10 C 335/2025

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Petrem Závadským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 18 000 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení 18 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 18 000 Kč od 16. 11. 2024 do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně tvrdí, že dne 20. 3. 2024 korporace , právnická osoba, . (dále jen , právnická osoba, “), uzavřela s žalovanou smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalované poskytla úvěr ve výši 40 000 Kč. Smlouva byla uzavřena elektronicky skrze klientskou zónu. Žalobkyně tvrdí, že úvěr měl být splácen ve splátkách po 6 000 Kč měsíčně. Žalovaná se však dostala do prodlení s úhradou splátky splatné dne 15. 5. 2024. Žalobkyně žalobou požaduje zaplatit smluvní úrok ve výši 18 000 Kč (jakožto úrok ve výši 15 % měsíčně z jistiny 40 000 Kč za prvních 90 dnů počítaných ode dne 16. 5. 2024). Žalobkyně uvedla, že tuto pohledávku za žalovanou na žalobkyni postoupil , právnická osoba, , o čemž byla žalovaná informována. Žalobkyně současně poukázala na rozsudek Okresního soudu v Českém Krumlově (dále jen „soud“) ze dne 17. 3. 2025 čj. 9 C 44/2025-53, z něhož má podle žalobkyně vyplývat, že smlouva o úvěru byla řádně uzavřena.

2. Ve vyjádření ze dne 13. 1. 2026 (č. l. 18) žalobkyně podrobně popsala, jak byla zkoumána úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

3. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila ani k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), ačkoliv byla poučena, že v takovém případě bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Žalobkyně souhlasí s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání.I. Skutková zjištění soudu4. Soud na základě dokazování učinil následující skutkové závěry. U každého z dílčích skutkových zjištění je kurzívou v závorce uveden důkazní prostředek, na jehož základě soud dané zjištění učinil.5. [Předsmluvní informace] Žalovaná se zajímala o získání spotřebitelského úvěru u , právnická osoba, . Za tím účelem jí , právnická osoba, poskytl základní informace o zamýšleném úvěru, jakými jsou roční procentní sazba nákladů (RPSN), výše úvěru, celková částka k zaplacení, úroková míra, výše a počet splátek (předsmluvní informace na č. l. 52).6. [Smlouva o spotřebitelském úvěru] Žalobkyně a žalovaná dne 20. 3. 2024 vyjádřily shodnou vůli uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalovaná tak učinila za pomoci prostředků komunikace na dálku prostřednictvím klientské zóny na webových stránkách , právnická osoba, , a to vložením unikátního SMS kódu, který jí byl za tímto účele zaslán (smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 54). Součástí procesu uzavírání smlouvy bylo i to, že žalovaná společnosti , právnická osoba, zaslala tzv. verifikační platbu ve výši 1 Kč ze svého účtu (smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 54; potvrzení o přijetí tzv. verifikační platby na č. l. 61). Žalovaná se současně identifikovala pomocí zaslané kopie občanského průkazu a rodného listu (občanský průkaz na č. l. 49 a rodný list na č. l. 51). Ve smlouvě o spotřebitelském úvěru bylo dohodnuto, že , právnická osoba, žalované poskytne úvěr ve výši 40 000 Kč na dobu 12 měsíců s úrokovou mírou 15 % měsíčně (180 % ročně). Splácena měla být částka 6 000 Kč, jíž měl být hrazen toliko úrok bez úhrady jistiny. Současně s poslední splátku 6 000 Kč měla být uhrazena rovně celá jistina 40 000 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 54).7. [Ke zkoumání úvěruschopnosti žalované] Pro účely posuzování úvěruschopnosti , právnická osoba, vyházel z toho, že žalovaná má průměrný příjem za poslední 3 měsíce ve výši 28 526 Kč, její náklady na bydlení činí 3 000 Kč měsíčně, na splátky stávajících spotřebitelských úvěrů vydá 11 763 Kč měsíčně, má jednorázové závazky ze spotřebitelských úvěrů ve výši 10 000 Kč a na sázky vydá 699 Kč měsíčně (posouzení úvěruschopnosti na č. l. 58). Informaci o výši mzdy žalované , právnická osoba, ověřil z jejích výplatních listů za poslední 3 měsíce (výplatní listy na č. l. 46 až 48) a z výpisu z účtu (výpisy na č. l. 23 až 33 a č. l. 36 až 39). Žalovaná byla s negativním výsledkem lustrována v registru CRIBIS (lustrace na č. l. 40), v registru SOLUS (lustrace na č. l. 41), v registru REPI (lustrace na č. l. 42), v insolvenčním rejstříku (lustrace na č. l. 43) a v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra (lustrace na č. l. 45). , právnická osoba, měl k dispozici výpisy z účtu žalované u , právnická osoba, za 3 měsíce před uzavřením posuzované smlouvy o úvěru. Z těchto výpisů vyplynulo (výpisy na č. l. 23 až 33 a č. l. 36 až 39), že od 13. 12. 2023 do 31. 12. 2023 přijala půjčku ve výši 35 000 Kč; v lednu 2024 žalovaná obdržela mzdu ve výši 32 786 Kč a na spotřebitelských úvěrech obdržela 59 000 Kč; v únoru 2024 žalovaná obdržela mzdu ve výši 26 736 Kč a na spotřebitelských úvěrech obdržela 176 763,39 Kč; od 1. 3. 2024 do 13. 3. 2024 žalovaná obdržela mzdu ve výši 26 057 Kč a na spotřebitelských úvěrech přijala 30 000 Kč; u , právnická osoba, měla úvěr s nesplacenou jistinou ve výši 404 817,29 Kč ke dni 13. 3. 2024.8. [Čerpání úvěru] , právnická osoba, na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru dne 20. 3. 2024 žalované zaslal částku 40 000 Kč na její účet (potvrzení o provedení platby na č. l. 62). Žalovaná nezaplatila splátku splatnou dne 15. 5. 2024, proto jí , právnická osoba, zaslal dne 20. 5. 2024 první upomínku (první upomínka na č. l. 63 a 64) a následně dne 5. 6. 2024 i druhou upomínku (druhá upomínka na č. l. 65 a 66). Žalovaná nezaplatila ani další splátky splatné v červnu a červenci 2024 (negativní skutkové tvrzení žalobkyně).9. [Postoupení pohledávky za žalovanou] Zástupci , právnická osoba, a žalobkyně podepsali dne 1. 10. 2023 rámcovou smlouvo o postoupení pohledávek, podle níž , právnická osoba, prohlásil, že mu v rámci jeho podnikatelské činnosti vznikají pohledávky za klienty. Rámcovou smlouvou se společnost , právnická osoba, a žalobkyně dohodly na tom, že , právnická osoba, na žalobkyni úplatně postupuje blíže neurčený objem svých pohledávek za klienty na žalobkyni (rámcová smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 67). Na základě této smlouvy , právnická osoba, na žalobkyni mj. postoupil pohledávku za žalovanou, která je předmětem žaloby (předávací protokol č. 0014 na č. l. 68 a seznam postoupených pohledávek na č. l. 69). , právnická osoba, postoupení pohledávky oznámil žalované (oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 72).10. [Předžalobní výzva] Žalobkyně žalované odeslala dne 5. 11. 2024 předžalobní výzvu z téhož dne (předžalobní výzva na č. l. 74 a podací lístek na č. l. 75). Ani předžalobní výzva však žalovanou nepřiměla k žádné další platbě.11. [Rozsudek čj. 9 C 44/2025-53] Rozsudkem ze dne 17. 3. 2025 čj. 9 C 44/2025-53 (v právní moci dne 14. 5. 2025) Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl o povinnosti žalované zaplatit na jistině smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (tj. nyní posuzované smlouvě) částku 40 000 Kč s úrokem z prodlení společnosti , právnická osoba, a o povinnosti žalované zaplatit náklady na první a druhou upomínku v celkové výši 1000 Kč. Soud v uvedeném rozsudku mj. shledal, že byla uzavřena smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a že , právnická osoba, řádně zkoumal úvěruschopnost žalované před uzavřením této smlouvy.II. Hodnocení soudu12. Po hmotněprávní stránce na posuzovanou věc dopadá úprava v § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), a v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

13. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru platí:(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.(2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Soud konstatuje, že , právnická osoba, jako právní předchůdce žalobkyně postupoval správně v tom ohledu, že při posuzování úvěruschopnosti nespoléhal jen na informace od žalované, ale tyto informace rovněž ověřoval a vyžádal si doklady o její majetkové situaci (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (N 32/92 SbNU 334), bod 19.; rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a dalším, bod 37.; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná z https://nalus.usoud.cz; rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z https://curia.europa.eu). , právnická osoba, si od žalované vyžádal její výpisy z účtu za období 3 měsíců předcházejí uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a její výplatní pásky za toto období.

