2 C 245/2023

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem JUDr. Hubertem Maxou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 58 973,12 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje co do úroku ve výši 5,79 % ročně z částky 27 257,76 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 35 842,50 Kč spolu -) s úrokem za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 354,90 Kč, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 27 257,76 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, -) s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 27 257,76 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, -) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od 1. 1. 2022 do 14. 12. 2022 ve výši 3 096,03 Kč, -) s kapitalizovaným úrokem za období od 5. 10. 2022 do 14. 12. 2022 ve výši 1 117,64 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 775,92 Kč, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11 549,68 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhá zaplacení částky ve výši 58 973,12 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 6. 4. 2021 pod [číslo] mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] na straně jedné a žalovaným na straně druhé. Žalovaná částka je tvořena jednak nesplacenou částí jistiny úvěru ve výši 27 257,76 Kč, jednak dlužnou částkou poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 31 715,36 Kč. Žalovaný na zmíněnou pohledávku uhradil toliko 4 255 Kč.

2. Ve věci soud vydal elektronický platební rozkaz ze dne 26. 7. 2023, [číslo jednací], tento ovšem musel být usnesením ze dne 4. 10. 2023, [číslo jednací], zrušen, neb se jej žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou.

3. Podáním ze dne 1. 12. 2023 vzala žalobkyně žalobu zpět co do úroku ve výši 5,79 % ročně z částky 27 257,76 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, současně blíže specifikovala postup pří prověření úvěruschopnosti žalovaného. V této souvislosti uvedla, že žalovaný vyplnil do tzv. zákaznické karty údaje týkající se rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, které úvěrující společnost ověřila oproti příslušným dokumentům. Žalovaný výslovně prohlásil, že jím uvedená data jsou úplná a pravdivá. Teprve návazně úvěrující společnost uzavřela se žalovaným úvěrovou smlouvu. Žalovaný předložil potřebné doklady, přičemž ty mu byly obratem vráceny bez toho, aby si úvěrující společnost pořídila jejich fotokopie, kterýžto postup aproboval Krajský soud v Českých Budějovicích v rozsudku ze dne 31. 7. 2020, č. j. [číslo jednací].

4. Podáním ze dne 19. 12. 2023 se žalobkyně vyjádřila k výši úroku sjednaného v částce 24 177 Kč. Připomněla, že úrok byl stanoven na dobu řádného trvání smluvního vztahu, tj. na 78 týdnů. Jde o cenu za finanční kapitál poskytnutý žalované, po jeho přepočtu ve vztahu k výši jistiny činí roční sazba tohoto úroku 52,65 %, což se blíží přiměřené hranici, jak ji vymezila konstantní judikatura. V závislosti na okolnostech konkrétního případu přitom může výše takto sjednaného úroku dosahovat až trojnásobku výše bankovních úrokových sazeb. Žalobkyně vyjádřila přesvědčení, že úrok ve výši 24 177 Kč neodporuje korektivu dobrých mravů, a to zejména při vědomí vysoké rizikovosti poskytnutého úvěrového produktu. Finance byly žalovanému vyplaceny ve velmi krátkém časovém úseku, ten navíc nemusel vynakládat další finanční prostředky na splácení dané zápůjčky. V duchu zásady in favorem negotii a s odkazem na § 577 o. z. žalobkyně dovozuje, že soud by měl, pro případ, že sjednaný úrok shledá nepřiměřeným, přiznat žalobkyni právo na úrok alespoň ve výši přiměřené, jak potvrzuje relevantní judikatura.

5. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a o. s. ř., neboť žalobkyně s takovým postupem vyslovila souhlas, žalovaný pak ve lhůtě k tomu soudem stanovené nereagoval na řádně doručenou výzvu, zda s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí.

6. Na podkladě listin založených ve spisovém materiálu sp. zn. [spisová značka] má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] jakožto úvěrující uzavřela se žalovaným jakožto úvěrovaným spotřebitelem dne 6. 4. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž podkladě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, kterážto částka byla žalovanému vyplacena v hotovosti. Celkově byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 66 303 Kč sestávající z jistiny ve výši 30 000 Kč, z úroku ve výši 24 177 Kč, poplatku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 286 Kč a poplatku za pojištění ve výši 2 340 Kč, a to v 78 týdenních splátkách po 851 Kč s tím, že poslední splátka činí 776 Kč a je splatná dne 4. 10. 2022.

