10 C 82/2024

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Petrem Závadským ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce , narozený Datum narození žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 21 000 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 21 000 Kč a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 21 000 Kč od 22. 3. 2024 do zaplacení.

II. Žalobce je povinen do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalovaného advokáta , Jméno advokáta, částku 28 972,80 Kč.

1. Žalobou se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 21 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 21 000 Kč od 22. 3. 2024 do zaplacení. Žalobce tvrdí, že jako zhotovil s žalovaným jako objednatelem uzavřel dne 10. 2. 2024 smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla výroba a montáž vestavěné skříně s posuvnými dveřmi. Cena díla byla sjednána na 44 000 Kč a žalovaný za předmětné dílo dne 12. 2. 2024 uhradil zálohu ve výši 23 000 Kč. Dále žalobce uvádí, že jej dne 15. 3. 2024 oslovil žalovaný a e-mailem mu vytknul nedostatky díla, na což žalobce reagoval tak, že žalovanému vysvětlil, že jeho požadavky nelze z technického hlediska splnit. Přestože vytknutá vada podle žalobce žádnou vadou není, přesto se v rámci zachování dobrých vztahů žalobce chtěl s žalovaným domluvit a nabídl mu možná řešení. Žalovaný však na tuto nabídku nereagoval a ani nezaplatil zbytek ceny díla. Žalobce mu vystavil dne 21. 3. 2024 fakturu na zbylou část ceny ve výši 21 000 Kč. Žalovaný tento zbytek ceny za dílo nezaplatil.

2. Ve věci soud vydal elektronický platební rozkaz ze dne 16. 7. 2024 čj. EPR , č. účtu, -3, jímž žalovanému uložil zaplatit 21 000 Kč s příslušenstvím. Proti zmíněnému elektronickému rozkazu však žalovaný podal včasný odpor, čímž se platební rozkaz ex lege (ze zákona) ruší podle § 174 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

3. V následném vyjádření ze dne 9. 6. 2024 (č. l. 11) žalovaný uvedl, že dílo žalobce provedl dne 13. 3. 2024, kdy žalovaný též podepsal předávací protokol, který podepsal ve večerních hodinách a v situaci, kdy dílo nebylo řádně osvětleno. Z tohoto důvodu nemohl žalovaný provést náležitou prohlídku díla. Následně dne 15. 3. 2024 žalovaný žalobci vytknul vady díla (nebyly instalovány boční části skříně, posuvné dveře nedoléhají a mez nimi a horní lištou je mezera několik centimetrů). Žalovaný tvrdí, že vady vytknul včas, neboť smlouva o dílo pro vytknutí zjevných vad stanovila lhůtu 7 dnů od převzetí díla, kterou žalovaný dodržel. Vytknuté vady žalobce neodstranil ani v přiměřené lhůtě k tomu určené, a proto žalovaný od smlouvy o dílo odstoupil. S ohledem na odstoupení od smlouvy považuje žalovaný žalobní požadavek na zaplacení doplatku ceny díla s příslušenstvím za neoprávněný.

4. Ve svém vyjádření ze dne 7. 11. 2024 (č. l. 40) žalovaný zmínil, že vadnost provedení díla dokládá znalecký posudek, který si nechal zpracovat.

5. Žalobce ve vyjádření ze dne 29. 11. 2024 (č. l. 79) zmínil své výhrady ke znaleckému posudku. Zdůraznil rovněž, že při zadávání zakázky se s žalovaným domluvil na tom, že skříň bude vyhotovena bez boků, což mělo vliv i na výši ceny za dílo. Manželka žalobce však omylem při zpracování návrhu smlouvy o dílo ke smlouvě připojila přílohu, kde byla skříň nakreslena i s boky. Při předání díla žalovaný podepsal předávací protokol, v němž stvrdil, že dílo bylo provedeno řádně, včas a bez vad. Po podpisu předávacího protokolu, v němž žalovaný stvrdil řádné provedení díla, podle žalobce již nemůže žalovaný vytýkat takové vady, které musel při předání skříně vidět.

6. V následném vyjádření ze dne 29. 11. 2024 (č. l. 82) žalovaný mimo jiné zmínil, že k vytknutí zjevných vad smlouva o dílo stanovila lhůtu 7 dnů, kterou žalovaný dodržel.I. Skutkový základ7. Na základě dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Za každým z dílčích skutkových závěrů je uveden důkazní prostředek, na jehož základě soud dané zjištění učinil.8. [Smlouva o dílo] Dne 10. 2. 2024 žalobce jako zhotovitel podepsal smlouvu o dílo. Žalovaný jako objednatel tuto smlouvu podepsal dne 12. 2. 2024 (smlouva o dílo založená na č. l. 13 a č. l. 26, nesporné tvrzení účastníků zaznamenané v protokole o jednání na č. l. 71). O tom, že smlouva byla podepsána oběma stranami, se účastníci dozvěděli dne 12. 2. 2024 (nesporné tvrzení účastníků zaznamenané v protokole o jednání na č. l. 71). Předmětem smlouvy o dílo byla výroba a montáž vestavěné skříně s posuvnými dveřmi, jejíž detailnější specifikaci obsahovala příloha č. 1 smlouvy (čl. 1.1. a 1.2. smlouvy). Cena díla byla sjednána na 44 000 Kč s tím, že 23 000 Kč bude zaplaceno jako záloha a zbylá část ceny díla bude zaplacena do 7 dnů od vystavení konečné faktury (čl. 3.1, 4.2. a 4.3. smlouvy). O předání díla mají podle smlouvy strany sepsat předávací protokol (čl. 5.2. smlouvy). Dílo má být podle smlouvy předáno do 15. 3. 2024 (čl. 5.3. smlouvy). Smlouva obsahuje ujednání, podle něhož je objednatel povinen dílo ve lhůtě 7 dnů od předání náležitě zkontrolovat a vytknout zhotoviteli případné zjevné vady díla, a neučiní-li tak, platí, že dílo nemá zjevné vady. Zhotovitel je pak povinen vady díla odstranit ve lhůtě 21 dní od doruční o oznámení vytknutí vad díla (čl. 6.1. a 6.2. smlouvy). Smlouva podle jejího textu může být měněna písemnými dodatky podepsanými všemi smluvními stranami (čl. 11.2. smlouvy). Smlouva o dílo obsahuje i přílohu č. 1, kde je specifikován materiál, z něhož má být skříň vyhotovena. Je zde též mimo jiné zanesen zákres skříně seshora, na kterém jsou plnými čarami naznačeny boky skříně, které doléhají na stěnu niky, do které má být skříň zasazena (smlouva o dílo založená na č. l. 13 a č. l. 27). Text smlouvy včetně přílohy připravil žalobce (nesporné tvrzení účastníků zaznamenané v protokole o jednání na č. l. 71).

