10 C 90/2024

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Petrem Závadským ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno . Anonymizováno . sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 28 795,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni:a) částku 25 656 Kč,b) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 380,58 Kč,c) kapitalizovaný úrok ve výši 1 115,27 Kč,d) zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % z částky 14 500 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení,e) úrok ve výši 15 % ročně z částky 14 500 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám zástupkyně žalobkyně advokáta , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , na náhradě nákladů řízení 1 944 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 28 795,20 Kč, kterou tvoří dlužná jistina ve výši 14 500 Kč ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a dlužné poplatky ve výši 14 295,20 Kč; kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 413,65 Kč, jakožto úrok ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny 14 500 Kč za období od 6. 5. 2023 do 27. 9. 2023; kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 285,33 Kč, jakožto úrok ve výši 24,36 % ročně z dlužné jistiny 14 500 Kč za období od 20. 5. 2022 do 27. 9. 2023; zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % z částky 14 500 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrok ve výši 24,36 % ročně z částky 14 500 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

2. Žalobkyně tvrdí, že obchodní korporace , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . (dále jen „, Anonymizováno, “), dne 18. 2. 2022 uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, . , Anonymizováno, posoudil úvěruschopnost žalované a na základě uzavřené smlouvy jí vyplatil 15 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se podle žalobkyně zavázala vrátit vyplacených 15 000 Kč a dále částku 17 118 Kč (sic!) označovanou jako „poplatek“ tvořenou kapitalizovaným úrokem ve výši 9 817 Kč, úhradou ve výši 1 500 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru a poplatkem ve výši 3 851 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení. Celkem se tedy žalovaná zavázala vrátit 65 týdenních splátek po 495 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne 19. 5. 2023. Žalovaná však uhradila jen 1 200 Kč a dluží tak na jistině 14 500 Kč a na „poplatku“ 14 295,20 Kč. Žalobkyně tvrdí, že , Anonymizováno, dne 21. 9. 2023 postoupil svou pohledávku za žalovanou z právního vztahu založeného zmíněnou smlouvou o spotřebitelském úvěru na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno.

3. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), ačkoliv byla poučena, že v takovém případě bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Žalobkyně souhlasí s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání.I. Skutková zjištění soudu4. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen „soud“) učinil následující skutkový závěr. Jednotlivé důkazní prostředky, na jejichž základě učinil svá zjištění, jsou uvedeny v závorce za každým z dílčích skutkových zjištění.

5. Žalovaná a zástupce , Anonymizováno, podepsali dne 18. 2. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, . Smlouvou se , Anonymizováno, zavázal poskytnout žalované částku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku společně s částkou 15 168 Kč označovanou ve smlouvě jako „poplatek“ tvořenou úrokem ve výši 9 817 Kč, úhradou ve výši 1 500 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru a úhradou ve výši 3 851 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení. Dále žalovaná přistoupila k volitelnému doplňkovému pojištění s celkovou výší pojistného 1 950 Kč za celou dobu pojištění. Celkem se tedy žalovaná zavázala , Anonymizováno, zaplatit 32 118 Kč (15 000 Kč + 15 168 Kč + 1 950 Kč) v 65 týdenních splátkách. Úroková sazba byla sjednána ve výši 88 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy strany učinily i smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru, které byly ke smlouvě přiloženy (smlouva o spotřebitelském úvěru a smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru na č. l. 27). Žalovaná a zástupce , Anonymizováno, podepsali dne 18. 2. 2022 dokument nazvaný „zařazení zákazníka do pojistného programu“, podle něhož žalovaná přistoupila ke skupinovému pojištění sjednanému u , právnická osoba, (zařazení zákazníka do pojistného programu na č. l. 28).

6. Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, zkoumal úvěruschopnost žalované na základě údajů o jejím měsíčním příjmu (10 000 Kč), které ověřil z výplatních pásek, a na základě údajů o jejích měsíčních výdajích (5 000 Kč). Dále si zjistil údaje o celkovém měsíčním příjmu (40 000 Kč) domácnosti žalované (zákaznická karta na č. l. 26).

7. Žalovaná , Anonymizováno, zaplatila v období od 18. 2. 2022 do 20. 4. 2022 celkem 1 200 Kč, které , Anonymizováno, zčásti započítal na položky označované ve smlouvě jako „poplatek“, pojistné a zbytek na umoření jistiny, evidoval přitom neplacenou jistinu ve výši 14 500 Kč (tabulka umoření na č. l. 29). Další platby kromě zmíněné částky 1 200 Kč žalovaná nezaplatila (negativní tvrzení žalobkyně).8. , Anonymizováno, a žalobkyně dne 21. 9. 2023 podepsali smlouvu o postoupení pohledávek, mezi nimiž figurovala i pohledávka , Anonymizováno, za žalovanou (smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 18 a její příloha na č. l. 21). Postoupení pohledávky , Anonymizováno, žalované oznámil písemností ze dne 29. 9. 2023, kterou odeslal dne 27. 10. 2023 (oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 24; poštovní podací lístek na č. l. 25).

