10 C 42/2022

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Petrem Závadským ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození , bytem adresa žalobkyně , b) anonymizováno celé jméno žalobce , anonymizováno , datum narození , bytem adresa žalobce c) anonymizováno celé jméno žalobce , anonymizováno , datum narození , bytem adresa žalobce d) celé jméno žalobce , datum narození , bytem adresa žalobce a žalobkyně e) celé jméno žalobkyně , datum narození , bytem adresa žalobce a žalobkyně , f) celé jméno žalobkyně , datum narození , bytem adresa žalobkyně g) celé jméno žalobce , datum narození , bytem adresa žalovaného, žalobce a žalobkyně h) celé jméno žalobkyně , datum narození , bytem adresa žalovaného, žalobce a žalobkyně i) celé jméno žalobce , datum narození , bytem adresa žalobce a žalobkyně j) celé jméno žalobkyně , datum narození , bytem adresa žalobce a žalobkyně , k ) celé jméno žalobce , datum narození , bytem adresa žalobce , l) celé jméno žalobkyně , datum narození , bytem adresa žalobkyně , m) celé jméno žalobce , anonymizováno , datum narození , bytem adresa žalobce , n) celé jméno žalobkyně , datum narození , bytem adresa žalobce o) celé jméno žalobce , datum narození , bytem adresa žalobce p) celé jméno žalobce , datum narození , bytem adresa žalobce a žalobkyně q) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně r) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně s ) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně všichni zastoupení advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného, žalobce a žalobkyně zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o žalobě z rušené držby

I. Žalovaný je povinen zdržet se zásahů do výkonu držby práva cesty žalobců k části pozemku parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec] zapsanému na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrálního pracoviště Český Krumlov, a to části tohoto pozemku parc. [číslo] na níž se nachází cesta, která je ohraničená obrubníky a zpevněná asfaltovým povrchem a která vede z pozemku parc. [číslo] na pozemek parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec].

II. Žalovaný je povinen ve lhůtě 3 dnů od doručení tohoto usnesení odstranit betonový odlitek, který je umístěn na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec] zapsaném na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrálního pracoviště Český Krumlov, a to na části tohoto pozemku parc. [číslo] na níž se nachází cesta, která je ohraničená obrubníky a zpevněná asfaltovým povrchem a která vede z pozemku parc. [číslo] na pozemek parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec].

III. Ve zbytku se žaloba z rušené držby zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou z rušené držby ze dne 14. 11. 2022 doručenou téhož dne Okresnímu soudu v Českém Krumlově (dále jen„ soud“) se žalobci domáhají rozhodnutí, že žalovaný je povinen zdržet se veškerých zásahů do výkonu držby práva cesty žalobců k části pozemku parcelního [číslo] v katastrálním území Frymburk, na níž se nachází cesta vedoucí z pozemku parc. [číslo] na pozemek parcelního čísla [číslo] ohraničená obrubníky a zpevněná asfaltovým povrchem (dále jen„ předmětná cesta přes pozemek žalovaného“); rozhodnutí, že žalovaný je povinen zdržet se omezování či znemožňování výkonu práva přístupu a příjezdu žalobců ve formě pokojného užívání cesty za účelem příchodu a příjezdu k pozemkům parc. [číslo] v katastrálním území Frymburk v rozsahu předmětné cesty přes pozemek žalovaného; toho, aby žalovaný odstranil betonový kvádr z předmětné cesty přes pozemek žalovaného a aby uvedl tuto cestu do původního stavu, a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobci tvrdí, že jsou vlastníky jednotek vymezených ve stavbě [adresa] na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] (dále jen„ nemovitosti žalobců“) a že žalovaný je vlastník pozemku parc. [číslo] v daném katastrálním území. Žalobci pro přístup a příjezd ke svým uvedeným nemovitostem užívají cestu, která vede zčásti přes pozemek městyse [obec] parc. [číslo] přes pozemek žalovaného parc. [číslo]. Cesta má délku asi 18 m a šířku asi 3,5 m. Ve prospěch nemovitostí žalobců společnost [právnická osoba], zřídila služebnost stezky a cesty přes část pozemku parc. [číslo] která navazuje na zmíněnou cestu přes pozemek městyse [obec] a žalovaného a která vede k nemovitostem žalobců. V roce 2019, 2020 a části roku 2021 šlo pro přístup k nemovitostem žalobců užívat ještě vnitroareálovou komunikaci na pozemku parc. [číslo] což však již není možné pro realizovanou stavební činnost. Žalobci tvrdí, že předmětnou cestou přes pozemek žalovaného jako jedinou možnou přístupovou komunikaci užívali minimálně od června 2021 bez jakéhokoli omezení v dobré víře a že tedy vykonávali a drželi právo stezky a cesty nerušeně a pokojně s konkludentním souhlasem žalovaného. Žalovaný však dne 6. 10. 2022 žalobcům oznámil, že předmětnou cestu přes svůj pozemek uzavře a dne 7. 10. 2022 tak také učinil tím, že na cestu umísil betonový kvádr bránící průjezdu vozidel. Žalobci tvrdí, že se jim nepodařilo s žalovaným celou záležitost vyřešit smírně.

