10 C 57/2024

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Petrem Závadským ve věci žalobkyně: Anonymizováno-Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 1 107 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku a) částku 1 107 Kč, b) úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 107 Kč od 5. 5. 2022 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1489 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně advokátky tituly před jménem jméno FO do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 1 107 Kč s příslušenstvím uvedeným v I. výroku tohoto rozsudku z titulu dlužných úhrad za službu M-platba. Žalobkyně tvrdí, že s žalovaným dne 9. 2. 2021 uzavřela smlouvu č. hodnota, v níž byly sjednány mimo jiné platební služby. Za poskytnutou platební službu M-platba dluží žalovaný podle vyúčtování ze dne 3. 4. 2022 částku 553 Kč a podle vyúčtování ze dne 4. 5. 2022 částku 554 Kč, dohromady 1 107 Kč, které žalobkyně po žalovaném požaduje uhradit.

2. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), ačkoliv byl poučen, že v takovém případě bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Žalobkyně souhlasí s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání.

I. Pravomoc soudu rozhodnout spor

3. Podle § 7 odst. 1 o. s. ř.: V občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. právnická osoba citovaném ustanovení občanského soudního řádu je stanovena obecná pravomoc soudu rozhodovat soukromoprávní spory. Zvláštním zákonem mohou být některé typy soukromoprávních sporů svěřeny k rozhodování jiným orgánům než soudům. Mezi tyto jiné orgány patří i Český telekomunikační úřad.

5. Podle § 129 odst. 1 věty první zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, Český telekomunikační úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě.

6. Podle § 7 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích platí: Komunikačními činnostmi jsou a) zajišťování sítí elektronických komunikací, b) poskytování služeb elektronických komunikací, c) provozování přístrojů (§ 73).

7. Podle § 2 odst. 3 písm. a) zákona o elektronických komunikacích platí: Pro účely tohoto zákona se dále rozumí službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu prostřednictvím sítí elektronických komunikací, která s výjimkou služeb poskytujících obsah přenášený prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávajících redakční dohled nad tímto obsahem zahrnuje tyto druhy služeb: 1. službu přístupu k internetu, 2. interpersonální komunikační službu, 3. služby spočívající zcela nebo převážně v přenosu signálů, například přenosové služby používané pro poskytování služby komunikace mezi stroji a pro rozhlasové a televizní vysílání.

8. Povaha poskytnuté služby M-platba, za kterou se žalovaná domáhá žalobou úhrady, nespadá pod komunikační činnosti ve smyslu § 7 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích.

9. Služba M-platba představuje zjednodušeně řečeno platební metodu přes žalovanou jako mobilního operátora. Je tak zřejmé, že nejde ani o službu přístupu k internetu, ani interpersonální komunikační službu, ani služby spočívající zcela nebo převážně v přenosu signálů. Nejedná se tedy o službu elektronických komunikací ve smyslu § 2 odst. 3 písm. a) zákona o elektronických komunikacích ani o jinou komunikační činnost ve smyslu § 7 odst. 1 daného zákona, neboť nejde ani o zajištění sítí elektronických komunikací ani o provozování přístrojů ve smyslu § 73 daného zákona. Z tohoto důvodu na spor o platbu za službu M-platba v posuzované věci nedopadá pravomoc Českého telekomunikačního úřadu rozhodnout spor založená v § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích. Ke shodným závěrům ke službě právnická osoba a SMS Platby ve vztahu k dřívějšímu znění zákona o elektronických komunikacích srov. usnesení zvláštního senátu zřízeného podle § 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 6. 12. 2011 čj. Konf 88/2011-11 (dostupné z https://www.nssoud.cz/), v němž zvláštní senát rozhodl, že rozhodnutí takového sporu přísluší soudu, nikoli Českému telekomunikačnímu úřadu. Lze shrnout, že k věcnému rozhodnutí o nyní podané žalobě je příslušný soud, nikoli správní orgán.