7. V souvislosti se žádostí o úvěr vyplnil žalovaný formulář, v němž uvedl druh a výši svého příjmu, specifikoval své výdaje a poskytl úvěrující společnosti další relevantní informace stran své životní situace (vzdělání, bytové a rodinné poměry – viz k tomu zákaznickou kartu na č. l. 17 spisu). Na podkladě informací od žalovaného a zjištění z insolvenčního rejstříku vyhodnotila žalobkyně jakožto úvěrující schopnost žalovaného úvěr splácet a učinila rozhodnutí, že žalovanému poskytne 30 000 Kč.

8. Dle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

9. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Dle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

14. Dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

15. Potřeba připomenout, že v souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. jest úvěrující povinen prověřit schopnost úvěrovaného spotřebitele poskytovaný úvěr splatit. Nesmí se přitom jednat o postup toliko formální, leč úvěrující musí opatřit takové informace, aby komplexně prověřil platební schopnosti úvěrovaného spotřebitele. In concreto tedy musí v míře, kterou na něm lze s ohledem na konkrétní okolnosti případu spravedlivě požadovat, prošetřit sociální a majetkové poměry úvěrovaného, a to jednak s využitím dat získaných z dostupných databází a registrů, jednak vycházeje z toho, co spotřebitel uvede v žádosti o konkrétní úvěrový produkt.

16. V předmětné věci žalobkyně prokázala, že úvěruschopnost žalovaného prověřila dostatečně pregnantně. Od žalovaného získala podstatné informace stran jeho finančních a rodinných poměrů, svá zjištění doplnila o lustraci v insolvenčním rejstříku, přičemž dospěla k závěru, že poskytne žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč.

17. Soud dále zaměřil svoji pozornost na opodstatněnost jednotlivých nároků plynoucích z úvěrové smlouvy, v této souvislosti reflektoval částečné úhrady ze dne 19. 4. 2021 a ze dne 23. 8. 2021 ve výši 3 404 Kč, respektive 851 Kč.

18. Při vědomí skutečnosti, že plnění ve výši 2 742,24 Kč bylo započteno na jistinu, lze považovat za důvodný především nárok na vrácení zbytku jistiny ve výši 27 257,76 Kč.

19. Jako opodstatněný hodnotí soud též nárok na zákonný úrok z prodlení, a to jednak v jeho kapitalizované výši za období od 1. 1. 2022 do 14. 12. 2022 v částce 3 096,03 Kč, jednak v sazbě 11,75 % ročně z částky 27 257,76 Kč jdoucí od 15. 12. 2022 do zaplacení. V této souvislosti lze odkázat na dikci § 122 odst. 1 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb.

20. Jako na důvodný lze dále nahlížet na požadavek žalobkyně na zaplacení obchodních úroků z dlužné jistiny ve výši 27 257,76 Kč. Za období od 5. 10. 2022 do 14. 12. 2022 náleží žalobkyni na daném úroku částka ve výši 1 117,64 Kč odpovídající sazbě 20,79 % ročně, na to logicky navazuje legitimní požadavek na zaplacení obchodních úroků z částky 27 257,76 Kč v sazbě 11,75 % ročně jdoucích od 15. 12. 2022 do zaplacení jakožto výsledek modifikace předvídané § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb.

21. Pokud se týče částky poplatku v celkové výši 36 303 Kč, ten byl částečně sanován splátkou žalovaného co do výše 851 Kč. Ze zbývající sumy 35 452 Kč se ovšem žalobkyně rozhodla požadovat částku 31 715,36 Kč, která představuje součet dlužného fixního úroku ve výši 23 130,62 Kč a dále dlužného poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru, dlužného poplatku za komfortní a flexibilní splácení a dlužné splátky doplňkového pojištění v celkové výši 8 584,74 Kč.

22. Poplatky za zpracování spotřebitelského úvěru, za komfortní a flexibilní splácení a konečně za doplňkové pojištění byly řádně sjednány v úvěrové smlouvě, jejich výše není nikterak nepřiměřená. V této části proto soud považuje žalobní nároky za důvodné a podložené.

