10 C 50/2022

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Petrem Závadským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, anonymizováno. sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 25 430,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni: a) částku 25 430,20 Kč, b) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 570,12 Kč, c) kapitalizovaný úrok ve výši 1068,06 Kč, d) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky 13 865,52 od 29. 1. 2022 do zaplacení e) a úrok ve výši 23,43 % ročně z částky 13 865,52 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž žalobkyně po žalované požaduje částku 14,84 Kč z titulu kapitalizovaného úroku ve výši 23,43 % ročně z částky 13 865,52 Kč za období od 1. 10. 2021 (včetně) do 28. 1. 2022 (včetně).

III. Žaloba se zamítá v části, v níž žalobkyně po žalované požaduje částku 21,82 Kč z titulu kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 865,52 Kč za období od 15. 9. 2020 (včetně) do 28. 1. 2022 (včetně).

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám zástupkyně žalobkyně advokáta JUDr. Ing. jméno příjmení, anonymizováno, na náhradě nákladů řízení 2 470 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 25 430,20 Kč s příslušenstvím, které tvoří: kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 591,94 Kč, jakožto úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 13 865,52 Kč za období od datum do datum; kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 082,90 Kč, jakožto úrok ve výši 23,43 % ročně z částky 13 865,52 Kč za období od datum do datum; zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky 13 865,52 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a úrok ve výši 23,43 % ročně z částky 13 865,52 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení.

2. Žalobkyně tvrdí, že obchodní korporace právnická osoba (dále jen„ Provident“), dne datum uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo. Provident posoudil úvěruschopnost žalované a na základě uzavřené smlouvy jí vyplatil 15 000 Kč v hotovosti dne datum při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit vyplacených 15 000 Kč a dále částku 15 168 Kč označovanou jako„ poplatek“ tvořenou kapitalizovaným úrokem ve výši 9 817 Kč, úhradou ve výši 1 500 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru a poplatkem ve výši 3 851 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení. Celkem se tedy žalovaná zavázala vrátit 30 168 Kč v 65 týdenních splátkách, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne datum. Žalovaná však uhradila jen 3 755 Kč a dluží tak na jistině 13 865,52 Kč a na„ poplatku“ 11 564,68 Kč. Žalobkyně tvrdí, že ve smlouvě o spotřebitelském úvěru byl sjednán úrok 23,43 % ročně. Dále tvrdí, že Provident dne datum postoupil svou pohledávku za žalovanou z právního vztahu založeného zmíněnou smlouvou o spotřebitelském úvěru na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno.

3. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), ačkoliv byla poučena, že v takovém případě bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Žalobkyně souhlasí s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání.

I. Skutková zjištění soudu

4. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen„ soud“) učinil následující skutkový závěr. Jednotlivé důkazní prostředky, na jejichž základě učinil svá zjištění, jsou uvedeny v závorce za každým z dílčích skutkových zjištění.

5. Žalovaná dne datum uzavřela s Providentem smlouvu o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo a svým podpisem na smlouvě potvrdila převzetí částky 15 000 Kč v hotovosti, kterou se zavázala vrátit společně s částkou 15 168 Kč označovanou ve smlouvě jako„ poplatek za spotřebitelský úvěr“ tvořenou úrokem ve výši 9 817 Kč, úhradou ve výši 1 500 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru a poplatkem ve výši 3 851 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení. Celkem se tedy žalovaná zavázala Providentu zaplatit 30 168 Kč (15 000 Kč + 15 168 Kč) v 65 týdenních splátkách. Úroková sazba byla sjednána ve výši 88 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy strany učinily i smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru, které byly ke smlouvě přiloženy (smlouva o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo ze dne datum, smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru). Ve smluvních podmínkách smlouvy o spotřebitelském úvěru je v čl. 3 specifikováno pořadí, v jakém budou platby zákazníkem použity na úhradu jednotlivých dluhů, přičemž užití platby na splatný„ poplatek za spotřebitelský úvěr“ předchází užití této platby na splatnou jistinu spotřebitelského úvěru (smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru).

6. Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru Provident zkoumal úvěruschopnost žalované na základě údajů o jejím měsíčním příjmu (13 497 Kč), které ověřil z výplatních pásek, a údajů o jejích měsíčních výdajích, kreditní kartě a dluzích (zákaznická karta ze dne datum).

