Okresní soud v Českém Krumlově · Rozsudek

10 C 39/2022

č. j. 10 C 39/2022-153

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-08-11 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSCK:2023:10.C.39.2022.5

Citované zákony (14)

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Petrem Závadským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 52 744,57 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku a) částku 24 942,73 Kč a b) úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 942,73 Kč od 28. 10. 2020 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení a) částky 27 801,84 Kč a b) úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 801,84 Kč od 28. 10. 2020 do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů částku 1 385,10 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

IV. Žalobkyně je povinna nahradit náklady řízení státu na účet Okresního soudu v Českém Krumlově v částce 2 892,70 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen nahradit náklady řízení státu na účet Okresního soudu v Českém Krumlově v částce 2 595,30 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 52 744,57 Kč společně s 8,25% úrokem z prodlení z této částky od 28. 10. 2020 do zaplacení. Žalovanou částku tvoří dva nároky, a to 1) požadavek na zaplacení částky 1 327,80 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného za pronájem osobního automobilu Opel Zafira 1.4 Net Edition (dále jen„ předmětné vozidlo“) za období od 1. 10. 2020 do 5. 10. 2020 a 2) požadavek na zaplacení náhrady za nadměrné opotřebení automobilu, za znečištění vozidla a za neprovedení servisní prohlídky ve výši 51 416,77 Kč s příslušenstvím.

2. Žalobkyně tvrdí, že s žalovaným uzavřela smlouvu [číslo] o nájmu dopravního prostředku. Žalovaný dne 3. 8. 2017 převzal předmětný automobil na základě uvedené smlouvy. Podle žalobkyně však žalovaný neuhradil řádně a včas všechny splátky nájemného a dále předmětné vozidlo v rozporu se smlouvu opotřebil, resp. poškodil nad rámec obvyklého opotřebení. Žalobkyně se po žalovaném domáhá dlužného nájemného a náhrady za opotřebení nad rámec obvyklého opotřebení, za znečištění vozidla a za neprovedení servisní prohlídky.

