10 C 93/2026

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Petrem Závadským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 16 710 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 od právní moci tohoto rozsudkua) částku 12 895,41 Kč,b) úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 185,41 Kč od 21. 1. 2025 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhá zaplacenía) částky 3 814,59 Kč,b) úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 814,59 Kč od 21. 1. 2025 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně advokátky , Jméno advokátky, na náhradě nákladů řízení částku 1 225,44 Kč.

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 14 000 Kč, kterou tvoří dlužná jistina ve výši 10 000 Kč ze spotřebitelského úvěru a úrok ve výši 4 000 Kč za první měsíc čerpání úvěru. úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 000 Kč od 21. 1. 2025 do zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 710 Kč za prodlení žalované s úhradou výše uvedené částky 14 000 Kč v období od 21. 1. 2025 do 19. 10. 2025.

2. Žalobkyně tvrdí, že poskytuje úvěry prostřednictvím svých webových stránek www., Anonymizováno, .cz, na nichž si žalovaná vybrala parametry nabízeného úvěru, vyplnila registrační formulář a registraci dokončila zadáním verifikačního kódu. Za účelem ověření své totožnosti žalovaná zaplatila verifikační platbu ve výši 1 Kč a poskytla kopii svého dokladu totožnosti. Vůli uzavřít smlouvu žalovaná podle žalobkyně vyjádřila zadáním verifikačního kódu, který jí pro tento účel byl zaslán skrze SMS. Žalobkyně dále tvrdí, že žalované poskytla dne 17. 9. 2024 úvěr na dobu neurčitou a podle smlouvy se žalovaná zavázala hradit úrok 40 % měsíčně. Úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru byla zkoumána na základě poskytnutých výpisů z účtů žalované a její lustrací v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí a registrech CRKI a BRKI. Žalovaná se podle žalobkyně dostala do prodlení s úhradou dohodnutých splátek, pročež žalobkyně podle svých slov zesplatnila úvěr ke dni 20. 1. 2025.

3. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila ani k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), ačkoliv byla poučena, že v takovém případě bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Žalobkyně souhlasí s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání.I. Skutkový základ4. Soud učinil následující skutkové závěry. Za každým z dílčích skutkových zjištění je kurzívou v závorce uveden důkazní prostředek, na jehož základě soud dané zjištění učinil.

5. Žalovaná se zajímala o získání spotřebitelského úvěru. Za účelem získání úvěru se žalovaná identifikovala skrze zaslanou kopii občanského a řidičského průkazu (kopie řidičského průkazu na č. l. 18 a kopie občanského průkazu na č. l. 18 verte) a ze svého účtu žalobkyni dne 17. 9. 2024 zaslala tzv. verifikační platbu ve výši 0,10 Kč (výpis z účtu žalované na č. l. 48).

6. Za účelem umožnění posouzení své úvěruschopnosti žalovaná žalobkyni umožnila přístup k údajům o pohybech na svém účtu u , právnická osoba, , z něhož vyplývá, že v období od června do září 2024 žalovaná přijala mzdu v průměrné čisté výši 24 583,50 Kč měsíčně, za každý z měsíců srpen 2024 a září 2024 obdržela příspěvek na bydlení ve výši 5 435 Kč a za období 4 měsíců od března do června 2024 obdržela příspěvek na bydlení v souhrnné výši 25 707 Kč. Do července 2024 žalovaná hradila nájem 15 000 Kč měsíčně, od srpna 2024 nájem hradila ve výši 16 500 Kč. Z výpisu z účtu žalované u , právnická osoba, za období od 19. 4. 2024 do 17. 9. 2024 vyplývá, že žalovaná si v tomto období vzala spotřebitelské úvěry ve výši 10 000 Kč (5 000 Kč vyplaceno dne 25. 8. 2025 a dalších 5 000 Kč vyplaceno dne 26. 8. 2025). Na úhradu spotřebitelských úvěrů či půjček v tomto období vynaložila ze svého účtu v , právnická osoba, nejméně 11 393,84 Kč a šlo o úhrady pro , Anonymizováno, a Zaplo (výpis z účtu žalované na č. l. 20).