9. Soud vyhodnotil, že součástí ujednání v písemné smlouvě o dílo bylo to, že skříň bude mít levé a pravé boky z lamina, které budou zakrývat levou a pravou stranu stavební niky, do níž bude skříň zasazena. V příloze č. 1 jsou totiž plnými čarami naznačeny boky skříně (příloha č. 1 na č. 16). Skutečnost, že se strany ve smlouvě dohodly na zhotovení skříně, která bude mít boky z lamina, dokládá i e-mail, v němž žalobce reaguje na vytknuté vady a v němž žalobce výslovně připouští, že ze smlouvy je patné, že skříň má mít boky (e-mail na č. l. 18). Rovněž při svém účastnickém výslechu žalobce potvrdil, že ve smlouvě jsou boky uvedeny (účastnický výslech žalobce zaznamenaný v protokole na č. l. 83). Do písemné smlouvy se dostala specifikace skříně tak, že má mít boky z lamina, tak, že došlo při přípravě smlouvy k nedorozumění mezi žalobcem a jeho manželkou, která mu koncipovala návrh smlouvy. Při kalkulaci ceny díla žalobce vycházel z toho, že boky skříň mít nebude (účastnický výslech žalobce zaznamenaný v protokole na č. l. 83).10. [Realizace díla] Zaměření otvoru, do kterého byla skříň zbudována, provedl sám žalobce (nesporné tvrzení účastníků zaznamenané v protokole o jednání na č. l. 71). Po opatření materiálu, smontování menších dílů a dalších potřebných věcí proběhla montáž skříně u žalovaného (svědecký výslech , jméno FO, zaznamenaný v protokole na č. l. 83). U žalovaného montáž díla prováděl žalovaný za pomoci , jméno FO, a , jméno FO, (svědecké výslechy a , jméno FO, a , jméno FO, zaznamenané v protokole na č. l. 83). Žalovaný si byl při montáži vědom křivost zdí ve stavební nice, kam se zasazovala skříň, neboť na křivost stěn své pomocníky upozorňoval (svědecký výslech , jméno FO, zaznamenaný v protokole na č. l. 83).11. [Předání díla] K předání díla došlo 13. 3. 2024, kdy žalobce a žalovaný podepsali předávací protokol, v němž se uvádí mimo jiné, že dílo bylo předáno bez vad a nedodělků. Kolonka pro vyplnění případných vad zůstala nevyplněna (předávací protokol na č. l. 28). Podpisy na předávacím protokolu patří žalobci a žalovanému (nesporné tvrzení účastníků zaznamenané v protokole o jednání na č. l. 71). Skříň se předávala ve večerních hodinách, v místnosti, kde se skříň nachází bylo bodové světlo a místnost byla dostatečně osvětlena (svědecký výslech , adresa, zaznamenaný na č. l. 83). Po podpisu předávacího protokolu žalovaný a jeho pomocníci , jméno FO, a , jméno FO, odjeli, ale za chvíli žalovaný zavolal žalobci, že se mu něco nelíbí. Žalobce a jeho pomocníci se proto vrátili zpět k žalovanému, který zmiňoval, že dveře skříně nesedí (svědecké výslechy , jméno FO, a , jméno FO, a účastnický výslech žalovaného zaznamenané v protokole na č. l. 83). Žalobce stav skříně vysvětloval křivostí stěn stavebního otvoru, do kterého je zasazena a zmínil, že dveře musí být přesně v tom pořadí, v jakém je žalobce namontoval, tj. není možné vyměnit prostřední dveře za některé z krajních dveří (svědecký výslech , jméno FO, zaznamenaný v protokole na č. l. 83).12. [Konečná faktura] Žalobce dne 14. 3. 2024 vystavil žalovanému fakturu č. , hodnota, , kterou jej vyzval se splatností do 21. 3. 2024 k zaplacení částky 21 000 Kč, jakožto zbytku kupní ceny (faktura na č. l. 29).13. [Znalecký posudek a výslech znalce ke kvalitě díla] Ve věci zpracoval , tituly před jménem, , jméno FO, , znalec z oboru a odvětví dřevo zpracování, znalecký posudek č. 14/2024. Znalec byl též slyšen před soudem. Ze znaleckého posudku a výslechu znalce vyplynulo následující: Ve skříni chybí v levé i pravé části boky z laminované DTD, které by oddělovaly vnitřní úložný prostor od stěny niky (znalecký posudek na č. l. 42). Skutečnost, že skříň nemá tyto boky je mezi stranami nesporná (nesporné tvrzení účastníků zaznamenané v protokole o jednání na č. l. 71). Kvalita použitého materiálu je bez závad, plochy jsou bez škrábanců a hrany nejsou oštípané. Posuvný mechanismus dveří