2 C 78/2025

Plný text

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem JUDr. Hubertem Maxou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 120 372 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 32 024 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč splatných vždy do 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž rozsudek nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 88 348 Kč spolu- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7 778,16 Kč,- s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 490,56 Kč,- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 53 681,38 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení,- s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 49 895,07 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení,se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 384 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení částky v celkové výši 120 372 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze dvou smluv o úvěru uzavřených dne 25. 7. 2021, respektive dne 4. 10. 2021 mezi právní předchůdkyní žalobkyně jakožto úvěrující a žalovaným jakožto úvěrovaným.

2. K projednání věci nařídil soud jednání.

3. Při jednání vyslechl soud žalovaného a provedl listinné důkazy založené ve spisovém materiálu.

4. Žalovaný při účastnickém výslechu vypověděl, že v současnosti je zaměstnán u společnosti , Anonymizováno, -, Anonymizováno, v , adresa, , měsíčně si vydělá 25 000 Kč – 28 000 Kč. Společně s přítelkyní bydlí v nájemním bytě ve , adresa, , přičemž nájemné včetně služeb činí 13 500 Kč, od února 2026 lze očekávat navýšení na částku 14 500 Kč. Momentálně dluží žalovaný na nájemném cca 20 000 Kč, přítelkyně si hledá práci, jiné dluhy kromě dluhů zde řešených nemá. Do bytu se nastěhovali v roce 2019, ponejprv nájem platila agentura práce, jakmile jej platit přestala, bylo nutno složit kauci, a proto si vzal žalovaný úvěr prvý v pořadí. Tak se stalo v roce 2020. V době žádosti o úvěr ze dne 25. 7. 2021 byl zaměstnán u společnosti , Anonymizováno, , příjem v částce 17 091 Kč uvedený ve formuláři žádosti o úvěr odpovídá skutečnosti, stejně jako odpovídá skutečnosti částka 6 640 Kč představující splátky tehdejších půjček. Ničeho nad rámec mzdy zakotvené v pracovní smlouvě žalovaný onehdy nepobíral.Žalovaný uvedl, že v inkriminované době na nájemném a službách platil měsíčně 11 500 Kč. V červenci 2021 si bral úvěr, neb chtěl zakoupit osobní automobil, z čehož nakonec sešlo, důvod říjnového úvěru si nevybavil. Když se rozhodl o úvěry požádat, zkontaktoval telefonicky společnost , právnická osoba, , načež se osobně do bytu užívaného žalovaným a jeho přítelkyní dostavila zástupkyně společnosti paní , jméno FO, , která následně přicházela inkasovat úvěrové splátky. Společně se zástupkyní úvěrující společnosti vyplnil žalovaný žádosti o úvěr a poskytl jí kopii nájemní smlouvy a výplatní pásky. V obou případech mu paní , jméno FO, vysvětlila obsah smlouvy a informovala jej, kolik bude nutno zaplatit. Se splácením počal prodlévat, poněvadž jeho přítelkyně přišla o práci a on musel financovat chod celé domácnosti. V současnosti exekvován není, na , Anonymizováno, má dceru, jíž nepravidelně posílá soudem stanovené výživné ve výši 70 EUR. Kolonku v žádosti o úvěr, že nevyživuje dítě do 26 let věku, zřejmě iniciativně zaškrtla paní , jméno FO, , nevzpomíná si, že by se jej na to ptala. Žalovaný by byl schopen na žalovaný dluh měsíčně platit částku 2 000 Kč – 3 000 Kč. Jeho výdaje na potraviny činí 5 000 Kč měsíčně, na dopravu 600 Kč měsíčně a na telefon cca 300 Kč měsíčně. Lze předpokládat, že bude nucen splácet dlužné nájemné splátkou ve výši 2 000 Kč měsíčně.

5. Sdělen byl podstatný obsah:- žádosti o úvěr ze dne 4. 10. 2021 na č. l. 18,- úvěrové smlouvy ze dne 25. 7. 2021 na č. l. 19-20,- platební bilance ke smlouvě ze dne 25. 7. 2021 na č. l. 21,- úvěrové smlouvy ze dne 4. 10. 2021 na č. l. 22-23,- platební bilance na č. l. 24,- seznamu postupovaných pohledávek na č. l. 25-27,- dodatku k pracovní smlouvě na č. l. 37,- výplatnice na č. l. 37 p. v. – 38 p. v.,- smlouvy o nájmu na č. l. 39 - 40 p. v.,- žádosti o úvěr na č. l. 41,- pracovní smlouvy na č. l. 42 - 42 p. v.,- výplatnice na č. l. 43 p. v. – 44 p. v.,- smlouvy o nájmu na č. l. 45 – 46,- smluvní dokumentace k nájmu bytu na č. l. 59-87,- smlouvy o cesi (CEPR),- předžalobní upomínky (CEPR),- podacího lístku (CEPR).

