný odpor (č. l. 10), jehož podáním se elektronický platební rozkaz ruší ze zákona podle § 174 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Následně Okresní soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 6. 11. 2025 čj. , spisová značka, vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Českém Krumlově (dále jen „soud“).
3. V podaném odporu (č. l. 10) žalovaná uvedla, že věřiteli část dluhu zaplatila. V podáních ze dne 4. 2. 2026 (č. l. 50) a ze dne 1. 3. 2026 (č. l. 57) žalovaná zmínila, že na svůj dluh zaplatila částku 10 000 Kč, a to dne 4. 2. 2024 z účtu svého bývalého manžela , jméno FO, . V podání ze dne 27. 3. 2026 (č. l. 72) žalovaná požádala o umožnění hrazení svého dluhu ve splátkách. K této žádosti k dotazu soudu žalovaná v podání ze dne 6. 4. 2026 (č. l. 75) uvedla, že je samoživitelka, pečuje o 3 nezletilé děti, pobírá rodičovský příspěvek a dále alimenty v celkové výši 10 000 Kč měsíčně. Dále zmínila, že na bydlení vydá 13 700 Kč měsíčně a na další nezbytné výdaje (jídlo, hygienické potřeby, školní potřeby apod.) vydá cca 7 000 Kč měsíčně.
4. Ve věci se dne 10. 4. 2026 konalo jednání, z něhož se žalobkyně a její zástupkyně omluvily. Žalovaná, ač řádně předvolána, se na jednání bez omluvy nedostavila.I. Skutková zjištění soudu5. Na základě dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Za každým z dílčích skutkových zjištění je kurzívou v závorce uveden důkazní prostředek, na jehož základě dané zjištění učinil.
6. Žalobkyně soudu předložila text smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímiž stranami měly být , Anonymizováno, a žalovaná. Podle této smlouvy měl , Anonymizováno, poskytnout žalované spotřebitelský úvěr do částky úvěrového limitu ve výši 20 000 Kč. Úvěr byl koncipován na dobu neurčitou, úroková míra měla činit 40 % měsíčně a žalovaná měla hradit v pravidelných měsíčních splátkách úrok přirostlý vždy do dne přecházejícího splatnosti té které splátky. Jistinu měla žalovaná uhradit do měsíce ode dne, kdy bude o její vrácení požádána. V textu smlouvy je uvedeno, že , Anonymizováno, má číslo účtu , č. účtu, a text smlouvy předpokládal, že žalovaná má platby poukazovat na tento účet a jako variabilní symbol uvádět své rodné číslo. Předložený text smlouvy není podepsán za žádnou ze stran, byť na jejím konci jsou kolonky pro podpisy (smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 12).
7. Soud konstatuje, že nepodepsaný text smlouvy o spotřebitelském úvěru neprokazuje, že by žalobkyně a žalovaná projevily shodnou vůli takovou smlouvu uzavřít. Ostatně uzavření této smlouvy žalobkyně ani netvrdí a výslovně v žalobě zmiňuje, že uzavření smlouvy není schopna doložit. Soud konstatuje, že nebylo prokázáno, že by žalobkyně a žalovaná projevily shodnou vůli uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejíž text žalobkyně předložila.8. , Anonymizováno, dne 18. 1. 2024 žalované na její účet odeslal částku 19 000 Kč (potvrzení o provedené platbě na č. l. 14) a téhož dne byla na účet žalované tato částka připsána. K platbě byla připojena zpráva pro příjemce tohoto znění: „Půjčka dle smlouvy , Anonymizováno, od , právnická osoba, “ (výpis z účtu žalované na č. l. 48).