3. Žalovaný se ve vyjádření brání tvrzením, že žalobci proti němu získali nepravou držbu. Uvádí, že minimálně od 29. 7. 2020 byl na předmětné cestě vedoucí přes jeho pozemek a pozemek městyse [obec] umístěn betonový jehlan, který zamezoval průjezdu motorových vozidel. Tato cesta byla podle vyjádření starosty městyse [obec] od samého počátku určena výhradně pro pěší a cyklisty. Žalovaný tvrdí, že žalobci (vyjma žalobkyně [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobkyně]) nabyli vlastnické právo ke svým nemovitostem v době, kdy na cestě již byl betonový jehlan umístěn a až do června 2021 jako přístupovou cestu užívali i cestu uvnitř areálu [právnická osoba] Betonový jehlan byl odstraněn až v červnu 2021 jako důsledek toho, že cestu uvnitř daného areálu nebylo možno nadále užívat. Betonový jehlan neodstranil ani žalovaný ani městys [obec], žalovaný proto tvrdí, že se žalobci vetřeli v držbu svým jednáním spočívajícím v odstranění překážky (betonového jehlanu). Žalovaný dodává, že i přes současné umístění betonového kvádru na předmětnou cestu přes jeho pozemek na cestě zbývá dostatek prostoru pro průjezd osobních automobilů, byť se třeba dostane vozidlo částečně a nevýznamně mimo asfaltový povrch. Žalovaný nemá problém s tím, aby předmětná cesta přes jeho pozemek byla užívána k přístupu k nemovitosti žalobců, nelze však zaměňovat právo s pouhým komfortem, který jim nyní není dopřán tím, že nemohou ke své nemovitosti dojet vozidly. <b>I. Skutková zjištění</b> 4. Soud učinil následující zjištění o skutkovém stavu. Jednotlivé důkazní prostředky, na jejichž základě učinil soud svá zjištění, jsou uvedena v závorce u každého z dílčích zjištění.

5. Soudní spor se týká předmětné cesty přes pozemek žalovaného, která se nachází mezi nemovitostmi žalobců (pozemku parc. [číslo] na němž je stavba [adresa], v níž mají jednotliví žalobci bytové jednotky, a pozemku parc. [číslo]) a veřejnou komunikační sítí (katastrální mapa č. l. 64, ortofotomapa č. l. 65, výpisy z katastru nemovitostí č. l. 16 až 18). Uvedené nemovitosti žalobci nabyli kupními smlouvami, k právním účinkům zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí došlo u jednotlivých žalobců v období od října 2020 do května 2021 (výpisy z katastru nemovitostí, č. l. 98 až 112).

6. Žalovaný je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] (výpis z katastru nemovitostí, č. l. 18). Jihozápadní roh tohoto pozemku žalovaného zasahuje do vyasfaltované spojnice mezi pozemkem parc. [číslo] ve vlastnictví [právnická osoba], a mezi veřejnou komunikační sítí. Tato vyasfaltovaná spojnice svou šíří umožňuje pohodlné projetí osobního vozidla a vede zčásti přes pozemek žalovaného, který do ní zasahuje svým jihozápadním rohem, její zbytek vede přes pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví městyse [obec]. Pozemek parc. [číslo] žalovaný nabyl koupí od městyse [obec] s právními účinky vkladu do katastru nemovitosti ke dni 19. 9. 2013, přičemž daný pozemek byl oddělen z pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví městyse [obec] (katastrální mapa č. l. 64, ortofotomapa č. l. 65, výpisy z katastru nemovitostí č. l. 18, kupní smlouva č. l. 19, geometrický plán č. l. 21). Pozemek žalovaného parc. [číslo] obklopuje pozemek, na němž žalovaný zbudoval rodinný dům na adrese [adresa žalovaného, žalobce a žalobkyně]).

