2 C 24/2021

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl soudcem JUDr. Janem Montagem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s 10% úroky z prodlení ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení [částka] do tří od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu náhrady toho, co za žalovaného plnila [ulice] kancelář pojistitelů (dále též„ právní předchůdce žalobkyně“) z garančního fondu podle zákona č. 168/1999 Sb. (dále jen„ zákon“). Žalovaný dne [datum] v 17:00 hodin jako řidič osobního vozidla tov. zn. AUDI A6, [registrační značka] narazil přední částí škodícího vozidla do zadní části poškozeného vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka], jehož vlastníkem je [právnická osoba], [IČO], čímž jí způsobil škodu ve výši [částka] na vozidle a náklady za odtah poškozeného vozidla ve výši [částka]. Žalovaný nedodržel bezpečnou vzdálenost za jedoucím vozidlem poškozené, které zastavilo před přechodem pro chodce. Žalovaný podle zjištění Policie ČR přivolané na místo dopravní nehody porušil § 4 písm. a) a b) a § 19 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, a mohl se tak dopustit přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) tohoto zákona. Žalovaný byl v době nehody vlastníkem a provozovatelem škodícího vozidla, avšak porušil zákon tím, že provozoval uvedené vozidlo bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. Žalobkyni vznikla podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona povinnost poskytnout poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla. [ulice] kancelář pojistitelů pověřila [právnická osoba], aby jejím jménem vyřídila škodnou událost, neboť má k tomu odpovídající personální a technické zázemí. [ulice] kancelář pojistitelů v návaznosti na šetření tohoto partnera uhradila poškozenému dne [datum] náhradu ve výši [částka], dne [datum] náhradu za odtah ve výši [částka] a dne [datum] pověřenému partnerovi poplatek za vyřízení případu ve výši [částka]. Právnímu předchůdci žalobkyně vznikl na základě § 24 odst. 9 zákona nárok vůči tomu, kdo odpovídá za škodu podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona, na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle § 24 odst. 2 písm. b) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vedením případu. Dopisem ze dne 15. 7. 2019 právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovaného k plnění ve lhůtě do 14. 8. 2019 Smlouvou ze dne 12. 9. 2019 byla pohledávka za žalovaným na náhradu postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z 18. 9. 2019. Žalovaný dne 8. 2. 2020 svůj dluh písemně co do důvodu a výše uznal.

2. Žalovaný se k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání na podkladě listinných důkazů obsažených ve spise, nevyjádřil, ač byl poučen, že v takovém případě bude mít soud za to, že s tím souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila.

3. Soud provedl důkaz informací Policie ČR o dopravní nehodě [číslo jednací] z [datum rozhodnutí], fotodokumentací poškozeného vozidla a potvrzením Policie ČR o účasti na dopravní nehodě z [datum] č. KRPC [číslo] 2019, z nichž zjistil, že žalovaný při provozu škodícího vozidla AUDI, [registrační značka], způsobil dne [datum] dopravní nehodu tím, že nedodržel bezpečnou vzdálenost za vozidlem tov. zn. [příjmení] [jméno] [registrační značka], které zastavilo před přechodem pro chodce. Žalovaný na to nezareagoval, pročež došlo ke střetu přední části škodícího vozidla se zadní částí poškozeného vozidla.

4. Ze dvou zápisů o poškození vozidla ze dne 11. 4. 2019, plné moci z dne [datum], nahlášení pojistné události udělené poškozenou dopravci, prohlášení zákazníka z [datum] č. pojistné události [tel. číslo], dopisu o devinkulaci pojistného plnění z [datum] zaslaného poškozenou [právnická osoba], faktury [číslo] z 22. 5. 2019 a faktury [číslo] z 29. 5. 2019 bylo zjištěno, že poškozená si nechala vozidlo odtáhnout a opravit u oprávce [právnická osoba], kterému udělila plnou moc k jednání s pojišťovnou, přičemž poškozená souhlasila s proplacením pojistného plnění opravci.

5. Z formuláře ustanovení výše skutečné škody pro náhradní plnění garančního fondu ČKP, likvidační zprávy č. ŠU 2019 [číslo] ze dne [datum], vyrozumění [právnická osoba] z [datum] o výsledku šetření škodné události a obdobného vyrozumění z [datum], jakož i prohlášení o výši odměny za likvidaci škodních událostí společností‚ [právnická osoba] a deitalů jejích transakcí pro závazek [číslo] ze dne [datum] na částku [částka], [číslo] ze [datum] na částku [částka] a [číslo] z 14. 6. 2019 na částku [částka] bylo zjištěno, že společnost pověřená ČKP provedeným šetřením škodní události stanovila výši škody na poškozeném vozidle na částku [částka], škodu za odtah vozidla na částku [částka] a poplatek za vyřízení škodné události ve výši [částka], když tyto částky zaplatila ČKP poškozenému pověřené společnosti.