9. Společnosti , Anonymizováno, (dnes , Anonymizováno, , právnická osoba, .) náleží účet č. , č. účtu, (smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 12; údaje o číslu účtu z webových stránek společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, na č. l. 96). Na tento účet č. , č. účtu, byla z účtu , jméno FO, (bývalého manžela žalované) dne 26. 2. 2024 odeslána částka 10 000 Kč s variabilním symbolem , var. symbol, , což je rodné číslo , jméno FO, . Dále byly z uvedeného účtu , jméno FO, ve dnech 8. 3. 2024 a 9. 4. 2024 na účet č. , č. účtu, odeslány 2 platby, každá ve výši 5 000 Kč (celkem tedy 10 000 Kč) v obou případech s variabilním symbolem , var. symbol, , což je rodné číslo žalované, a poznámkou „, jméno FO, sleva 5 tisíc“ (zpráva , Anonymizováno, , a. s., na č. l. 68).
10. Soud vyhodnotil, že zasláním 2 plateb po 5 000 Kč (dohromady 10 000 Kč) s variabilním symbolem, který odpovídá rodnému číslu žalované, a s poznámkou obsahující jméno žalované bylo jednoznačně vyjádřeno, že jde o úhradu dluhu žalované vůči , Anonymizováno, . Soud poznamenává, že žalobkyně tvrdí, že mezi žalovanou a , Anonymizováno, probíhala jednání o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejíž uzavření však není schopná doložit. Předložený text nepodepsané smlouvy o spotřebitelském úvěru (k ní viz bod 6. výše) soud vnímá jako součást těchto jednání. V nepodepsané smlouvě se mj. uvádí, že své platby má žalovaná zaslat na účet , Anonymizováno, č. , č. účtu, s variabilním symbolem v podobě jejího rodného čísla. Byť nebylo prokázáno, že by uvedená smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena, lze zmínku, která zazněla v průběhu jednání o smlouvě a která tak našla odraz v nepodepsané smlouvě, vnímat jako vodítko pro výklad vůle projevené při následném zaslání platby s uvedením variabilního symbolu v podobě rodného čísla žalované. Zadání takového variabilního symbolu jednoznačně identifikuje platbu jako plnění na dluh žalované.
11. Současně soud vyhodnotil, že platba 10 000 Kč (5 000 Kč + 5 000 Kč) z účtu , jméno FO, na úhradu dluhu žalované proběhla s jejím souhlasem. Žalovaná totiž ví o tom, že z účtu , jméno FO, bylo na její dluh hrazeno 10 000 Kč, neboť na tuto skutečnost poukázala ve svém vyjádření pro soud. Dále soud vychází z toho, že byly-li z účtu , jméno FO, (bývalého manžela žalované) hrazeny platby na úhradu dluhu žalované, muselo se tak dít se souhlasem, resp. na žádost žalované, neboť jinak by , jméno FO, danou platbu ze svého účtu nepovolil a ani by nevěděl, na jaký účet a v jaké výši se má dluh žalované hradit, a neměl by důvod k platbě připojit variabilní symbol odpovídající rodnému číslu žalované.
12. Naopak platbu ve výši 10 000 Kč, která z účtu , jméno FO, odešla dne 26. 2. 2024 s variabilním symbolem, který odpovídá rodnému číslu , jméno FO, , soud nevyhodnotil jako platbu na dluh žalované. Nemělo by totiž smysl, aby ve variabilním symbolu bylo uvedeno rodné číslo , jméno FO, , pokud by daná platba byla určena na úhradu dluhu žalované. Ostatně sama žalovaná uvedla, že na její dluh bylo zaplaceno 10 000 Kč, což odpovídá součtu plateb (5 000 Kč + 5 000 Kč) s variabilním symbolem odpovídajícím rodnému číslu žalované.