je plně funkční a posuv jednotlivých dveří je bez závad (znalecký posudek na č. l. 42). Ze zaměření výšky vyzděné niky jsou patrné rozdíly mezi pravou a levou stranou niky, a to v rozsahu 13 mm. Boční dorazové vlysy nejsou vyrovnány do vertikální roviny. Odchylka levého bočního vlysu od vertikální roviny je v horní části 4 mm. Odchylka pravého bočního vlysu od vertikální roviny je v horní části 9 mm. Horní vlys skříně, který má vodicí funkci, není vyrovnán do roviny a kopíruje strop, který není v rovině a není rovnoběžný s podlahou. Pravé dveře vykazují nerovnoměrné spáry. V horizontální rovině v horní části mezi dveřmi a horním vlysem je rozdíl spáry mezi oběma stranami dveří 12 mm. Ve vertikální rovině jsou nerovnoměrné spáry na pravé straně dveří mezi dveřmi a bočním vlysem 10 mm a na levé straně části mezi pravými a středními dveřmi 20 mm. Střední dveře vykazují nerovnoměrnosti v horizontální rovině. V horní části mezi dveřmi a horním vlysem je rozdíl spáry na obou stranách dveří 8 mm. Ve vertikální rovině jsou nerovnoměrné spáry mezi pravými a středními dveřmi 5 mm, stejně tak i na opačné straně. Levé dveře mají ve vertikální rovině nerovnoměrné spáry. Na levé části dveří mezi a bočním vlysem je 12 mm, stejně tak i na pravé straně části dveří mezi levými a středními dveřmi (znalecký posudek na č. l. 42). Skutečnost, že stavební nika, do níž je skříň zasazena, nepředstavuje nijak neobvyklou skutečnost. U stavebních otvorů je to běžné, neboť normy ve stavebnictví jsou daleko mírnější než normy při výrobě nábytku. Na nerovnoměrnosti ve stavební nice či její odchylky od vertikální i horizontální roviny je třeba při zhotovení skříně reagovat vypodložením korpusu skříně, což se však u posuzované skříně nestalo (výslech znalce zaznamenaný v protokole na č. l. 83). Sousedící nebo navazující dveře skříně nelícují. Spáry mezi dveřmi nejsou jednotné šířky a nejsou stejně široké v celé délce svého průběhu, což je v rozporu s ČSN 91 0001 odst. 7 bod 14. Tato vada vznikla z důvodu chybně nainstalovaných bočních dorazových vlysů a horního vlysu ukotveného u stropu. Vlysy jsou nainstalovány tak, že kopírují nerovnosti vyzděných příček a nedodržují rovinnost a kolmost v horizontální i vertikální linii. Po celém obvodu skříně nejsou patrné žádné distanční podložky, které by vyrovnaly rozdíly ve velikosti vyzděné niky. Jedná se o estetickou i funkční vadu. Vzniklými spárami do skříně pronikají nečistoty a prach. To je v rozporu s ČSN 91 0001 odst. 9 bod 2 (znalecký posudek na č. l. 42). Rozsah vad skříně je takový, že při ponechání ve stávajícím stavu vady neumožňují její dlouhodobé kvalitní užívání. Při dlouhodobém užívání ve stávajícím stavu je možné, že vlivem běžných činností může dojít k rozšíření některých vad, případně k narušení funkčnosti skříně. Uvedené vady jsou bez kompletní demontáže skříně a výměny některých prvků neopravitelné (znalecký posudek na č. l. 42). I při běžném užívání skříně ve stavu, jak je zhotovena, může dojít kvůli šikmosti dveří k uvolnění kování, neboť dveře narážejí stále do stejného místa. K takovému uvolnění kování dojít může, ale je též možné, že k němu nedojde (výslech znalce zaznamenaný v protokole na č. l. 83). Provedení skříně neodpovídá standardům, které jsou běžné při dodávkách tohoto typu nábytku (znalecký posudek na č. l. 42). Obvyklé požadavky na výrobu vestavěných skříní jsou, aby byly respektovány horizontální i vertikální linie a aby byly spáry stejné, přičemž jde o obvyklý požadavek na zpracování vestavěných skříní, který by se uplatnil i tehdy, pokud by se zcela odhlíželo od norem ČSN (výslech znalce zaznamenaný v protokole na č. l. 83). Stav skříně, jak jej popsal znalec ve znaleckém posudku, musel být již ke dni montáže (výslech znalce zaznamenaný v protokole na č. l. 83). Vady skříně popsané ve znaleckém posudku jsou viditelné na první pohled (výslech znalce zaznamenaný v protokole na č. l. 83).

