10 C 92/2026

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Petrem Závadským ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o žalobě na vyklizení věcí

I. Žalovaný , Jméno žalovaného, , narozený , Datum narození žalovaného, , je povinen do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku vyklidit stavbu na adrese , Adresa žalobce, , tj. stavbu stojící na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, .

II. Žalovaný , Jméno žalovaného, , narozený , Datum narození žalovaného, , je povinen do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci , jméno FO, , narozenému , Datum narození žalobce 1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Českém Krumlově (dále jen „soud“) se žalobce po žalovaném domáhá vyklizení domu na adrese , adresa, . Žalobce v žalobě uvedl, že je výlučným vlastníkem tohoto domu. Žalovaný zde uchovává své osobní věci a vybavení. Podle žalobce žalovaný užíval v uvedeném domě 2 místnosti na základě ústní dohody, kterou však žalobce odvolal a ukončil na začátku roku 2025. Žalovaný tak podle něj nemá žádný titul k užívání domu, přesto jej užívá k uskladnění věcí. V podání ze dne 10. 5. 2026 (č. l. 14) žalobce upřesnil, že žalovaný má v daném domě pračku, rotoped, myčku, ledničku a další osobní věci.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a ani se nezúčastnil jednání, které se před soudem konalo dne 23. 6. 2026, ačkoli mu žalobu i předvolání k jednání soud zaslal na adresu jeho trvalého pobytu.I. Skutkový základ3. Na základě dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Za každým skutkovým zjištěním je kurzívou v závorce uveden důkazní prostředek, na jehož základě soud dané zjištění učinil.

4. Žalobce je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , jehož součástí je stavba na adrese , Adresa žalobce, (výpisy z katastru nemovitostí na č. l. 3 a č. l. 26).

5. Žalobce při svém výslechu uvedl, že žalovaný je bratr žalobce. Žalobce se v průběhu roku 2024 s žalovaným ústně dohodl, že žalovaný může užívat 2 místnosti v domě žalobce na adrese , adresa, . Za samotné užívání daného domu neměl žalovaný platit žádnou úplatu. Dohodnuto však bylo, že žalovaný bude platit úhradu na elektřinu, otop a vodu, které zde spotřebuje. Žalobce a žalovaný ve své ústní dohodě výslovně nedohodli, jak dlouho může žalovaný dům užívat. Na počátku roku 2025 žalobce žalovanému sdělil, že si již nepřeje, aby žalovaný užíval jeho dům, a vyzval jej, aby se i se svými věcmi odstěhoval (účastnický výslech žalobce zaznamenaný v protokole na č. l. 28). Žalovaný v komunikaci přes aplikaci Messanger žalobci dne 5. 3. 2025 potvrdil, že se odstěhuje z žalobcova domu na adrese , Adresa žalobce, (screenshot komunikace na č. l. 5).

6. Žalovaný sice v době rozhodování soudu (23. 6. 2026) v domě žalobce na adrese , adresa, již nepobývá, ale má zde stále uskladněny své věci, mezi něž patří pračka, myčka, rotoped a další věci uložené v taškách, igelitových pytlích a plastových bedýnkách (fotografie na č. l. 15 až 21, účastnický výslech žalobce zaznamenaný v protokole na č. l. 28).

7. Žalobce žalovanému zaslal předžalobní výzvu ze dne 21. 3. 2026, v níž jej vyzval k vyklizení domu na adrese , adresa, a předání klíčů od něj (předžalobní výzva na č. l. 2). Předžalobní výzvu odeslal dne 23. 3. 2026 na adresu trvalého pobytu žalovaného (podací lístek na č. l. 6).II. Hodnocení soudu8. Soud vyhodnotil, že žalobce a žalovaný v průběhu roku 2024 ústně uzavřeli smlouvu o výpůjčce, na jejímž základě žalobce žalovanému umožnil na dobu neurčitou užívat 2 místnosti v domě žalobce, který se nachází na adrese , adresa, .

9. Podle § 2193 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), platí: Smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání.

10. Soud konstatuje, že pro smlouvu o výpůjčce není v zákoně předepsána žádná konkrétní forma (např. písemná). Tuto smlouvu lze proto uzavřít i ústně. V posuzované věci se žalobce a žalovaný dohodli na tom, že žalovaný může užívat dům žalobce, konkrétně 2 místnosti v něm. Výslovně žalobce a žalovaný neupravili, po jak dlouhou dobu výpůjčka trvá, což znamená, že výpůjčka byla sjednána na dobu neurčitou, což ovšem nekoliduje s požadavkem dočasného užívání, neboť i užívání na dobu neurčitou je stále dočasné.

