10 C 7/2026

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Petrem Závadským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 11 187,43 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku:a) částku 11 119,43 Kč,b) kapitalizovaný úrok ve výši 405,40 Kč,c) kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 205,63 Kč,d) úrok ve výši 12 % ročně z částky 5 466,43 Kč od 9. 9. 2025 do zaplacení ae) úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 466,43 Kč od 9. 9. 2025 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 68 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 615 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to k rukám zástupce žalobkyně advokáta , Jméno advokáta, .

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení: na základě smlouvy o úvěru k účtu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (dále jen „první smlouva o úvěru“) dlužné poplatky ve výši 3 119 Kč; na základě smlouvy o úvěru k účtu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (dále jen „druhá smlouva o úvěru“) částky 8 068,43 Kč, kterou tvoří dlužná jistina ve výši 5 466,43 Kč a dlužné poplatky ve výši 2 602 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 405,40 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 205,63 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 5 466,43 Kč od 9. 9. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 466,43 Kč od 9. 9. 2025 do zaplacení.

2. Žalobkyně tvrdí, že s žalovanou dne 10. 11. 2022 uzavřela první smlouvu o úvěru. Součástí smluvních ujednání byly též všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele. Na základě první smlouvy o úvěru žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 10 000 Kč. Úroková míra činila 13,5 % ročně a úročení bylo dohodnuto metodou 360/360 dní, při níž se vychází z toho, že kalendářní rok má 360 dnů. Počínaje dnem 25. 12. 2022 měla podle žalobkyně žalovaná hradit 24 splátek po 496 Kč měsíčně. Žalovaná současně souhlasila se svým zařazením do volitelného kolektivního pojištění schopnosti splácet úvěr a zavázala se hradit pojistné. Protože žalovaná nehradila své závazky řádně a včas, využila žalobkyně svého smluvně dohodnutého práva požadovat okamžité splacení všech závazků žalované z první smlouvy o úvěru ke dni 25. 10. 2024. Žalobkyně tvrdí, že ke dni 11. 6. 2025 činil dluh žalované na bankovních poplatcích částku 3 119 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně podle svých tvrzení zkoumala úvěruschopnost žalované. Vycházela přitom z informací z bankovních i nebankovních registrů klientských informací a z registru SOLUS. Při zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně využila rovněž insolvenční rejstřík, evidenci neplatných dokladů či interní registry. Informace doložené žalovanou žalobkyně konfrontovala s výše zmíněnými evidencemi a se statistickými, demografickými a historickými daty dostupnými ve skupině žalobkyně.

3. Žalobkyně dále tvrdí, že s žalovanou dne 18. 11. 2022 uzavřela druhou smlouvu o úvěru. Součástí smluvních ujednání byly též všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele. Na základě druhé smlouvy o úvěru žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 20 000 Kč. Úroková míra činila 13,5 % ročně a úročení bylo dohodnuto metodou 360/360 dní, při níž se vychází z toho, že kalendářní rok má 360 dnů. Počínaje dnem 15. 1. 2023 měla podle žalobkyně žalovaná hradit 36 splátek po 695 Kč měsíčně. Žalovaná současně souhlasila se svým zařazením do volitelného kolektivního pojištění schopnosti splácet úvěr a zavázala se hradit pojistné. Protože žalovaná uhradila jen 27 splátek a jinak své závazky neplnila řádně a včas, využila žalobkyně svého smluvně dohodnutého práva požadovat okamžité splacení všech závazků žalované z druhé smlouvy o úvěru ke dni 21. 5. 2025. Žalobkyně tvrdí, že ke dni 8. 9. 2025 žalovaná dlužila částku 5 466,43 Kč na jistině úvěru, částku 2 602 Kč na bankovních poplatcích, částku 405,40 Kč z titulu kapitalizovaného smluvního úroku a částku 205,63 Kč z titulu kapitalizovaného úroku z prodlení. Před uzavřením smlouvy žalobkyně podle svých tvrzení zkoumala úvěruschopnost žalované. Vycházela přitom z informací z bankovních i nebankovních registrů klientských informací a z registru SOLUS. Při zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně využila rovněž insolvenční rejstřík, evidenci neplatných dokladů či interní registry. Informace doložené žalovanou žalobkyně konfrontovala s výše zmíněnými evidencemi a se statistickými, demografickými a historickými daty dostupnými ve skupině žalobkyně.