3. Žalovaný uvedl, že s žalobkyní uzavřel smlouvu o nájmu předmětného vozidla na dobu 24 měsíců, která byla následně prodloužena tak, že nájem končil 2. 10. 2020. Již dne 24. 9. 2020 se podle svých tvrzení snažil s žalobkyní dojednat termín vrácení vozidla. Zástupce žalobkyně jej odkázal na rezervační systém, který však neumožnil vrácení vozidla v termínu do 2. 10. 2020, nýbrž až 5. 10. 2020. Za nemravný žalovaný považuje požadavek na doplatek nájemného, když mu žalobkyně neumožnila včasné vrácení vozidla. Dále namítá, že předmětné vozidlo převzal jen s letními pneumatikami, vrátil je však jak s letními pneumatikami, tak se zimními pneumatikami, které sám pořídil. Jako nepodložený tak požaduje požadavek na náhradu za opotřebení těchto zimních pneumatik. Žalovaný dále nesouhlasí s tím, že by vozidlo bylo opotřebeno nad rámec obvyklého opotřebení. Za neoprávněný považuje nárok žalobkyně na náhradu daně z přidané hodnoty, kterou žalobkyně zahrnula do své kalkulace. <b>I. Dokazování a skutková zjištění soudu</b> 4. Na základě dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Za každým z dílčích zjištění je uveden v závorce důkazní prostředek, na jehož základě soud dané zjištění učinil. 5. (Smlouva o smlouvě budoucí) Žalobkyně a žalovaný podepsali dne 26. a 27. 4 2017 smlouvu o uzavření budoucí smlouvy o nájmu dopravního prostředku, v níž se mimo jiné uvádí, že budoucí nájemce (tj. žalovaný) se zavazuje uzavřít s budoucím pronajímatelem (tj. žalobkyní) v den dodání předmětu nájmu nájemní smlouvu (smlouva o uzavření budoucí smlouvy o nájmu dopravního prostředku na č. l. 9 verte). 6. (Smlouva o nájmu dopravního prostředku a předání vozidla) Následně dne 3. 8. 2017 žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o nájmu dopravního prostředku [číslo] kterou žalobkyně žalovanému pronajala předmětné vozidlo na dobu 24 měsíců s plánovaným nájezdem 50 000 km. Výše nájemného byla stanovena na 6 266 Kč měsíčně Nedílnou součástí smluvních ujednání strany učinily všeobecné podmínky operativního full service leasingu a protokol o předání předmětu nájmu (smlouva o nájmu dopravního prostředku na č. l. 8). 7. (Všeobecné obchodní podmínky) Ve všeobecných obchodních podmínkách (dále jen„ VOP“), na které odkazuje nájemní smlouva ze dne 3. 8. 2017, se uvádí mimo jiné (VOP na č. l. 10): Nájemce je povinen užívat předmět nájmu v souladu s technickými a provozními předpisy a normami stanovenými výrobcem (čl. 3 VOP). Nájemce je povinen pečovat o předmět nájmu, aby na něm nevznikla škoda (čl. 3 VOP). Nájemce je povinen dodržovat plán údržby předmětu nájmu předepsaný výrobcem. Nedodrží-li plán údržby, je povinen pronajímateli uhradit vzniklou škodu a veškeré náklady spojené s jejím odstraněním (čl. 4 VOP). Technickou údržbu předmětu nájmu je nájemce povinen provádět pouze u smluvních autorizovaných servisních středisek (čl. 4 VOP). Nájemce je povinen dodržovat výměnu pneumatik v souladu s právními předpisy. Nejzazším termínem pro sezónní obutí zimních pneumatik je 31. 10., pro sezónní obutí letních pneumatik 31. 5. (čl. 4 VOP). V nájemní smlouvě je sjednána značka a rozměr letních i zimních pneumatik a typ disků pro zimní provoz. V nájemní smlouvě jsou dále uvedeny počty kalkulovaných letních i zimních pneumatik a disků pro zimní provoz (čl. 4 VOP). Pronajímatel je povinen hradit následující daně a poplatky: silniční daň, poplatek za rádio (čl. 5 VOP). V měsíci, ve kterém je předmět nájmu předán nájemci, a v posledním měsíci nájmu je výše splátky nájemného stanovena poměrně podle skutečného počtu dnů nájmu. Poměrné stanovení splátky nájemného se nevztahuje na správní poplatek, silniční daň, poplatek za rádio a službu dálniční známka (čl. 10 VOP). Nájemce odevzdá pronajímateli předmět nájmu na předem sjednaném místě, neurčí-li pronajímatel jinak (čl. 11 VOP). Pronajímatel převezme předmět nájmu ve stavu, v jakém byl předmět nájmu nájemci předán s přihlédnutím k obvyklému opotřebení dle najetých kilometrů (čl. 11 VOP). Nájemce je povinen předmět nájmu předat čistý a s uklizeným interiérem. V opačném případě budou náklady na vyčištění předmětu nájmu nájemci vyúčtovány a ten je povinen je uhradit do data splatnosti stanoveného pronajímatelem (čl. 11 VOP). Pronajímatel provede kontrolu stavu předmětu nájmu. [obec], které nájemce neodstranil a které nebyly opraveny, je pronajímatel oprávněn nechat na náklady nájemce opravit. Dále bude pronajímatelem posouzeno opotřebení předmětu nájmu nad rámec obvyklého opotřebení a odhadnuty náklady na uvedení předmětu nájmu do stavu odpovídajícímu obvyklému opotřebení. Pronajímatel je oprávněn požadovat po nájemci úhradu nákladů dle tohoto bodu v rámci závěrečného finančního vyúčtování. Nájemce je povinen uhradit tyto náklady do data splatnosti stanoveného pronajímatelem (čl. 11 VOP). 8. (Předání vozidla) K předání předmětného vozidla při započetí nájmu došlo dne 3. 8. 2017, o čemž strany sepsaly protokol, v němž se mimo jiné uvádí, že předmětné vozidlo bylo novým vozem v okamžiku předání a že mělo najeto 5 km (protokol o předání předmětu nájmu na č. l. 9). 9. (Skutková otázka, zda s vozidlem byly předány též zimní pneumatiky) V protokolu o předání předmětu nájmu je uveden tento text:„ značka a rozměr letních pneu: Bridgestone [číslo] R17“ a text„ značka a rozměr letních pneu: Matador“ (protokol o předání předmětu nájmu na č. l. 9). Při svém účastnickém výslechu žalovaný uvedl, že předmětné vozidlo převzal s letními pneumatikami, které byly na vozidle obuty a že k vozidlu nedostal zimní pneumatiky, které si až následně pořizoval sám (účastnický výslech žalovaného v protokolu na č. l. 136). Na základě provedeného dokazování soud vyhodnotil, že vozidlo bylo předáno toliko s letními pneumatikami, které byly na voze. Naopak náhradní zimní pneumatiky žalovaný při předání vozidla od žalobkyně neobdržel. Popsaný skutkový závěr soud učinil na základě účastnického výslechu žalovaného. Soud přitom současně hodnotil obsah předávacího protokolu. Žalobkyně tvrdí, že protokol o předání předmětu nájmu má dokládat předání též náhradních zimních pneumatik. Soud uvádí, že podle čl. 4 VOP má být v nájemní smlouvě (součástí nájemní smlouvy je podle jejího textu i protokol o předání) značka a rozměr letních i zimních pneumatik s tím, že při užití jiného typu pneumatik je nájemce povinen uhradit náklady a škody spojené s užitím jiných pneumatik. Je-li tedy v protokolu o předání uveden u zimních pneumatik údaj„ Matador“, jde o určení typu zimních pneumatik, jak předpokládá čl. 4 VOP, což však samo o sobě neznamená, že by zimní pneumatiky byly též předány. Jde toliko o určení toho, jaké zimní pneumatiky může žalovaný užít, neboť takové určení si žalobkyně vymínila ve VOP. Podle zmíněného čl. 4 VOP mají být v nájemní smlouvě uvedeny i počty kalkulovaných letních a zimních pneumatik. Protokol o předání předmětu nájmu ani samotná nájemní smlouva však žádný počet předaných zimních pneumatik neuvádí. Lze přitom vycházet z toho, že byly-li by předány též zimní pneumatiky (jako pneumatiky náhradní, tj. na vozidle neobuté), bylo by ve vlastním zájmu žalobkyně, aby údaj o počtu předaných zimních pneumatik v souladu s čl. 4 VOP nechala do předávacího protokolu zanést. Protokol o předání předmětu nájmu nezmiňuje počet předaných zimních pneumatik, ačkoli VOP předpokládají, že počet předaných pneumatik zde má být uveden. Protokol o předání předmětu nájmu tudíž nedokládá, že by žalobkyně předala žalovanému též zimní pneumatiky. Naopak chybějící údaj o počtu předaných zimních pneumatik v protokolu o předání nasvědčuje tomu, že zimní pneumatiky předány nebyly, což také potvrzuje účastnický výslech žalovaného, který uvedl, že při předání vozu neobdržel zimní pneumatiky. Soud tedy vyhodnotil, že náhradní zimní pneumatiky žalovaný při předání vozidla od žalobkyně neobdržel. Dodat lze, že protokol o předání nájmu neobsahuje ani počet letních pneumatik. Mezi stranami nicméně není sporu o tom, že vůz byl předán s letními pneumatikami, které byly v tu dobu na voze obuty. Ostatně těžko si lze představit, že by vůz byl předán zcela bez pneumatik. Z toho, že na voze byly obuty letní pneumatiky ovšem nelze dovozovat, že by s vozem byly předány i náhradní zimní pneumatiky. 10. (Prodloužení nájmu) Dodatkem ze dne 15. 9. 2019 byl nájem prodloužen na 36 měsíců s plánovaným nájezdem 80 000 km a nájem byl nově stanoven ve výši 6 110 Kč měsíčně (dodatek ke smlouvě na č. l. 8 verte). Následně e-mailovou komunikací žalobkyně a žalovaný nájem prodloužili do 2. 10. 2020 s kalkulovaným nájezdem 86 000 km (e-mailová komunikace na č. l. 112 až 113). Prodloužení nájmu do 2. 10. 2020 je mezi účastníky nespornou skutečností (protokol o jednání na č. l. 121). 11. (Vrácení vozidla) Ve čtvrtek 24. 9. 2020 se žalovaný v souvislosti s končícím nájmem (který byl sjednán do 2. 10. 2020) začal zajímat o vrácení vozu a za tím účelem požádal o stanovení termínu jeho vrácení. Zástupce žalobkyně jej v e-mailové komunikaci odkázal na rezervační systém na webu [webová adresa] (e-mailová komunikace na č. l. 111 verte). Hned dne 24. 9. 2020 po obdržení informace, že k vrácení vozidla je třeba se přihlásit skrze rezervační systém, žalovaný do tohoto systému vstoupil, nalezl zde ovšem nejbližší možný volný termín vrácení až 5. 10. 2020 (účastnický výslech žalovaného v protokolu na č. l. 136). Žalovaný předal předmětné vozidlo žalobkyni po skončení nájmu prostřednicím [právnická osoba], spol. s r. o. (dále jen„ [anonymizováno]“), kterou k tomu určila žalobkyně. Předmětné vozidlo bylo předáno dne 5. 10. 2020 a [anonymizováno] fotograficky zadokumentoval jeho stav, vyhodnotil a uvedl, která poškození, opotřebení či znečištění vozidla považuje za akceptovatelná a která nikoli (protokol o inspekci vozidla na č l. 71). Předmětné vozidlo žalovaný vrátil obuté na zimních pneumatikách a společně s ním předal letní pneumatiky (protokol o inspekci vozidla na č l. 71). Přebírajícímu pracovníkovi žalovaný sdělil, že si může žalobkyně ponechat i zimní pneumatiky, či s nimi naložit podle svého uvážení, neboť je žalovaný k ničemu již nepotřebuje (účastnický výslech žalovaného v protokolu na č. l. 136). Pro účely posuzování poškození, opotřebení či znečištění vozidla žalobkyně vypracovala průvodce (průvodce vrácením vozidla na č. l. 89). Na předmětném vozidle v okamžiku jeho předání dne 5. 10. 2020 chyběla roleta zavazadlového prostoru, kterou však žalovaný dodatečně předal dne 8. 10. 2020 (strana 32 protokolu o inspekci vozidla na č. l. 71, potvrzení o vrácení rolety na č. l. 110 verte). 12. (Faktura) Žalobkyně žalovanému následně zaslala fakturu [číslo] vystavenou dne 13. 10. 2020 a splatnou dne 27. 10. 2020, v níž mu účtovala jednak nájem za období 1. 10. 2020 až 5. 10. 2020 ve výši 1 336,51 Kč s daní z přidané hodnoty a jednak nadměrné opotřebení ve výši 61 570,85 Kč s daní z přidané hodnoty. Celkem tedy žalobkyně fakturou požadovala 62 907,36 Kč (faktura na č. l. 15). S požadovanou částkou ve faktuře žalovaný nesouhlasil a žádal žalobkyni o vysvětlení, co fakturovaná částka přesně obsahuje (e-maily na č. l. 108 až 109). 13. ([spisová značka] [číslo]) Žalobkyně si nechala zpracovat posudek/kalkulaci [číslo] od [právnická osoba], podle nějž by náklady na opravu a čistění předmětného vozidla po korekci náhradních dílů činily 51 416,77 Kč včetně daně z přidané hodnoty. Podle této kalkulace činila cena náhradních dílů včetně režijního materiálu (2 %) částku 19 589,53 Kč, z čehož byla sražena korekce (30 %) ve výši 5 761,63 Kč, celkem tedy za díly bylo kalkulováno 13 827,90 Kč. Mzda za práci byla vyčíslena na 8 405,60 Kč a náklady na lakování na 20 259,70 Kč. Dohromady tedy 42 493,20 Kč (13 827,90 Kč + 8 405,60 Kč + 20 259,70 Kč), k čemuž byla připočtena 21% daň z přidané hodnoty (8 923,57 Kč) a po jejím přičtení výsledek kalkulace činil výše zmíněných 51 416,77 Kč (posudek/kalkulace [číslo] na č. l. 16). 14. [právnická osoba], má s [anonymizováno] smluvně dohodnuto zpracovávání posudků či kalkulací opotřebení a poškození přebíraných vozidel. S žalobkyní Znalecký institut smlouvu nemá. Pro [anonymizováno] zpracovával Znalecký institut v roce 2020 cca 800 až 1 200 kalkulací, po roce 2020 se počet těchto kalkulací o něco snížil. [anonymizována dvě slova] má od jednotlivých leasingových společností metodiku pro korekci cen dílů. Takovou metodiku má i od žalobkyně a slouží k tomu, aby nebyla účtována plná cena, která by při opravě byla účtována v autorizovaném servisu (výslech [jméno] [příjmení] zaznamenaný v protokole na č. l. 136). 15. [spisová značka] [číslo] u [právnická osoba], zpracoval buď [jméno] [příjmení] (vyučený autoklempíř s vystudovanou strojní průmyslovkou a praxí v oboru), nebo [jméno] [příjmení] (znalec v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací na motorová vozidla). Daný posudek však v každém případě revidoval [jméno] [příjmení]. První verze posudku/kalkulace [číslo] byla vyhotovena dne 7. 10. 2020 a dne 25. 10. 2020 byla vyhotovena přepracovaná verze založená na č. l. 16 soudního spisu. V přepracované verzi bylo zohledněno vrácení rolety zavazadlového prostoru. [spisová značka] [číslo] byla u Znaleckého [anonymizováno] vyhotovena na základě údajů z protokolu o inspekci vozidla (k němu srov. bod 11.), aniž by pracovníci Znaleckého institutu dané vozidlo viděli v reálu. Informace o cenách prací a dílů byla čerpána ze systému Audatex, který shromažďuje údaje o a hodinových sazbách prací a údaje od importérů a výrobců o cenách dílů (výslech [jméno] [příjmení] zaznamenaný v protokole na č. l. 136). 16. [jméno] [příjmení] uvedl, že položka„ prohlídku eco provést“ na straně 2 posudku/kalkulace [číslo] znamená servisní prohlídku, která zahrnuje dílčí položky pod označením [číslo] až [číslo] na straně 3 tohoto posudku/kalkulace. Součástí této servisní prohlídky je i seřízení světlometů, které jsou však v posudku/kalkulaci zahrnuty na straně 2 jako samostatná položka z toho důvodu, že z důvodu opravy hlášeného poškození auta bylo nutno vyndat i přední nárazník, v důsledku čehož je pak třeba seřídit i světlomety. Položka„ světlomet P V-Z“ (tj. vyjmutí a zandání předního světlometu) je v posudku/kalkulaci uvedena z důvodu potřeby lakování předního blatníku, u čehož je nutné nejprve vyjmout světlomet. Položka„ hrubé tmelení“ na straně 3 posudku/kalkulace souvisí podle [jméno] [příjmení] s opravou pravého prahu, pro kterou je třeba provést takové tmelení (výslech [jméno] [příjmení] zaznamenaný v protokole na č. l. 136).