14. Soud vyhodnotil znalecké závěry ve znaleckém posudku a prezentované znalcem při jeho výslechu jako logické, srozumitelné a dostatečně odůvodněné. Znalec mimo jiné konstatoval rozpor provedení skříně s normou ČSN 91 0001. Soud konstatuje, že otázka souladu či rozporu se zmíněnou normou ČSN není sama o sobě pro věc relevantní, neboť tato norma není obecně závazná a ani smlouva o dílo se na tuto normu neodkazuje, tj. ani smluvně nevtělily strany smlouvy požadavky z této normy ČSN do smluvního závazku. Zejména v rámci výslechu se však znalec vyjadřoval k obvyklým požadavkům na vestavěný nábytek, včetně vestavěných skříní. Otázku, jaké jsou obvyklé požadavky na vestavěný nábytek (míněno požadavky, které má s ohledem na svou funkci takový nábytek splňovat v situaci, kdy se zcela ohlíží od norem ČSN) naopak soud považuje za podstatnou pro posouzení věci. Znalec přesvědčivě objasnil, že mezi zmíněné obvyklé požadavky (zcela nezávislé na normách ČSN) jsou požadavky na dodržování kolmého směru u vertikálních linií, vodorovného směru u horizontálních linií a požadavek na stejnoměrnost šíře spár. Jde o srozumitelné a logické závěry znalce, neboť se soud ztotožňuje s tím, že běžným požadavkem na vestavěný nábytek je i estetické hledisko, které je narušeno viditelnými odchylkami od vertikálních či horizontálních linií či nerovnoměrnými spárami, což lze lidově označit za „křivost“ vestavěného nábytku. Nedodržení zmíněných požadavků na horizontální i vertikální linie a spáry se v posuzované věci projevilo též dopadem na funkci skříně, která pro nerovnoměrnost spár umožňuje vnikání prachu a nečistot dovnitř, jak zmínil znalec. Ke znaleckému posudku dále soud zmiňuje, že znalec se vyjadřoval i k obsahu smluvních ujednání v tom smyslu, že podle znalce smlouva o dílo v projektové dokumentaci předepisuje vyhotovení skříně s plnými boky z lamina. Otázku, jaká byla smluvní ujednání ve vztahu k bokům skříně, soud posuzoval na základě jiných provedených důkazů (zejména smlouvy samotné a následné e-mailové komunikace týkající se boků skříně, blíže viz bod 9. shora), nikoli na základě závěrů znalce.15. [Vytknutí vad díla e-mailem] E-mailem ze dne 15. 3. 2024, který žalovaný zaslal ze své schránky , e-mail, žalobci na jeho adresu , e-mail, , žalovaný vytknul dílu tyto vady: chybějící laminátové desky v bílé barvě na levém i pravém boku skříně; zřetelné nepřesnosti na různých místech skříně (e-mail na č. l. 17). E-mail , e-mail, užívá žalovaný a e-mail , e-mail, používá žalobce (mezi stranami nesporná skutečnost zaznamenaná v protokole na č. l. 71). V reakci na vytknutí vad žalobce v e-mailu ze dne 15. 3. 2024 zmínil, že na obrázku jsou boky zakreslené, ale podle žalobce na skříni být nemusí. Dále žalobce ve svém e-mailu zmínil, že nepřesnosti účastníci viděli na místě a také je řešili (e-mail na č. l. 18). V dalším e-mailu žalobce připustil, že „smlouva poukazuje něco jiného, než máte, jsou tam vidět boky“. Mezery mezi zdí a policí žalobce nabídl zatmelit (e-mail na č. l. 18). Žalobce podle svých slov pak žalovanému nabídl opravu skříně, kterou ale žalobce podmiňoval doplatkem. Na takovou nabídku opravy podmíněnou doplatkem již žalovaný dále nereagoval (účastnický výslech žalobce zaznamenaný v protokole na č. l. 83).16. [Komunikace mezi zástupci účastníků] V navazující komunikaci mezi zástupci žalobce a žalovaného bylo uvedeno mimo jiné následující: zástupce žalovaného přípisem ze dne 7. 5. 2024 za klienta vyzval žalobce, aby odstranil vytknuté vady (chybějící boky skříně z lamina; nedoléhání posuvných dveří, které nelze běžným způsobem zavřít a u nichž je mezi dveřmi a horní lištou několikacentimetrová mezera). K odstranění těchto vad žalovaný poskytl lhůtu 2 týdnů od doručení daného přípisu ze dne 7. 5. 2024 (přípis ze dne 7. 5. 2024 na č. l. 23 a na č. l. 31) Přípis ze dne 7. 5. 2024 byl dodán do datové schránky zástupkyně žalobce dne 7. 5. 2024 a dne 9. 5. 2024 se do této schránky žalobcova zástupkyně přihlásila (doručenka datové zprávy na č. l. 32). zástupkyně žalovaného reagovala dopisem ze dne 22. 5. 2024, v němž uvedla, že žalobce vady zmíněné žalovaným jako vady neuznává. Současně zástupkyně žalobce poukázala na § 2112 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), a zmínila, že žalovaný výzvě žalovaného nevyhoví, neboť se domnívá, že žalovaný již nemá na takovou výzvu nárok. Naopak žalobce požaduje doplatek kuní ceny (přípis ze dne 22. 5. 2024 na č. l. 24 a na č. l. 33). Přípis ze dne 22 5. 2024 byl dodán do datové schránky zástupce žalovaného dne 22. 5. 2024 a téhož dne se do této schránky zástupce žalovaného též přihlásil (doručenka datové zprávy na č. l. 34). v přípise ze dne 14. 6. 2024 zástupce žalovaného jménem žalovaného odstoupil od smlouvy o dílo, neboť žalobce vady díla neodstranil ani v dodatečně určené lhůtě (přípis ze dne 14. 6. 2024 na č. l. 25 a na č. l. 35). Přípis ze dne 14. 6. 2024 zástupkyně žalobce obdržela dne 14. 6. 2024, jak se podává z jejího časového razítka na přípise (přípis na č. l. 35).17. [Předžalobní výzva] Zástupkyně žalobce žalovanému zaslala předžalobní výzvu ze dne 12. 4. 2024, v níž jej vyzvala k úhradě 21 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 21 000 Kč od 22. 3. 2024 do zaplacení. Zásilku s předžalobní výzvou pošta uložila dne 17. 4. 2024 a žalovaný si ji osobně převzal dne 18. 4. 2024 (předžalobní výzva na č. l. 21 a č. l. 30 společně s poštovní dodejkou na č. l. 30 verte).II. Právní hodnocení soudu18. Smlouvu podepsanou ve dnech 10. 2. 2024 a 12. 2. 2024 soud podle jejího obsahu kvalifikoval jako smlouvu o dílo ve smyslu § 2586 a násl. občanského zákoníku.II.A. Vadné plnění19. Podle § 2615 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, který je součástí úpravy smlouvy o dílo, platí:(1) Dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě.(2) O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