11. Podle § 2194 občanského zákoníku platí: Vypůjčitel nabývá právo věc užívat ujednaným způsobem, a nebyl-li ujednán, způsobem přiměřeným povaze věci. Vypůjčitel není oprávněn věc přenechat jiné osobě bez svolení půjčitele.

12. Povaze užívání 2 místností v domě odpovídá to, že žalovaný byl oprávněn tyto místnosti obývat a mít zde uskladněné své věci.

13. Právní vztah založený posuzovanou ústní smlouvu představuje závazek na dobu neurčitou a jeho podstatou byla povinnost žalovaného nepřetržitě strpět, že určenou část domu žalovaný může užívat. V takovém případě bylo možné smlouvu o výpůjčce vypovědět podle § 1999 občanského zákoníku, podle něhož platí: Zavazuje-li smlouva ujednaná na dobu neurčitou alespoň jednu stranu k nepřetržité nebo opakované činnosti, anebo zavazuje-li alespoň jednu stranu takovou činnost strpět, lze závazek zrušit ke konci kalendářního čtvrtletí výpovědí podanou alespoň tři měsíce předem.

14. Výpověď podle § 1999 občanského zákoníku nemusí být písemná. Plně postačí ústní výpověď smluvního závazku. Podstatné je, aby projev vůle v podobě výpovědi smluvního závazku byl oznámen protistraně, což v posuzované věci splněno bylo, neboť na počátku roku 2025 žalobce žalovanému sdělil, že si již nepřeje, aby žalovaný užíval jeho dům, a vyzval jej, aby se i se svými věcmi odstěhoval. Svou povahou jde o výpověď závazku ze smlouvy o výpůjčce. Po uplynutí výpovědní lhůty podle § 1999 občanského zákoníku, tj. po 30. 6. 2025 (což je konec kalendářního čtvrtletí následujícího, které následuje po 3 měsících od obdržené výpovědi), již žalovaný nebyl oprávněn dům žalobce užívat. Z komunikace žalobce a žalovaného přes Messenger je patrné, že dne 5. 3. 2025 už žalovaný věděl o tom, že po něm žalobce chce, aby se vystěhoval, výpověď tedy žalovaný musel obdržet před 5. 3. 2025.

15. Nejpozději do 30. 6. 2025 tak byl žalovaný povinen se z žalobcova domu na adrese , adresa, odstěhovat a odvézt si odtud všechny své věci. Žalovaný si však všechny své věci neodvezl, neboť si zde ponechal některé své předměty své věci, mezi něž patří pračka, myčka, rotoped a další věci uložené v taškách, igelitových pytlích a plastových bedýnkách.

16. Protože žalovaný do dne rozhodnutí soudu nevyklidil své věci z domu žalobce na adrese , Adresa žalobce, , rozhodl soud tímto rozsudkem o jeho povinnosti daný dům vyklidit. Na základě tohoto rozsudku je žalovaný povinen odvézt si z uvedeného domu všechny své věci. Lhůtu k vyklizení soud určil v délce 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, jak určuje § 160 odst. 1 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Podle náhledu soudu jde o lhůtu dostatečnou k vystěhování věcí.III. Náklady řízení17. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má proto podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Přiznaná částka náhrady nákladů řízení ve výši 6 800 Kč se skládá z následujících položek: zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, paušální náhrady nezastoupeného účastníka v celkové výši 1 800 Kč (= 4 × 450 Kč) za 4 procesní úkony, jimiž byly: 1) předžalobní výzva k plnění, 2) žaloba, jakožto podání ve věci samé, 3) příprava účasti na jednání, 4) účast na jednání, které se konalo dne 23. 6. 2026 a které trvalo méně než 2 hodiny [k těmto procesním úkonům srov. § 1 odst. 3 písm. a), b), a c) vyhlášky č. 254/2015 Sb.]. Výši této náhrady (450 Kč za každý procesní úkon) soud odvinul od § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., přičemž vycházel ze závěrů vyjádřených v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025 sp. zn. 28 Cdo 2638/2025, jeho bodech 22. a 23.