9. Žalobkyně žalované zaslala předžalobní výzvu ze dne 28. 3. 2024 se základním právním a skutkovým rozborem (předžalobní výzva na č. l. 30, poštovní podací lístek na č. l. 31).II. Hodnocení soudu10. Svou pohledávku za žalovanou , Anonymizováno, postoupil na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení notifikována. Na postoupení pohledávky dopadá § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabyla žalobkyně také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

11. Po hmotněprávní stránce na posuzovanou věc dopadá úprava v § 2390 a násl. občanského zákoníku a v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).12. , Anonymizováno, jako právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalované, jak mu ukládá § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru se při takovém zkoumání nemůže spoléhat jen na informace od spotřebitele, ale musí je rovněž ověřovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (N 32/92 SbNU 334), bod 19.; rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a dalším, bod 37.; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná z https://nalus.usoud.cz; rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z https://curia.europa.eu). Informace od žalované , Anonymizováno, jako právní předchůdce žalobkyně ověřil zejména z výplatních pásek žalobkyně, čímž dostál své povinnosti podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Ani zjištěné údaje o příjmech žalované (10 000 Kč měsíčně) a jejích nezbytných výdajích (5 000 Kč měsíčně) nezavdávaly pochybnosti o její schopnosti hradit týdně 495 Kč.

13. Ve smlouvě žalovaná s , Anonymizováno, ujednali vrácení poskytnuté jistiny 15 000 Kč a dále to, že žalovaná zaplatí úrok ve výši 9 817 Kč, úhradu ve výši 1 500 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru, úhradu ve výši 3 851 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení a pojistné v celkové výši 1 950 Kč.

14. Sjednaný úrok ve výši 9 817 Kč je podle hodnocení soudu v rozporu s dobrými mravy. Daný úrok se vztahuje k období 455 dní. Bylo totiž sjednáno 65 týdenní splátek a první splátkové období začalo běžet dnem uzavření smlouvy (455 dní = 65 × 7 dní). Pevný úrok 9 817 Kč za dobu 455 dní z jistiny 15 000 Kč představuje roční úrokovou míru přinejmenším 52,50 % (≐ [9 817 Kč / 15 000 Kč] × [365 / 455], kde 9 817 Kč je pevná částka úroku; 15 000 Kč je výše jistiny; 365 je počet dní v nepřestupném roce a 455 je počet dní úvěrového období).

15. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku platí: Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 588 odst. 1 občanského zákoníku: Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 1. 2007 sp. zn. 33 Odo 234/2005 konstatoval, že „při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. I když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto – v závislosti na okolnostech konkrétního případu – nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nelze tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“ (zvýraznění doplněno soudem; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná z https://www.nsoud.cz/).

18. V posuzované věci je úrok 52,50 % ročně zjevně v rozporu s dobrými mravy, jde totiž úrok, který je více než 6,46násobkem úroku, který v době uzavírání smlouvy (únor 2022) požadovaly banky. Jde tak o případ, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem v duchu výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soudu je z úřední činnosti známo, že banky v únoru 2022 u úvěrů na spotřebu s fixací nad 1 rok do 5 let požadovaly průměrný úrok 8,12 % (srov. též systém časových řad ARAD na stránkách České národní banky https://www.cnb.cz/docs/ARADY/HTML/index.htm; výstup z řad ARAD pro únor 2022 je založen na č. l. 32). S ohledem na rizikovost poskytnutí úročené zápůjčky peněz žalované danou výší jejího příjmu a výší zápůjčky se dobrým mravům nepříčí trojnásobný úrok oproti úroku poskytovaného v tu dobu bankami, tj. 24,36 % ročně (3 × 8,12 %). Zjevně v rozporu s dobrými mravy je však úrok 52,50 % ročně, který představuje více než 6,46násobek úroku požadovaného bankami.

19. K neplatnosti smluvního ujednání o úroku ve výši 52,50 % ročně soud přihlíží z úřední povinnosti podle § 588 odst. 1 občanského zákoníku.