17. Po procesní stránce soud poznamenává, že [jméno] [příjmení] byl před soudem vyslýchán jako svědek (§ 126 o. s. ř.), neboť svými smysly vnímal okolnosti a způsob, jakým byl zpracováván posudek/kalkulace [číslo] má informace o tom, která fyzická osoba zpracovala či revidovala posudek, a informace o roli [právnická osoba], ve věci a jeho vztahu k dalším aktérům. Jde o vlastní počitky a informace, ohledně nichž je [jméno] [příjmení] nezastupitelný, což je jednou z charakteristik svědka oproti znalci. Informace získané z výslechu [jméno] [příjmení] pak mají pro soud význam především z hlediska hodnocení obsahu a vypovídací hodnoty samotného posudku/kalkulace [číslo]. Žalobkyně navrhla [jméno] [příjmení] vyslechnout jako znalce, čemuž však nebylo možno vyhovět. [jméno] [příjmení] totiž revidoval posudek/kalkulaci [číslo] kterým byl v řízení proveden důkaz. Daný posudek/kalkulace v řízení vystupuje jako odborné vyjádření (nikoli však znalecký posudek, neboť nemá jeho náležitosti a jako znalecký posudek nebylo vypracováno). Platí přitom, že vyjádří-li zpracovatel odborného vyjádření na věc svůj názor, zakládá tím svůj poměr k věci, pro který je ve věci vyloučen jako znalec (srov. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] publikované pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Z tohoto důvodu nebylo možno [jméno] [příjmení] ustanovit ani vyslechnout jako znalce. To však nebrání tomu, aby byl jako svědek slyšen k faktickým okolnostem vzniku posudku [číslo] jako svědek s tím, že o odborné otázce ceny opravy vozidla soud získal poznatky z posudku/kalkulace [číslo] jako odborného vyjádření. Výslech svědka [příjmení] pak sloužil pro posouzení vypovídací hodnoty a spolehlivosti takového posudku/kalkulace na základě širších informací o okolnostech jeho vzniku. 18. [spisová značka] [číslo] jímž byl ve věci proveden důkaz, je odborným vyjádřením, byť nejde o znalecký posudek. Soud však s přihlédnutím k tomu, co se po faktické stránce o zpracování tohoto posudku/kalkulace dozvěděl od [jméno] [příjmení] shledal, že jde o dostatečný podklad pro skutkové zjištění o ceně jednotlivých položek při opravě auta. Soud zde vychází z toho, že daný posudek/kalkulaci revidoval [jméno] [příjmení], který má potřebnou kvalifikaci, neboť je znalcem v oboru ekonomika, odvětví cena a odhady se specializací na motorová vozidla. Údaje o cenách a počtu hodin pro jednotlivé práce uvedené v posudku/kalkulaci byly získány se sytému Audatex, o němž je soudu z úřední činnosti známo, že je v jiných věcech využíván i pro zpracování znaleckých posudků při ocenění oprav vozidel. [spisová značka] byl zpracována v dostatečné míře podrobnosti a provázanosti, aby z něj byly patrné ceny jednotlivých položek a způsob výpočtu konečné ceny. 19. [právnická osoba], je dlouhodobým smluvním partnerem [právnická osoba], jejímž prostřednictvím se vrací vozidla pronajatá žalobkyní, jak uvedl [jméno] [příjmení], který je jednatelem a společníkem Znaleckého [anonymizováno]. Dodal, že žádnou smlouvu s žalobkyní [příjmení] institut nemá, smlouvu má Znalecký institut jen se [právnická osoba]. Pro [anonymizováno] dělá Znalecký institut posudky/kalkulace v řádech stovek až nízkých tisíců kusů za rok. Zástupce žalovaného při jednání vyjádřil předčení, že s ohledem na tyto skutečnosti není Znalecký institut nezávislý na žalobkyni. Podle hodnocení soudu zjištění o smluvní úpravě vypracování posudků/kalkulací mezi Znaleckým institutem a [anonymizováno] ani počty těchto posudků/kalkulací zpracovávaných za rok nepředstavují nic, co by nasvědčovalo tomu, že ve posudku/kalkulaci [číslo] jsou uvedeny tendenční údaje. Údaje o cenách a časových dotacích pro jednotlivé práce byly totiž čerpány ze systému Audatex, tj. ze zdroje nezávislého jak na žalobkyni, žalobci i Znaleckém [anonymizováno]. [spisová značka] [číslo] je zpracován podrobně a přehledně, lze tak seznat každou jednotlivou položku zde uvedenou. [spisová značka] [číslo] revidoval [jméno] [příjmení], který má k ocenění vozidel a jejich oprav patřičnou kvalifikaci a který byl schopen k dotazu soudu logicky objasnit smysl jednotlivých a položek a důvod jejich zahrnutí. Současně popsal, že při vypracování posudku/kalkulace vycházel z metodiky žalované, která ve svém důsledku vede k tomu, že výsledné ocenění je nižší, než kolik by si autorizovaný servis účtoval za oceňovanou opravu (k tomu srov. zejména korekci 30 % směrem dolů u ceny náhradních dílů na straně 5 posudku/kalkulace [číslo]). Z uvedených důvodů považuje soud posudek/kalkulaci [číslo] za objektivní odborné vyjádření, z něhož proto v řízení vycházel při zjišťování skutkového stavu v podobě cen náhradních dílů a prací. Sluší se dodat, že hodnocení, zda konkrétní opotřebení, poškození či znečištění spadá nebo nespadá do rámce obvyklého opotřebení či zda představuje porušení smluvních ujednání činil soud samostatně na základě fotografické dokumentace vozidla (k tomuto hodnocení viz část III.B níže). 20. (Předžalobní výzva) Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu ze dne [datum] (předžalobní výzva na č. l. 6), která byla poštou uložena dne 4. 10. 2020 a dodána adresátovi dne 20. 10. 2022 (dodejka na č. l. 7). <b>II. Zamítnuté důkazní návrhy</b> 21. Soud pro nadbytečnost nevyhověl důkaznímu návrhu žalovaného na zpracování znaleckého posudku ohledně toho, co je a co není obvyklým opotřebením. V první řadě soud považuje posouzení, zda konkrétní opotřebení představuje obvyklé opotřebení nebo již přesahuje jeho rámec, za právní hodnocení (obvyklé opotřebení dopravního prostředku je právní pojem, s nímž pracuje § 2325 odst. 1 občanského zákoníku). Obvyklé opotřebení dopravního prostředku v právním smyslu představuje opotřebení odpovídající stáří vozidla, počtu najetých kilometrů a běžnému způsobu užívání i údržby vozidla. Samotný rozsah poškození či opotřebení je patrný z fotodokumentace v předávacím protokolu. Právní závěr, zda konkrétní opotřebení představuje obvyklé opotřebení, nebo již přesahuje jeho rozsah se odvíjí mimo jiné od skutkového podkladu, jaký je charakter opotřebení posuzovaného vozu a k jakému opotřebení běžně dochází u vozidel shodného stáří se shodným kilometrovým nájezdem při běžnému způsobu užívání i údržby vozidla. Jelikož užívání automobilu je zcela běžnou činností ve všedním životě, není ani k zodpovězení těchto skutkových otázek třeba ustanovovat znalce.

