2 C 217/2024

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem JUDr. Hubertem Maxou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 5 190 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 350 Kč spolu - s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 808,30 Kč, - s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 748,26 Kč, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 2 168,70 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, - s úrokem ve výši 21 % ročně z částky 3 008,70 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 840 Kč spolu - s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 686,41 Kč, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 840 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení částky ve výši 5 190 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 17. 12. 2011 mezi právní předchůdkyní žalobkyně jakožto věřitelkou a žalovaným jakožto dlužníkem.

2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil.

3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz ze dne 1. 10. 2024, č. j. EPR 237186/2024-5, který ovšem soud usnesením ze dne 13. 11. 2024, č. j. EPR 237186/2024-9, zrušil pro absenci jeho řádného doručení žalovanému.

4. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a o. s. ř., neboť žalobkyně s takovým postupem vyslovila souhlas, žalovaný pak ve lhůtě k tomu soudem stanovené nereagoval na řádně doručenou výzvu, zda s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí.

5. Na podkladě listinných důkazů založených ve spisovém materiálu lze uzavřít, že žalovaný jakožto dlužník uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba jakožto věřitelkou dne 17. 12. 2011 smlouvu o půjčce č. hodnota, v souladu s níž mu právní předchůdkyně žalobkyně v hotovosti vyplatila částku ve výši 6 000 Kč, jíž se žalovaný zavázal uhradit ve 45 týdenních splátkách po 230 Kč, kdy poslední splátka byla splatná dne 27. 10. 2012 a měla dosahovat výše 230 Kč. Celková částka splatná dlužníkem činila 10 350 Kč a sestávala z jistiny ve výši 6 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 4 350 Kč.

6. V žádosti o úvěr žalovaný předestřel, že je zaměstnán v pracovním poměru u společnosti právnická osoba. jako prodavač s měsíčním příjmem ve výši 9 500 Kč, další příjem domácnosti činí 7 600 Kč, to vše při měsíčních výdajích ve výši 11 300 Kč sestávajících z částky 2 000 Kč na nájemné, 300 Kč na telefon a 3 000 Kč na domácnost. Žalovaný sdělil, že žije s rodiči a má jedno nezaopatřené dítě narozené v roce 2011. Dle žádosti předložil žalovaný občanský průkaz, výplatní pásky, pracovní smlouvu a SIPO.

7. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši 5 160 Kč, poslední splátku předal k hotovostnímu inkasu dne 22. 9. 2012.

8. Smlouvou o cesi ze dne 21. 9. 2023 společnost právnická osoba postoupila žalovanou pohledávku na žalobkyni, kterážto skutečnost byla žalovanému ze strany postupitele oznámena.

9. S ohledem na uzavření smlouvy o půjčce dne 17. 12. 2011 bylo namístě postupovat dle právní úpravy obsažené v zákoně č. 40/1964 Sb. (dále jen „obč. zák.“) a dle zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném do 24. 2. 2013, neboť tak plyne jednak z přechodných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. (§ 3028 odst. 3), jednak z přechodných ustanovení zákona č. 43/2013 Sb.

10. Dle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

11. Dle § 451 odst. 2 obč. zák. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

12. Dle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

13. Dle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

14. Dle § 6 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a věřitel je povinen v ní uvést informace stanovené v příloze č. hodnota k tomuto zákonu. Nesplnění této informační povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy. Jedno vyhotovení smlouvy musí obdržet spotřebitel v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat.

15. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

16. Procesní soud na podkladě provedených důkazů konstatuje, že žalovaný převzal od právní předchůdkyně žalobkyně společnosti právnická osoba dle mezi nimi uzavřené smlouvy o půjčce částku ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti v den podpisu smlouvy. Posledně uvedenou částku se zavázal uhradit formou 45 týdenních splátek společně se souhrnným poplatkem ve výši 4 350 Kč. Dosud však uhradil toliko 5 160 Kč, kteréžto plnění započetla právní předchůdkyně žalobkyně zčásti na jistinu a zčásti na poplatek, pročež dle propočtů obsažených v žalobě zbývá na jistině uhradit 3 008,70 Kč a na poplatku 2 181,30 Kč.

17. Procesní soud upozorňuje, že dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. bylo namístě prověřit v souvislosti se žádostí o půjčku úvěruschopnost žalovaného „s odbornou péčí“, a to jednak vycházeje z dostatečných informací získaných od žalovaného jakožto žadatele o půjčku, jednak, bylo-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti. Z recentní judikatury přitom vyplývá, že nedostatečné prověření úvěruschopnosti má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy i v režimu zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném do 24. 2. 2013 (k tomu podrobněji viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018).

18. Procesní soud žalobkyni upozornil na první názor Nejvyššího soudu shora odkazovaný, současně ji vyzval, nechť předloží doklady, které její právní předchůdkyni předložil v souvislosti se žádostí o úvěr žalovaný (občanský průkaz, pracovní smlouva, výplatní pásky, SIPO) a dále nechť doloží, že v souvislosti s prověřováním úvěruschopnosti žalovaného bylo nahlédnuto do příslušných databází (viz č. l. 24).

19. Žalobkyně výše snesenému požadavku nevyhověla s tvrzením, že ani kopiemi dokladů předložených žadatelem o půjčku, ani výsledky lustrací v dlužnických databázích nedisponuje.

20. Neprokázala-li žalobkyně, že její právní předchůdkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného jakožto žadatele o půjčku s odbornou péčí ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., stíhá podkladovou smlouvu o půjčce sankce absolutní neplatnosti a žalobkyně má právo na vrácení výhradně toho, oč se žalovaný na její úkor bezdůvodně obohatil.

21. Při vědomí poskytnuté jistiny ve výši 6 000 Kč a úhrad žalovaného ve výši 5 160 Kč zůstává k vrácení částka 840 Kč, s jejíž úhradou se žalovaný ocitl v prodlení dne 4. 11. 2012. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 840 Kč od 4. 11. 2012 do 27. 3. 2023 činí 686,41 Kč.

22. Sazba zákonného úroku z prodlení vychází z § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném do 30. 6. 2013.

23. S ohledem na výše rekapitulované soud žalobu zčásti zamítl (výrok v odst. I.), zčásti jí vyhověl (výrok v odst. II.).

24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.

25. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.