7. Na popsanou asfaltovou spojnici vedoucí přes pozemek žalovaného a pozemek městyse [obec] na jedné straně navazuje veřejná komunikační síť a na druhé straně pozemek par. [číslo] ve vlastnictví korporace [právnická osoba], která část svého pozemku par. [číslo] zatížila služebností stezky a služebností cesty ve prospěch nemovitostí žalobců tak, že služebnost stezky a služebnost cesty zatěžuje část pozemku par. [číslo] mezi uvedenou asfaltovou spojnicí a nemovitostmi žalobců (rozhodnutí o zřízení služebností, č. l. 29; výpisy z katastru nemovitostí č. l. 98 až 112).

8. Zmíněná asfaltová spojnice byla v srpnu 2014 ve stupni rozestavěnosti charakterizovaném umístěním betonových obrubníků a položením zpevněného štěrkového podkladu ovšem bez svrchní asfaltové vrstvy (snímky z webového portálu mapy.cz ze srpna 2014, č. l. 50). Následně došlo i k položení asfaltového krytu (snímek z webového portálu mapy.cz, č. l. 51). V červenci 2020 stál uprostřed dané asfaltové spojnice v blízkosti jejího připojení na veřejnou komunikační síť betonový jehlan (snímek z webového portálu mapy.cz z července 2020, č. l. 52, č. l. 94). Betonový jehlan byl situován na asfaltové spojnici na pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví městyse [obec] (katastrální mapa přes ortofoto, č. l. 65) a betonový jehlan sem umístil městys [obec], neboť asfaltovou spojnici považuje za stezku pro pěší a cyklisty, nikoli příjezdovou komunikaci (e-mail starosty městyse [obec] ze dne 1. 8. 2022, č. l. 34).

9. V letech 2019, 2020 a části roku 2021 mohli žalobci užívat pro přístup a příjezd ke svým nemovitostem i komunikaci uvnitř areálu [právnická osoba], což však od června 2021 není možné pro stavební činnost a úpravy v tomto areálu (shodná skutková tvrzení žalobců a žalovaného, písemná prohlášení žalobců č. l. 23 až 25, 28), nejpozději od června 2021 zde tudíž již nebyl betonový jehlan, který sem před tím umístil městys [anonymizováno]. Předmětnou cestu přes pozemek žalovaného žalobci nejpozději od června 2021 užívali rovněž pro příjezd osobními automobily ke své nemovitosti (fotodokumentace č. l. 40, 41, 45, 46; e-mail advokátky žalovaného ze dne 1. 9. 2022, č. l. 38 verte, v němž se zmiňuje žádost, aby žalovaní se svými vozy odjeli; SMS žalovaného, č. l. 32, kde se zmiňuje zaparkovaný vůz; shodná tvrzení žalobců a žalovaného).

10. Dne 6. 10. 2022 žalovaný žalobcům g) a h) prostřednictvím SMS oznámil, že dne 7. 10. 2022 odpoledne znemožní průjezd po předmětné cestě přes jeho pozemek, průchod zůstane zachován. Upozornění žalovaný zaslal s ohledem na zaparkovaný vůz žalobců g) a h) a vyjádřil předpoklad, že uzavření průjezdu žalobci g) a h) oznámí i zbylým sousedům (SMS zpráva žalovaného, č. l. 32). Dne 7. 10. 2022 žalovaný na předmětnou cestu přes jeho pozemek umístil betonovou krychli s hranou o rozměru cca 0,5 m (fotodokumentace, č. l. 47, 53).

11. Zaslání SMS a umístění betonové krychle předcházela komunikace advokáta žalobců a advokátky žalovaného, která však vyřešení záležitosti nepřenesla. Advokátka žalovaného v této e-mailové komunikaci poukazovala na záměr žalovaného svůj pozemek oplotit, což by znemožnilo průjezd přes předmětnou cestu přes jeho pozemek s tím, že s oplocením pozemku je žalovaný ochoten posečkat a průjezd umožnit, poskytnou-li mu žalobci adekvátní finanční protihodnotu. Žalobci odmítají takovou platbu poukazovat (e-mailová komunikace, č. l. 34 až 39). <b>II. Hodnocení soudu</b> 12. Podle § 987 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), platí: Držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe.