6. Na podkladě provedených důkazů lze uzavřít, že žalovaný jakožto úvěrovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . jakožto úvěrující dne 25. 7. 2021 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , v souladu s níž mu právní předchůdkyně žalobkyně v hotovosti vyplatila částku ve výši 30 000 Kč, jíž se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč. Celková částka splatná úvěrovaným činila 55 776 Kč a sestávala z jistiny ve výši 30 000 Kč, úroku ve výši 2 888 Kč, úplaty za poskytnutí úvěru ve výši 14 700 Kč, poplatku za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 788 Kč a poplatku za inkaso plateb v hotovosti ve výši 5 400 Kč.

7. V žádosti o úvěr ze dne 25. 7. 2021 žalovaný předestřel, že je zaměstnán na dobu určitou do 19. 7. 2022 s tím, že jeho měsíční příjem činí 23 314 Kč, zatímco celkové měsíční výdaje dosahují částky 15 898 Kč a sestávají z nákladů na bydlení a energie ve výši 4 000 Kč, z výdajů na dopravu, jídlo a osobní potřeby ve výši 6 750 Kč, ze splátek dalších úvěrů ve výši 4 648 Kč a z nákladů na stravné ve výši 500 Kč. Žalovaný uvedl, že nikomu není povinen výživou, že je rozvedený a že bydlí v nájmu, dále zmínil, že má u žalobkyně dva aktivní úvěry, z nichž bývá doplatit 9 896 Kč, respektive 23 728 Kč. K žádosti byly přiloženy kopie pracovní smlouvy, kopie výplatních pásek za období 4/2021 – 6/2021 a za období 7/2019 a kopie smlouvy o nájmu bytu.

8. Žalovaný jakožto úvěrovaný uzavřel dále s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . jakožto úvěrující dne 4. 10. 2021 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , v souladu s níž mu právní předchůdkyně žalobkyně v hotovosti vyplatila částku ve výši 35 000 Kč, jíž se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 4 648 Kč. Celková částka splatná úvěrovaným tak činila 65 072 Kč a sestávala z jistiny ve výši 35 000 Kč, úroku ve výši 3 370 Kč, úplaty za poskytnutí úvěru ve výši 17 150 Kč, poplatku za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 3 252 Kč a poplatku za inkaso plateb v hotovosti ve výši 6 300 Kč.

9. V žádosti o úvěr ze dne 4. 10. 2021 žalovaný předestřel, že je zaměstnán od 20. 7. 2020 s tím, že jeho měsíční příjem činí 17 091 Kč, zatímco celkové měsíční výdaje dosahují částky 13 500 Kč a sestávají z nákladů na bydlení a energie ve výši 3 000 Kč, z výdajů na dopravu, jídlo a osobní potřeby ve výši 3 860 Kč a ze splátek dalších úvěrů ve výši 6 640 Kč. Žalovaný uvedl, že nikomu není povinen výživou, že je rozvedený a že bydlí v nájmu, dále zmínil, že má u žalobkyně dva aktivní úvěry, z nichž bývá doplatit 15 628 Kč, respektive 43 776 Kč. K žádosti byly přiloženy kopie pracovní smlouvy, kopie výplatních pásek za období 4/2021 – 6/2021 a za období 7/2019 a kopie smlouvy o nájmu bytu.

10. Ze smluvní dokumentace vztahující se k nájmu bytu založené na č. l. 59-87 bylo zjištěno, že žalovaný jakožto nájemce bytu na adrese , adresa, byl povinen platit měsíční nájemné ve výši 7 000 Kč a měsíční zálohu na služby spojené s užíváním bytu ve výši 3 000 Kč, s účinností od 1. 12. 2021 se celková částka nájemného a záloh zvýšila na 11 500 Kč.

11. Žalovaný na dluh ze smlouvy č. , hodnota, (uzavřena dne 25. 7. 2021) celkem zaplatil 21 904 Kč, na dluh ze smlouvy č. , hodnota, (uzavřena dne 4. 10. 2021) celkem zaplatil 11 072 Kč.

12. Smlouvou o cesi ze dne 2. 8. 2023 společnost , právnická osoba, . postoupila žalované pohledávky na žalobkyni, kterážto skutečnost byla žalovanému ze strany postupitele oznámena.

13. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění účinném do 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Dle § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

18. Potřeba připomenout, že v souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. jest úvěrující povinen prověřit schopnost úvěrovaného spotřebitele poskytovaný úvěr splatit. Nesmí se přitom jednat o postup toliko formální, leč úvěrující musí opatřit takové informace, aby komplexně prověřil platební schopnosti úvěrovaného spotřebitele.

19. Pakliže úvěrující podnikatel shora sneseným postulátům nedostojí, je následně uzavřená smlouva sankcionována neplatností, přičemž v souladu s recentní judikaturou se jedná o neplatnost absolutní, jakkoliv dikce zákona ve znění účinném do 28. 5. 2022 by mohla naznačovat, že jde o neplatnost „toliko“ relativní. Jedná se o konstantní judikaturní závěry přijaté na unijní úrovni (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18) a reflektované právní úpravou v § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. účinnou od 29. 5. 2022 (zákon č. 96/2022 Sb.).

20. V souvislosti s prověřováním úvěruschopnosti potřeba upozornit, že nepředloží-li žalobce dokumenty a jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti, jimiž disponoval před uzavřením úvěrové smlouvy, nelze uzavřít, že postupoval s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb.

21. S ohledem na provedené dokazování je namístě uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně neprověřila dostatečně úvěruschopnost žalovaného, neboť kalkulovala s výdaji žalovaného na bydlení ve výši 4 000 Kč (žádost z 25. 7. 2021), respektive 3 000 Kč (žádost ze 4. 10. 2021), ačkoliv dle nájemní smlouvy, jíž měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici, činilo v inkriminované době měsíční nájemné včetně služeb 10 000 Kč. Pakliže by posledně uvedená suma byla právní předchůdkyní žalobkyně reflektována, nevyhnutelně by dospěla k závěru, že žalovaný nebude schopen ani jeden z úvěrů od samého počátku splácet pro nedostatek použitelného příjmu, respektive pro absenci jakéhokoliv použitelného příjmu. V případě úvěru z července 2021 by totiž rozdíl mezi příjmy a výdaji činil 1 416 Kč při splátce ve výši 3 984 Kč, v případě úvěru z října 2021 by rozdíl mezi příjmy a výdaji dosahoval dokonce záporné hodnoty (příjem 17 091 Kč oproti výdajům ve výši 20 500 Kč).

22. Podkladové úvěrové smlouvy tudíž stíhá sankce absolutní neplatnosti ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění účinném do 28. 5. 2022 a žalovaný jakožto úvěrovaný má povinnost vrátit žalobkyni prokazatelně vyplacené a o úhrady ve výši 32 976 Kč (21 904 + 11 072) ponížené jistiny úvěrů v celkové částce 32 024 Kč (8 096 + 23 928), jak velí odkazované ustanovení.

23. Za přiměřené považuje soud s ohledem na současné poměry žalovaného, o nichž tento podrobně vypověděl, uložení povinnosti zaplatit zbývající část jistin v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč, a to pod ztrátou výhody splátek. Takto stanovená měsíční výše splátky by neměla žalovaného uvrhnout do finančních problémů, uložená ztráta lhůt by naproti tomu měla být dostatečným motivačním faktorem plnit řádně a včas.

24. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl co do částky ve výši 32 024 Kč (výrok v odst. I.), ve zbytku ji zamítl jako nedůvodnou (výrok v odst. II.).

25. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. (výrok v odst. III.). Soud pro objektivní stanovení míry procesního úspěchu respektoval závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2017, sp. zn. 32 Cdo 1492/2017. Žalobkyně se ke dni rozhodování soudu domáhala na jistině a souvisejících nárocích včetně příslušenství částky ve výši 178 012,72 Kč, uspěla však toliko co do částky 32 024 Kč. Míra úspěchu tak dosahuje 18 % oproti neúspěchu ve výši 82 %, což činí procesně úspěšným žalovaného, jehož čistý procesní úspěch dosahuje 64 %.

26. Žalovaný se účastnil obou jednání ve věci konaných, jakožto nezastoupenému mu tudíž náleží paušální náhrada za dva úkony ve výši 600 Kč (2 x 300 Kč) dle § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Po vynásobení sumy 600 Kč koeficientem procesního úspěchu v hodnotě 0,64 Kč tak žalovanému náleží částka ve výši 384 Kč.

27. Lhůta k plnění nákladové povinnosti respektuje dikci § 160 odst. 1 o. s. ř.