2 C 222/2023

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem JUDr. Hubertem Maxou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 60 120,48 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje co do kapitalizovaného úroku za dobu od 24. 2. 2022 do 14. 12. 2022 ve výši 2 062,09 Kč a co do úroku v sazbě 12,61 % ročně z částky 29 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 36 483,56 Kč spolu -) s úrokem za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 839,50 Kč, -) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 29 000 za období od 30. 1. 2021 do 14. 12. 2022 ve výši 4 545,75 Kč, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 29 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, -) s kapitalizovaným úrokem za období od 24. 2. 2022 do 14. 12. 2022 ve výši 3 707,17 Kč, -) s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 29 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 797,42 Kč, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11 280,72 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhá zaplacení částky ve výši 60 120,48 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 26. 8. 2020 pod [číslo] mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] na straně jedné a žalovanou na straně druhé. Žalovaná částka je tvořena jednak nesplacenou částí jistiny úvěru ve výši 29 000 Kč, jednak dlužnou částkou poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 31 120,48 Kč. Žalovaná na zmíněnou pohledávku uhradila toliko 1 851 Kč.

2. Ve věci soud vydal elektronický platební rozkaz ze dne 21. 7. 2023, [číslo jednací], tento ovšem musel být usnesením ze dne 1. 9. 2023, [číslo jednací], zrušen, neb se jej žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou.

3. Podáním ze dne 26. 10. 2023 vzala žalobkyně žalobu zpět co do kapitalizovaného úroku ve výši 2 062,69 Kč za období od 24. 2. 2022 do 14. 12. 2022 a dále co do úroku ve výši 12,61 % ročně z částky 29 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, současně blíže specifikovala postup pří prověření úvěruschopnosti žalované. V této souvislosti uvedla, že žalovaná vyplnila do tzv. zákaznické karty údaje týkající se rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, které úvěrující společnost ověřila oproti příslušným dokumentům. Žalovaná výslovně prohlásila, že jí uvedená data jsou úplná a pravdivá. Teprve návazně úvěrující společnost uzavřela se žalovanou podkladovou úvěrovou smlouvu. Žalovaná předložila potřebné doklady, přičemž ty jí byly obratem vráceny bez toho, aby si úvěrující společnost pořídila jejich fotokopie, kterýžto postup aproboval Krajský soud v Českých Budějovicích v rozsudku ze dne 31. 7. 2020, č. j. [číslo jednací].

4. Podáním ze dne 1. 12. 2023 se žalobkyně vyjádřila k výši úroku sjednaného v částce 24 177 Kč. Připomněla, že úrok byl stanoven na dobu řádného trvání smluvního vztahu, tj. na 78 týdnů. Jde o cenu za finanční kapitál poskytnutý žalované, po jeho přepočtu ve vztahu k výši jistiny činí roční sazba tohoto úroku 53,14 %, což se blíží přiměřené hranici, jak ji vymezila konstantní judikatura. V závislosti na okolnostech konkrétního případu přitom může výše takto sjednaného úroku dosahovat až trojnásobku výše bankovních úrokových sazeb. Žalobkyně vyjádřila přesvědčení, že úrok ve výši 24 177 Kč neodporuje korektivu dobrých mravů, a to zejména při vědomí vysoké rizikovosti poskytnutého úvěrového produktu. Finance byly žalované vyplaceny ve velmi krátkém časovém úseku, ta navíc nemusela vynakládat další finanční prostředky na splácení dané zápůjčky. V duchu zásady in favorem negotii a s odkazem na § 577 o. z. žalobkyně dovozuje, že soud by měl, pro případ, že sjednaný úrok shledá nepřiměřeným, přiznat žalobkyni právo na úrok alespoň ve výši přiměřené, jak potvrzuje relevantní judikatura.

5. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a o. s. ř., neboť žalobkyně s takovým postupem vyslovila souhlas, žalovaná pak ve lhůtě k tomu soudem stanovené nereagovala na řádně doručenou výzvu, zda s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí.

6. Na podkladě listin založených ve spisovém materiálu sp. zn. [spisová značka] má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] jakožto úvěrující uzavřela se žalovanou jakožto úvěrovaným spotřebitelem dne 26. 8. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž podkladě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, kterážto částka byla žalované vyplacena v hotovosti. Celkově byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 66 303 Kč sestávající z jistiny ve výši 30 000 Kč, z úroku ve výši 24 177 Kč, poplatku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 286 Kč a poplatku za pojištění ve výši 2 340 Kč, a to v 78 týdenních splátkách po 851 Kč s tím, že poslední splátka činí 776 Kč a je splatná dne 23. 2. 2022.