7. Žalovaná a žalobkyně dne 17. 9. 2024 vyjádřily shodnou vůli uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně žalované poskytla úvěrový limit 10 000 Kč. Úroková sazba byla dohodnuta na 40 % měsíčně (480 % ročně). Podle smlouvy měla žalovaná hradit do 17. dne v kalendářním měsíci úrok přirostlý do té doby. Jistinu mohla žalovaná hradit kdykoli v průběhu smluvního závazku. Pro případ, že by se žalovaná dostala do prodlení s úhradou, které je delší než 2 kalendářní měsíce, stává se automaticky splatným celý dluh žalované. Současně byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, s jejíž úhradou je žalovaná v prodlení. Vůli uzavřít tuto smlouvu žalovaná vyjádřila zadáním verifikačního SMS kódu, který jí pro tento účel žalobkyně poskytla (smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 17).

8. V září 2024 (doba uzavření posuzované smlouvy o spotřebitelském úvěru) banky poskytovaly spotřebitelské úvěry s fixací úrokové sazby do 1 roku s úrokem průměrně 7,54 % měsíčně (výstup z databáze ARAD na webových stránkách České národní banky na č. l. 50).

9. Na základě posuzované smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyně žalované na její účet dne 17. 9. 2024 vyplatila částku 10 000 Kč (potvrzení o provedené platbě na č. l. 19; výpis z účtu žalované na č. l. 48). Žalovaná nevrátila poskytnout jistinu a ani nezaplatila smluvní úrok za první měsíc od poskytnutí úvěru (negativní skutkové tvrzení žalobkyně).

10. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dohodnutých splátek, zaslala jí žalobkyně oznámení ze dne 17. 1. 2025 o tom, že ke dni 17. 1. 2025 došlo k zesplatnění celé dlužné částky (oznámení na č. l. 33). Dne 19. 10. 2025 žalobkyně žalované zaslala předžalobní výzvu ze dne 19. 10. 2025 (předžalobní výzva na č. l. 34; potvrzení o podání doporučené zásilky na č. l. 35).II. Hodnocení soudu11. Soud vyhodnotil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 17. 9. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na kterou dopadá úprava v § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), a v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

12. Žalobkyně před uzavřením posuzované smlouvy dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované, jak jí ukládá § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru se při takovém zkoumání nemůže spoléhat jen na informace od spotřebitele, ale musí je rovněž ověřovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (N 32/92 SbNU 334), bod 19.; rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 CA Consumer Finance proti , jméno FO, a dalším, bod 37.; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná z https://nalus.usoud.cz; rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z https://curia.europa.eu).

13. Skrze poskytnutý výpis z účtu žalované měla před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyně poměrně plastický obraz o finanční situaci žalované. Žalovaná měla v tu dobu pravidelný příjem v průměrné měsíční výši 30 018,50 Kč (= 24 583,50 Kč čistého měsíčně ze zaměstnání + 5 435 Kč měsíčně na příspěvku na bydlení). Na nájem žalovaná vydala 16 500 Kč měsíčně a po jeho zaplacení žalované zbylo průměrně 13 518,50 Kč (= 30 018,50 Kč – 16 500 Kč), z čehož bylo možné podle náhledu soudu hradit dohodnuté splátky ve výši až 4 000 Kč. Z výpisu z účtů žalované vyplynulo, že v průběhu 5 měsíců před uzavřením posuzované smlouvy o úvěru žalovaná přijala spotřebitelské úvěry ve výši 10 000 Kč a na úhradu spotřebitelských úvěrů či půjček v tomto období vynaložila nejméně 11 393,84 Kč (tj. průměrně 2 278,77 Kč měsíčně). I při zohlednění této skutečnosti soud zastává názor, že finanční situace žalované nezakládala důvodné pochybnosti o její schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Při zohlednění splátky z posuzovaného úvěru (až 4 000 Kč měsíčně) a splátek, které žalovaná hradila v období 5 měsíců před uzavřením posuzované smlouvy (2 278,77 Kč měsíčně) by žalované po úhradě nájemného z jejího příjmu zbylo 7 239,73 Kč měsíčně (= 30 018,50 Kč – 16 500 Kč – 4 000 Kč – 2 278,77 Kč), což lze považovat za ještě přijatelnou částku na úhradu jídla, hygienický potřeb a oblečení na měsíc. Soud tedy vyhodnotil, že žalobkyně úvěruschopnost žalované posuzovala řádně, neboť si opatřila hodnověrné podklady pro takové posouzení (výpisy z účtu žalované za období 5 měsíců před uzavřením posuzované smlouvy) a ani zjištění údaje o finanční situaci žalované nezakládaly důvodné pochybnosti o její schopnosti úvěr splácet.

14. Žalobkyně žalované vyplatila úvěr ve výši 10 000 Kč, z jistiny žalovaná nic nevrátila, je tedy z tohoto titulu povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč.

