2 C 203/2021

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Montagem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa, obec zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa, obec - část obce o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s 8,25% úroky z prodlení ročně z této částky od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení 8,25% úroku z prodlení ročně z částky částka za den datum se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částku částka s úroky z prodlení v zákonné výši z této částky od datum do zaplacení z titulu náhrady za užívání nemovité věci žalobkyně žalovaným bez platného právního důvodu v období od datum (myšleno od datum – pozn. soudu) do datum. Žalobkyně je ode dne datum vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemku parc. č. st. číslo, jehož součástí je budova adresa, obec, dále pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo vše v katastrálním území Větřní a zapsané na listu vlastnictví číslo které žalovaný užíval. Žalobkyně nabyla vlastnické právo kupní smlouvou ze dne datum. Dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným dohodu o prodloužení lhůty k vystěhování, v níž se žalovaný zavázal platit peněžní náhradu za každý měsíc užívání nemovitých věcí ve výši částka s tím, že je vyklidí do datum. Žalovaný však toto nesplnil a užíval je až do datum. Žalovaný nárok se tak skládá z náhrady za užívání nemovitých věcí bez právního důvodu za měsíce září 2020 až březen 2021, vždy po částka měsíčně, a za část měsíce dubna 2021 ve výši částka (17 dnů po částka). Žalobkyně zaslala žalovanému dne datum výzvu k plnění, avšak žalovaný neplnil, pročež je od datum v prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání na podkladě listinných důkazů obsažených ve spise podle § 115a o. s. ř., ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ač byl poučen, že v takovém případě bude soud jeho souhlas s takovým postupem předpokládat.

3. Z kupní smlouvy ze dne datum a výpisu z katastru nemovitostí z datum týkající se listu vlastnictví číslo v k. ú. obec bylo zjištěno, že žalobkyně s právními účinky k datum nabyla vlastnické právo k nemovitým věcem uvedeným v prvním odstavci tohoto odůvodnění od právnická osoba, IČO, sídlem adresa žalobkyně.

4. Z dohody o prodloužení lhůty k vystěhování z datum bylo zjištěno, že právnická osoba nabyla vlastnické právo k nemovitým věcem jako vydražitel v exekuci vedené proti žalovanému soudním exekutorem Mgr. jméno příjmení, Exekutorský úřad Žďár nad Sázavou (sp. zn spisová značka), přičemž se s žalovaným dohodla, že mu poskytne přiměřenou lhůtu k vystěhování do datum a žalovaný se zavázal za dobu užívání platit peněžní náhradu ve výši částka měsíčně.

5. Z předávacího protokolu z datum bylo zjištěno, že žalovaný vyklidil nemovité věci a předal je žalobkyni dne datum.

6. Výzvou k vydání bezdůvodného obohacení ze dne datum, poštovním podacím archem z téhož dne a výpisem z webové stránky České pošty, s. p., (postaonline/trackandtrace) k zásilce anonymizováno bylo prokázáno, že žalobkyně dne datum odeslala žalovanému výzvu k plnění před podáním žaloby, která byla dne datum doručována, adresát nebyl zastižen, a proto byla zásilka téhož dne uložena s tím, že dne datum byla vrácena odesílateli. Výzva byla doručována na adresu žalovaného ulice a číslo, obec.

7. Soud učinil skutkový závěr, že žalovaný jako původní vlastník nemovitých věcí po jejich vydražení v exekučním řízení vedeném proti žalovanému, nemovité věci nevyklidil a nepředal vydražiteli, ani jeho právnímu zástupci, přičemž nemovité věci užíval mimo jiné v období od 1. září 2020 do 18. dubna 2021 bez právního důvodu, aniž by i přes výzvu žalobkyně za užívání nemovité věci cokoliv zaplatil, přestože se k tomu zavázal v dohodě o prodloužení lhůty k vystěhování uzavřené mezi ním a právním předchůdcem žalobkyně nemovité věci vyklidit do datum a po dobu užívání platit náhradu ve výši částka měsíčně.

8. Projednávanou věc je třeba posuzovat podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť se jedná o nárok na vydání bezdůvodného obohacení vzniklý za účinnosti uvedeného zákona.

9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkol jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

10. Podle § 2999 odst. o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

11. Po právní stránce věci dospěl soud k závěru, že žaloba na vydání bezdůvodného obohacení v peněžité formě je důvodná, neboť žalovaný užíval nemovité věci žalobkyně v žalovaném období bez právního důvodu, jelikož k užívání neměl právo. Žalovaný byl sice původním vlastníkem nemovitých věcí, ale jeho vlastnické právo zaniklo právní mocí usnesení o udělení příklepu. Po zaplacení nejvyššího podání vydražitelem měl povinnost nemovité věci vyklidit, čehož si byl jistě vědom, neboť s vydražitelem uzavřel dohodu o prodloužení lhůty k vyklizení s tím, že se zavázal platit náhradu za užívání ve výši částka měsíčně. Takovou výši náhrady považuje soud za náhradu obvyklou v daném místě a čase, neboť odpovídá též dohodě mezi žalovaný a právním předchůdcem žalobkyně. Soud proto přiznal peněžitou náhradu žalobkyni, jakožto ochuzenému, proti žalovanému, jako obohacenému, ve výši částka měsíčně, kterou považuje za obvyklou cenu ve smyslu § 2999 odst. 1 o. z. Žalobkyni přiznal náhradu za celý měsíc září, jak v žalobě požadovala, byť zřejmě chybně uváděla, že se jedná o nárok za období až od datum. Žalobkyně je vlastníkem nemovitých věcí již od datum, a proto má právo na náhradu za celé září. Žalovaný na svou obranu neuvedl, že by dluh nevznikl, popřípadě že by zanikl. Soud vycházel z protokolu o vyklizení a předání věci ze dne datum, z něhož vyplývá, že žalovaný vyklidil nemovité věci k tomuto dni. Soud shledal žalobu důvodnou i co do úroků z prodlení v zákonné výši podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., avšak až od datum do zaplacení, když nárok na úrok z prodlení za den datum neshledal důvodným. Žalobkyně správně uvedla, že splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, a není-li určena ani dohodou účastníků, má dlužník povinnost plnit bez zbytečného odkladu po výzvě. Tím se míní doba nutná k převodu peněžních prostředků, např. bankovním převodem. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k plnění dne datum, a ta se mu dostala do dispozice dne datum tím, že byla doručována v místě jeho bydliště, přičemž pro nezastižení žalovaného byla zásilka uložena na poště. Žalovaný tak měl plnit následujícího dne datum, a proto je od dalšího dne datum v prodlení.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř., podle něhož má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložený na uplatnění práva, byť byla v poměrně nepatrném rozsahu neúspěšná. Přiznaná částka ve výši částka se skládá z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši částka, z odměny za právní zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po částka (§ 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po částka dle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a náhrad hotových výdajů odvést. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává u Okresního soudu v Českém Krumlově.