4. V podání ze dne 9. 2. 2026 (č. l. 24) žalobkyně k výzvě soudu podrobněji rozebrala, jakým způsobem a na základě jakých konkrétních údajů zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením první a druhé smlouvy o úvěru.

5. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), ačkoliv byla poučena, že v takovém případě bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Žalobkyně souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání.I. Skutková zjištění soudu6. Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen „soud“) na základě listin předložených žalobkyní učinil následující skutkové závěry. U každého z dílčích skutkových zjištění je kurzívou v závorce uveden důkazní prostředek, na jehož základě soud dané zjištění učinil.I.A. K první smlouvě o úvěru7. [Předsmluvní informace o úvěru] Žalovaná se zajímala o získání spotřebitelského úvěru u žalobkyně a za tím účelem jí žalobkyně poskytla základní informace o zamýšleném úvěru, mezi něž patří výše úvěru, úroková sazba, počet splátek a roční procentní sazba nákladů (standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 34).8. [První smlouva o spotřebitelském úvěru] Žalobkyně a žalovaná dne 10. 11. 2022 vyjádřily shodnou vůli uzavřít první smlouvu o úvěru. Žalovaná tak učinila skrze aplikaci internetového bankovnictví „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “. První smlouvou o úvěru se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč s úrokovou sazbou 13,5 % ročně na 24 měsíců. Splátka byla sjednána ve výši 496 Kč měsíčně. Žalovaná souhlasila se svým zařazením do volitelného kolektivního pojištění schopnosti splácet úvěr podle pojistné smlouvy uzavřené mezi žalobkyní jako pojistníkem a , právnická osoba, ., jako pojistitelem. Žalovaná se zavázala hradit pojistné ve výši 12 Kč měsíčně (0,0012 % z částky poskytnutého úvěru). Nedílnou součástí smluvních ujednání strany učinily mimo jiné sazebník, všeobecné obchodní podmínky a úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele a pravidla časového pořadí úhrady splátek (první smlouva o úvěru na č. l. 36).9. [Obchodní podmínky a sazebník poplatků] Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně předložila a podle jejich čl. 16.4. se pro úročení úvěrů používá úrokové schéma 360/360, při němž se vychází z toho, že kalendářní rok má 360 dní (všeobecné obchodní podmínky na č. l. 40). Podle čl. 8.1. a čl. 9.