7. Žalovaná příjmení zaplatila v období od 9. 7. 2020 do 9. 7. 2020 celkem 3 755 Kč, které Provident započítal na položky označované ve smlouvě jako„ poplatek za smlouvu o spotřebitelském úvěru“ a zbytek na umoření jistiny, evidoval přitom neplacenou jistinu ve výši 13 865,52 Kč (tabulka umoření ze dne datum). Další platby kromě zmíněné částky 3 755 Kč žalovaná nezaplatila.

8. Provident se s žalobkyní dne datum dohodl na postoupení svých pohledávek. Pohledávka Providentu za žalovanou vzniklá na základě výše uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru figurovala mezi postoupenými pohledávkami (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum; seznam pohledávek). Postoupení pohledávky Provident žalované oznámil (oznámení ze dne datum o postoupení pohledávky; poštovní podací lístek).

9. Žalobkyně žalované zaslala předžalobní výzvu ze dne datum se základním právním a skutkovým rozborem (předžalobní výzva ze dne datum, poštovní podací lístek).

II. Hodnocení soudu

10. Svou pohledávku za žalovanou příjmení postoupil na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení notifikována. Na postoupení pohledávky dopadá § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“). Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabyla žalobkyně také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

11. Po hmotněprávní stránce na posuzovanou věc dopadá úprava v § 2390 a násl. občanského zákoníku a v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

12. Provident jako právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalované, jak mu ukládá § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru se při takovém zkoumání nemůže spoléhat jen na informace od spotřebitele, ale musí je rovněž ověřovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum rozhodnutí sp. zn. III. ÚS 4129/18 (spisová značka SbNU 334), bod 19.; rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo CA Consumer Finance proti jméno příjmení a dalším, bod 37.; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná z https://nalus.usoud.cz; rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z https://curia.europa.eu). Informace od žalované příjmení jako právní předchůdce žalobkyně ověřil zejména z výplatních pásek žalobkyně, čímž dostál své povinnosti podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.

13. Protože žalovaná v rozporu se svým smluvně přijatým závazkem nevrátila ve smluvených splátkách celou poskytnutou jistinu a související dohodnuté platby a poplatky za související služby, vznikl jí z tohoto důvodu dluh na jistině ve výši 13 865,52 Kč a na dalších ve smlouvě dohodnutých platbách dluh ve výši 11 564,68 Kč.

14. Žalovaná je rovněž povinna hradit úrok ze zapůjčených peněz. V žalobě je požadován tento smluvně sjednaný úrok ve výši 23,43 % ročně od datum do zaplacení. Soud k danému konstatuje, že ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 88 % ročně. Sjednání úroku v takto vysoké výši však zjevným způsobem odporuje dobrým mravům.

15. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku platí: Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 588 odst. 1 občanského zákoníku: Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka konstatoval, že„ při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. I když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto – v závislosti na okolnostech konkrétního případu – nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nelze tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“ (zvýraznění doplněno soudem; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná z https://www.nsoud.cz).

18. V posuzované věci je úrok 88 % ročně zjevně v rozporu s dobrými mravy, jde totiž úrok, který je 11násobkem úroku, který v době uzavírání smlouvy (datum) požadovaly banky. Jde tak o případ, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem v duchu výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soudu je z úřední činnosti známo, že banky v červenci 2020 u úvěrů na spotřebu s fixací nad 1 rok do 5 let požadovaly průměrný úrok 7,81 % (srov. též systém časových řad příjmení na stránkách obec národní banky https://www.cnb.cz/docs spisová značka). S ohledem na rizikovost poskytnutí úročené zápůjčky peněz žalované dané výší jejího příjmu a výší zápůjčky se dobrým mravům nepříčí trojnásobný úrok oproti úroku poskytovaného v tu dobu bankami, tj. 23,43 % (3 × 7,81 %). Zjevně v rozporu s dobrými mravy je však úrok, který představuje více než 11násobek úroku požadovaného bankami.

19. K neplatnosti smluvního ujednání o úroku ve výši 88 % ročně soud přihlíží z úřední povinnosti podle § 588 odst. 1 občanského zákoníku.

20. Podle § 577 občanského zákoníku: Je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

21. Spravedlivému uspořádání práv a povinností stran podle hodnocení soudu odpovídá úrok ve výši 3násobku úroku požadovaného v té době bankami (tj. 23,43 % ročně). Jde totiž o úrok odpovídající míře rizika při poskytnutí peněz žalované. Podle § 577 občanského zákoníku proto soud vyšel z úroku 23,43 % ročně.