22. Již výše (bod 17.) bylo objasněno, proč soud nevyslýchal [jméno] [příjmení] jako znalce, jak navrhla žalobkyně, nýbrž jako svědka.

23. Pro bezpředmětnost soud zamítl důkazní návrh znaleckým posudkem, který by měl hodnotit obvyklé ceny pneumatik v roce 2020. Žalovaný tento důkazní návrh podal v souvislosti se svým tvrzením, že žalobkyně od něj převzala 2 zimní pneumatiky v řádném stavu, za které chtěl v rámci procesní obrany žalovaný započíst částku 3 200 Kč proti nároku žalobkyně. Jak vyplynulo z účastnického výslechu samotného žalovaného, zimní pneumatiky žalobkyni přenechal se slovy, že s nimi může žalobkyně naložit, jak chce a že je žalovaný nepotřebuje. Zimní pneumatiky tudíž žalovaný žalobkyni dobrovolně daroval, nemá tudíž smysl zabývat se oceněním takových pneumatik pro účely jeho obrany o započtení ceny.

24. Od důkazního návrhu fakturou za umytí vnitřku auta sám žalovaný ustoupil. <b>III. Hodnocení soudu</b> 25. Po právní stránce na věc dopadá úprava týkající se nájmu dopravního prostředku v § 2321 občanského zákoníku a obecná úprava nájmu v § 2201 občanského zákoníku. <b><i>III. A Žalobní požadavek na doplatek nájemného za období od 1. 10. 2020 do 5. 10. 2020</b></i> 26. Nájemní vztah byl prodloužen tak, že trval do 2. 10. 2020. Podle čl. 11 VOP má nájemce odevzdat předmět nájmu na předem sjednaném místě, neurčí-li pronajímatel jinak. VOP blíže nespecifikují místo předání předmětu nájmu.

27. Žalovaný se o vrácení předmětného vozidla v souvislosti se skončením nájmu začal zajímat ve čtvrtek 24. 9. 2020 (viz e-mail žalovaného na č. l. 111 verte) a pracovník žalobkyně jej odkázal na rezervaci přes web [webová adresa] s pokynem, nechť se žalovaný objedná přes tento web. Jak vyplynulo z dokazování, žalovaný si po obdržení této informace otevřel odkazovanou stránku, kde nalezl nejbližší volný termín pro vrácení vozu v pondělí 5. 10. 2020.

28. Podle § 1975 občanského zákoníku platí: Věřitel je v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu.

29. Z citovaného ustanovení vyplývá povinnost věřitele poskytnout dlužníkovi potřebnou součinnost ke splnění dluhu. Soud vychází z toho, že pronájem vozidel představuje součást podnikatelské činnosti žalobkyně a potřebná součinnost ke splnění dluhu (zde: vrácení předmětného vozidla) spočívá v připravenosti žalobkyně pronajatá vozidla přijmout v souvislosti s ukončením nájmu v poslední den trvání nájmu tak, aby nájemce mohl pronajaté vozidlo užívat v celém časovém rozsahu sjednaného nájmu. Takovému požadavku by měla žalobkyně nastavit proces vracení vozidla (včetně jeho kapacitních možností), aby dostála své povinnosti poskytnout potřebnou součinnost za účelem vrácení vozu.

30. Žalovaný se o vrácení předmětného vozidla začal zajímat s 8denním předstihem před vypršením sjednané doby nájmu (tj. 8 dní před 2. 10. 2020), což soud považuje za dostatečný předstih. Žalobkyně však žalovanému, který se o vrácení vozidla zajímal již 24. 9. 2020, umožnila vrácení vozidla až 5. 10. 2020, nesplnila tedy svou povinnost poskytnout pro vrácení vozidla potřebnou součinnost tak, aby je mohl žalovaný vrátit do 2. 10. 2020. Žalobkyně se tak dostala do prodlení věřitele. V situaci, kdy zavinila, že vozidlo žalovaný nemohl vrátit do 2. 10. 2020 (tj. do konce sjednaného nájmu), není opodstatněný její požadavek na doplacení nájmu za období od 3. 10. 2020 (včetně) do 5. 10. 2020 (včetně), tj. za dobu přesahující sjednanou dobu trvání nájemního vztahu.