7. V souvislosti se žádostí o úvěr vyplnila žalovaná formulář, v němž uvedla druh a výši svého příjmu, specifikovala své výdaje a poskytla úvěrující společnosti další relevantní informace stran své životní situace (vzdělání, bytové a rodinné poměry). Na podkladě informací od žalované a zjištění z insolvenčního rejstříku vyhodnotila žalobkyně jakožto úvěrující schopnost žalované úvěr splácet a učinila rozhodnutí, že žalované poskytne 30 000 Kč.

8. Dle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

9. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Dle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

14. Dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

15. Potřeba připomenout, že v souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. jest úvěrující povinen prověřit schopnost úvěrovaného spotřebitele poskytovaný úvěr splatit. Nesmí se přitom jednat o postup toliko formální, leč úvěrující musí opatřit takové informace, aby komplexně prověřil platební schopnosti úvěrovaného spotřebitele. In concreto tedy musí v míře, kterou na něm lze s ohledem na konkrétní okolnosti případu spravedlivě požadovat, prošetřit sociální a majetkové poměry úvěrovaného, a to jednak s využitím dat získaných z dostupných databází a registrů, jednak vycházeje z toho, co spotřebitel uvede v žádosti o konkrétní úvěrový produkt.

16. V předmětné věci žalobkyně prokázala, že úvěruschopnost žalované prověřila dostatečně pregnantně. Od žalované získala podstatné informace stran jejích finančních a rodinných poměrů, svá zjištění doplnila o lustraci v insolvenčním rejstříku, přičemž dospěla k závěru, že poskytne žalované finanční prostředky ve výši 30 000 Kč.

17. Soud dále zaměřil svoji pozornost na opodstatněnost jednotlivých nároků plynoucích z úvěrové smlouvy, v této souvislosti reflektoval částečné úhrady ze dne 1. 9. 2020 a ze dne 14. 9. 2020 ve výši 1 000 Kč, respektive 851 Kč.

18. Při vědomí skutečnosti, že plnění ve výši 1 000 Kč bylo započteno na jistinu, lze považovat za důvodný především nárok na vrácení zbytku jistiny ve výši 29 000 Kč.

19. Jako opodstatněný hodnotí soud též nárok na zákonný úrok z prodlení, a to jednak v jeho kapitalizované výši za období od 30. 1. 2021 do 14. 12. 2022 v částce 4 545,75 Kč, jednak v sazbě 8,25 % ročně z částky 29 000 Kč jdoucí od 15. 12. 2022 do zaplacení. V této souvislosti lze odkázat na dikci § 122 odst. 1 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb.

20. Jako na důvodný lze dále nahlížet na požadavek žalobkyně na zaplacení obchodních úroků z dlužné jistiny ve výši 29 000 Kč. Za prvých 90 dnů prodlení, tj. od 24. 2. 2022 do 25. 5. 2022, náleží žalobkyni na daném úroku částka ve výši 1 785,72 Kč odpovídající sazbě 24,36 % ročně, počínaje 91. dnem, tedy od 26. 5. 2022 do 14. 12. 2022, se pak jedná o částku ve výši 1 921,45 Kč, když ta odpovídá úroku v sazbě 11,75 % ročně z dlužné jistiny. Jde o výsledek modifikace předvídané § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. Na to logicky navazuje taktéž legitimní požadavek na zaplacení obchodních úroků z částky 29 000 Kč v sazbě 11,75 % ročně jdoucích od 15. 12. 2022 do zaplacení.

21. Pokud se týče částky poplatku v celkové výši 36 303 Kč, ten byl částečně sanován splátkou žalované co do výše 851 Kč. Ze zbývající sumy 35 452 Kč se ovšem žalobkyně rozhodla požadovat částku 31 120,48 Kč, která představuje součet dlužného fixního úroku ve výši 23 636,92 Kč, dlužného poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 452,34 Kč, dlužného poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 3 751,22 Kč a dlužné splátky doplňkového pojištění ve výši 2 280 Kč.

22. Poplatky za zpracování spotřebitelského úvěru, za komfortní a flexibilní splácení a konečně za doplňkové pojištění byly řádně sjednány v úvěrové smlouvě, jejich výše není nikterak nepřiměřená. V této části proto soud považuje žalobní nároky za důvodné a podložené. Zbývá jen dodat, že se jedná o částku ve výši 7 483,56 Kč.