20. Prostřednictvím § 2615 odst. 2 občanského zákoníku se odkazuje ohledně práv z vadného plnění odkazuje na úpravu kupní smlouvy, kterou občanský zákoníku obsahuje mimo jiné v § 2099, který dále odkazuje na § 2095.

21. Podle § 2099 odst. 1 občanského zákoníku platí: Věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.

22. Podle § 2095 občanského zákoníku: Prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.

23. Poukázat lez rovněž na obecnou úpravu v § 1914 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, podle níž:(1) Kdo plní za úplatu jinému, je zavázán plnit bez vad s vlastnostmi vymíněnými nebo obvyklými tak, aby bylo možné použít předmět plnění podle smlouvy, a je-li stranám znám, i podle účelu smlouvy.(2) Je-li splněno vadně, má příjemce práva z vadného plnění.

24. Soud vyhodnotil, že žalobce při zhotovení vestavěné skříně plnil vadně, a to ve dvou směrech: jednak dodaná skříň zcela neodpovídala smlouvě, neboť skříň neměla levý a pravý bok, který smlouva o dílo skrze její přílohu č. 1 předpokládala, jednak jakost dodané skříně neodpovídala účelu patrnému ze smlouvy ani obvyklému účelu.

25. Na základě dokazování soud shledal, že součástí ujednání ve smlouvě o dílo bylo to, že skříň bude mít levé a pravé boky z lamina, které budou zakrývat levou a pravou stranu stavební niky, do níž bude skříň zasazena (srov. zejména bod 9. výše). Zmíněný levý a pravý bod však dodaná skříň nemá. V daném ohledu tak skříň neodpovídá smlouvě a jde o vadu plnění ve smyslu § 2615 odst. 1 občanského zákoníku.

26. Ve vyjádření ze dne 29. 11. 2024 (č. l. 79) žalobce zmínil tvrzení, že při sjednávání zakázky byl žalobce u žalovaného spolu se svými 2 kolegy, přičemž žalobce a žalovaný měli mluvit o tom, že skříň bude vyhotovena bez boků. Podle svých tvrzení pak žalobce nechal doma vypracovat návrh smlouvy svou manželku, která omylem ke smlouvě přiložila přílohu č. 1, v níž byla skříň zakreslena s boky.

27. Soud konstatuje, že kolegové žalobce (, jméno FO, a , jméno FO, ) byli vyslechnuti. Oba ale vypověděli, že byli až u samotné realizace zakázky, nikoli u zaměření či zadávání zakázky. Tvrzení žalovaného, že při sjednávání zakázky měli mluvit o tom, že skříň bude vyhotovena bez boků, nebylo prokázáno. Pro věc daná okolnost však nemá význam, neboť i kdyby (hypoteticky) bylo prokázáno, že žalobce a žalovaný před podpisem smlouvy probírali, že skříň nebude mít boky, určující je, co bylo uvedeno v písemné smlouvě. Podle smlouvy (její přílohy č. 1) má skříň mít boky z lamina. Návrh textu smlouvy žalovanému předkládal žalobce. I kdyby tedy při zadávání zakázky účastníci mluvili o tom, že skříň boky mít nebude, tak se to nijak neodrazilo ve smlouvě. Naopak shodnou vůlí při uzavírání smlouvy stvrzenou podpisy byl mimo jiné požadavek na vyhotovení boků. Žalobce byl tudíž zavázán zhotovit skříň i s levým a pravým bokem z lamina, což však neučinil. Nerozhodné je též tvrzení žalobce, že cenu za dílo kalkuloval bez boků a že boky se do zákresu v příloze smlouvy dostaly na základě nedorozumění mezi žalobcem a jeho ženou, která koncipovala text návrhu smlouvy. Znění smlouvy je jednoznačné, žalobce návrh smlouvy předkládal, mohl a měl se s ním tedy důkladně seznámit. Žalobce dobrovolně vstoupil do právního vztahu definovaného smlouvou.

28. Co se týče jakosti a požadavků na provedení díla, smlouva neobsahuje kromě určení materiálu další specifikaci. Požadavky na kvalitu a provedení se tak odvíjí od zákonné úpravy, podle níž má jakost a provedení odpovídat účelu patrnému ze smlouvy, jinak účelu obvyklému (viz § 2095 odst. 2 ve spojení s § 2615 odst. 2 občanského zákoníku). Účelem patrným ze smlouvy je zbudování vestavěné skříně s posuvnými dveřmi. S ohledem na prostorové dispozice patrné z přílohy č. 1 je skříň uzpůsobena tomu, aby se do ní ukládalo oblečení (nákres obsahuje i lištu na věšení ramínek) a další věci v domácnosti. Účel patrný ze smlouvy se tak v posuzované věci shoduje s účelem obvyklým, neboť v obou případech jde o uskladnění oblečení a dalších domácích věcí.