1. úvěrových podmínek je žalobkyně v případě prodlení žalované s úhradou jakéhokoli jejího peněžitého dluhu vůči žalobkyni oprávněna mj. požadovat okamžité splacení celé vyčerpané jistiny či její části a dále příslušenství úvěru a uplatněných smluvních pokut (úvěrové podmínky na č. l. 38). Podle sazebníku poplatků činí poplatek za zaslanou upomínku 500 Kč (sazebník poplatků na č. l. 75) a shodná výše tohoto poplatku je uvedena i v první smlouvě o úvěru (první smlouva o úvěru na č. l. 36).10. [Ke zkoumání úvěruschopnosti žalované] Za účelem posouzení úvěruschopnosti nechala žalobkyně žalovanou vyplnit žádost o úvěr, kde žalovaná uvedla, že má celkový pravidelný čistý měsíční příjem ve výši 28 000 Kč, je vdaná, vyživuje jedno dítě, bydlí ve vlastní nemovitost s náklady na bydlení 3 000 Kč měsíčně a má nesplacený spotřebitelský úvěr s nesplacenou jistinu 65 174,34 Kč, na který hradí splátky 1 949,75 Kč měsíčně (žádost o úvěr na č. l. 30). Z účtu žalované žalobkyně ověřila, že za 6 měsíců před uzavřením smlouvy o úvěru měla žalovaná průměrný čistý příjem ze zaměstnání ve výši 35 190,83 Kč (výpis příjmů žalované na č. l. 29). Dále žalobkyně zjistila, že žalovaná má úvěry, na které platí celkem 7 317,75 Kč měsíčně (report na č. l. 27), v čemž je zahrnuta splátka 2 399 Kč na hypotečním úvěru, u něhož žalovaná figurovala jako spoludlužník (výpis na č. l. 33). Žalobkyně ověřila, že žalovaná nemá negativní záznamy registrech RRS, BRKI, NRKI, SOLUS ani negativní záznamy v dalších prověřovaných registrech (report na č. l. 28).11. [Čerpání úvěru, jeho splácení a poplatky] Žalobkyně dne 10. 11. 2022 odeslala na základě první smlouvy o úvěru žalované na její účet částku 10 000 Kč (výpis z účtu na č. l. 44). Žalovaná v průběhu času hradila splátky, ne ve všech případech ovšem řádně a včas. Z tohoto důvodu jí žalobkyně zaslala velkou řadu upomínek, za každou z nich jí účtovala poplatek ve výši 500 Kč. Žalobkyně nakonec celou jistinu ve výši 10 000 Kč uhradila, neuhradila však všechny poplatky za upomínky a z těchto poplatků zůstalo neuhrazeno 3 051 Kč (platební historie na č. l. 45).12. [Předžalobní výzva] Žalobkyně žalované adresovala předžalobní výzvu ze dne 22. 4. 2025 (předžalobní výzva na č. l. 54), kterou jí odeslala dne 24. 4. 2025 (potvrzení podání na č. l. 55). Ani předžalobní výzva však žalovanou nepřiměla k žádné další platbě (negativní skutkové tvrzení žalobkyně).I.B. K druhé smlouvě o úvěru13. [Předsmluvní informace o úvěru] Žalovaná se zajímala o získání dalšího spotřebitelského úvěru u žalobkyně a za tím účelem jí žalobkyně poskytla základní informace o zamýšleném úvěru, mezi něž patří výše úvěru, úroková sazba, počet splátek a roční procentní sazba nákladů (standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 56).14. [Druhá smlouva o spotřebitelském úvěru] Žalobkyně a žalovaná dne 18. 11. 2022 vyjádřily shodnou vůli uzavřít druhou smlouvu o úvěru. Žalovaná tak učinila skrze aplikaci internetového bankovnictví „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “. Druhou smlouvou o úvěru se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč s úrokovou sazbou 13,5 % ročně na 36 měsíců. Splátka byla sjednána ve výši 695 Kč měsíčně. Žalovaná souhlasila se svým zařazením do volitelného kolektivního pojištění schopnosti splácet úvěr podle pojistné smlouvy uzavřené mezi žalobkyní jako pojistníkem a , právnická osoba, ., jako pojistitelem. Žalovaná se zavázala hradit pojistné ve výši 24 Kč měsíčně (0,0012 % z částky poskytnutého úvěru). Nedílnou součástí smluvních ujednání strany učinily mimo jiné sazebník, všeobecné obchodní podmínky a úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele a pravidla časového pořadí úhrady splátek (druhá smlouva o úvěru na č. l. 58).15. [Obchodní podmínky a sazebník poplatků] Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně předložila a podle jejich čl. 16.4. se pro úročení úvěrů používá úrokové schéma 360/360, při němž se vychází z toho, že kalendářní rok má 360 dní (všeobecné obchodní podmínky na č. l. 40). Podle čl. 8.1. a čl. 9.

