2 C 128/2020
č. j. 2 C 128/2020-62
V PLATNOSTIOkresní soud v Českém Krumlově potvrdil nárok žalobkyně na zaplacení pojistného za období od 27. dubna do 1. srpna, včetně příslušných úroků z prodlení a poplatků za upozornění a upomínku. Soud se rozhodl, že je mezinárodně příslušný, protože žalovaný v smlouvě uvedl bydliště v České republice a jeho skutečné bydliště nebylo zjištěno. Rozhodnutí se opírá o čl. 4 a čl. 14 nařízení (EU) č. 1215/2012 a o § 2758 a následující občanského zákoníku. Náhrada nákladů řízení a odměna opatrovníka byly přiznány podle advokátního tarifu a § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 občanského zákoníku.
Plný text
Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl soudcem JUDr. Janem Montagem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována tři slova, IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného adresa v zahraničí: příjmení de anonymizována dvě slova, číslo příjmení, anonymizováno království zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení, advokátem sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši částka vzniklými zákonnou sazbou ročně z částky částka od 3. 8. 2019 do 20. 5. 2020, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Opatrovníku žalovaného příjmení jméno příjmení, advokátovi, se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů ve výši částka.
1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného za dobu od 27. 4. 2019 do 1. 8. 2019 na základě pojistné smlouvy číslo jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla IVECO, registrační značka Dle předpisu pojistného ze dne 21. 2. 2019 bylo stanoveno pojistné na období od datum do datum ve výši částka, avšak žalovaný je nezaplatil, pročež mu žalobkyně dne 4. 6. 2019 zaslala upozornění, dne 10. 6. 2019 upomínku k zaplacení pojistného do datum s upozorněním na možný zánik pojistné smlouvy. Pojištění zaniklo pro neplacení pojistného. Žalovaná částka je tvořena poměrnou částí pojistného za 97 dnů po 18, částka, tedy částka, poplatkem částka za upozornění na neuhrazené pojistné, poplatkem částka za upomínku k zaplacení pojistného a poplatkem částka za zaslaný pokus žalobkyně o smír. Nárok na poplatky se opírá o čl. 4 odst. 10 všeobecných pojistných podmínek a sazebník poplatků.
2. Jelikož je žalovaný neznámého pobytu, nepodařilo se mu doručit na poslední známé bydliště v České republice, ani na poslední známou adresu v Nizozemském království, a ani dotazy na různé úřady v ČR se nepodařilo jeho pobyt zjistit, ustanovil mu soud opatrovníka z řad advokátů. Účastníci vyslovili souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání na podkladě listinných důkazů obsažených ve spise.
3. Opatrovník však navrhl zamítnutí žaloby a současně vznesl námitku mezinárodní nepříslušnosti podepsaného soudu, neboť žalovaný je cizím státním příslušníkem, v České republice se nezdržuje, a proto by tady neměl být žalován. V řízení by též mělo být prověřeno, zda žalovaný skutečně uzavřel pojistnou smlouvu, tedy zda ji i podepsal.
4. Žalobkyně k tomu uvedla, že žalovaný v pojistné smlouvě označil svou tehdejší adresu trvalého pobytu v České republice. Pokud nebylo prokázáno, že žalovaný bydlí mimo území České republiky, nelze usuzovat, že není dána příslušnost českého. Žalovaný při podpisu pojistné smlouvy předložil povolení k pobytu na dobu pěti let a sdělil, že plánuje zůstat v České republice natrvalo. Příslušnost českého soudu je dána, neboť se žalovaný zdržuje na území České republiky. Totožnost žalovaného při uzavírání smlouvy byla ověřena cestovním pasem a povolením k pobytu. Nelze se domnívat, že pojistnou smlouvu neuzavřel osobně žalovaný.
5. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní a učinil následující skutkový závěr. Žalobkyně jako pojistitel uzavřela se žalovaným jako pojistníkem pojistnou smlouvu na dobu neurčitou, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, přičemž žalovaný se zavázal platit žalobkyni pojistné, které pro první roční období činilo částka s tím, že pro další období od datum bylo předepsáno na částka, avšak žalovaný pojistné, ani po marných upomínkách nezaplatil, pročež pojištění zaniklo dne 1. 8. 2019. Za dlužné období činí poměrná část pojistného částka. Žalobkyně požaduje poplatek částka za zaslané upozornění na neuhrazené pojistné (sazebník poplatků za vymáhání pojistného účinný od 1. 8. 2016), dále poplatek částka za upomínku zaslanou dne 10. 6. 2019 a částka za zaslaný pokus o smír ze dne 17. 9. 2019 (sazebník nákladů na vymáhání pojistného produktu neživotního pojištění).