29. Odchylky bočních vlysů posuzované skříně od vertikální linie, horního vlysu od horizontální linie a nestejnoměrnost spár u posuvných dveří skříně, jak jsou všechny tyto odchylky popsány ve znaleckém posudku, představují podle hodnocení soudu vadu díla. Nerespektování kolmosti u vertikálních linií a vodorovnosti u horizontálních linií společně s nerovnoměrnými spárami u dveří totiž nenaplňuje estetické standardy, které jsou obvyklé pro vestavěný nábytek. Jak popsal znalec, tyto odchylky a nestejnoměrnost spár vznikly instalací vlysů, které kopírují nerovnosti vyzděných příček a nedodržují rovinnost a kolmost v horizontální i vertikální linii. Řádné provedení díla však vyžadovalo, aby byly vlysy vypodloženy tak, aby dodržely kolmost a vodorovnost, což však v posuzované věci splněno nebylo. Nerovnoměrné spáry dveří též narušují plnění funkce skříně, neboť umožňují, aby k uloženým věcem mohl pronikat prach a nečistoty.II.B. Odstoupení od smlouvy30. Podle § 2617 občanského zákoníku platí, že má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnosti zhotovitele z vadného plnění.

31. Výše popsané vady (odchylky vlysů od kolmých a vodorovných směrů, nestejnoměrné spáry mezi dveřmi a chybějící levý a pravý bok skříně z lamina) měla skříň již dne 13. 3. 2024, kdy byl podepsán předávací protokol. Jak objasnil znalec, vlysy jsou sešroubované a není s nimi možno hýbat, stav skříně popsaný ve znaleckém posudku zde tudíž musel být od ukončení její montáže. Mezi stranami je nesporné, že k okamžiku podpisu předávacího protokolu neměla boky vlevo a vpravo z lamina.

32. Podle § 2605 odst. 2 občanského zákoníku: Převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.

33. Podle § 2618 občanského zákoníku platí: Soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně.

34. Soud vyhodnotil, že vady skříně (odchylky vlysů od kolmých a vodorovných směrů, nestejnoměrné spáry mezi dveřmi a chybějící levý a pravý bok skříně z lamina) byly vadami zjevnými. Soud souhlasí se znalcem v tom, že jde o vady viditelné na první pohled. Chybějících levých a pravých laminátových boků skříně si jistě lze ihned všimnout. Nerovnoměrné spáry u dveří a nedodržení vertikálních a horizontálních linií jsou taktéž zjevné na první pohled, jak dokládá i fotografická příloha znaleckého posudku (zejména horní fotografie na str. 1 přílohy znaleckého posudku, č. l. 51, jakož i další fotografie ve znaleckém posudku).

35. Obecně je nutné zjevné vady vytknout bez zbytečného odkladu, kdy je mohl objednatel zjistit, což je zpravidla při kontrole při předání. V posuzované věci však strany do smlouvy o dílo vtělily čl. 6.1., podle něhož „Objednatel je povinen dílo ve lhůtě 7 dnů od předání náležitě zkontrolovat a vytknout zhotoviteli případné zjevné vady díla, a neučiní-li tak, platí, že dílo nemá zjevné vady.“ Soud konstatuje, že stranám smlouvy o dílo nic nebrání, aby si smluvně upravily lhůtu k vytknutí zjevných vad tak, že tato lhůta je 7 dnů od předání díla. V rámci smluvní volnosti (§ 1725 věta druhá občanského zákoníku) v posuzované věci strany smluvně určily 7denní lhůtu k vytknutí zjevných vad. Pro vytknutí zjevných vad se tak v posuzované věci neuplatnila lhůta bez zbytečného odkladu, nýbrž 7 denní lhůta od předání díla, kterou strany ve smlouvě sjednaly. Tuto 7denní lhůtu žalovaný dodržel, neboť prokazatelně vady žalobci vytknul dne 15. 3. 2024 e-mailem doručeným do e-mailové schránky, kterou užívá žalobce. Vady tudíž vytknul 2. den po podpisu předávacího protokolu ze dne 13. 3. 2024, tj. v ujednané 7denní lhůtě. Žalobce na tento e-mail obsahující vytknutí vad reagoval, je tedy zřejmé, že e-mail s reklamací obdržel. Soud konstatuje, že žalobce vytknul vady skříně včas, neboť dodržel ve smlouvě o dílo stanovenou 7denní lhůtu od předání k vytknutí zjevných vad. Žalobce tak nemůže důvodně namítat, že vada nebyla uplatněna včas.

36. Soud si je vědom toho, že žalovaný dne 15. 3. 2024 podepsal předávací protokol (č. l. 28), v němž se uvádí mimo jiné, že dílo bylo předáno bez vad a nedodělků, a v němž kolonka pro vyplnění případných vad zůstala nevyplněna. Podpisem takového předávacího protokolu žalovaný zhoršil svou výchozí situaci pro dokazování, neboť podepsal-li předávací protokol, kde stvrdil převzetí díla bez vad a nedodělků, lze po něm požadovat předložený pádných důkazů, že dílo mělo zjevné vady v okamžiku podpisu předávacího protokolu. V posuzované věci však žalovaný předložil přesvědčivé důkazy v daném směru, mezi které patří zejména znalecký posudek a výslech znalce. Žalovaný tedy prokázal, že již v okamžiku podpisu předávacího protokolu ze dne 13. 3. 2024 měla skříň vady popsané ve znaleckém posudku.