1. úvěrových podmínek je žalobkyně v případě prodlení žalované s úhradou jakéhokoli jejího peněžitého dluhu vůči žalobkyni oprávněna mj. požadovat okamžité splacení celé vyčerpané jistiny či její části a dále příslušenství úvěru a uplatněných smluvních pokut (úvěrové podmínky na č. l. 38). Podle sazebníku poplatků činí poplatek za zaslanou upomínku 500 Kč (sazebník poplatků na č. l. 75) a shodná výše tohoto poplatku je uvedena i v druhé smlouvě o úvěru (druhá smlouva o úvěru na č. l. 58).16. [Ke zkoumání úvěruschopnosti žalované] Za účelem posouzení úvěruschopnosti nechala žalobkyně žalovanou vyplnit žádost o úvěr, kde žalovaná uvedla, že má celkový pravidelný čistý měsíční příjem ve výši 28 000 Kč, je vdaná, vyživuje jedno dítě, bydlí ve vlastní nemovitost s náklady na bydlení 3 000 Kč měsíčně a má nesplacený spotřebitelský úvěr s nesplacenou jistinu 65 174,34 Kč, na který hradí splátky 1 949,75 Kč měsíčně (žádost o úvěr na č. l. 30). Z účtu žalované žalobkyně ověřila, že za 6 měsíců před uzavřením smlouvy o úvěru měla žalovaná průměrný čistý příjem ze zaměstnání ve výši 35 190,83 Kč (výpis příjmů žalované na č. l. 29). Dále žalobkyně zjistila, že žalovaná má úvěry, na které platí celkem 7 317,75 Kč měsíčně (report na č. l. 27), v čemž je zahrnuta splátka 2 399 Kč na hypotečním úvěru, u něhož žalovaná figurovala jako spoludlužník (výpis na č. l. 33). Žalobkyně ověřila, že žalovaná nemá negativní záznamy registrech RRS, BRKI, NRKI, SOLUS ani negativní záznamy v dalších prověřovaných registrech (report na č. l. 28).17. [Čerpání úvěru, jeho splácení a poplatky] Žalobkyně dne 18. 11. 2022 odeslala na základě druhé smlouvy o úvěru žalované na její účet částku 20 000 Kč (výpis z účtu na č. l. 60). Žalovaná v průběhu času hradila splátky, ne ve všech případech ovšem řádně a včas. Z tohoto důvodu jí žalobkyně zaslala řadu upomínek, které byly zpoplatněny částkou 500 Kč za upomínku. Při zohlednění plateb, které žalovaná zaslala, ke dni 8. 9. 2022 činila výše nesplacené jistiny 5 466,43 Kč, nesplacená část poplatků částku 2 602 Kč, splatné úroky 405,40 Kč a úroky z prodlení 205,63 Kč (platební historie na č. l. 61). Žalobkyně žalované zaslala výzvu ze dne 2. 4. 2025, v níž jí vyzvala k úhradě dlužných plateb s upozorněním, že nezaplatí-li do 21. 5. 2025, pak se stane celá nesplacená jistina splatná ke dni 21. 5. 2025 (poslední výzva k zaplacení na č. l. 71). Zásilku s touto výzvou pošta dopravila na adresu žalované dne 8. 4. 2025, ale žalovanou nezastihla, žalovaná si přitom zásilku nevyzvedla ani v úložní lhůtě (vrácená obálka na č. l. 72).[Předžalobní výzva] Žalobkyně žalované adresovala předžalobní výzvu ze dne 26. 5. 2025 (předžalobní výzva na č. l. 68), kterou jí odeslala dne 29. 5. 2025 (potvrzení podání na č. l. 69). Ani předžalobní výzva však žalovanou nepřiměla k žádné další platbě (negativní skutkové tvrzení žalobkyně).II. Hodnocení soudu18. Po hmotněprávní stránce na posuzovanou věc dopadá úprava v § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), a v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“, není-li výslovně uvedeno jiné znění).

19. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru platí:(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.(2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Poskytovatel úvěru se při zkoumání úvěruschopnosti nemůže spoléhat jen na informace od spotřebitele, ale musí je rovněž ověřovat (srov. bod 19. nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 [N 32/92 SbNU 334]; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná z https://nalus.usoud.cz). Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) zdůraznil, že „poskytovatel úvěru musí zaprvé v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí dokladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady“ (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a dalším, bod 37.; rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z https://curia.europa.eu; zvýraznění doplněno soudem).