20. Podle § 577 občanského zákoníku: Je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

21. Spravedlivému uspořádání práv a povinností stran podle hodnocení soudu odpovídá úrok ve výši 3násobku úroku požadovaného v té době bankami, tj. 24,36 % ročně (3 × 8,12 %). Jde totiž o úrok odpovídající míře rizika při poskytnutí peněz žalované. Podle § 577 občanského zákoníku proto soud vyšel z úroku 24,36 % ročně, což pro dobu 455 dní činí z jistiny 15 000 Kč úrok 4 555 Kč (≐ 15 000 Kč × 0,2436 × 455 /365, kde 15 000 Kč je výše jistiny; 0,2436 představuje úrokovou míru 24,36 % ročně; 365 je počet dní v nepřestupném roce a 455 je počet dní úvěrového období).

22. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaná měla vrátit půjčenou jistinu 15 000 Kč, dále zaplatit částku 15 168 Kč označovanou ve smlouvě jako „poplatek“ tvořenou úrokem v pevné výši 9 817 Kč, úhradou ve výši 1 500 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru a úhradou ve výši 3 851 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení. Dále se žalobkyně zavázala zaplatit pojistné ve výši 1950 Kč. Na jistině (15 000 Kč), „poplatku“ (15 168 Kč) a pojistném (1 950 Kč) tak podle textu smlouvy měla žalovaná zaplatit 32 118 Kč (15 000 Kč + 15 168 Kč + 1950 Kč). Soud zmiňuje, že v žalobě žalobkyně požaduje i platbu pojistného, které zahrnuje do částky 17 118 Kč (15 168 Kč + 1950 Kč) zmíněné v žalobě. Jak bylo objasněno v bodě 21. výše, soud snížil výši úroku určeného pevnou částkou na 4 555 Kč (z částky 9 817 Kč uvedené ve smlouvě). Soud tedy vychází z toho, že žalovaná byla povinna zaplatit částku 26 856 Kč, která představuje součet jistiny 15 000 Kč + 9 906 Kč na „poplatku“ (tento „poplatek“ tvoří úrok určený pevnou částku 4 555 Kč + 1 500 Kč na úhradě za zpracování úvěru + 3 851 Kč za službu komfortní a flexibilní splácení) + pojistné ve výši 1 950 Kč. Žalovaná zaplatila 1 200 Kč, dluží tedy 25 656 Kč (26 856 Kč – 1 200 Kč).

23. Na dlužné jistině, dlužném „poplatku“ a dlužném pojistném je tak žalovaná povinna zaplatit 25 656 Kč. Žalobkyně po ní v žalobě však požaduje z tohoto titulu vyšší částku, a to 28 795,20 Kč. V částce 3 139,20 Kč (28 795,20 Kč – 25 656 Kč) je její žaloba nedůvodná.

24. Žalobkyně dále v žalobě požaduje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 285,33 Kč, jakožto úrok ve výši 24,36 % ročně z dlužné jistiny 14 500 Kč za období od 20. 5. 2023 do 27. 9. 2023.

25. Z platby 1 200 Kč bylo na umoření dlužné jistiny užito 500 Kč, dlužná jistina tak činí 14 500 Kč.

26. Podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru platí: U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

27. Posledním dnem doby 90 dnů od 20. 5. 2023 (včetně) je 17. 8. 2023. Za tuto dobu 90 dnů (od 20. 5. 2023 včetně do 17. 8. 2023 včetně) je možno přiznat úrok 24,36 % ročně (k výši tohoto úroku viz bod 21. výše) z dlužné jistiny 14 500 Kč. Úrok za toto období činí 870,95 Kč (≐ 14 500 Kč × 0,2436 × 90 / 365, kde 14 500 Kč je výše dlužné jistiny; 0,2436 představuje úrok 24,36 % ročně; 90 je počet dní období od 20. 5. 2023 včetně do 17. 8. 2023 včetně a 365 je počet dní v nepřestupném roce 2023).

28. Od 18. 8. 2023 (včetně) do 27. 9. 2023 (včetně) má žalobkyně při zohlednění limitace v § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru nárok na úrok 15 % ročně (repo + 8 procentních bodů) z dlužné jistiny 14 500 Kč, což činí 244,32 Kč (≐ 14 500 Kč × 0,15 × 41 / 365, kde 14 500 Kč je výše dlužné jistiny; 0,15 představuje úrok 15 % ročně; 41 je počet dní období od 18. 8. 2023 včetně do 27. 9. 2023 včetně a 365 je počet dní v nepřestupném roce 2023).

29. Z dlužné jistiny 14 500 Kč má žalobkyně za období od 20. 5. 2023 (včetně) do 27. 9. 2023 (včetně) nárok na kapitalizovaný úrok ve výši 1 115,27 Kč (= 870,95 Kč [viz bod 27. výše] + 244,32 Kč [viz bod 28. výše]. Z tohoto titulu však požaduje více, a 1 285,33 Kč. V částce 170,06 Kč (1 285,33 Kč – 1 115,27 Kč) je její žalobní požadavek nepodložený.