13. Ve dnech 15. 5. 2025 a 18. 5. 2025 zástupci , Anonymizováno, , právnická osoba, . (dříve , Anonymizováno, ), a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . (dále jen „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “), podepsali smlouvu o postoupení pohledávek, kterou , Anonymizováno, , Anonymizováno, postoupil mj. svou pohledávku za žalovanou na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 15). Následně dne 22. 5. 2025 zástupci , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a žalobkyně podepsali smlouvu o postoupení pohledávek, kterou , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 20 a její příloha na č. l. 23a). , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dříve , Anonymizováno, ) vyhotovil dopis ze dne 20. 6. 2025 s informací pro žalovanou o postoupení pohledávky (oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 25). Tento dopis společně s předžalobní výzvou ze dne 20. 6. 2025 od žalobkyně byl žalované dne 20. 6. 2025 odeslán na adresu , adresa, (předžalobní výzva na č. l. 25 verte a podací lístek na č. l. 26).
14. Soud vyhodnotil, že žalovaná však v červnu 2025 měla bydliště na adrese , adresa, , kde se též zdražovala. Uvedený závěr vyplývá z následujících skutečností: na adrese , adresa, měla žalovaná evidovánu adresu trvalého pobytu od 22. 2. 2021 do 16. 12. 2025 (výpis z informačního systému základních registrů na č. l. 55). Až od 17. 12. 2025 si žalovaná změnila adresu trvalého pobytu na , adresa, (výpis z informačního systému základních registrů na č. l. 55). adresa , adresa, je jako bydliště uvedena i v nepodepsané smlouvě o spotřebitelském úvěru (smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 12), kam se tento údaj zřejmě dostal v návaznosti na to, že společnost , Anonymizováno, a žalovaná jednaly o uzavření této smlouvy, byť její uzavření nebylo prokázáno. na adrese , adresa, si žalovaná bez problémů osobně převzala žalobu (elektronický platební rozkaz) dne 14. 8. 2025 (doručenka na č. l. 6), tj. necelé 2 měsíce poté, co žalobkyně předžalobní výzvu žalované zasílala dne 20. 6. 2025 na adresu , adresa, . adresu , adresa, jako kontaktní adresu žalované v době do 16. 12. 2025 vedly i další orgány veřejné moci, a to Úřad práce České republiky (sdělení Úřadu práce na č. l. 30 a č. l. 34), Česká správa sociálního zabezpečení (sdělení České správy sociálního zabezpečení na č. l. 32 a č. l. 38) i Policie České republiky (sdělení Policie České republiky na č. l. 36).
15. Naopak v řízení nevyvstala žádná informace, která by nasvědčovala tomu, že by se žalovaná v červnu 2025 zdržovala na adrese , adresa, , kam jí žalobkyně zaslala předžalobní výzvu.
16. Žalovaná je matkou 3 nezletilých dětí, a to , jméno FO, narozeného 24. 3. 2021 (rodný list na č. l. 78), , jméno FO, narozené 21. 8. 2018 (rodný list na č. l. 79) a , jméno FO, narozeného 15. 3. 2024 (rodný list na č. l. 80). Rozsudkem ze dne 17. 4. 2025 čj. , spisová značka, (v právní moci dne 13. 5. 2025) soud schválil dohodu rodičů o tom, že se uvedení nezletilí svěřují do péče žalované (matky) a tom, že , jméno FO, (otec) je povinen hradit výživné na všechny nezletilé výživné v souhrnné výši 10 000 Kč měsíčně (rozsudek čj. , spisová značka, na č. l. 81). Žalovaná v době rozhodování soudu pobírá rodičovský příspěvek ve výši 9 000 Kč měsíčně, který je jí v této výši přiznán pro období duben 2025 až říjen 2026 (oznámení , právnická osoba, na č. l. 76), dále pobírá příspěvky na své 3 nezletilé děti v celkové výši 2 630 Kč měsíčně (= 970 Kč + 830 Kč + 830 Kč). Za nájem žalovaná vydá 10 200 Kč měsíčně a na zálohy za služby spojené s užíváním bytu platí 3 500 Kč měsíčně; dohromady 13 700 Kč měsíčně (nájemní smlouva na č. l. 86).II. Hodnocení soudu17. Po hmotněprávní stránce na posuzovanou věc dopadá úprava bezdůvodného obohacení v § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“).18. , Anonymizováno, zaslal žalované na účet částku 19 000 Kč, k čemuž není žalobkyně schopná doložit, že se tak stalo na základě smluvního závazku. Žalobkyně sice předložila text smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi , Anonymizováno, a žalovanou, který však nebyl ani jednou ze stran podepsán. Po provedeném dokazování soud konstatuje, že nebylo prokázáno, že by , Anonymizováno, a žalovaná uzavřely předloženou (nepodepsanou) smlouvu. Ostatně uzavření této smlouvy žalobkyně ani netvrdí a výslovně v žalobě zmiňuje, že uzavření smlouvy není schopna doložit.