21. V obdobném duchu se vyjádřil i Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná z https://nsoud.cz), který uvedl, že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.“ Byť se Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí vyjadřoval k již zrušenému § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, s ohledem na obdobnou povahu této regulace s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a její shodný smysl se dané závěry Nejvyššího soudu uplatní i ve vztahu k aktuálně účinnému zákonu o spotřebitelském úvěru. Rovněž Nejvyšší správní soud shledal, že „věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení. Je také nutno dovodit, že věřitel by měl úvěruschopnost dlužníka aktivně zjišťovat a prověřovat, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními. Informaci o výši příjmu spotřebitele může věřitel ověřit například potvrzením o příjmu vystaveným zaměstnavatelem, telefonickým ověřením u zaměstnavatele či výpisem z bankovního účtu spotřebitele, kam byla příslušná částka připsána“ (bod 27 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 čj. 1 As 30/2015-39; rozhodnutí Nejvyšší správního soudu jsou dostupná z https://www.nssoud.cz).

22. Žalobkyni jako poskytovatelku úvěru tíží důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že úvěruschopnost žalované byla posouzena, a ohledně prokázání toho, na základě jakých skutečností byla úvěruschopnost posouzena (srov. bod 19. výše zmíněného nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).

23. Soud vyhodnotil, že žalobkyně dostála své povinnosti náležitě posoudit úvěruschopnost žalované. Žalovaná sdělila žalobkyni výši svého čistého měsíčního příjmu a výši svých měsíčních výdajů na bydlení (3 000 Kč), které má s bydlením ve vlastní nemovitosti. Údaje o příjmu žalované ze zaměstnání (35 190,83 Kč čistého měsíčně) žalobkyně ověřila z informací z výpisu z účtu žalované. Dále žalobkyně aktivně dohledala údaje o výši splátek stávajících dluhů žalované (splátky celkem 7 317,75 Kč měsíčně). Žalobkyně ověřila, že žalovaná nemá negativní záznamy registrech RRS, BRKI, NRKI, SOLUS ani negativní záznamy v dalších prověřovaných registrech. Soud vyhodnotil, že údaje, které žalobkyně zjistila o žalované a jejích příjmech, nenasvědčovaly tomu, že by žalovaná měla mít problémy se splácením úvěru jak podle první, tak podle druhé smlouvy o úvěru.

24. Žalovaná na základě první smlouvy o úvěru čerpala úvěr ve výši 10 000 Kč, jehož jistinu v průběhu času splatila. Protože však část dohodnutých splátek žalovaná nezaplatila řádně a včas, zaslala jí žalobkyně řadu upomínek o platbu. Podle sazebníku poplatků, který strany učinily součástí smluvních ujednání v první smlouvě o úvěru, činí poplatek za každou upomínku 500 Kč. Žalovaná na těchto poplatcích dluží 3 051 Kč.

25. Na základě druhé smlouvy o úvěru žalovaná čerpala úvěr ve výši 20 000 Kč, u kterého opět řadu splátek nezaplatila řádně a včas. I ve vztahu k platbám na druhou smlouvu o úvěru jí žalobkyně zaslala řadu upomínek, každá z nich podléhala poplatku 500 Kč. Na jistině u druhé smlouvy o úvěru žalovaná dosud nesplatila 5 466,43 Kč. Pro prodlení žalované s úhradou řady splátek, využila žalobkyně svého smluvně dojednaného oprávnění a prohlásila celý úvěr za splatný ke dni 21. 5. 2025. Ve vztahu k druhé smlouvě o úvěru žalobkyně na poplatcích dluží 2 602 Kč. Ke dni 8. 9. 2025 činila výše kapitalizovaného smluvního úroku u této smlouvy částku 405,40 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení částku 205,63 Kč.