6. Soud se zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti, jelikož je žalovaný státním příslušníkem jiné členské země Evropské unie a jeho opatrovník nepříslušnost namítl. Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti, uznávání a výkonu soudního rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) mohou být podle čl. 4 osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudu tohoto členského státu, pokud toto nařízení nestanoví jinak. Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. Příslušnost ve věcech pojištění upravuje oddíl 3. nařízení. Podle čl. 10 nařízení se příslušnost ve věcech pojištění určuje podle tohoto oddílu, aniž je dotčen čl. 6 a čl. 7 bod 5. Čl. 6 odst. 1 nařízení stanoví, že nemá-li žalovaný bydliště v některém členském státě, určuje je příslušnost soudu podle jeho vlastních právních předpisů, s výjimkou čl. 18 odst. 1 a čl. 21 odst. 2 a čl. 24 a čl.
25. Podle čl. 14 nařízení může pojistitel žalovat pojistníka pouze u soudu toho členského státu, v němž má pojistník bydliště.
7. Z poslední uvedeného ustanovení by mohlo na první pohled vyplývat, že soud není mezinárodně příslušný, nebýt toho, že toto ustanovení lze použít tehdy, je-li bydliště zjištěno. Není podstatná otázka státní příslušnosti pojistníka, ale jeho bydliště. V řízení však nebylo místo skutečného bydliště pojistníka zjištěno, tedy ani to, že by měl bydliště mimo území České republiky, neboť jeho pobyt nebyl zjištěn, když se mu nepodařilo doručit na poslední známou adresu v Nizozemí. Za této situace nelze vycházet z toho, že má bydliště v jiném členském státě, který by tak byl příslušný podle čl. 14 nařízení. Je proto třeba vycházet z čl. 4 nařízení, tedy z posledního známého bydliště, které žalovaný označil v pojistné smlouvě. Pokud žalovaný nesdělil žalobkyni místo svého skutečného pobytu, toto místo nebylo ani v řízení zjištěno, nelze řízení pro nepříslušnost zastavit, neboť by tím žalobkyni bylo zabráněno domáhat se svého nároku u soudu (došlo by tím k odepření spravedlnosti). Žalobkyně by totiž nevěděla, v jakém státě má žalobu podat. Soud tak dospěl k závěru, že je dána jeho mezinárodní příslušnost ve věci, pročež není důvod řízení pro nepříslušnost zastavit. Rozhodnutí o tom, že soud je mezinárodně příslušný se nevydává, ale odrazí se v tom, že soud rozhodne ve věci samé.
8. Rozhodné právo, jímž se pojistná smlouva řídí, je podle čl. 7 odst. 2 pododstavce druhého nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), právo české, neboť pojistitel má na území České republiky sídlo a smlouva je s touto zemí nejúžeji spjata, jelikož smluvní přímus (povinnost pojistnou smlouvu uzavřít) ukládá české právo (zákon č. 168/1999 Sb.)
9. Projednávanou věc je třeba posuzovat podle ustanovení § 2758 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť se jedná o nároky z pojistné smlouvy uzavřené za účinnosti tohoto zákona. Žalovaný se zavázal platit pojistné splatné prvního dne pojistného období, avšak svou povinnost nesplnil. Nárok na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši se opírá o ustanovení § 1970 o. z. a nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. Žaloba je důvodná.
10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř., podle nichž má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených na uplatnění práva. Přiznaná částka částka se skládá z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši částka, z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby a výzvy k plnění) po částka (§ 13 odst. 1 a 3 a § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném od 1. 7. 2014), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za jeden úkon právní služby po částka (replika k vyjádření opatrovníka žalovaného), z odměny za právní zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po částka (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu), z odměny za za jeden úkon právní služby ve výši částka (§ 7 a § 8 odst. 1 advokátního tarifu) a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty, kterou je advokát z odměny a z náhrady hotových výdajů povinen odvést, ve výši částka.
11. Opatrovníku žalovaného byla přiznána odměna za zastupování za dva úkony právní služby po částka dle § 7 bod 3, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. b) a d) po snížení podle § 12a odst. 1 advokátního tarifu, paušální náhrada hotových výdajů za dva úkony právní služby po částka dle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu a náhrada za 21% daň z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a náhrad hotových výdajů odvést, ve výši částka. Proti tomuto rozsudku ve výrocích I. a II. není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku ve výroku III. lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Českém Krumlově.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.