13. Podle § 989 občanského zákoníku: <i>(1) Vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník.</i> <i>(2) Jiné právo drží ten, kdo je počal vykonávat jako osoba, jíž takové právo podle zákona náleží, a komu jiné osoby ve shodě s ním plní.</i> 14. Podle § 993 občanského zákoníku: Neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu.

15. Podle § 994 občanského zákoníku: Má se za to, že držba je řádná, poctivá a pravá.

16. Podle § 1007 občanského zákoníku: <i>(1) Byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil.</i> <i>(2) Vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání.</i> 17. Podle § 1008 občanského zákoníku: (1) Soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé. <i>(2) K námitce vypuzení z držby soud nepřihlédne, pokud ji žalovaný uplatní po uplynutí lhůt stanovených v odstavci 1.</i> 18. Podle § 177 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) platí: Domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.

19. Podle § 178 o. s. ř.: V řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

20. Jak uvedl Ústavní soud v bodě 14. nálezu ze dne 11. 5. 2022 sp. zn. I. ÚS 2463/21:„ Podstatu držební (posesorní) ochrany lze vysvětlit tak, že nikdo není oprávněn bez právního důvodu zasahovat do držby jiného. Pokud tak učiní (a nemá oprávnění do držby zasáhnout), ‚vzniká (bez ohledu na to, zda držbu samotnou považujeme za právo, či nikoliv) mezi držitelem a rušitelem právní vztah, jehož obsahem je zejména povinnost rušitele upustit od zásahů a uvést vše do předchozího stavu‘ ([příjmení], J. In: [příjmení], P. a kol. Občanský soudní řád. Řízení sporné. Praktický komentář. [obec]: [anonymizována dvě slova] ČR, 2016, s. 878). Smyslem žaloby z rušené držby není ochrana práva, nýbrž ochrana pokojného stavu; proto obecný soud nezkoumá, zda jde o držbu řádnou, poctivou nebo pravou. Pro úspěšnost žaloby je nutné, aby žalobce prokázal, že je držitelem práva, které žalovaný ruší (srov. sp. zn. IV. ÚS 3074/17). Proto podle § 178 o. s. ř. platí, že v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. To znamená, že žalobce musí v řízení tvrdit a dokázat, že je držitelem práva, o jehož rušení v řízení jde a žalovaný jej ruší. Námitky žalovaného jsou omezené. Může namítat, že žaloba byla podána po uplynutí lhůty nebo popírat svémocnost zásahu. Žalovaný může dále namítat, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil (§ 1007 odst. 1 o. z.). Podle § 993 o. z. platí, že neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu. ‚Kdo tvrdí, že držitelova držba není pravá, musí to prokázat, tj. musí prokázat některou ze skutečností § 993 o. z. Domněnku pravé držby stanoví též § 994‘ (Petrov, J. In: Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. [číslo]).“ 21. Žalobou z rušené držby se žalobci domáhají jednak ochrany držby práva cesty (práva jezdit po předmětné cestě přes pozemek žalovaného vozidly), jednak držby práva stezky (práva chodit po předmětné cestě přes pozemek žalovaného nebo se po ní dopravovat lidskou silou). Jak právo cesty, tak právo stezky jsou práva, která lze ve smyslu § 988 odst. 1 občanského zákoníku držet.

22. Aby byli žalobci s žalobou z rušené držby úspěšní, musí podat svou žalobu v prekluzivní lhůtě podle § 1008 odst. 1 občanského zákoníku. Jak šestiměsíční lhůtu se subjektivně určeným počátkem, tak roční objektivní lhůtu žalobci dodrželi. K tvrzenému zásahu do jejich práva držby došlo 7. 10. 2022 a žaloba byla podána dne 14. 11. 2022.