30. Žalobkyně požaduje průběžný smluvní úrok ve výši 24,36 % ročně z částky 14 500 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. S ohledem na limitaci v § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelského úvěru má však nárok jen na úrok ve výši 15 % ročně (repo + 8 procentních bodů) z dlužné jistiny 14 500 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Její žalobní požadavek na úrok 9,36 % (24,36 p. b. – 15 p. b.) z dlužné jistiny 14 500 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení je tak neoprávněný.

31. Protože se žalovaná dostala do prodlení se splácením peněžitého dluhu, je povinna podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 11,75 % z částky 14 500 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

32. Žalobkyně současně požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 413,65 Kč, jakožto úrok ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny 14 500 Kč za období od 6. 5. 2022 do 27. 9. 2023. Soud konstatuje, že za dané období 510 dní od 6. 5. 2022 včetně do 27. 9. 2023 včetně činí daný kapitalizovaný úrok částku 2 380,58 Kč (≐ 14 500 Kč × 0,1175 × 510 / 365). Na částku 33,07 Kč (2 413,65 Kč – 2 380,58 Kč) žalobkyně nárok nemá.III. Náklady řízení33. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch, na náhradu nákladů proto dopadá úprava v § 142 odst. 3 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř.

34. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 25. 9. 2017 sp. zn. 32 Cdo 1492/2017, za účelem objektivního určení úspěchu ve věci je třeba vycházet nejen z jistiny, ale i příslušenství, kterého se žalobkyně domáhala. Úspěch ve věci je totiž vždy nezbytné určit z celého předmětu řízení, a tudíž zohlednit taktéž žalobou uplatňované příslušenství pohledávky Pro určení přesné výše příslušenství je rozhodný stav v době vyhlášení rozhodnutí soudu (§ 154 odst. 1 o. s. ř.).

35. Úspěšná byla žalobkyně (ke dni rozhodnutí soudu, tj. 8. 11. 2024) s požadavkem na zaplacení částky 33 478,46 Kč která se skládá z těchto položek 25 656 Kč, což je součet dlužné jistiny, dlužného „poplatku“ a dlužného pojistného, 2 380,58 Kč z titulu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, 1 115,27 z titulu kapitalizovaného úroku, 1 900,47 Kč, jakožto zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % z částky 14 500 Kč od 28. 9. 2023 včetně do 8. 11. 2024 včetně, 2 426,14 Kč, jakožto úrok ve výši 15 % ročně z částky 14 500 Kč od 28. 9. 2023 včetně do 8. 11. 2024 včetně.

36. V žalobě však žalobkyně požadovala (ke dni rozhodnutí soudu, tj. 8. 11. 2024) částku 38 334,70 Kč, která se skládá z těchto položek: 28 795,20 Kč, což je součet dlužné jistiny, dlužného „poplatku“ a dlužného pojistného, 2 413,65 Kč z titulu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, 1 285,33 Kč z titulu kapitalizovaného úroku, 1 900,47 Kč, jakožto zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % z částky 14 500 Kč od 28. 9. 2023 včetně do 8. 11. 2024 včetně, 3 940,05 Kč, jakožto úrok ve výši 24,36 % ročně z částky 14 500 Kč od 28. 9. 2023 včetně do 8. 11. 2024 včetně.

37. Žalobkyně byla tedy úspěšná z 87,33 % (33 478,46 Kč / 38 334,70 Kč), žalovaná byla úspěšná ze zbylých 12,67 %. Žalobkyně tedy má nárok na náhradu nákladů řízení z 74,66 % (87,33 % – 12,67 %).

38. Plná výše náhrady nákladů řízení žalobkyně by dosáhla částky 2 604 Kč a skládala by se z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 152 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby a výzvy k plnění) po 100 Kč (§ 13 odst. 1 a 3 a § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „advokátní tarif“), z odměny za právní zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 300 Kč [§ 14b odst. 1 bod 3 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu] a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty, kterou je advokát z odměny a z náhrady hotových výdajů povinen odvést, ve výši 252 Kč. Na věd dopadá § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně uplatňuje obdobné žaloby opakovaně v mnoha případech, přičemž žaloby jsou podávány na ustáleném vzoru, v němž se mění pouze identifikační údaje žalovaného, doby prodlení a výše nároku.

39. Žalobkyně má tedy vůči žalované právo na náhradu nákladů ve výši 1 944 Kč po zaokrouhlení na celé koruny (≐ 74,66 % z 2 604 Kč)