2 C 6/2025

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem JUDr. Hubertem Maxou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 179 214,27 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 179 214,27 Kč spolu- s úrokem ve výši 6,9 % ročně z částky 176 589,27 Kč od 10. 10. 2024 do zaplacení,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 176 589,27 Kč od 10. 10. 2024 do zaplacení,- s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 826,48 Kč,- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 958,47 Kč,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 38 387 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhá zaplacení částky ve výši 179 214,27 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru ze dne 6. 5. 2022, č. , tel. číslo, . Činí tak s odůvodněním, že v návaznosti na posouzení úvěruschopnosti poskytla žalované sumu ve výši 250 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit spolu s úrokem ve výši 6,90 % ročně v 60 měsíčních splátkách po 5 009 Kč. Žalovaná ovšem svým platebním povinnostem nedostála, což vedlo k automatickému zesplatnění zbytku nesplaceného úvěru a příslušenství.

2. Žalovaná se k žalobě nikterak nevyjádřila.

3. Ve věci soud vydal elektronický platební rozkaz ze dne 31. 10. 2024, č. j. EPR 268902/2024-7, tento ovšem musel být usnesením ze dne 11. 12. 2024, č. j. EPR 268902/2024-11, zrušen, neb se jej žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou.

4. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a o. s. ř., neboť žalobkyně s takovým postupem vyslovila souhlas, žalovaná pak ve lhůtě k tomu soudem stanovené nereagovala na řádně doručenou výzvu, zda s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí.

5. Na podkladě listin založených ve spisovém materiálu sp. zn. 2 C 6/2025 lze uzavřít, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 6. 5. 2022 smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž podkladě téhož dne žalovaná načerpala částku ve výši 250 000 Kč, kterou se zavázala uhradit formou 60 měsíčních splátek po 5 009 Kč. Splátky byly splatné k 20. dni v měsíci. Sazba úroku dosahovala 6,90 % p. a., RPSN 7,2 %. Celková částka splatná žalovanou činila 296 667,64 Kč, úvěr byl splatný ke dni 20. 4. 2027. Strany dále ujednaly pojištění úvěru, nedílnou součástí smlouvy učinily mj. Sazebník, Všeobecné obchodní podmínky a Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele.

6. V souladu s dikcí Čl. 9.1 Úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele byla žalobkyně oprávněna přistoupit k zesplatnění úvěru v případě, že se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého dluhu vzniklého na základě smlouvy. Žalovaná se ocitla v opakovaném prodlení s úhradou splátek, což vedlo žalobkyni k zesplatnění úvěru dopisem ze dne 24. 4. 2024, jenž byl žalované odeslán na jí uvedenou adresu.

7. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Dle § 84 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2023 spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2023 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2023 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Dle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouzea) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu,b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, neboc) smluvní pokutu.

13. Potřeba připomenout, že v souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. jest úvěrující povinen prověřit schopnost úvěrovaného spotřebitele poskytovaný úvěr splatit. Nesmí se přitom jednat o postup toliko formální, leč úvěrující musí opatřit takové informace, aby komplexně prověřil platební schopnosti úvěrovaného spotřebitele. In concreto tedy musí v míře, kterou na něm lze s ohledem na konkrétní okolnosti případu spravedlivě požadovat, prošetřit sociální a majetkové poměry úvěrovaného, a to jednak s využitím dat získaných z dostupných databází a registrů, jednak vycházeje z toho, co spotřebitel uvede v žádosti o konkrétní úvěrový produkt.

14. V předmětné věci žalobkyně prokázala, že úvěruschopnost žalované prověřila dostatečně pregnantně. Od samotné žalované získala podstatné informace stran jejích rodinných, finančních, bytových a pracovních poměrů, dále provedla lustrace v příslušných databázích a konečně zohlednila své interní záznamy týkající se žalované.

15. Z bankovních výpisů za období od 9. 10. 2021 do 8. 4. 2022 bylo ověřeno, že žalovaná pobírá měsíčně mzdu od zaměstnavatele , Anonymizováno, ve výši kolem cca 34 000 Kč, že měsíčně z účtu hradí běžné výdaje na stravu, dopravu a další v řádech jednotek tisíců a že vybírá v hotovosti sumy jednotek až desítek tisíc Kč. Zároveň se z výpisů podává, že na konci období byl účet vždy v přebytku (konečné zůstatky ve výši 38 860,24 Kč, 52 484,88 Kč, 36 133,80 Kč, 9 663,07 Kč, 91 930,90 Kč a 119 059,76 Kč), neboť kromě mzdy obdržela žalovaná každý měsíc plnění od třetí osoby.

16. Žalobkyně ověřila z dodatku k pracovní smlouvě, že žalovaná je zaměstnána u společnosti , právnická osoba, . jako dělnice ve výrobě na dobu neurčitou. Žalovaná sdělila, že žije v nájmu a je bezdětná a že měsíční výdaje spojené s bydlením činí 3 000 Kč. Nebylo zjištěno, že by žalovaná vystupovala jako úvěrovaná ještě v jiných úvěrových vztazích, záznamy v NRKI, BRKI a RRS byly negativní, rovněž tak vyšla negativně lustrace v CEE. Shromážděné informace žalobkyně pečlivě zhodnotila a opodstatněně dospěla k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet úvěr měsíční splátkou ve výši 5 009 Kč. Ostatně žalovaná vykazovala dobrou platební morálku až do ledna 2024.

17. Soud dále zaměřil svoji pozornost na opodstatněnost jednotlivých nároků plynoucích z úvěrové smlouvy, neopomněl přitom reflektovat částečná plnění žalované, jak tato plynou z historického výpisu, který žalobkyně přiložila k žalobě.

18. Vycházeje z podrobných údajů obsažených v historickém výpise poukázala žalovaná poslední splátku ve výši 1 924,60 Kč dne 20. 1. 2024. Uhrazeno na jistině tedy bylo celkem 73 410,73 Kč, v dubnu 2024 žalobkyně úvěr s účinností ke dni 12. 6. 2024 zesplatnila. Žalovaná tudíž zůstává dlužna na jistině 176 589,27 Kč, na kapitalizovaném smluvním úroku 9 826,48 Kč, na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení 8 958,47 Kč, na poplatcích za upomínání 1 000 Kč (2 x 500 Kč) a na poplatcích za pojištění 1 625 Kč (4 x 300 Kč za období 1/2024 – 4/2024 a 1 x 425 Kč za období 1/2025).

19. S ohledem na opodstatněnost a zákonnost žalobních nároků soud žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl.

20. Žalobkyni vznikly náklady řízení, které představuje jednak zaplacený soudní poplatek ve výši 7 169 Kč, jednak náklady právního zastoupení, jež tvoří odměna advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění) ve výši 24 900 Kč (3 x 8 300 Kč) určená dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 3 režijní paušály ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) dle § 13 odst. 4 zmíněné vyhlášky. Výslednou sumu nákladů právního zastoupení 25 800 Kč nutno navýšit o 21 % sazbu DPH, jejíž je advokát žalobkyně plátcem, čehož výsledkem je částka 31 218 Kč. Úkon doplnění žaloby na výzvu soudu ze dne 6. 2. 2025 nepovažoval soud za účelně vynaložený, neboť se jednalo o doplnění imperfektního návrhu.

21. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.