15. Již na základě vyžádaných výpisů z účtu žalované za poslední 3 měsíce před uzavřením posuzované smlouvy o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že žalovaná nebyla úvěruschopná. Žalovaná měla v uvedeném období průměrný čistý měsíční příjem 28 526 Kč. Za tyto 3 měsíce ovšem žalovaná přijala půjčky a spotřebitelské úvěry ve výši nejméně 300 763,39 Kč (průměrně tedy 100 254 Kč měsíčně v daném období), do čehož není započítán spotřebitelský úvěr ve výši 40 000 Kč z posuzované smlouvy o úvěru. Vedle toho měla žalovaná u , právnická osoba, úvěr s nesplacenou jistinou ve výši 404 817,29 Kč ke dni 13. 3. 2024. Je tak zřejmé, že žalovaná si opakovaně brala spotřebitelské úvěry ve výši zcela nepřiměřené jejímu příjmu. Splátky dosavadních závazků byla žalovaná v daném období schopna hradit jen díky tomu, že si brala nové úvěry. Žalovaná tudíž nebyla úvěruschopná.

16. Skutečnost, že jí , právnická osoba, s negativním výsledkem lustroval v řadě registrů (v registru CRIBIS, v registru SOLUS, v registru REPI, v insolvenčním rejstříku a v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra), nic nemění na tom, že žalovaná úvěruschopná nebyla. Žalovaná se totiž nacházela v situaci, kdy dosavadní dluhy hradila tak, že si brala nové úvěry. Jde tak o situaci, kdy o žalované nemusely být negativní informace v registrech o dluzích či platební morálce, což však nic nemění na tom, že žalovaná si vzala takový objem půjček a úvěrů, že byly dány důvodné pochybnosti o její schopnosti je splácet, natož pak schopnosti splácet nový závazek z posuzované smlouvy o úvěru.

17. Soud tak otázku, zda byla řádně posouzena úvěruschopnost žalované, posoudil odchylně od svého rozsudku ze dne 17. 3. 2025 čj. 9 C 44/2025-53, byť v daném rozsudku soud posuzoval shodnou otázku za shodných skutkových okolností. Posouzení úvěruschopnosti pro rozhodnutí v rozsudku čj. 9 C 44/2025-53 představovalo předběžnou otázku, což platí i pro nynější rozsudek ve věci sp. zn. 10 C 335/2025. Posouzení úvěruschopnosti v rozsudku čj. 9 C 44/2025-53 není pro nynější věc závazné. Soud se může od takového posouzení odchýlit, v takovém případě je však podle § 13 in fine občanského zákoníku soud povinen vysvětlit důvody odlišného posouzení. Důvody odlišného posouzení od rozsudku čj. 9 C 44/2025-53 spočívají v tom, že soud v nyní posuzované věci přikládal váhu zjištěním o množství půjček a spotřebitelských úvěrů, které si žalovaná vzala v krátkém období před uzavřením posuzované smlouvy (viz bod 15. shora), což je okolnost, které v rozsudku čj. 9 C 44/2025-53 zásadní váhu nepřikládal a ani ji v daném rozsudku čj. 9 C 44/2025-53 nezmiňoval.

18. Soud tedy shledal, že , právnická osoba, jako právní předchůdce žalobkyně porušil § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť úvěruschopnost žalované neposoudil řádně. K neplatnosti posuzované smlouvy o spotřebitelském úvěru způsobené porušením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru soud přihlédl z úřední povinnosti.

19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru v aktuálně platném znění platí: Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Jak uvedl Nejvyšší soud v bodu 16. rozsudku ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 (rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná z https://www.nsoud.cz): „Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru.“21. Nyní posuzovanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhá smluvních úroků ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a úroku z prodlení z těchto smluvních úroků. Jde o žalobní požadavek nedůvodný podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť pro neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyně nemá právo na žádné smluvní úroky. Protože vůbec nevzniklo právo na smluvní úroky, nemohla se žalovaná dostat ani do prodlení s hrazením takových smluvních úroků, nedůvodný je tak i požadavek na úrok z prodlení ve vztahu k takovým smluvním úrokům.III. Náklady řízení22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle úspěchu ve věci. Žalobkyně byla ve věci neúspěšná, její žaloba byla totiž v celém rozsahu zamítnuta. Plně úspěšná byla žalovaná, která však zůstala v řízení zcela pasivní a žádné náklady řízení nevynaložila. Za této situace soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.