23. Jako opodstatněný však již nelze označit nárok na zaplacení smluvního úroku za dobu trvání smlouvy ve výši 24 177 Kč, což činí 80,59 % poskytnuté jistiny, současně představuje daná částka po přepočtu roční úrok v sazbě 53,14 % Smluvní ujednání takovouto úrokovou sazbu zakotvující totiž odporuje dobrým mravům a je tudíž absolutně neplatné ve smyslu § 588 o. z. Tento závěr činí soud při vědomí skutečnosti, že v srpnu roku 2020, tj. v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy, poskytovaly banky spotřebitelské úvěry s úrokovou sazbou ve výši 8,11 % ročně, jak svědčí statistika ARAD. Pro dokreslení zmíněné nepřiměřenosti se patří vzpomenout, že žalovaná obdržela částku ve výši 30 000 Kč, právní předchůdkyni žalobkyně ovšem měla vrátit částku ve výši 66 303 Kč, tj. sumu víc jak dvojnásobnou. Na této disproporci se přitom nejvýznamněji podílí právě fixní smluvní úrok ve výši 24 177 Kč.

24. Pokud se týče adekvátní výše smluvního úroku, nutno poznamenat, že relevantní judikatura jako přiměřenou hodnotí vskutku i takovou úrokovou sazbu, jež trojnásobně převyšuje sazbu uplatňovanou v době poskytnutí úvěru bankami (viz k tomu kupříkladu rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2007, sp. zn. [spisová značka]). Uvedené teze ovšem nelze aplikovat mechanicky, vždy musí být brán zřetel na konkrétní okolnosti posuzované věci. V této souvislosti se sluší poukázat na několik relevantních bodů. Žalobkyni byla výrokem v odst. II. přiznána souhrnná částka 36 483,15 Kč, která sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 29 000 Kč a nesplacených poplatků ve výši 7 483,56 Kč Vedle toho byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni kapitalizované úroky, respektive úroky z prodlení v celkové výši 8 252,92 Kč. K dlužné jistině ve výši 29 000 Kč pak navíc přirůstá od 15. 12. 2022 zákonný úrok z prodlení v sazbě 8,25 % ročně a obchodní úrok v sazbě 11,75 % ročně.

25. S ohledem na právě uvedené skutečnosti považuje soud za adekvátní smluvní úrok ve výši dvojnásobku sazby dle statistiky ARAD, tedy ve výši 16,22 % ročně (2 x 8,11 %). Jestliže částka ve výši 24 177 Kč odpovídá úrokové sazbě 53,14 % ročně, pak sazbě 16,22 % ročně odpovídá částka ve výši 7 379,58 Kč, na niž bylo alokováno plnění ve výši 540,08 Kč. K zaplacení tak zůstává částka ve výši 6 839,50 Kč. Zatímco v této části je žaloba důvodná, co do částky ve výši 16 797,42 Kč nikoliv.

26. Pokud se týče práva na náhradu nákladů řízení, bylo namístě pro objektivní určení míry úspěchu ve věci postupovat v intencích usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2017, sp. zn. [spisová značka]. Ke dni rozhodování soudu (22. 12. 2023) se žalobkyně domáhala celkové částky (jistina včetně veškerého příslušenství) ve výši 80 099,67 Kč, úspěšná byla co do částky 57 503,10 Kč, tj. v rozsahu 72 %, neúspěšná pak v rozsahu 28 %. Čistý procesní úspěch žalobkyně tedy činí 44 % 27. Žalobkyni vznikly náklady řízení, které představuje jednak zaplacený soudní poplatek ve výši 2 406 Kč, jednak náklady právního zastoupení, jež tvoří odměna advokáta za 5 úkonů právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění, vyjádření ze dne 26. 10. 2023, vyjádření ze dne 1. 12. 2023) ve výši 17 700 Kč (5 x 3 540 Kč) určená dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 5 režijních paušálů ve výši 1 500 Kč (5 x 300 Kč) dle § 13 odst. 4 zmíněné vyhlášky. Výslednou sumu nákladů právního zastoupení 19 200 Kč nutno navýšit o 21 % sazbu DPH, jejíž je advokát žalobkyně plátcem, čehož výsledkem je 23 232 Kč. Celkovou částku nákladů včetně soudního poplatku ve výši 25 638 Kč nutno ještě modifikovat koeficientem 0,44 vyjadřujícím čistý procesních úspěch. Tomu odpovídá dikce výroku v odst. IV povinující žalovanou k zaplacení 11 280,72 Kč.

28. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.