19. Za popsané situace na částku 19 000 Kč, kterou žalovaná obdržela od , Anonymizováno, , soud hledí jako na bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, tj. majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu. Na základě § 2991 odst. 1 občanského zákoníku vznikla žalované povinnost vrátit tuto částku 19 000 Kč jako bezdůvodné obohacení.
20. Svou povinnost k vrácení dané částky žalovaná splnila jen částečně, a to v částce 10 000 Kč. Částku 10 000 Kč , Anonymizováno, obdržel ve 2 platbách po 5 000 Kč, které byly na účet , Anonymizováno, odeslány z účtu , jméno FO, ve dnech 8. 3. 2024 a 9. 4. 2024. U obou těchto plateb bylo jako variabilní symbol uvedeno rodné číslo žalované a v poznámce k daným platbám bylo uvedeno jméno žalované. Je tak zřejmé, že šlo o úhradu dluhu žalované vůči , Anonymizováno, (viz blíže hodnocení dokazování v bodech 9. až 11. výše). Těmito platbami v celkové výši 10 000 Kč byl částečně splněn závazek žalované. Podle § 1936 odst. 1 občanského zákoníku totiž musí věřitel přijmout i plnění, které mu se souhlasem dlužníka nabídne třetí osoba. Na základě dokazování soud vyhodnotil, že rozebírané 2 platby v celkové výši 10 000 Kč byly z účtu , jméno FO, odeslány na úhradu dluhu žalované s jejím vědomím a souhlasem (blíže viz bod 11. shora). Takovou platbu tak byl , Anonymizováno, povinen podle § 1936 odst. 1 občanského zákoníku přijmout na úhradu dluhu žalované.
21. Soud tak uvádí, že z dlužné částky 19 000 Kč bylo vráceno 10 000 Kč, a žalovaná je tudíž povinna zaplatit zbylých 9 000 Kč. Svou pohledávku za žalovanou , Anonymizováno, (dnes , Anonymizováno, , právnická osoba, .) postoupil na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , která tuto pohledávku následně postoupila na žalobkyni. Žalobkyně tak v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku postoupením nabyla pohledávku za žalovanou a žalovaná je tak povinna částku 9 000 Kč zaplatit žalobkyni.
22. Žalobkyně dále požaduje po žalované úhradu úroku z prodlení.
23. Soud konstatuje, že splatnost dluhu žalované v podobě povinnosti k vrácení bezdůvodného obohacení nastala v návaznosti na výzvu k plnění ve smyslu § 1958 odst. 2 občanského zákoníku. Jako výzvu k plnění ve smyslu § 1958 odst. 2 občanského zákoníku by bylo možno považovat předžalobní výzvu pro žalovanou. Předžalobní výzva se ovšem nedostala do dispoziční sféry žalované, což je nezbytnou podmínku pro to, aby taková výzva mohla založit splatnost pohledávky. Předžalobní výzvu žalobkyně zasílala na adresu , adresa, . Žalovaná ovšem v tu dobu nepobývala na adrese , adresa, , nýbrž na adrese , adresa, (viz bod 14. shora). Předžalobní výzva zaslaná na adresu , adresa, , kde se žalovaná nezdržovala, tak splatnost pohledávky založit nemohla.