26. Povinnost k úhradě úroku z prodlení žalované vyplývá z § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení č. 351/2013 Sb., neboť se dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Vedle výše zmíněného kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 405,40 Kč je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit průběžný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny 5 466,43 Kč od 9. 9. 2025 do zaplacení.

27. Důvodný je rovněž požadavek žalobkyně na smluvní úrok ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny 5 466,43 Kč od 9. 9. 2025 do zaplacení. Požadavek na tento úrok vyhovuje omezení v § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru i pro období od 91. dne od prodlení žalované s úhradou dlužné jistiny.

28. Soud shrnuje, že žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit částku 11 119,43 Kč, kterou tvoří dlužné poplatky ve výši 3 051 Kč u první smlouvy o úvěru, dlužná jistina ve výši 5 466,43 Kč u druhé smlouvy o úvěru a dlužné poplatky ve výši 2 602 Kč u druhé smlouvy o úvěru kapitalizovaný úrok ve výši 405,40 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 205,63 Kč, úrok ve výši 12 % ročně z částky 5 466,43 Kč od 9. 9. 2025 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 466,43 Kč od 9. 9. 2025 do zaplacení.

29. Žaloba je naopak nedůvodná v požadavku na zaplacení částky 68 Kč z titulu dlužných poplatků u první smlouvy o úvěru. Jak vyplývá z předložené platební historie (č. l. 45), ke dni 11. 5. 2025 evidovala žalobkyně nezaplacené bankovní poplatky ve výši 3 051 Kč. Požaduje-li v žalobě na těchto poplatcích žalobkyně více, a to 3 119 Kč, pak je její požadavek v částce 68 Kč (= 3 119 Kč – 3 051 Kč) nedůvodný.III. Náklady řízení30. Výrok o nákladech řízení vychází z § 142 odst. 3 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla neúspěch jen v poměrně nepatrné části, náleží jí proto plná náhrada nákladů řízení. Přiznaná částka náhrady nákladů řízení ve výši 2 615 Kč se skládá z následujících položek: zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč. odměny advokáta za 3 úkony právní služby v celkové výši 1 200 Kč, tj. ve výši 400 Kč za každý ze 3 úkonů podle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v aktuálním znění (dále jen „advokátní tarif“). Těmito úkony právní služby byly 1) převzetí a příprava zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb, 2) předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem a 3) žaloba, jakožto návrh ve věci samé. paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč, tj. ve výši 100 Kč spojené s každým ze 3 poskytnutých úkonů právní služby podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu. náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 315 Kč (21 % z částky 1 500 Kč, což je součet odměny advokáta ve výši 1 200 Kč + paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč).

31. Na věc dopadá § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně uplatňuje obdobné žaloby opakovaně v mnoha případech, přičemž žaloby jsou podávány na ustáleném vzoru, v němž se mění pouze identifikační údaje žalovaného, výše poskytnuté a nesplacené jistiny, úrokové míry a výše dluhu.

32. Soud poznamenává, že zástupce žalobkyně soudu zaslal dne 9. 2. 2026 podání (č. l. 24), které však nespadá mezi úkony právní služby, za které soud přiznal náhradu nákladů řízení. K výzvě soudu v tomto podání žalobkyně podrobněji popsala proces zkoumání úvěruschopnosti žalované. Podrobný a ucelený popis zkoumání úvěruschopnosti měl a mohl být součástí již samotné žaloby, pokud by byla žaloba formulována náležitě Žaloba přitom figuruje mezi úkony právní služby, za které byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zkoumání úvěruschopnosti je totiž zásadní otázkou, kterou soud ve sporech o dlužné plnění ze smluv o spotřebitelském úvěru posuzuje, čehož si musí být žalobkyně jako banka velmi dobře vědoma. Není přitom možné připustit, aby se ti žalobci, kteří soudu zaslali perfektní žalobu, která obsahuje dostatečný popis procesu zkoumání úvěruschopnosti, dostali z hlediska náhrady nákladů řízení do horší situace než žalobci, které k podrobnému popisu procesu zkoumání úvěruschopnosti musel soud dodatečně vyzývat.