37. Podpis takového předávacího protokolu však v posuzované věci nedává možnost žalovanému úspěšně namítnout, že zjevné vady nebyly uplatněny včas s důsledkem předvídaným v § 2605 odst. 2 či § 2618 občanského zákoníku, tj. s důsledkem, že soud nepřizná práva z vadného plnění. Zmíněný důsledek je totiž vázán rovněž na podmínku, že příslušná námitka důvodně poukazuje na opožděné, resp. nikoli včasné vytknutí vad. Ke konstrukci normy v § 2605 odst. 2 občanského zákoníku soud poznamenává, že hypotéza této normy obsahuje dvě kumulativně spojené podmínky, a to 1) převezme-li objednatel dílo bez výhrad, a 2) namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas. Obě tyto podmínky v hypotéze normy musí být splněny současně, aby nastala dispozice normy (nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla). V posuzované věci nebyla splněna ta část hypotézy, která požaduje, aby zhotovitel namítl, že právo nebylo uplatněno včas, čímž se podle náhledu soudu rozumí podle smyslu právní úpravy, že musí jít o důvodnou námitku, že právo ze zjevných vad nebylo uplatněno včas. Rovněž tak nepřiznání práva z vadného plnění soudem je podle § 2618 občanského zákoníku vázáno na podmínku důvodného uplatnění námitky, že právo z vady bylo uplatněno opožděně. Jelikož strany ve smlouvě sjednaly 7denní lhůtu k vytknutí zjevných vad, kterou žalovaný dodržel, nešlo z jeho strany o opožděné, resp. nikoli včasné vytknutí zjevné vady. Šlo naopak o včasné vytknutí zjevné vady. Ve svém vyjádření ze dne 29. 11. 2024 (č. l. 79) žalovaný sice namítl, že pokud dne 13. 3. 2024 žalobce podepsal předávací protokol, neměl podle žalobce již právo dne 15. 3. 2024 vytýkat vady, které musel vidět při předání díla. Jak bylo výše objasněno, tato námitka žalobce není překážkou pro to, aby soud žalovanému přiznal právo ze zjevných vad díla (§ 2605 odst. 2 a § 2618 občanského zákoníku), neboť zjevné vady žalobce vytknul včas.

38. Podle § 2615 odst. 2 věty první občanského zákoníku platí: O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě.

39. V rámci úpravy práv z vadného plnění u kupní smlouvy se rozlišuje mimo jiné, zda vada představuje podstatné porušení smlouvy (§ 2106 občanského zákoníku), či nepodstatné porušení smlouvy (§ 2107 občanského zákoníku).

40. Podle § 2106 občanského zákoníku, které se týká práv z vadného plnění při podstatném porušení smlouvy:(1) Je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právoa) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci,b) na odstranění vady opravou věci,c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebod) odstoupit od smlouvy.(2) Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.(3) Nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107.(2) Podle § 2107 odst. 1 a 3 občanského zákoníku, které se týká práv z vadného plnění při nepodstatném porušení smlouvy, platí:(1) Je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.(3) Neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.

41. Podle § 2002 odst. 1 věty druhé občanského zákoníku platí: Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

42. Soud zkoumané vady skříně vyhodnotil jako podstatné porušení smlouvy ve smyslu § 2002 odst. 1 věty druhé občanského zákoníku. Podle náhledu soudu by totiž žalovaný smlouvu o dílo s žalobcem vůbec neuzavíral, pokud by předvídal, že skříň bude mít estetické a funkční vady, jaké má žalobcem vyhotovená skříň. Estetické hledisko je vedle zájmu na co nejúčelnějším využití prostoru zásadní motivací pro pořízení vestavěného nábytku. Z běžné zkušenosti též vyplývá, že vestavěný nábytek běžně slouží po dobu počítanou v řádech desítek let. Právě s ohledem na skutečnost, že se na zbudovanou skříň budou její uživatelé dívat prakticky dennodenně po dlouhou řadu let, je estetické hledisko významné. Soud vychází z toho, že žalovaný by neměl zájem se dívat na skříň, jejíž vlysy nedodržují vertikální a horizontální linie a u níž jsou spáry mezi dveřmi nerovnoměrné, zvláště jsou-li uvedené vady viditelné na první pohled. Tomuto závěru v posuzované věci nasvědčuje též to, že pro vady skříně žalovaný odmítl doplatit zbytek kupní ceny a že nakonec od smlouvy i odstoupil, byť mohl požadovat např. i přiměřenou slevu.

43. Závěr, že jde o podstatné porušení smlouvy, však pro věc nemá velký význam. Žalovaný totiž ve smyslu § 2106 odst. 2 a 3 ve spojení s § 2615 odst. 2 občanského zákoníku bez zbytečného odkladu po oznámení vady nesdělil žalobci, jaké právo z vadného plnění zvolil (tj., zda trvá na odstranění vady dodáním nové věci, nebo požaduje odstranění vady opravou věci, či přiměřenou slevu, nebo zda od smlouvy odstupuje). V takovém případě má žalovaný podle § 2106 odst. 3 ve spojení s § 2615 odst. 2 občanského zákoníku pouze práva z vadného plnění, jaká zákon přiznává při nepodstatném porušení smlouvy.

