2 C 113/2020

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl soudcem JUDr. Janem Montagem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 479 Kč s příslušenstvím I.) Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 479 Kč s 10% úroky z prodlení ročně z této částky od 14. 3. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II.) Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 200 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III.) Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Českém Krumlově soudní poplatek za žalobu ve výši 1 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soudní poplatek je třeba zaplatit na účet soudu č.: číslo, variabilní symbol. 1.) Žalobce se domáhá po žalovaném zaplacení částky 479 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady nákladů za převoz žalovaného dne datum služebním vozidlem Policie ČR, kdy hlídka učinila cestu osobním automobilem tov. zn. Škoda Octavia registrační značka obec do obec, následně do obec a zpět do obec, celkem 77 km. Žalovaný byl dne datum podle § 89b odst. 1 a 89c odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a ve smyslu § 20 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, převezen příslušníky Policie České republiky služebním vozidlem do protialkoholní záchytné stanice obec, jméno příjmení 1931, když dle záznamu o provedení dechové zkoušky na přítomnost alkoholu v těle žalovaného přístrojem příjmení byla naměřena hladina ve výši 3,06 ‰. Na základě pozitivní zkoušky a z důvodu neuposlechnutí výzvy policistů, aby zanechal protiprávního jednání a neprokračoval v hlasitém a agresivním projevu vůči jiné osobě, byl žalovaný podle § 26 odst. 1 písmeno f) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, zajištěn a převezen do PZS. Žalobkyně zaslala žalovanému dne datum výzvu k zaplacení dluhu, která byla převzata dne datum a lhůta k plnění tak uplynula 13. 3. 2020. 2.) Žalovaný se k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, ačkoliv byl poučen, že v takovém případě bude soud jeho souhlas předpokládat. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila. 3.) Soud provedl důkaz úředním záznamem stát. instituce, číslo jednací číslo z datum rozhodnutí, záznamem Policie ČR z přístroje příjmení alkotest číslo č. anonymizováno číslo z datum, listinou označenou jako doprava osoby do protialkoholní záchytné stanice z datum, technickým průkazem osobního vozidla Škoda Octavia registrační značka, protokolem PČR z datum o vyčíslení nákladů za použití služebního dopravního prostředku a výzvou k zaplacení z datum s doručenkou z datum a učinil následující závěr o skutkovém stavu. příjmení Policie ČR na anonymní oznámení provedla kontrolu na ubytovně anonymizováno v obec, kde vyzvala žalovaného k dechové zkoušce, jejímž výsledkem bylo zjištění vysoké hladiny alkoholu v jeho dechu. Opětovně byla hlídka téhož večera vyslána na stejné místo, neboť žalovaný měl být agresivní k sousedům. Žalovaný vulgárně křičel na jinou osobu a po marné výzvě k upuštění od takového jednání ho hlídka PČR zajistila za použití donucovacích prostředků, následně eskortovala na OOP obec, pak do Nemocnice v obec za účelem vyšetření, zda splňuje zdravotní podmínky pro umístění do protialkoholní záchytné stanice, a následně převezla do PZS v obec. 4.) Podle § 24 odst. 2 a 3 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření dle odst. 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly. Náklady na dopravu vyšetřené osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. 5.) Za situace, kdy bylo prokázáno, že žalobkyně vynaložila náklady na převoz žalovaného do protialkoholní záchytné stanice a kdy se potvrdila přítomnost návykové látky v těle žalovaného, přičemž důvodem bylo jeho protiprávní agresivní chování v místě bydliště, je povinností žalovaného zaplatit žalobkyni náhradu těchto nákladů. Náhrada jízdních výdajů se opírá o § 157 odst. 3 a 4 a § 158 zákoníku práce a o vyhlášku č. 333/2018 Sb. Náhrada jízdného při sazbě základní náhrady 4,10 spisová značka, průměrné ceně benzínu 33,10 Kč, průměrné spotřebě pohonných hmot dle technického průkazu vozidla ve výši 6,4 l číslo km a délce cesty 77 km činí žalovanou částku. Jelikož žalovaný dluh ani přes výzvu žalobkyně ve stanovené lhůtě nezaplatil, je povinen zaplatit úroky z prodlení v zákonné výši od následujícího dne po uplynutí lhůty k plnění. Žalovaný obdržel výzvu k plnění dne datum, pročež měl dluh splnit do 13. 3. 2020, což neučinil. Od následujícího dne je ve smyslu § 1958 odst. 2 a § 1970 o. z. v prodlení, pročež má povinnost platit úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě vyhověl. 6.) Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanoveními §§ 142 odst. 3 a 142a odst. 1 o. s. ř., podle nichž má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených na uplatnění práva, a to na paušální náhradu za dva úkony po 100 Kč (výzva k plnění a sepis žaloby) podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písmeno a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. 7.) Výrok o uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek za žalobu se opírá o § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobkyně je od poplatku osvobozena (§ 11 odst. 2 písm. a) uvedeného zákona), přičemž žalovaný neměl v řízení úspěch a není od poplatku osvobozen. Soudní poplatek podle položky 1 bod 1 písm. a) sazebníku činí 1 000 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu vykonatelné rozhodnutí soudu ukládá, může se oprávněný domáhat nuceného vymožení.