31. Žalobkyně tvrdila, že předmětné vozidlo bylo vraceno v době, kdy probíhala pandemie onemocnění covid-19, a žalovaný tak podle ní měl předpokládat delší čekací lhůty na vrácení vozidel. S popsaným přístupem se soud neztotožňuje. Nastavení procesu vracení vozidel po skončení nájmu je odpovědností žalobkyně. Nedostatečné nastavení kapacit pro vrácení vozu na straně žalobkyně nelze klást k tíži žalovaného, který ve vztahu s žalobkyní navíc vystupoval jako spotřebitel. Bylo-li možné pro probíhající covid podle žalobkyně očekávat dílčí problémy s vracením vozidla, měla to být především žalobkyně, která měla reagovat navýšením kapacit, neboť jak uvedla sama žalobkyně, šlo o předvídatelnou skutečnost, na kterou tak mohla a měla reagovat.

32. Soud vyhodnotil, že žalobkyni náleží nájemné toliko za období od 1. 10. 2020 do 2. 10. 2020, tj. po dobu sjednané délky nájmu po jeho prodloužení. Do 2. 10. 2020 se žalovaný smluvně zavázal platit nájem za předmětné vozidlo a žalobkyně se zavázala do této doby jeho užití umožnit.

33. Výpočtu nájemného v poslední měsíc nájmu se věnuje čl. 10 VOP podle něhož:„ v posledním měsíci nájmu je výše splátky nájemného stanovena poměrně podle skutečného počtu dnů nájmu. Poměrné stanovení splátky se nevztahuje na správní poplatek, silniční daň, poplatek za rádio a službu dálniční známka.“ 34. Poplatek za rozhlas činí 45 Kč měsíčně (§ 6 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Silniční daň pro předmětné vozidlo, které spadá do kategorie vozidel se zdvihovým objemem motoru nad 1 250 do 1 500 cm3 činila v roce 2020 částku 2 400 ročně (§ 6 odst. 1 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění účinném do 31. 12. 2023), tj. 200 měsíčně po rozpočítání na měsíce. Žalobkyně však pro účely výpočtu nájemného kalkulovala žalovanému silniční daň ve výši 120 Kč měsíčně (viz č. l. 133 verte), soud tudíž vychází z částky 120 Kč. Správní poplatek, na který odkazují VOP, činil podle žalobkyně 147,54 Kč měsíčně (viz č. l. 133 verte).

35. Poměrná výše nájmu za období od 1. 10. 2020 do 2. 10. 2020 činí 747,94 Kč. Tato částka je dána součtem 3 složek, a to: a) částky 312,54 Kč (45 Kč + 120 Kč + 147,54 Kč) odpovídající poplatku za rozhlas, silniční dani a správnímu poplatku; jde o dílčí položky, které podle čl. 10 VOP nepodléhají poměrnému stanovení. b) částky 305,59 Kč (≐ (5 049,26 Kč – 45 Kč 120 Kč – 147,54 Kč) × [číslo]; kde 5049,26 Kč je měsíční nájemné bez daně z přidané hodnoty uvedené v dodatku [číslo] ze dne 26. 8. 2019, 45 Kč je poplatek za rozhlas, 120 Kč je částka účtovaná na silniční daň, 147,54 Kč částka účtovaná na správní poplatek; 2 je počet dní od 1. 10. 2020 do 2. 10. 2020 a 31 je počet dní v říjnu 2020); tato částka představuje součet dílčích položek nájemného, které podle čl. 10 VOP podléhají poměrnému stanovení. c) částky 129,81 Kč (≐ (312,54 Kč + 305,59 Kč) × 0,21, kde 312,54 Kč je částka podle písm. a) výše, částka 305,59 Kč je částka podle písm. b) výše a 0,21 představuje sazbu daně z přidané hodnoty); tato částka představuje daň z přidané hodnoty z částky 618,13 Kč. Pronajmutí dopravního prostředku žalobkyní představuje poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v tuzemsku (§ 2 odst. 1 písm. b zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o dani z přidané hodnoty“), a jde tedy o předmět daně z přidané hodnoty. Soud proto k nájmu přičetl i daň z přidané hodnoty. <b><i>III. B Hodnocení opotřebení, poničení a znečištění vozidla a neprovedení servisní prohlídky</b></i> 36. Obvyklému opotřebení, které tvoří jeden z předmětu sporu, se věnuje § 2325 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož platí: Nájemce udržuje dopravní prostředek ve stavu, v jakém jej převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení.

37. Jak bylo již výše uvedeno (bod 21. výše), obvyklé opotřebení dopravního prostředku v právním smyslu představuje opotřebení odpovídající stáří vozidla, počtu najetých kilometrů a běžnému způsobu užívání i údržby vozidla. Předmětné vozidlo bylo poprvé uvedeno do provozu dne 28. 7. 2017, jak vyplývá z protokolu o předání předmětu nájmu a šlo tehdy o nový vůz (viz č. l. 9). V době vrácení žalobkyni tedy šlo o 3 roky starý vůz s nájezdem 85 459 km. Vozidlo mělo dne 3. 8. 2017 v době předání žalovanému najeto 5 km a dne 5. 10. 2020 jej žalovaný předal žalobkyni s nájezdem 85 459 km, což odpovídá nájezdu předpokládanému při posledním prodloužení nájmu (předpokládán byl nájezd 86 000 km). Od 3. 8. 2017 do 5. 10. 2020 je 38 měsíců. Průměrně tedy vychází nájezd u žalobce na 2 248,8 km měsíčně ( (85 459 km – 5 km) / 38). Je tedy patrné, že vozidlo bylo užíváno velmi často a že jeho časté užívání rovněž strany ve smlouvě předpokládaly.

38. Co se týče užívání vozidla, žalovaný se zavázal, že vozidlo bude užívat v souladu s technickými a provozními předpisy a normami stanovenými výrobcem (čl. 3 VOP). Zavázal se o předmětné vozidlo pečovat, aby na něm nevznikla škoda (čl. 3 VOP), a dodržovat plán údržby předepsaný výrobcem (čl. 4 VOP). Technickou údržbu byl povinen provádět pouze u smluvních autorizovaných servisních středisek (čl. 4 VOP).

39. K jednotlivým opotřebením či poškozením, které žalobkyně zahrnula do kalkulace částky, kterou po žalovaném požaduje soud uvádí následující: 40. (Poškození spodních krytů předního a zadního nárazníku) Poškození spodních krytů předního a zadního nárazníku spočívá v částečném odchlípnutí černého plastového krytu ve spodní části zadního nárazníku (fotografie na straně 13 protokolu o inspekci vozidla) a částečném odchlípnutí černého plastového krytu ve spodní pravé části pravého nárazníku (fotografie na straně 20 a 21 protokolu o inspekci vozidla). Podle hodnocení soudu jde o poškození předmětného vozidla, které nelze považovat za obvyklé opotřebení. Jde o částečné oddělení krytů od vozidla, které podle svého charakteru vzniká silovým působením na příslušnou část dílu vozidla. Jde nejspíše o důsledek nárazu daného dílu o jiný předmět. Charakter tohoto poškození je natolik výrazný, že se podle hodnocení soudu vymyká šetrnému užívání vozu žalovaným, který se zavázal o vůz pečovat tak, aby na něm nevnikla škoda (čl. 3 VOP). Podle soudu nejde o obvyklé opotřebení předmětného vozu.