44. Z katalogu práv z vadného plnění při nepodstatném porušení smlouvy žalovaný zvolil právo požadovat odstranění vady, které uplatnil v dopise svého zástupce ze dne 7. 5. 2024 (č. l. 23 a č. l. 31). Žalovaný totiž daným dopisem vyzval žalobce, aby ve lhůtě 2 týdnů od doručení dopisu vytknuté vady skříně odstranil. Žalobce skrze svou zástupkyni reagoval dopisem ze dne 22. 5. 2024 (č. l. 24 a č. l 33), v němž je mimo jiné uvedeno, že žalobce vytknuté vady jako vady neuznává. Z žalobcovy reakce je tedy patrné, že vytknutou vadu odmítl odstranit. V takovém případě žalovanému vzniklo podle § 2107 odst. 3 ve spojení s § 2615 odst. 2 občanského zákoníku právo odstoupit od smlouvy, kterého žalovaný využil, neboť dopisem ze dne 14. 6. 2024 (č. l. 25 či č. l. 35) od smlouvy skutečně odstoupil.

45. Podle § 2004 odst. 1 občanského zákoníku platí: Odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

46. Soud vyhodnotil, že žalovaný od smlouvy o dílo řádně odstoupil rozebíraným dopisem ze dne 14. 6. 2024, který byl téhož dne doručen do sféry žalobce, neboť 14. 6. 2024 jej převzala zástupkyně žalobce. Odstoupením od smlouvy se závazek zrušil od počátku, což má mimo jiné ten důsledek, že žalobce nemá právo po žalovaném požadovat doplatek ceny díla. Z tohoto důvodu je žaloba o zaplacení doplatku díla a příslušenství nedůvodná. Soud ji proto zamítl.III. Náklady řízení47. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalobci nárok na plnou náhradu nákladů řízení.

48. Žalovaný v řízení vynaložil tyto náklady: mimosmluvní odměna advokáta za 7 úkonů právní služby v celkové výši 13 580 Kč, tj. po 1 940 Kč za úkon [§ 7 bod 5. a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“)]. Poskytnutými úkony právní služby jsou:1) převzetí a příprava zastoupení na základě smlouvy o poskytování právních služeb [§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu].2) jeden úkon [podání ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu], který tvoří dohromady blanketní odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu (č. l. 10) a vyjádření ze dne 6. 9. 2024 (č. l. 11), které obsahuje důvody podání odporu. Nic totiž nebrání tomu, aby byl odpor podán rovnou jako odůvodněný. Účastník sice může využít toho, že lhůta pro podání samotného odporu končí dříve než lhůta pro reakci na kvalifikovanou výzvu podle § 114b odst. 1 o. s. ř. ve II. výroku elektronického platebního rozkazu, a může tedy nejprve podat blanketní odpor a až poté odůvodní odporu (reakci na kvalifikovanou výzvu). V případě podání blanketního odporu a až následného odůvodnění odporu však není důvodu, aby mezi náklady řízení byla zařazena odměna jednak za blanketní odpor a jednak za odůvodnění odporu. V takovém případě by se totiž účastník z hlediska náhrady nákladů řízení neopodstatněně dostal do lepší pozice než účastník, který rovnou podal odůvodněný odpor. Podání blanketního odporu je svou povahou natolik jednoduchá činnost, že jeden úkon právní služby tvoří dohromady blanketní odpor a jeho následné odůvodnění.3) vyjádření ze dne 7. 11. 2024 (č. l. 40) jako podání ve věci samé [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu].4) účast u jednání před soudem, které se konalo dne 8. 11. 2024 (č. l. 71) a které trvalo 48 minut [§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu].5) vyjádření ze dne 29. 11. 2024 (č. l. 82) jako podání ve věci samé [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu].6) a 7) účast u jednání před soudem, které se konalo dne 8. 11. 2024 (č. l. 71), které trvalo 3 hodiny a 1 minutu a které tak představuje 2 úkony právní služby [§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu]. paušální náhrada hotových výdajů v celkové částce 2 100 Kč, tj. ve výši 300 Kč spojené s každým ze 7 úkonů právní služby (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 3 292,80 Kč (21 % z částky 15 680 Kč, kterou tvoří součet mimosmluvní odměny advokáta a paušální náhrady jeho hotových výdajů). částky 10 000 Kč, kterou žalovaný zaplatil za zpracování znaleckého posudku, který pak předložil k důkazu v soudním řízení. Výši tohoto nákladu žalovaný doložil fakturou založenou na č. l.

90. Jde o náklady důkazu ve smyslu § 137 odst. 1 o. s. ř., který patří mezi náklady řízení.

49. Náklady řízení na straně žalovaného tak činí 28 972,80 Kč (13 580 Kč na mimosoudní odměně advokáta + 2 100 Kč na paušální náhradě hotových výdajů advokáta + 3 292,80 Kč na náhradě za daň z přidané hodnoty + 10 000 Kč za znalecký posudek).

50. Mezi náklady řízení na straně žalovaného soud neřadí písemnost ze dne 14. 6. 2024 (č. l. 25 a č. l. 35) obsahující odstoupení od smlouvy a výzvu pro žalobce, aby žalovanému vrátil zaplacenou zálohu ve výši 23 000 Kč. Odstoupení od smlouvy je hmotněprávní úkon, který byl v posuzované věci učiněn ještě před zahájením řízení. Daná písemnost ze dne 14. 6. 2024 nepředstavuje v nynějším řízení ani předžalobní výzvu, neboť předmětem tohoto řízení není požadavek žalovaného vůči žalobci na zaplacení 23 000 Kč, nýbrž požadavek žalobce vůči žalovanému na zaplacení 21 000 Kč.