2 C 102/2026

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem JUDr. Hubertem Maxou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 36 719,90 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 719,90 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 16 483,40 Kč od 2. 12. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyni se vrací přeplatek na soudním poplatku ve výši 469 Kč.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení částky ve výši 36 719,90 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 2. 8. 2025 mezi žalobkyní jakožto úvěrující a žalovaným jakožto úvěrovaným. Předesílá, že úvěruschopnost žalovaného prověřila jednak dle informací získaných přímo od něj, jak tyto zachycuje soubor s názvem „creditworthiness“, jednak s využitím lustrací v CEE, v ISIR, v rejstříku neplatných dokladů, v registru hledaných osob, v registru politicky aktivních osob, v katastrálním rejstříku, v registru „sankční seznamy“ a v interním registru historie klienta. Dále žalobkyně nahlédla do databází BRKI a NRKI, konečně pak vyšla z výpisu z bankovního účtu žalovaného, aby učinila kladný závěr o úvěruschopnosti.

2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil, v řízení zůstal pasivním.

3. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a o. s. ř., neboť žalobkyně s takovým postupem vyslovila souhlas, žalovaný pak ve lhůtě k tomu soudem stanovené nereagoval na řádně doručenou výzvu, zda s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí.

4. Na podkladě listinných důkazů založených ve spisovém materiálu sp. zn. spisová značka lze uzavřít, že žalovaný jakožto úvěrovaný uzavřel se žalobkyní jakožto úvěrující dne 2. 8. 2025 smlouvu o úvěru č. hodnota, v souladu s níž mu žalobkyně umožnila čerpat revolvingový úvěr do limitu 42 000 Kč. Žalovaný v jedné tranši načerpal částku 16 000 Kč, doposud ničeho neuhradil.

5. V žádosti o úvěr žalovaný sdělil, že měsíční výdaje na půjčky činí 3 000 Kč, měsíční výdaje na bydlení činí 11 000 Kč, další nezbytné výdaje činí 0 Kč a ostatní zbytné výdaje činí 10 000 Kč. Výše čistého měsíčního příjmu žalovaného ověřeného žalobkyní dosahovala sumy 44 513 Kč. Žalovaný předestřel, že žije sám.

6. Výpis z běžného účtu žalovaného č. č. účtu, jak je založen na č. l. 27 - 43 spisu, dává znát, že žalovaný opakovaně čerpal finanční v prostředky v řádech tisíců Kč od nebankovních úvěrových společností právnická osoba, jméno FO Czech, Emma’s Credit či právnická osoba a opakovaně poukazoval ve prospěch společnosti forbescasino.cz sumy ve stovkách či jednotkách tisíců Kč. Od společnosti právnická osoba. pobíral měsíční mzdu ve výši cca 38 000 Kč.

7. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Dle § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

12. V souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. jest úvěrující povinen prověřit schopnost úvěrovaného spotřebitele poskytovaný úvěr splatit. Nesmí se přitom jednat o postup toliko formální, leč úvěrující musí opatřit takové informace, aby komplexně prověřil platební schopnosti úvěrovaného spotřebitele. Pakliže úvěrující podnikatel právě sneseným postulátům nedostojí, je následně uzavřená smlouva sankcionována neplatností, přičemž se jedná o neplatnost absolutní.

13. Nepředloží-li žalobce dokumenty a jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti, jimiž disponoval před uzavřením úvěrové smlouvy, nelze uzavřít, že postupoval s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb.

14. Soud žalobkyni vyzval, nechť předloží doklady o lustracích v registrech vyjmenovaných v žalobě a dále nechť předloží doklady o ověření příjmů a výdajů žalované.

15. Žalobkyně na výzvu zareagovala opětovným tvrzením, že úvěruschopnost žalovaného prověřila v souladu se zákonnými požadavky, předestřela výčet lustrací v různých registrech, na podporu těchto svých tvrzení však předložila toliko interní výpis o prověření úvěruschopnosti, interní záznam o ověřeném příjmu a záznamy o výpisech z bankovního účtu žalovaného. Žalobkyně tudíž nejen, že neprokázala prověření úvěruschopnosti žalovaného ve vší komplexnosti, leč jí předložené důkazy právě naopak vyvolávají důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Výpisy z účtu totiž ukazují, že v době předcházející žádosti o zde řešený úvěr tížily žalovaného úvěrové závazky u jiných nebankovních úvěrových společností a že žalovaný v hojné míře vynakládal podstatnou část svých příjmů na internetové sázení.

16. Podkladovou úvěrovou smlouvu tudíž stíhá sankce absolutní neplatnosti ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. a žalovaný jakožto úvěrovaný má povinnost vrátit žalobkyni prokazatelně vyplacenou a v žalobě uplatněnou jistinu v částce 16 000 Kč, jak velí odkazované ustanovení.

17. Za přiměřenou dobu pro vrácení jistiny považuje soud lhůtu 30 dnů počítanou od právní moci rozsudku. Dle názoru soudu nelze ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. interpretovat jednostranně ve prospěch spotřebitele. Ten jest dostatečně a efektivně ochráněn již tím, že při absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné prověření úvěruschopnosti musí vrátit výhradně jistinu úvěru, respektive její zbývající část, to navíc v nově stanovené lhůtě splatnosti, čímž jest současně citelně sankcionován poskytovatel úvěru. Další zostřování takovéto sankce cestou stanovení neúměrně dlouhé lhůty splatnosti či snad rozložením dlužné jistiny do splátek nahlíží soud, a to i při vědomí specifik spotřebitelského práva, jako nepřípustné a jsoucí v kolizi se základními zásadami práva soukromého.

18. S ohledem na výše uvedené soud žalobě zčásti vyhověl (výrok v odst. I.), ve zbytku ji jako nedůvodnou zamítl (výrok v odst. II.).

19. Míra procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně je takřka srovnatelná, čemuž odpovídá dikce nákladového výroku v odst. III.

20. V souladu s § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. vrátil soud žalobkyni výrokem v odst. IV. přeplatek na soudním poplatku vzniklý zaplacením částky 1 469 Kč namísto 1 000 Kč. Žalobkyně vypočítala soudní poplatek z částky 36 719,90 Kč představované jistinou, smluvní pokutou, poplatky a smluvním úrokem, byť v souladu s § 6 odst. 1 zmíněného zákona tvoří základ poplatku toliko jistina, poplatky a smluvní pokuta v celkové výši 17 212,70 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích u Okresního soudu v Českém Krumlově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.