41. V posudku/kalkulaci [číslo] s poškozením spodních krytů předního a zadního nárazníku souvisí mezi náhradními díly položka„ kryt zadního nárazníku“ v ceně 2 753,87 Kč, a mezi pracemi položka„ přední spojler vyndat-zandat“ v ceně 341,40 Kč a položka„ kryt dolního zadního nárazníku vyndat-zandat“ v ceně 569 Kč. 42. (Izolace motoru) Předmětné vozidlo mělo při vrácení částečně odtrženou izolaci motoru (fotografie na straně 14 protokolu o inspekci vozidla). Podle hodnocení soudu jde o poškození, které nelze u 3 roky starého vozu považovat za obvyklé opotřebení, neboť tato část vozu je kryta víkem motoru a karoserií, a to jak při jízdě, tak v době klidu vozidla. Při obvyklém užívání auta tudíž nedochází k jejímu odtržení, tím méně pak v průběhu 3 let provozu vozidla.

43. V posudku/kalkulaci [číslo] je s poškozením tohoto dílu spojena mezi náhradními díly položka„ izolace předního víka“ v ceně 1 880,43 Kč a mezi pracemi položka„ izolaci víka motoru vyndat-zandat“ v ceně 341,40 Kč. 44. (Odření nárazníku) Odření nárazníku se nachází jednak nad levou dolní mřížkou předního nárazníku a jednak pod jeho střední mřížkou (fotografie na straně 16 protokolu o inspekci vozidla). Odření nad levou dolní mřížkou svých charakterem odpovídá otření o jiný předmět v nízké rychlosti, typicky při popojíždění při parkování. Odření pod střední mřížkou předního nárazníku svým charakterem odpovídá dopadu odlétajících kamínků. Soud vyhodnotil, že v obou případech jde o obvyklé opotřebení vozidla. Nejde totiž o nijak rozsáhlá odření. S běžným užíváním vozidla je přitom spojeno riziko, že odlétající kamínky poškrábou zejména spodní část předního nárazníku. Rovněž pak ani při šetrném užívání se prakticky není možné vyhnout kontaktu nárazníku s jinými předměty při pomalé jízdě, typicky při parkování a zajíždění do zúžených prostor. Soud vychází z toho, že při tříletém užívání automobilu s přihlédnutím k nájezdu 85 459 km jde o obvyklé opotřebení. Náhradu za odření předního nárazníku tedy žalobkyně podle náhledu soudu nárokuje nedůvodně.

45. V posudku/kalkulaci [číslo] s odřením předního nárazníku a jeho přelakováním souvisí položky„ přední nárazník vyndat-zandat“,„ kryt levého předního nárazníku vyndat-zandat“,„ kryt pravého předního nárazník vyndat-zandat“,„ registrační značku vpředu vyndat-zandat“,„ mřížku chladiče vyndat-zandat“,„ mřížku dolního předního nárazníku vyndat-zandat“,„ zadní nárazník vyndat-zandat“,„ přední nárazník lak po opravě plastu“,„ příprava sdružená pro lakování plastu“,„ lak po opravě plast“,„ materiál konstanta sdružená pro lakování plastů“. 46. (Poškození pneumatik) Na předmětném voze je patrné částečné vyhřeznutí levé přední pneumatiky přes disk kola (fotografie na straně 17 protokolu o inspekci vozidla). Žalobkyně dále poukazuje na sjetí vzorku předních pneumatik. Levá přední pneumatika měla při předání hloubku desénu 35,5 mm (fotografie na straně 18 protokolu o inspekci vozidla) a pravá přední pneumatika 35,9 mm (fotografie na straně 29 protokolu o předání vozidla). Na základě dokazování však soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaný vozidlo od žalobkyně při započetí nájmu převzal toliko s letními pneumatikami, které byly v okamžiku předání na vozidle, nikoli ovšem s náhradními zimními pneumatikami (blíže viz bod 9. výše). Žalobkyní vytýkané nedostatky se týkají toliko zimních pneumatik, které ovšem žalovaný od žalobkyně vůbec nepřevzal a které si pořídil sám. Proto je nepodložený požadavek žalobkyně na náhradu za pořízení a výměnu použitých zimních pneumatik za jiné. K letním pneumatikám, které žalovaný odevzdal, neměla žalobkyně výhrady.

47. V posudku kalkulaci [číslo] se zimními pneumatikami souvisí mezi náhradními díly položky„ pneu přední levá“ a„ pneu pravá přední“ a mezi pracemi položky„ kolo přední levé vyndat-zandat“,„ kolo pravé levé montovat a vyvážit“,„ kolo pravé přední vyndat-zandat“,„ kolo pravé přední montovat a vyvážit“,„ kolo zadní pravé vyndat-zandat“,„ kolo vyndat-zandat“. 48. (Poškození laku kovových dílů) Žalovaný předmětné vozidlo vrátil s odřeným lakem levých zadních dveří (fotografie na straně 19 a 20 protokolu o inspekci vozidla), odřeným lakem levých předních dveří (fotografie na straně 22 a 23 protokolu o inspekci vozidla), odřeným lakem pravého zadního blatníku pod sklem zavazadlového prostoru (fotografie na straně 23 protokolu o inspekci vozidla), odřeným lakem pravých předních dveří (fotografie na straně 24 a 25 protokolu o inspekci vozidla), odřeným lakem pravého předního blatníku (fotografie na straně 27 a 28 protokolu o inspekci vozidla). Soud připouští, že součástí obvyklého opotřebení vozidla jsou i dílčí poškození laku jeho odřením či poškrábáním. I při šetrném užívání vozidla se totiž nelze vždy vyhnout tomu, aby lak doznal poškození. Ne všechna poškození laku je však možno zahrnout pod obvyklé opotřebení. U 3 roky starého vozu s nájezdem 85 459 km nespadají pod obvyklé opotřebení hluboká a rozsáhlejší poškození laku. [obec] či rozsáhlé vrypy v laku totiž svědčí o nešetrném užívání a o tom, že vozidlo jeho uživatel zodpovědně nechránil před poškozením. Všechna výše zmíněná odření laku kovových částí karoserie jsou přitom podle hodnocení soudu hluboká, jak dokládají příslušné fotografie. Dodat lze, že levé zadních dveře, navíc nesou hluboký vryp v laku dlouhý cca 6 cm a pravý zadní blatník nese pod oknem zavazadlového prostoru celou soustavu hlubokých škrábanců. Všechna zmíněná poškození laku (levé zadní dveře, levé přední dveře, pravý zadní blatník, pravé přední dveře, pravý přední blatník) jsou podle hodnocení soudu natolik hluboká, že nespadají pod obvyklé opotřebení vozidla.

49. V posudku/kalkulaci [číslo] se poškození laku kovových dílů týkají položky„ světlomety seřídit“ v ceně 196 Kč a„ světlomet přední vyndat-zandat“ v ceně 113 Kč. Vyjmutí, seřízení a vrácení světlometu je nezbytným předpokladem pro nalakování předního blatníku, o čemž se zmínil [jméno] [příjmení], který tak objasnil, proč jsou v posudku/kalkulaci zahrnuty tyto položky. Soud souhlasí s tím, že jde o úkony, které světlomet chrání před poničením a potřísněním při lakování přilehlého kovového dílu. Dále s poškozením laku kovových dílů souvisí položky„ vložku blatníku předního uvolnit-upevnit“ v ceně 227,60 Kč,„ vložku blatníku předního vyndat-zandat“ v ceně 227,60 Kč,„ boční směrovku přední vyndat-zandat“ v ceně 113,80 Kč,„ vnější kliku dveří zadních levých vyndat-zandat“ v ceně 196 Kč,„ těsnění mezi sklem a dveřmi zadními levými vyndat-zandat“ v ceně 98 Kč,„ vložku podběhu zadního pravého vyndat-zandat“ v ceně 227,60 Kč. Vymontování a namontování zmíněných dílů, které přiléhají ke kovovým dílům s poškozeným lakem soud vyhodnotil jako odůvodněné opět s ohledem na jejich uchránění před poničením či potřísněním a umožněním přístupu k lakovaným dílům. V tomto smyslu se vyjádřil i [jméno] [příjmení] a soud s považuje z výše uvedených důvodů zahrnutí právě rozebíraných položek do kalkulace jako logicky vysvětlené.