23. Jako opodstatněný však již nelze označit nárok na zaplacení smluvního úroku za dobu trvání smlouvy ve výši 24 177 Kč, což činí 80,59 % poskytnuté jistiny, současně představuje daná částka po přepočtu roční úrok v sazbě 52,65 % Smluvní ujednání takovouto úrokovou sazbu zakotvující totiž odporuje dobrým mravům a je tudíž absolutně neplatné ve smyslu § 588 o. z. Tento závěr činí soud při vědomí skutečnosti, že v dubnu roku 2021, tj. v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy, poskytovaly banky spotřebitelské úvěry s úrokovou sazbou ve výši 6,97 % ročně, jak svědčí statistika ARAD. Pro dokreslení zmíněné nepřiměřenosti se patří vzpomenout, že žalovaný obdržela částku ve výši 30 000 Kč, právní předchůdkyni žalobkyně ovšem měl vrátit částku ve výši 66 303 Kč, tj. sumu víc jak dvojnásobnou. Na této disproporci se přitom nejvýznamněji podílí právě fixní smluvní úrok ve výši 24 177 Kč.

24. Pokud se týče adekvátní výše smluvního úroku, nutno poznamenat, že relevantní judikatura jako přiměřenou hodnotí vskutku i takovou úrokovou sazbu, jež trojnásobně převyšuje sazbu uplatňovanou v době poskytnutí úvěru bankami (viz k tomu kupříkladu rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2007, sp. zn. [spisová značka]). Uvedené teze ovšem nelze aplikovat mechanicky, vždy musí být brán zřetel na konkrétní okolnosti posuzované věci. V této souvislosti se sluší poukázat na několik relevantních bodů. Žalobkyni byla výrokem v odst. II. přiznána souhrnná částka 35 842,50 Kč, která sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 27 257,76 Kč a nesplacených poplatků ve výši 8 584,74 Kč Vedle toho byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni kapitalizované úroky, respektive úroky z prodlení v celkové výši 4 213,67 Kč. K dlužné jistině ve výši 27 257,76 Kč pak navíc přirůstá od 15. 12. 2022 zákonný úrok z prodlení v sazbě 11,75 % ročně a obchodní úrok v sazbě 15 % ročně.

25. S ohledem na právě uvedené skutečnosti považuje soud za adekvátní smluvní úrok ve výši dvojnásobku sazby dle statistiky ARAD, tedy ve výši 13,94 % ročně (2 x 6,97 %). Jestliže částka ve výši 24 177 Kč odpovídá úrokové sazbě 52,65 % ročně, pak sazbě 13,94 % ročně odpovídá částka ve výši 6 401,28 Kč, na niž bylo alokováno plnění ve výši 1 046,38 Kč. K zaplacení tak zůstává částka ve výši 5 354,90 Kč. Zatímco v této části je žaloba důvodná, co do částky ve výši 17 775,92 Kč nikoliv.

26. Pokud se týče práva na náhradu nákladů řízení, bylo namístě pro objektivní určení míry úspěchu ve věci postupovat v intencích usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2017, sp. zn. [spisová značka]. Ke dni rozhodování soudu (22. 12. 2023) se žalobkyně domáhala celkové částky (jistina včetně veškerého příslušenství) ve výši 72 250,86 Kč, úspěšná byla co do částky 52 862,33 Kč, tj. v rozsahu 73 %, neúspěšná pak v rozsahu 27 %. Čistý procesní úspěch žalobkyně tedy činí 46 % 27. Žalobkyni vznikly náklady řízení, které představuje jednak zaplacený soudní poplatek ve výši 2 360 Kč, jednak náklady právního zastoupení, jež tvoří odměna advokáta za 5 úkonů právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění, vyjádření ze dne 1. 12. 2023, vyjádření ze dne 19. 12. 2023) ve výši 17 300 Kč (5 x 3 460 Kč) určená dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 5 režijních paušálů ve výši 1 500 Kč (5 x 300 Kč) dle § 13 odst. 4 zmíněné vyhlášky. Výslednou sumu nákladů právního zastoupení 18 800 Kč nutno navýšit o 21 % sazbu DPH, jejíž je advokát žalobkyně plátcem, čehož výsledkem je 22 748 Kč. Celkovou částku nákladů včetně soudního poplatku ve výši 25 108 Kč nutno ještě modifikovat koeficientem 0,46 vyjadřujícím čistý procesních úspěch. Tomu odpovídá dikce výroku v odst. IV povinující žalovaného k zaplacení 11 549,68 Kč.

28. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.