II. Skutkový základ

10. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen „soud“) učinil následující skutková zjištění. Za každým z dílčích skutkových zjištění je kurzívou v závorce uveden důkazní prostředek, z něhož dané zjištění soud čerpal.

11. Žalobkyně a žalovaný dne 9. 2. 2021 podepsali účastnickou smlouvu č. hodnota pro telefonní číslo tel. číslo, jíž se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout mimo jiné platební služby DMS a SMS platba a M-platba. Součástí smluvních ujednání strany učinily i ceník služeb (účastnická smlouva ze dne 9. 2. 2021). Podle ceníku služeb činí zprostředkovatelský poplatek u služby M-platba 3 Kč (ceník tarifů a služeb pro tarifní a twist zákazníky T-Mobile platný k 13. 1. 2020). Uvedenou platební službu M-platba žalovaný využil následujícím způsobem:  v období od 20. 2. 2022 až 19. 3. 2022 mu byla poskytnuta daná služba v částce 550 Kč a naúčtován zprostředkovatelský poplatek ve výši 3 Kč (vyúčtování služeb č. hodnota splatné dne 3. 4. 2022 a připojený podrobný rozpis služeb);  v období od 20. 3. 2022 až 19. 4. 2022 mu byla poskytnuta daná služba v částce 551 Kč a naúčtován zprostředkovatelský poplatek ve výši 3 Kč (vyúčtování služeb č. hodnota splatné dne 4. 5. 2022 a připojený podrobný rozpis služeb).

12. Žalovaný však výše uvedené požadované částky neuhradil, žalobkyně mu proto zaslala předžalobní výzvu ze dne 6. 10. 2023, kterou k přepravě podala téhož dne (předžalobní výzva a podací lístek). Ani předžalobní výzva však žalovaného nepřiměla k úhradě jeho dluhu (negativní skutkové tvrzení žalobkyně).

III. Hodnocení soudu

13. Uzavřenou účastnickou smlouvu soud posoudil podle § 61 a násl. zákona o elektronických komunikacích s tím, že daná smlouva obsahuje též vedlejší ujednání o poskytování souvisejících služeb, mezi něž se řadí i platební služba, která byla využita v posuzované věci.

14. Žalovaný se smluvně zavázal zaplatit žalobkyni za poskytnutou platební službu M-platba a zaplatit rovněž zprostředkovatelský poplatek. Žalobkyně mu tyto služby poskytla a společně se zprostředkovatelským poplatkem následně vyúčtovala. V rozporu se svým smluvně převzatým závazkem však žalovaný nezaplatil. Žalovaný je tedy povinen uhradit celkem 1 107 Kč (550 Kč za službu M-platba za období od 20. 2. 2022 až 19. 3. 2022 + 3 Kč na zprostředkovatelském poplatku za uvedené období + 551 Kč za službu M-platba za období od 20. 3. 2022 až 19. 4. 2022 + 3 Kč na zprostředkovatelském poplatku za uvedené období).

15. Protože je žalovaný v prodlení se splácením peněžitého dluhu, je povinen žalobkyni zaplatit též úroky z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení z celé dlužné částky žalobkyně požaduje od 5. 5. 2022, na což má nárok, neboť k tomuto datu byl žalovaný v prodlení s úhradou celé částky 1 107 Kč.

IV. Náklady řízení

16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř., podle nichž má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených na uplatnění práva. Přiznaná částka 1 489 Kč se skládá z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů advokátky za tři úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby a výzvy k plnění) po 100 Kč (§ 13 odst. 1 a 3 a § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „advokátní tarif“), z odměny za právní zastoupení za tři úkony právní služby po 200 Kč [§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu] a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty, kterou je advokátka z odměny a z náhrady hotových výdajů povinna odvést, ve výši 189 Kč. Na věc dopadá § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně uplatňuje obdobné žaloby opakovaně v mnoha případech, přičemž žaloby jsou podávány na ustáleném vzoru, v němž se mění pouze identifikační údaje žalovaného, druh poskytnuté služby, výše dluhu a délka prodlení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř). Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna, lze k jejímu vymožení navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.