50. K poškození laku kovových dílů se vztahují v posudku/kalkulaci [číslo] položky„ blatník pravý přední pravý lak po opravě“,„ dveře zadní levé bez rámu okna lak po opravě“,„ bočnice zadní pravá lak po opravě“,„ levé přední dveře rozleštit“,„ pravé přední dveře rozleštit“,„ příprava hlavní práce lakování kovů“,„ příprava míchání barvy“,„ příprava nástřik vzorku“,„ příprava hledání kódu barvy“. Se zmíněným položkami je spojeno 68 časových jednotek práce. Jedna časová jednotka stojí 113,8 Kč (12 2290,40 Kč / 108, jak lze dovodit ze strany 4 posudku/kalkulace [číslo]). Cena 68 časových jednotek práce při lakování je tedy 773,84 Kč (68 × 113,80 Kč). Z materiálu na lakování sem patří položky„ lakování po opravě“ v ceně 3 445,26 Kč,„ materiál konstanta hlavní práce lakování kovů“ v ceně 1 050,50 Kč a„ materiál konstanta míchání barvy“ v ceně 112,80 Kč. 51. (Odřené levé zrcátko) Předmětné vozidlo mělo při vrácení lehce poškrábaný plastový kryt zrcátka (fotografie na straně 22 protokolu o inspekci vozidla). Nejde o nijak hluboké poškození laku. Z vnějších dílů jsou přitom zrcátka hned vedle nárazníků na poškrábání nejnáchylnější díly a i při šetrném užívání vozu dochází k jejich poškrábání. Poškrábání zrcátka soud vyhodnotil jako obvyklé opotřebení vozidla, neboť není nijak výrazné.

52. V posudku/kalkulaci [číslo] s opravou laku zrcátka souvisí položky„ levé zrcátko rozleštit“. 53. (Deformovaný pravý práh) Mezi obvyklé opotřebení podle soudu nenáleží poškození prahu patrné z fotografie na straně 26 protokolu o inspekci vozidla). Práh vykazuje znatelnou deformaci, která musela být způsobena působením velké síly. Jde o natolik výrazné poškození, že nemohlo vzniknout běžným užíváním vozidla.

54. V posudku/kalkulaci [číslo] se opravy deformace prahu týkají položky„ práh pravý opravit“ v ceně 569 Kč,„ hrubé tmelení“ s 3 časovými jednotkami práce za 341,4 Kč (3 × 113,80 Kč) a dále některé dílčí položky vztahující se k lakování kovů, které byly zmíněny v bodě 50. výše. 55. (Neprovedená servisní prohlídka a výměna oleje) V čl. 4 VOP se žalovaný zavázal dodržovat plán údržby předmětného vozidla předepsaný výrobcem. Jak dokládá servisní knížka (fotografie na straně 30 protokolu o inspekci vozidla) vozidlo mělo absolvovat servisní prohlídku v dubnu 2020 nebo při 74 000 najetých km. Na pravidelnou servisní prohlídku k autorizovanému servisu však žalovaný předmětné vozidlo nepřistavil, ačkoli je žalobkyni vracel až při najetých 85 459 km. V čl. 4 se žalovaný zavázal v takovém případě uhradit vzniklou škodu a náklady spojené s odstraněním tohoto nedostatku. Náklady na provedení servisní prohlídky činí 980 Kč (položka„ prohlídku eco provést“ v posudku/kalkulaci [číslo] dílčí úkony servisní prohlídky jsou pak uvedeny pod položkami [číslo] až [číslo] na straně 3 posudku/kalkulace [číslo]).

56. Součástí plánu údržby předmětného vozidla, který se žalovaný zavázal dodržet, je i pravidelná výměna oleje, která stejně jako servisní prohlídka nebyla provedena. S výměnou oleje souvisí v posudku/kalkulaci [číslo] položky„ motorový olej“ v ceně 1 682 Kč,„ vložka olejového filtru“ v ceně 292,50 Kč,„ těsnění výpustního šroubu“ v ceně 29,30 Kč a„ motorový olej vypustit-napustit“ v ceně 294 Kč. 57. (Čištění vozidla) Podle čl. 11 VOP bylo povinností žalovaného při vrácení předat předmětné vozidlo čisté a s uklizeným interiérem; v opačném případě se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni náklady na čistění. Žalovaný předal vozidlo se znečištěným pravým zadním sedadlem (fotografie na straně 33 protokolu o inspekci vozidla), na které jsou viditelné skvrny a další znečištění. V souladu s čl. 11 VOP mu tak vznikla povinnost nést náklady na čištění vozu, které podle posudku/kalkulace [číslo] činí 980 Kč (položka„ interiér čištění“). <b><i>III. C Náhrada za opotřebení či poškození a znečištění vozidla a neprovedenou servisní prohlídku</b></i> 58. V čl. 11 VOP se uvádí:„ Pronajímatel provede kontrolu stavu předmětu nájmu. [obec], které nájemce neodstranil a které nebyly opraveny, je pronajímatel oprávněn nechat na náklady nájemce opravit. Dále bude pronajímatelem posouzeno opotřebení předmětu nájmu nad rámec obvyklého opotřebení a odhadnuty náklady na uvedení předmětu nájmu do stavu odpovídajícímu obvyklému opotřebení. Pronajímatel je oprávněn požadovat po nájemci úhradu nákladů dle tohoto bodu v rámci závěrečného finančního vyúčtování. Nájemce je povinen uhradit tyto náklady do data splatnosti stanoveného pronajímatelem.“ 59. Soud vychází z ocenění učiněného posudku/kalkulaci [číslo] které upravil o položky, které podle posouzení soudu žalobkyně požadovala neoprávněně.

60. Cena náhradních dílů podle posudku/kalkulace [číslo] (strany 2 a 5) činila 19 205,42 Kč, k čemuž byly připočítány 2 % (384,11 Kč) jako režijní materiál. V posudku/kalkulaci [číslo] byla provedena korekce ceny dílů v smyslu jejího snížení o 30 % (5 761,63 Kč). Výsledná cena dílu tak podle posudku/kalkulace [číslo] činila 13 827,90 Kč (19 205,42 Kč + 384,11 Kč - 5 761,63 Kč). Z náhradních dílů soud vyloučil levou přední a levou zadní pneumatiku, každou v ceně 6 2833,66 Kč (k důvodům vyloučení viz bod 46. a 47. výše). Cena náhradních dílů tak činí 4 779,43 Kč ( (19 205,42 Kč – 2 × 6 283,66 Kč) × 0,72, kde [číslo] zohledňuje připočtení 2 % ceny dílů za režijní materiál a odpočet 30 % ceny dílů jako korekce (0,72 = 1 + 0,02 – 0,3)).

61. Cena prací podle posudku/kalkulace [číslo] (strany 2, 3 a 5) činila 8 405,60 Kč. Z ceny prací soud vyloučil položky„ přední nárazník vyndat-zandat“„ kryt levého předního nárazníku vyndat-zandat“,„ kryt pravého předního nárazník vyndat-zandat“,„ mřížku chladiče vyndat-zandat“,„ mřížku dolního předního nárazníku vyndat-zandat“ a„“ zadní nárazník vyndat-zandat“ v celkové ceně 2 146,40 Kč (k důvodům vyloučení viz body 44. a 45. výše). Dále soud vyloučil položky„ kolo přední levé vyndat-zandat“,„ kolo pravé levé montovat a vyvážit“,„ kolo pravé přední vyndat-zandat“,„ kolo pravé přední montovat a vyvážit“,„ kolo zadní pravé vyndat-zandat“ a„ kolo vyndat-zandat“ v celkové ceně 784 Kč (k důvodům vyloučení viz body 46. a 47. výše). Z ceny prací tedy soud vyloučil celkem 2 930,40 Kč (2 146,40 Kč + 784 Kč). Cena prací tak činí 5 475,20 Kč (8 405,60 Kč – 2 930,40 Kč).