23. Jak bylo výše zmíněno, žalobci v řízení prokazují držbu práva a rušení této držby žalovaným.

24. Držba práva cesty a práva stezky žalobci je dána. Žalobci se ve vztahu k předmětné cestě přes pozemek žalovaného ujmuli držby práva cesty a práva stezky nejpozději v červnu 2021 tím, že po ní začali přijíždět vozidly a přicházet ke svým nemovitostem s úmyslem užívat takového přístupu pro sebe. Žalobci uvádí (na straně 4 žaloby), že do jara 2022 užívání předmětné cesty přes pozemek žalovaného žalovaný nijak neřešil a až na jaře 2022 jim sdělil svůj záměr svůj pozemek oplotit a znemožnit tak průjezd přes předmětnou cestu přes jeho pozemek. Žalovaný netvrdí, že by do jara 2022 proti užívání předmětné cesty přes jeho pozemek ze strany žalobců vůči nim vznesl nějaký protest. Žalobci se tudíž ve vztahu k předmětné cestě přes pozemek žalovaného ujmuli nejpozději v červnu 2021 držby práva cesty a práva stezky. Předmětnou cestu přes pozemek žalovaného užívali motorovými vozidly do 7. 10. 2022, kdy sem žalovaný umístil betonovou krychli. Danou cestu mohou pěšky užívat nadále, neboť betonová krychle průchod přes cestu nevyloučila (nezatarasila cestu v celé šíři, nýbrž jen v menší části). Ostatně žalovaný vůči žalobcům ve své SMS ze dne 6. 10. 2022 (č. l. 32) deklaroval, že i po umístění betonové krychle zůstane předmětná cesta přes jeho pozemek průchozí.

25. Žalobci prokázali, že žalovaný ruší jejich držbu práva cesty. K rušení držby práva stezky žalovaným naopak nedošlo. Betonová krychle umístěná na předmětnou cestu přes pozemek žalovaného znemožňuje průjezd. Tvrzení žalovaného, že betonovou krychli lze objet tak, že vozidlo vybočí na trávu, soud nepřikládá váhu, neboť tráva vedle vyasfaltované cesty opatřené obrubníky zjevně nebyla před umístěním betonové krychle k jízdě vozidel užívána na rozdíl od předmětné cesty přes pozemek žalovaného. Z hlediska rušení držby práva cesty je určující, že žalobci nemohou předmětnou cestu přes pozemek žalovaného užívat pro průjezd vozidel, ač se ujmuli držby práva cesty. Oproti tomu k rušení držby práva stezky nedošlo, neboť výkonu tohoto práva betonová krychle nebrání a procházet přes předmětnou cestu přes pozemek žalovaného žalobci stále fakticky mohou bez znatelné újmy na možnosti průchodu i po vyasfaltovaném jihozápadním rohu žalobcova pozemku. Lapidárně vyjádřeno: betonovou krychli lze stále pohodlně obejít po asfaltu v rohu pozemku žalovaného.

26. Žalovaný prostřednictvím své advokátky v e-mailové komunikaci s advokátem žalobců zmiňoval záměr svůj pozemek oplotit a tím znemožnit průchod přes předmětnou cestu přes svůj pozemek. Soud však poznamenává, že k oplocení dosud nedošlo. Žalobu z rušené držby přitom nelze úspěšně uplatnit tam, kde rušení držby sice hrozí, ale dosud k němu nedošlo (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2014 sp. zn. 22 Cdo 4393/2014). K zamezení průchodu nedošlo. Proti případnému zásahu do držby práva stezky oplocením pozemku se lze bránit až poté, co by k oplocení skutečně došlo.

27. Protože k rušení držby práva stezky nedošlo, je žaloba z rušené držby v této časti nedůvodná. Ve zbylé části rozhodnutí se soud zabývá žalobou v její zbylé části, tj. v požadavku na ochranu držby práva cesty.

28. Podle § 994 občanského zákoníku žalobcům svědčí domněnka, že jejich držba práva cesty je řádná, poctivá a pravá. Pro rozhodnutí o žalobě z rušené držby má význam pravost držby. Námitky žalovaného proti žalobě z rušené držby jsou totiž omezené (může namítat podání žaloby po prekluzivních lhůtách podle § 1008 odst. 1 občanského zákoníku, že proti němu žalobci získali nepravou držbu nebo že jej žalobci z držby vypudili). Žalovaný namítá nepravou držbu žalobců. Protože žalobcům svědčí podle § 994 občanského zákoníku vyvratitelná domněnka pravosti držby, je na žalovaném, aby prokázal jejich nepravou držbu.