15. Žalobkyně dále požaduje smluvní úrok za první měsíc od poskytnutí úvěru. V posuzované smlouvě o spotřebitelském úvěru byl sjednán úrok ve výši 40 % měsíčně (480 % ročně). Soud uvádí, že takto vysoký úrok je na první pohled rozporný s dobrými mravy.

16. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku platí: Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 odst. 1 občanského zákoníku: Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 1. 2007 sp. zn. , spisová značka, konstatoval, že „při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. I když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto – v závislosti na okolnostech konkrétního případu – nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nelze tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“ (zvýraznění doplněno soudem; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná z https://www.nsoud.cz/).

19. V posuzované věci je úrok 480 % ročně zjevně v rozporu s dobrými mravy, jde totiž úrok, který je více než 63násobkem úroku, který v době uzavírání smlouvy (září 2024) požadovaly banky. Jde tak o případ, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem v duchu výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu. Banky v září 2024 u úvěrů na spotřebu s fixací do 1 roku požadovaly průměrný úrok 7,54 % ročně. S ohledem na rizikovost poskytnutí spotřebitelského úvěru žalované danou výší jejího příjmu a výší úvěru se dobrým mravům nepříčí trojnásobný úrok oproti úroku poskytovaného v tu dobu bankami, tj. 22,62 % ročně (3 × 7,54 %). Zjevně v rozporu s dobrými mravy je však úrok 480 % ročně.

20. K neplatnosti smluvního ujednání o úroku ve výši 480 % ročně (40 % měsíčně) soud přihlíží z úřední povinnosti podle § 588 odst. 1 občanského zákoníku.

21. Podle § 577 občanského zákoníku: Je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

22. Spravedlivému uspořádání práv a povinností stran podle hodnocení soudu odpovídá úrok ve výši 3násobku úroku požadovaného v té době bankami (tj. 22,62 % ročně = 3 × 7,54 %). Soud zastává názor, že akceptovala-li žalovaná ve smlouvě úrok ve výši 480 % ročně, přijala by i úrok ve výši 22,62 % ročně, který je pro ni zásadním způsobem výhodnější. Soud má za to, že i žalobkyně by přistoupila k uzavření smlouvy o úvěru s úrokem ve výši 22,62 % ročně, neboť tato úroková míra se pohybuje na horní hranici toho, co je ještě v souladu s dobrými mravy. Pokud by se žalobkyně nespokojila ani s takto vysokou úrokovou mírou, zřejmě by musela ustat s poskytováním spotřebitelských úvěrů, neboť podnikatelský model poskytování úvěrů pouze za úrok, který odporuje dobrým mravům, je neslučitelný s právní regulací. Podle § 577 občanského zákoníku soud vyšel z úroku 22,62 % ročně.

23. Žalobkyně v žalobě požaduje úrok za první měsíc od poskytnutí úvěru. Tento úrok ve výši 22,62 % z poskytnuté jistiny 10 000 Kč za období od 17. 9. 2024 (včetně) do 16. 10. 2024 (včetně), tj. za 30 dní, dosáhl výše 185,41 Kč (≐ 10 000 Kč × 30 / 366 × 0,2262).

24. Na jistině a úroku za první měsíc od poskytnutí úvěru je tak žalovaná povinna žalobkyni zaplatit 10 185,41 Kč (= 10 000 Kč na jistině + 185,41 Kč na úroku). Žalobkyně se na jistině a úroku v žalobě domáhala částky 14 000 Kč, její žaloba je tudíž v částce 3 814,59 Kč (= 14 000 Kč – 10 185,41 Kč) nedůvodná [II. výrok písm. a) tohoto rozsudku].

25. Dále žalobkyně požaduje úhradu smluvní pokuty, na kterou vznikl nárok za období od 21. 1. 2025 do 19. 10. 2025, ve kterém byla žalovaná v prodlení s úhradou jistiny a smluvního úroku přirostlého za první měsíc od poskytnutí úvěru. Soud konstatuje, že ve smlouvě o spotřebitelském úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, s jejíž úhradou se žalovaná dostane do prodlení. V důsledku prodlení žalované s úhradou první splátky (splatná dne 17. 10. 2024) se v souladu se smlouvou stal celý dluh žalované splatný 2 měsíce od počátku prodlení, tj. stal se splatný se stal 18. 12. 2024. Jak bylo výše uvedeno, jistina a úrok za první měsíc od poskytnutí úvěru dosáhly souhrnné výše 10 185,41 Kč. Smluvní pokuta za prodlení s úhradou této částky za období od 21. 1. 2025 do 19. 10. 2025 (tj. za 272 dní prodlení) činí 2 770,43 Kč (≐ 10 185,41 Kč × 272 × 0,001). Žalobkyně z tohoto titulu v žalobě požaduje částku 2 710 Kč. Soud je podle § 153 odst. 2 o. s. ř. vázán rozsahem žaloby, který nesmí překročit, proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit na smluvní pokutě částku 2 710 Kč.