6. Z výzvy ČKP z [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení náhrady ve výši jedné třetiny toho, co za něj uhradila poškozenému a svému partnerovi pověřenému vyřízením případu, do 14. 8. 2019.

7. Ze smlouvy o úplatném postoupení pohledávek z 12. 9. 2019, přílohy této smlouvy obsahující seznam postoupených pohledávek, plné moci z [datum] udělené ČKP žalobkyni a vyrozumění o postoupení pohledávky z 18. 9. 2019, jakož i z uznání dluhu z 8. 2. 2020 bylo zjištěno, že ČKP postoupila pohledávku na náhradu žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno, a žalovaný následně dluh co do žalované výše písemně uznal.

8. Na podkladě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný jako řidič a současně vlastník škodícího vozidla zavinil při řízení tohoto vozidla dopravní nehodu, při níž došlo k poškození vozidla jiného, které si vyžádalo odtah a opravu vozidla, přičemž ke škodícímu vozidlu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. Právní předchůdce žalobkyně uhradil z garančního fondu náhradu nákladů na dopravu a odtah vozidla, jakož i na vyřízení případu pověřenou společností, přičemž vyzval žalovaného k poskytnutí náhrady. Pohledávka byla postoupena žalobkyni, vůči níž pak žalovaný písemně dluh co do důvodu a výše uznal.

9. Projednávanou věc je třeba posuzovat dle ustanovení zákona číslo 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, když se jedná o nárok na náhradu škody vyvolané povahou provozu dopravního prostředku. Dále soud aplikoval § 4 písm. a) a b) a § 19 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, z nichž vyplývá povinnost řidiče vozidla jedoucího za jiným vozidlem ponechat za ním dostatečnou bezpečnostní vzdálenost, aby se mohl vyhnout srážce v případě náhlého snížení rychlosti, nebo náhlého zastavení vozidla, které jede před ním.

10. Podle § 2927 o. z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou touho provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

11. V řízení bylo prokázáno, že při provozu škodícího vozidla ve vlastnictví žalovaného došlo k dopravní nehodě, v důsledku níž došlo ke škodě majetku, přičemž škodící vozidlo nebylo pojištěno pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou provozem, a proto pojistné plnění poskytla [ulice] kancelář pojistitelů z garančního fondu, která pak po žalovaném požadovala náhradu ve výši jedné třetiny plnění, které poskytla poškozenému, jakož i smluvnímu partnerovi pověřenému vyřízením případu. Žalovaný však ničeho nezaplatil, avšak vůči žalobkyni, která nabyla pohledávku postoupením podle § 1879 o. z. pohledávku podle § 2053 o. z. písemně uznal, a proto se má za to (vyvratitelná právní domněnka), že dluh v době uznání trval. Žalovaný na svou obranu neuvedl, že dluh poté zanikl (např. splněním), proto soud vycházel z uznání dluhu a shledal žalobu důvodnou, a to včetně nároku na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., podle nichž má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených na uplatnění práva. Přiznaná částka ve výši [částka] se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], z odměny za právní zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po [částka] (§ 8 odst. 1, § 7 a § 11 odst. 1 písmeno a) a d) advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 7. 2014), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po [částka] dle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad hotových výdajů odvést, ve výši [částka]. V projednávané věci se nejedná o žalobu uplatněnou na ustáleném vzoru podanou opakovaně ve skutkově a právně obdobných věcech, přestože žalobkyně v mnoha případech uplatňuje nároky na tzv. regresní náhradu podle zákona č. 168/1999 Sb., avšak žaloby v jednotlivých věcech nelze považovat za obdobné, neboť vždy je třeba posuzovat odlišné skutkové i právní okolnosti, tedy zda žalovaný je vlastníkem či provozovatelem vozidla, zda řidič nepojištěného vozidla zavinil vznik škody, zda jsou dány zákonné důvody pro vznik práva na regresní náhradu, zda a z jakého důvodu nebylo vozidlo pojištěno pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem a konečně skutkové okolnosti ohledně výše a rozsahu způsobené škody.