29. Nepravost držby žalovaný odvozuje od toho, že v minulosti stál betonový jehlan na asfaltové spojnici veřejné komunikační sítě a nemovitostí žalobců (resp. pozemku parc. [číslo] který tíží služebnost cesty a stezky pro nemovitost žalobců). Žalovaný dovozuje, že žalobci se vetřeli v držbu tím, že betonový jehlan v červnu 2021 odstranili, aby mohli projet v době, kdy ztratili alternativní přístup ke svým nemovitostem. Za podstatnou soud považuje tu skutečnost, že betonový jehlan v minulosti umístěný na asfaltové spojnici sem situovalo město Frymburk, nikoli žalovaný, a umístilo jej na svůj pozemek (parc. [číslo]), nikoli pozemek žalovaného (aby nedošlo k nerozumění: jde o betonový jehlan, který na cestě stál v červnu 2020, nikoli o betonovou krychli, kterou na svůj pozemek umístil žalovaný dne 6. 10. 2022). Odstranění betonového jehlanu a užívání motorovými vozidly části asfaltové spojnice na pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví městyse [obec] by mohlo mít případně relevanci pro právní vztahy žalobců a městyse [obec]. Žaloba z rušené držby v posuzované věci se však týká žalobců a žalovaného. Betonový jehlan chránil vlastnictví městyse [obec], který jej sem umístil za účelem prosazení vlastní představy o užívání asfaltové spojnice (tj. pro pěší a cyklisty). Byť přidruženě betonový jehlan bránil též průjezdu přes předmětnou cestu přes pozemek žalovaného, šlo až o zprostředkovaný efekt. Odstranění takového jehlanu nepředstavuje ve vztahu k žalovanému svévolné odstranění opatření, které by sem umístil žalovaný k ochraně svého vlastnictví. Odstranění takového jehlanu proto vůči žalovanému není svémocné vetření se v držbu. Na samotné předmětné cestě na pozemku žalovaného totiž nebyla žádná překážka umístěná žalovaným bránící průjezdu. Začali-li žalobci užívat předmětnou cestu na pozemku žalovaného k průjezdu osobními automobily, zjevně tak nečinili potajmu (o průjezdu automobilů ostatně žalovaný ví, jak vyplývá z jeho SMS a e-mailové komunikace jeho advokátky), lstí ani v úmyslu proměnit výprosu v trvalé právo. Žalobci nabyli držbu práva cesty přes pozemek žalovaného originárně, ujmutím se takové držby. Tato držba není odvozena od vztahů žalobců a městyse [obec], proto za výše popsaných okolností odstranění betonového jehlanu z pozemku ve vlastnictví městyse [obec] soud nepovažuje za svémocné vetření se v držbu práva cesty vůči žalovanému 30. Jak bylo výše rovněž zmíněno, smyslem žaloby z rušené držby není ochrana práva, nýbrž ochrana pokojného stavu. Pokojný stav je ve vztahu žalobců a žalovaného charakterizován tím, že žalobci předmětnou cestu přes pozemek žalovaného dlouhodobě (od června 2021 až do 6. 10. 2022, kdy žalovaný do cesty umístil betonovou krychli) užívali též k průjezdu vozidel ke svým nemovitostem. Soud přitom shledal, že byly splněny podmínky, aby v řízení o žalobě z rušené držby poskytl ochranu jejich držbě práva cesty přes jihozápadní vyasfaltovaný cíp pozemku žalovaného.

31. Lze shrnout, že žalobci byli úspěšní se svým požadavkem na ochranu držby práva cesty. Z tohoto důvodu soud podle § 1007 odst. 1 občanského zákoníku rozhodl o povinnosti žalovaného se vůči žalobcům zdržet zásahu do držby tohoto práva žalobců a obnovit původní stav, tj. odstranit betonový odlitek umístěný na předmětné cestě přes pozemek žalovaného. Neúspěšní byli žalobci naopak s požadavkem na ochranu držby práva stezky, neboť soud neshledal rušení držby daného práva žalovaným. <b>III. Náklady řízení</b> 32. Žalobci byli úspěšní z poloviny (s požadavkem na ochranu držby práva cesty) a z poloviny neúspěšní (s požadavkem na ochranu držby práva stezky), zrcadlově k tomu byl rovněž žalovaný z poloviny úspěšný a z poloviny neúspěšný. O nákladech řízení soud proto rozhodl na základě poměru úspěchu ve věci podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.