2 C 47/2026

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem JUDr. Hubertem Maxou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 122 059,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 79 086,14 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 42 972,87 Kč spolu- s kapitalizovaným úrokem ve výši 43 174,93 Kč,- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 25 155,87 Kč,- s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 118 468,48 Kč od 5. 11. 2025 do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 122 059,01 Kč od 5. 11. 2025 do zaplacení,se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení částky ve výši 122 059,01 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 28. 11. 2022 mezi žalobkyní jakožto úvěrující a žalovanou jakožto úvěrovanou.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz ze dne 12. 11. 2025, č. j. EPR , č. účtu, -5, který ovšem soud usnesením ze dne 3. 2. 2026, č. j. EPR , č. účtu, -9, zrušil pro absenci jeho řádného doručení žalované.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, ač řádně předvolána.

4. Při jednání provedl soud listinné důkazy založené ve spisovém materiálu.

5. Sdělen byl podstatný obsah:- rozsudku zdejšího soudu na č. l. 16 – 17,- smlouvy o úvěru na č. l. 18 - 19,- výpisů z bankovního účtu na č. l. 20 - 28,- záznamu o ověření bonity na č. l. 29 - 30,- zprávy z NRKI na č. l. 31 – 32,- zesplatňujícího dopisu na č. l. 33,- podacího archu na č. l. 34,- tabulky úmoru na č. l. 35 - 36,- všeobecných obchodních podmínek na č. l. 37 - 40,- karty klienta na č. l. 41,- výpisu z bankovního účtu na č. l. 46 – 55,- dodatku k úvěrové smlouvě na č. l. 56,- předžalobní upomínky a podacího archu (z CEPR).

6. Na podkladě listinných důkazů lze uzavřít, že žalovaná jakožto úvěrovaná uzavřela se žalobkyní jakožto úvěrující dne 28. 11. 2022 smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , v souladu s níž jí žalobkyně umožnila čerpat finanční prostředky do výše 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet dlužnou sumu pravidelnou měsíční splátkou v minimální výši 3,310 % z úvěrového rámce, tj. 662 Kč, při roční úrokové sazbě 27,90 %. Žalobkyně ujednala se žalovanou též pojištění schopnosti splácet s měsíčním pojistným ve výši 8,9 % z minimální splátky úvěru.

7. Dne 3. 2. 2023 uzavřela žalobkyně jakožto úvěrující se žalovanou jakožto úvěrovanou dodatek ke smlouvě o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jehož podkladě byl úvěrový rámec navýšen na částku 120 000 Kč s tím, že výše minimální měsíční splátky se zvýšila na 3 972 Kč.

8. Před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne 28. 11. 2022 žalovaná v žádosti o úvěr sdělila, že je svobodná a bezdětná, žije sama, její měsíční příjem ve výši 27 000 Kč plyne z pracovněprávního vztahu a její měsíční výdaje činí 14 600 Kč. Dle záznamů v kartě klienta byla žalovaná lustrována žalobkyní v registrech JAP_PUJCKA, NRKI, MVCR, SOLUS a CEE.

9. V souvislosti se žádostí o úvěr ze dne 28. 11. 2022 měla žalobkyně k dispozici výpisy z bankovního účtu žalované za období od 29. 8. 2022 do 27. 11. 2022.

10. V souvislosti se žádostí o navýšení úvěrového rámce ze dne 3. 2. 2023 měla žalobkyně k dispozici výpisy z bankovního účtu žalované za období od 29. 8. 2022 do 27. 11. 2022.

11. Za období od 29. 8. 2022 do 27. 11. 2022 činily příchozí transakce na běžném účtu žalované částku 75 173 Kč, odchozí částku 82 479,33 Kč.

12. Dne 13. 10. 2022 byla žalované poukázána na její účet mzda od společnosti , právnická osoba, ve výši 22 440 Kč. Dne 11. 11. 2022 byla žalované poukázána na její účet mzda od společnosti , právnická osoba, ve výši 23 667 Kč.

13. Dopisem ze dne 29. 5. 2024 žalobkyně úvěr zesplatnila, přičemž současně žalovanou vyzvala k zaplacení zbývající dlužné částky ve výši 136 323,27 Kč ve lhůtě 14 dnů.

14. Žalovaná dne 1. 12. 2022 načerpala částku ve výši 20 000 Kč, dalších 79 955,14 Kč načerpala na svůj účet v období od 12. 12. 2022 do 12. 1. 2023, první splátku ve výši 2 052 Kč uhradila dne 19. 1. 2023. Dalších 12 000 Kč načerpala žalovaná v období od 26. 1. 2023 do 30. 1. 2023, dne 3. 2. 2023 načerpala 4 000 Kč, aby dne 20. 2. 2023 uhradila splátku ve výši 3 740 Kč.

15. Žalovaná načerpala sumu v celkové výši 128 570,14 Kč, v souhrnu uhradila sumu ve výši 49 484 Kč.

16. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Dle § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

21. Potřeba připomenout, že v souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. jest úvěrující povinen prověřit schopnost úvěrovaného spotřebitele poskytovaný úvěr splatit. Nesmí se přitom jednat o postup toliko formální, leč úvěrující musí opatřit takové informace, aby komplexně prověřil platební schopnosti úvěrovaného spotřebitele. Pakliže úvěrující podnikatel právě sneseným postulátům nedostojí, je následně uzavřená smlouva sankcionována neplatností, přičemž se jedná o neplatnost absolutní.