26. Celkem je tedy žalovaná povinna žalobkyni zaplatit částku 12 895,41 Kč (= 10 000 Kč na jistině + 185,41 Kč na úroku za první měsíc od vyplacení úvěru + 2 710 Kč na smluvní pokutě), což soud deklaroval v I. výroku písm. a) tohoto rozsudku.

27. Protože se žalovaná dostala do prodlení se splácením peněžitého dluhu, má žalobkyně podle § 1970 občanského zákoníku právo na úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 185,41 Kč (tj. jistiny a úroku za první měsíc od vyplacení úroku) od 21. 1. 2025 do zaplacení [I. výrok písm. b) tohoto rozsudku]. Protože se na úroku z prodlení žalobkyně v žalobě domáhala více, než jí náleží, je její žaloba nepodložená v požadavku na úhradu úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 814,59 Kč (= 14 000 Kč – 10 185,41 Kč) od 21. 1. 2025 do zaplacení [II. výrok písm. b) tohoto rozsudku].

28. Soud poznamenává, že právní řád obecně nebrání tomu, aby vedle zákonného úroku z prodlení byla sjednána i smluvní pokuta pro případ prodlení s úhradou peněžitého závazku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 1999 sp. zn. , spisová značka, ).III. Náklady řízení29. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch, na náhradu nákladů proto dopadá úprava v § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř.

30. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 25. 9. 2017 sp. zn. , spisová značka, , za účelem objektivního určení úspěchu ve věci je třeba vycházet nejen z jistiny, ale i příslušenství, kterého se žalobkyně domáhala. Úspěch ve věci je totiž vždy nezbytné určit z celého předmětu řízení, a tudíž zohlednit taktéž žalobou uplatňované příslušenství pohledávky Pro určení přesné výše příslušenství je rozhodný stav v době vyhlášení rozhodnutí soudu (§ 154 odst. 1 o. s. ř.).

31. Úspěšná byla žalobkyně (ke dni rozhodnutí soudu, tj. 29. 5. 2026) s požadavkem na zaplacení částky 14 549,63 Kč která se skládá z těchto položek 12 895,41 Kč, 1 654,22 Kč, jakožto úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 185,41 Kč od 21. 1. 2025 (včetně) do 29. 5. 2026 (včetně).

32. V žalobě však žalobkyně požadovala (ke dni rozhodnutí soudu, tj. 29. 5. 2026) částku 18 983,75 Kč, která se skládá z těchto položek: 14 000 Kč, 2 273,75 Kč, jakožto úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 000 Kč od 21. 1. 2025 (včetně) do 29. 5. 2026 (včetně), 2 710 Kč.

33. Žalobkyně byla tedy úspěšná z 76,64 % (14 549,63 Kč / 18 983,75 Kč), žalovaná byla úspěšná ze zbylých 23,36 %. Žalobkyně tedy má nárok na náhradu nákladů řízení z 53,28 % (76,64 p. b. – 23,36 p. b.).

34. Plná výše náhrady nákladů řízení žalobkyně by dosáhla částky 2 300 Kč a skládala by se z následujících položek: zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč. odměny advokátky za 3 úkony právní služby v celkové výši 1 200 Kč, tj. ve výši 400 Kč za každý ze 3 úkonů podle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v aktuálním znění (dále jen „advokátní tarif“). Těmito úkony právní služby byly 1) převzetí a příprava zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb, 2) předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem a 3) žaloba, jakožto návrh ve věci samé. paušální náhrady hotových výdajů advokátky v celkové výši 300 Kč, tj. ve výši 100 Kč spojené s každým ze 3 poskytnutých úkonů právní služby podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu.

35. Na věc dopadá § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně uplatňuje obdobné žaloby opakovaně v mnoha případech, přičemž žaloby jsou podávány na ustáleném vzoru, v němž se mění pouze identifikační údaje žalovaného, výše úvěru, nesplacené částky a výše úroků.

36. Žalobkyně má tedy vůči žalované právo na náhradu nákladů ve výši 1 225,44 Kč (≐ 53,28 % z 2 300 Kč).