22. Jelikož je v žalobě požadován právě úrok 23,43 % ročně (a nikoli excesivní úrok 88 % uvedený ve smlouvě), je oprávněný žalobní požadavek na hrazení úroku 23,43 % ročně od datum z dlužné jistiny ve výši 13 865,52 Kč do zaplacení. Žalobkyně v žalobě rozděluje období od 1. 10. 2021 do zaplacení, za které požaduje smluvní úrok, do dvou částí, a to: 1) na období od 1. 10. 2021 (včetně) do 28. 1. 2022 (včetně), za které požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 1 082,90 Kč určený úrokovou sazbou 23,43 % ročně z částky 13 865,52 Kč, a 2) na období od 29. 1. 2022 do zaplacení. Výše kapitalizovaného úroku 23,43 % za období od 1. 10. 2021 do 28. 1. 2022 (120 dní) činí 1 068,06 Kč (číslo × 0, číslo × 13 865,52 Kč), nikoli 1 082,90 Kč, jak tvrdí žalobkyně. V rozdílu těchto částek ve výši 14,84 Kč (1082,90 Kč – 1068,06 Kč) je žalobní požadavek nepodložený. Od 29. 1. 2022 do zaplacení má žalobkyně nárok na úrok ve výši 23,43 % ročně z částky 13 865,52 Kč.

23. Dále je podložený nárok žalobkyně na úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 865,52 Kč od datum do zaplacení. Daný nárok vychází z § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Rovněž období od 15. 9. 2020 do zaplacení žalobkyně v žalobě rozděluje do dvou částí, a to to: 1) na období od 15. 9. 2020 (včetně) do 28. 1. 2022 (včetně), za které požaduje kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 591,94 Kč určený sazbou 8,25 % ročně z částky 13 865,52 Kč, a 2) na období od 29. 1. 2022 do zaplacení. Výše úroku z prodlení ve výši 8,25 % za období od 15. 9. 2020 do 28. 1. 2022 (501 dní) činí 1 570,12 Kč (číslo × 0, číslo × 13 865,52 Kč), nikoli 1 591,94 Kč, jak tvrdí žalobkyně. V rozdílu těchto částek ve výši 21,82 Kč (1591,94 Kč – 1 570,12 Kč) je žalobní požadavek nepodložený. Od 29. 1. 2022 do zaplacení má žalobkyně nárok na úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 865,52 Kč.

24. Soud doplňuje, že lze požadovat smluvní úrok vedle úroku z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka).

25. Soud shrnuje, že žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit: částku 13 865,52 Kč a částku 11 564,68 Kč, dohromady tedy 25 430,20 Kč (bod 13. výše); kapitalizovaný úrok ve výši 1068,06 Kč určený úrokovou sazbou 23,43 % ročně z částky 13 865,52 Kč za období od 1. 10. 2021 včetně do 28. 1. 2022 včetně (body 14. až 22. výše); úrok ve výši 23,43 % ročně z částky 13 865,52 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 570,12 Kč určený sazbou 8,25 % ročně z částky 13 865,52 Kč za období od 15. 9. 2020 včetně do 28. 1. 2022 včetně (bod 23. výše); úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 865,52 Kč ročně od 29. 1. 2022 do zaplacení.

26. Žaloba je částečně nedůvodná, a to v požadavku na zaplacení částky 14,84 Kč z titulu kapitalizovaného úroku ve výši 23,43 % ročně z částky 13 865,52 Kč za období od 1. 10. 2021 včetně do 28. 1. 2022 včetně (bod 22. výše) a částky 21,82 Kč z titulu kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 865,52 Kč za období od 15. 9. 2020 včetně do 28. 1. 2022 včetně (bod 23. výše).

III. Náklady řízení

27. Výrok o nákladech řízení vychází z § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně neměla úspěch jen v poměrně nepatrné části, náleží jí proto plná náhrada nákladů řízení. Přiznaná částka náhrady nákladů ve výši 2 470 Kč se skládá z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 018 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby a výzvy k plnění) po 100 Kč (§ 13 odst. 1 a 3 a § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů; dále jen„ advokátní tarif“), z odměny za právní zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po 300 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 3 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty, kterou je advokát z odměny a z náhrady hotových výdajů povinen odvést, ve výši 252 Kč. Žalobkyně uplatňuje obdobné žaloby opakovaně v mnoha případech, přičemž žaloby jsou podávány na ustáleném vzoru, v němž se mění pouze identifikační údaje žalovaného, doby prodlení a výše nároku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává prostřednictvím Okresního soudu v Českém Krumlově ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna, lze k jejímu vymožení navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.