22. Nutno upozornit na skutečnost, že žalovaná požádala nejprve o revolvingový úvěr s limitem čerpání ve výši 20 000 Kč a měsíční splátkou ve výši minimálně 662 Kč. Žalobkyně jakožto úvěrující měla ke dni 28. 11. 2022, kdy byla žádost podána, k dispozici jednak údaje uvedené žalovanou, jednak výpisy z bankovního účtu žalované za období od 29. 8. 2022 do 27. 11. 2022 a konečně výsledky lustrace v databázi NRKI. Žalovaná provedla první čerpání v částce 20 000 Kč dne 1. 12. 2023, v čerpání ovšem pokračovala i nadále, když k datu 12. 1. 2023 měla načerpáno celkem 99 955,14 Kč, aby dne 19. 1. 2023 uhradila splátku ve výši 2 052 Kč. V čerpání pak žalovaná pokračovala v období od 26. 1. 2023 do 30. 1. 2023, kdy jí bylo na účet poukázáno dalších 12 000 Kč.

23. Z výše uvedeného budiž zjevno, že žalobkyně krátce po uzavření úvěrové smlouvy umožnila žalované několikanásobné přečerpání sjednaného úvěrového rámce ve výši 20 000 Kč, aniž by takový postup byl podepřen uzavřením dodatku k úvěrové smlouvě, jak to sama smlouva a dále úvěrové podmínky předpokládají, a aniž by opětovně prověřila úvěruschopnost žalované, kterážto povinnost výslovně plyne z § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. K onomu opětovnému prověření úvěruschopnosti přistoupila žalobkyně teprve dne 3. 2. 2023 v souvislosti s uzavřením dodatku k úvěrové smlouvě, jímž došlo k navýšení úvěrového rámce na částku 120 000 Kč a ruku v ruce s tím k navýšení minimální měsíční splátky na částku 3 972 Kč. Z provedených důkazů ovšem plyne, že ani takto opožděné prověření úvěruschopnosti nedostálo zákonným požadavkům. Žalobkyně totiž použila výpisy z bankovního účtu žalované za období od 29. 8. 2022 do 27. 11. 2022, která měla k dispozici při sjednání úvěrové smlouvy na sklonku listopadu 2022. Nejen, že šlo o výpisy neaktuální, a tedy nepoužitelné, ale též vypovídající o vysoké rizikovosti žalované, jejíž platební bilance na běžném účtu za inkriminované období byla záporná. Z výpisů se dále podává, že mzda od společnosti , právnická osoba, byla žalované poukazována teprve od října 2022, což nutně vede k závěru, že žalovaná byla v době žádosti o úvěr zaměstnána teprve krátce, a to zřejmě od září 2022 (to ostatně uvádí sama žalobkyně ve vyjádření založeném na č. l. 43 - 45 spisu). Kromě deklarovaného příjmu od zaměstnavatele byly na účet žalované poukazovány platby v řádech jednotek tisíců, jež by bylo bývalo namístě blíže identifikovat za účelem zjištění, zda se nejedná o plnění z dalších již existujících úvěrových závazků.

24. Na podkladě právě řečeného procesní soud uzavírá, že žalobkyně neprověřila úvěruschopnost žalované dostatečně pečlivě25. Podkladovou úvěrovou smlouvu tudíž stíhá sankce absolutní neplatnosti ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. a žalovaná jakožto úvěrovaná má povinnost vrátit žalobkyni prokazatelně vyplacenou a o částečné úhrady ve výši 49 484 Kč poníženou jistinu v částce 79 086,14 Kč, jak velí odkazované ustanovení.

26. Za přiměřenou dobu pro vrácení jistiny považuje soud lhůtu 30 dnů počítanou od právní moci rozsudku. Dle názoru soudu nelze ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. interpretovat jednostranně ve prospěch spotřebitele. Ten jest dostatečně a efektivně ochráněn již tím, že při absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné prověření úvěruschopnosti musí vrátit výhradně jistinu úvěru, respektive její zbývající část, to navíc v nově stanovené lhůtě splatnosti, čímž jest současně citelně sankcionován poskytovatel úvěru. Další zostřování takovéto sankce cestou stanovení neúměrně dlouhé lhůty splatnosti či snad rozložením dlužné jistiny do splátek nahlíží soud, a to i při vědomí specifik spotřebitelského práva, jako nepřípustné a jsoucí v kolizi se základními zásadami práva soukromého.

27. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl co do částky ve výši 79 086,14 Kč (výrok v odst. I.), ve zbytku ji zamítl jako nedůvodnou (výrok v odst. II.).

28. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Soud pro objektivní stanovení míry procesního úspěchu respektoval závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2017, sp. zn. , spisová značka, . Žalobkyně se ke dni rozhodování soudu domáhala na jistině a souvisejících nárocích včetně příslušenství částky ve výši 209 343,71 Kč, procesní úspěch zaznamenala co do částky 79 086,14 Kč. Míra úspěchu tak dosahuje 38 % oproti neúspěchu ve výši 62 %, čistého procesního úspěchu tak dosáhla žalovaná, které ovšem žádné náklady nevznikly, čemuž odpovídá výrok v odst. III.