24. Soud nicméně poukazuje na to, že dne 14. 8. 2025 žalované doručil žalobu (elektronický platební rozkaz), který si uvedeného dne žalovaná rovněž převzala. I doručenou žalobu lze považovat za výzvu k plnění ve smyslu § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neboť z jejího obsahu se žalovaná dozvěděla, že po ní žalobkyně požaduje platbu a dozvěděla se rovněž o důvodu, proč tuto platbu požaduje. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku tak nastala splatnost dluhu bez zbytečného odkladu po doručení žaloby, tj. splatnost nastala dne 15. 8. 2025, což je den následující po doručení žaloby (elektronického platebního rozkazu). Žalovaná dlužnou částku 9 000 Kč do dne 15. 8. 2025 nezaplatila, počínaje dnem 16. 8. 2025 se tak dostala do prodlení s její úhradou. Podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. je v takovém případě žalovaná povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 9 000 Kč od 16. 8. 2025 do zaplacení.
25. Lze shrnout, že žaloba je důvodná v požadavku na zaplacení částku 9 000 Kč a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 9 000 Kč od 16. 8. 2025 do zaplacení (I. výrok tohoto rozsudku). Nedůvodná je ve zbytku (II. výrok).
26. Soud současně vyhověl návrhu žalované, aby ve výroku rozsudku umožnil hrazení dlužné částky ve splátkách. Vyhodnotil totiž, že majetkové poměry neumožňují žalované úhradu dlužné částky najednou. Byla-li by žalovaná nucena celou dlužnou částku uhradit najednou, mělo by to na ni i na její 3 nezletilé děti nepříznivý dopad v podobě nedostatku prostředků k hrazení nejzákladnějších potřeb.
27. Žalovaná doložila, že pečuje o 3 nezletilé děti. Žalovaná má na zajištění svých materiálních potřeb a materiální potřeb svých dětí celkem 21 630 Kč měsíčně (9 000 Kč z rodičovského příspěvku + 2 630 Kč z přídavků na děti + 10 0000 Kč na výživném pro všechny 3 děti dohromady). Za nájem a zálohy na služby spojené s užíváním bytu vydá žalovaná 13 700 Kč měsíčně. Žalovaná uvedla, že za jídlo, hygienické potřeby a školní pomůcky pro sebe a děti vynaloží cca 7 000 Kč měsíčně. Výdaj 7 000 Kč měsíčně pro 4 lidi za jídlo, hygienické potřeby a školní pomůcky soud nepovažuje za nijak přemrštěnou částku, naopak výše tohoto výdaje značí velkou míru skromnosti. Celkem tak žalovaná potřebuje 20 700 Kč (= 13 700 Kč + 7 000 Kč) měsíčně pro zajištění nejzákladnějších potřeb pro sebe a své 3 děti. Soud vyhodnotil, že po žalované lze spravedlivě žádat, aby svůj dluh hradila ve splátkách po 900 Kč měsíčně, jde totiž (bez 30 Kč) o rozdíl mezi jejím příjmem 21 630 Kč měsíčně a nezbytnými výdaji ve výši 20 700 Kč měsíčně.
28. Splátkami po 900 Kč lze dluh ve výši 9 000 Kč a úroky z prodlení splatit do 12 měsíců, což lze považovat za dobu ještě přiměřenou k zájmu žalobkyně na splacení své pohledávky.
29. Soud současně k možnosti splácení dluhu doplnil doložku ztráty výhod splátek, jejíž podstata je vymezena v § 1931 občanského zákoníku. Doložka ztráty výhody splátek znamená, že nezaplatí-li žalovaná řádně (tj. v plné výši) a včas některou splátku, má žalobkyně právo na vyrovnání celé pohledávky, přičemž toto právo může žalobkyně uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.III. Náklady řízení30. Ve věci měla převažující úspěch žalovaná, na náhradu nákladů proto dopadá úprava v § 142 odst. 3 o. s. ř.
31. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 25. 9. 2017 sp. zn. 32 Cdo 1492/2017, za účelem objektivního určení úspěchu ve věci je třeba vycházet nejen z jistiny, ale i příslušenství, kterého se žalobkyně domáhala. Úspěch ve věci je totiž vždy nezbytné určit z celého předmětu řízení, a tudíž zohlednit taktéž žalobou uplatňované příslušenství pohledávky Pro určení přesné výše příslušenství je rozhodný stav v době vyhlášení rozhodnutí soudu (§ 154 odst. 1 o. s. ř.).
32. Žalobkyně byla ke dni rozhodnutí soudu (tj. ke dne 10. 4. 2026) se žalobou úspěšná v požadavku na zaplacení částky 9 674,88 Kč, kterou tvoří tyto položky: částka 9 000 Kč [I. výrok písm. a) tohoto rozsudku], částka 674,88 Kč, jakožto úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 9 000 Kč od 16. 8. 2025 (včetně) do 10. 4. 2026 (včetně), tj. za 238 dní (674,88 Kč ≐ 9 000 Kč × 238 / 365 × 0,115, kde 9 000 Kč je částka, z níž se úrok z prodlení počítá; 238 je počet dní v období od 16. 8. 2025 včetně do 10. 4. 2026 včetně; 365 je počet dní v nepřestupném roce a 0,115 představuje úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně).
33. Ke dni rozhodnutí soudu (10. 4. 2026) se žalobkyně domáhala částky 20 700,11 Kč, kterou tvoří tyto položky: částka 19 000 Kč, částky 1700,11 Kč, jakožto úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 19 000 Kč od 1. 7. 2025 (včetně) do 10. 4. 2026 (včetně), tj. za 284 dní (1700,11 Kč ≐ 19 000 Kč × 284 / 365 × 0,115, kde 19 000 Kč je částka, z níž se úrok z prodlení počítá; 284 je počet dní v období od 1. 7. 2025 včetně do 10. 4. 2026 včetně; 365 je počet dní v nepřestupném roce a 0,115 představuje úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně).
34. Žalobkyně tak byla úspěšná z 46,74 % (≐ 9 674,88 Kč / 20 700,11 Kč) a žalovaná byla úspěšná ze zbylých 53,26 %. Žalovaná tak má nárok na náhradu nákladů řízení z 6,52 % (= 53,26 p. b. – 46,74 p. b.).
35. Plná výše náhrady nákladů řízení u žalované by dosáhla výše 900 Kč (= 2 × 450 Kč) a skládala se z paušální odměny nezastoupeného účastníka za 2 procesní úkony, jimiž byly1) odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu (čl. 10) a podání ze dne 4. 2. 2026 (č. l. 50) a ze dne 1. 3. 2026 (č. l. 57), v nichž žalovaná zmínila, že na svůj dluh zaplatila částku 10 000 Kč. Odpor a podání ze dne 4. 2. 2026 a 1. 3. 2026 pro účely náhrady nákladů řízení soud považuje za jeden procesní úkon, neboť nic nebránilo, aby obsah všech těchto 3 podání byl uveden v jediném podání, a to odporu.2) žádost o povolení splátek (č. l. 72) a podání ze dne 6. 4. 2026 (č. l. 75), v němž žalovaná uvedla tvrzení nezbytná k posouzení její žádosti o povolení splátek.
36. Výše paušální náhrady nezastoupeného účastníka je upravena ve vyhlášce č. 254/2015 Sb., podle jejíhož § 2 odst. 1 by výše této náhrady za jeden procesní úkon činila 300 Kč. Aby se soud vyhnul neústavním důsledkům spočívajícím v nedůvodně odlišné paušální náhradě zastoupeného účastníka (450 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a nezastoupeného účastníka, vychází z paušální náhrady nezastoupeného účastníka ve výši 450 Kč za úkon. Shodně viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025, jeho body 22. až 24., na které soud odkazuje.
37. Žalovaná tak má nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 59 Kč (≐ 6,52 % z částky 900 Kč).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.