62. Mzdové náklady u lakování podle posudku/kalkulace [číslo] (strany 3 až 5) činily 12 990,40 Kč. Soud vyloučil u prací na lakování položky„ přední nárazník lak po opravě plastu“,„ levé zrcátko rozleštit“ a„ příprava sdružená pro lakování plastu“, tedy celkem 26 časových jednotek práce (k důvodům vyloučení viz 44., 45., 51. a 52. výše). Soud tedy počítá s 82 časovými jednotkami práce (108 – 26). S 1 jednotkou práce je spojena cena 113,8 Kč (12 290,40 / 108). Cena za 82 časových jednotek práce u lakování tak činí 9 331,60 Kč (82 × 113,80 Kč).

63. Materiál pro lakování podle posudku/kalkulace [číslo] (strany 4 až 5) stál 7 969,30 Kč. Soud vyloučil položky„ lak po opravě plastu“ a„ materiál konstanta sdružené pro lakování plastů“ v celkové ceně 3 360,74 Kč (k důvodům vyloučení viz body 44. a 45. výše). Soud tedy počítá s cenou za materiál pro lakování ve výši 4 608,56 Kč (7 969,30 Kč – 3 360,74 Kč).

64. Za náhradní díly, za práci a za lakování tedy cena podle soudu činí celkem 24 194,79 Kč (4 779,43 Kč + 5 475,20 Kč + 9 331,60 Kč + 4 608,56 Kč), což představuje důvodné požadavky žalobkyně spojené s opotřebením vozidla nad rámec obvyklého opotřebení, jeho poškozením, znečištěním a neprovedenou servisní prohlídku.

65. V posudku/kalkulaci [číslo] byla k ceně za náhradní díly, za práci a za lakování přičtena daň z přidané hodnoty (21 %). Tuto daň soud ve svém výpočtu nezohledňoval, neboť dal za pravdu žalovanému, který poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2013 sp. zn. [spisová značka]. V daném rozsudku Nejvyšší soud uvedl:„ Není pochyb o tom, že při účtování ceny opravy ze strany opravitele je DPH běžnou součástí ceny díla, takže pro objednatele představuje část nákladů, které musel vynaložit na uvedení poškozené věci do původního stavu. Není proto důvodu, aby tomu odpovídající částka byla v rámci náhrady škody odečítána, resp. aby netvořila součást skutečné škody, jejíž náhrada náleží poškozenému. Jedinou výjimkou z tohoto pravidla je situace, kdy poškozený je sám plátcem DPH, škoda vznikla na jeho majetku, který používá při své činnosti podléhající daňové povinnosti, a vznikl mu zároveň nárok na odpočet DPH vůči správci daně.“ V případě, že by žalobkyně nechala předmětné vozidlo opravit, pak by šlo o onu výjimku zmíněnou Nejvyšším soudem, neboť předmětné vozidlo používá pro svou činnost podléhající dani z přidané hodnoty a vznikl by jí nárok na odpočet daně z přidané hodnoty spojené s cenou za opravu.

66. V případě, že by žalobkyně předmětné vozidlo nenechala opravit, ani tehdy není oprávněný její požadavek na částku odpovídající dani z přidané hodnoty. Požadavek žalobkyně na úhradu částek odpovídající nákladům na opravu představuje ve své podstatě nárok na náhradu škody způsobené porušením smluvní povinnosti. Náhrada škody ale není předmětem daně z přidané hodnoty podle § 2 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty, a tedy ani zdanitelným plněním ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 daného zákona (srov. bod 72. rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2022 čj. [číslo jednací]). Předmětem daně z přidané hodnoty není ani náhrada škody určená paušálně, která může být vyšší nebo nižší než skutečná škoda (srov. body 32 a 33 rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 7. 2007 ve věci C [číslo] Société thermale d’Eugénie-les-Bains). <b>IV. Závěr</b> 67. Z výše uvedených důvodů soud vyhodnotil, že na nájemném žalobkyni náleží 747,94 Kč (část III.A tohoto rozsudku) a za opotřebení vozidla nad rámec obvyklého opotřebení, jeho poškození, znečištění a neprovedenou servisní prohlídku jí náleží částka 24 194,79 Kč (část III.B a III.C tohoto rozsudku). Soud tedy rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni dohromady 24 942,73 Kč (I. výrok písm. a) tohoto rozsudku).

68. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je povinen podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zaplatit úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 942,73 Kč od 28. 10. 2020 (I. výrok písm. b) tohoto rozsudku). Splatnost dluhu ke dni 27. 10. 2020 se odvíjí od určení splatnosti ve faktuře [číslo].

69. Ve zbytku, tj. v částce 27 801,84 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 28. 10. 2020 do zaplacení je žaloba nedůvodná, a soud ji proto v tomto rozsahu zamítl (II. výrok). <b>V. Náklady řízení</b> 70. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle míry úspěchu ve věci. Žalobkyně byla ve věci úspěšná z 47,29 % (24 924,73 Kč / 52 744,67 Kč) a neúspěšná ve zbylých 52,71 %. Žalobkyně byla tedy převážně neúspěšná a je povinna zaplatit žalovanému jeho náklady řízení v části odpovídající 5,42 % (52,71 p. b. – 47,29 p. b.).

71. Žalovaný vynaložil náklady řízení ve výši 25 555,20 Kč, které sestávají z mimosmluvní odměny za 6 úkonů právní služby, paušální náhrady hotových výdajů spojených s těmito úkony a náhrady za daň z přidané hodnoty.

72. Zástupce žalovaného v řízení poskytl 6 úkonů právní služby, a to 1) převzetí a příprava zastoupení, 2) a 3) účast při 2 jednáních, která trvala méně než 2 hodiny (dne 13. 6. 2022 – protokol na č. l. 121, a dne 4. 8. 2022 – protokol na č. l. 136) a 4) až 6) za 3 podání ve věci samé, jimiž jsou odpor na č. l. 47 vyjádření ze dne 2. 6. 2020 na č. l. 104 a vyjádření ze dne 13. 7. 2023 na č. l.

130. Výše mimosmluvní odměny za každý z těchto úkonů činí 3 220 Kč (§ 7 bod 5. ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Ke každému z těchto úkonů náleží náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (§ 14 odst. 4 advokátního tarifu). Odměna za tyto úkony společně s náhradou hotových výdajů činí 21 120 Kč (6 × (3 220 Kč + 300 Kč)). Náhrada za daň z přidané hodnoty činí 4 435,20 Kč (21 % z 21 210 Kč). Náklady žalovaného v řízení tak dosáhly celkové výše 25 555,20 Kč (21 120 Kč + 4435,20 Kč).

73. Žalovaný má právo na náhradu nákladů z 5,42 %, tj. v částce 1 385,10 Kč (5,42 % z 25 555,20 Kč).

74. Stát v řízení zaplatil 5 488 Kč za svědečné [jméno] [příjmení] (usnesení ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací]). Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení právo proti účastníkům právo na náhradu tohoto nákladu řízení. Žalobkyně je tak povinna zaplatit státu částku 2 892,70 Kč (52,71 % z 5 488 Kč) a žalovaný částku 2 595,30 Kč (47,29 % z 5 488 Kč).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.